EU potvrdila svou představu o vztahu s Británií po brexitu

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dokázali dnes dopoledne v Bruselu odsouhlasit svou společnou představu o tom, jak by měly po roce 2020 vypadat vzájemné vztahy EU a Británie, za pouhých několik minut. A rychle také souhlasili s pondělní dohodou vyjednávacích týmů o přechodném období, jež bude trvat od odchodu Británie z EU na konci března příštího roku právě do konce roku 2020.

Dohoda na podobě přechodného období, kterou umožnila britská kapitulace v některých klíčových otázkách při maratonských jednáních minulý víkend, dnes umožnila summitu EU27 soustředit se na výhled do budoucnosti. Pohled evropského bloku se ale od představy Londýna liší, a to třeba i v otázce, jakou by budoucí dohoda měla mít formu.

Britská premiérka Theresa Mayová i dnes opakovala slova o "hlubokém a zvláštním hospodářském a bezpečnostním partnerství". Záměry schválené summitem EU27 naznačují podobu dohody o volném obchodu a několika dalších smluv, které by se týkaly právě třeba spolupráce v oblastech jako obrana, mezinárodní politika nebo bezpečnost a boj s terorismem a organizovaným zločinem.

Fakticky dál platí, že ustanovení popisující podobu přechodného období do roku 2020 jsou součástí zatím neuzavřené "rozvodové smlouvy" popisující samotný brexit. Ačkoliv vyjednavači v práci na konečné podobě skoro 130 stránek právního textu výrazně pokročili, chybí dál shoda v některých oblastech, včetně například klíčové otázky režimu a pohybu zboží na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem.

Pro Londýn je přechodné období důležité, to dnes připomněla i premiérka Mayová. Dává totiž firmám v Británii více času a také jistotu, že je v budoucnosti čeká jen jedna změna a ta přijde až s koncem roku 2020. Do té doby bude země součástí unijního vnitřního trhu i celní unie.

S dneškem ale přichází do rozhovorů "nová dynamika", věří britská premiérka. Na domluvu okolo konečné podoby smlouvy o spořádaném vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tedy hlavně na řešení irské otázky, mají obě strany čas přibližně do října. Smlouva totiž bude muset ještě projít příslušným ratifikačním procesem.

Naopak, zatím jen v obrysech zamýšlenou - a dnes schválenými záměry nastíněnou - následnou dohodu o budoucích vztazích po roce 2020, bude možné uzavřít až po březnu 2019, tedy v době, kdy už Británie v EU nebude. Spolu s "rozvodovou" smlouvou má ale být podepsán protokol o cílech a smyslu následné nové vzájemné dohody mezi Británií a EU.

Prezidenti a premiéři 27 unijních zemí tedy schválili text, na jehož základě nyní Evropská komise vypracuje konkrétní směrnice pro práci vyjednávacího týmu Michela Barniera.

Sedm stránek dokumentu zdůrazňuje, že unie si s Británií přeje co nejtěsnější partnerství, které se bude týkat obchodní a hospodářské spolupráce i dalších oblastí, zejména boje s terorismem a mezinárodním zločinem, ale také bezpečnosti, obrany a zahraniční politiky.

Text ale také upozorňuje, že britské rozhodnutí odejít z celní unie a jednotného trhu nevyhnutelně znamená komplikace pro vzájemný obchod. Rozdílná pravidla a potřeba jejich vymáhání budou mít negativní ekonomické důsledky, především v Británii, uvedli premiéři a prezidenti.

Cílem EU je u obchodní výměny domluva o nulových tarifech a nulovém kvantitativním omezení ve všech sektorech. EU má zájem na celní spolupráci při zachování regulační a právní autonomie obou stran. Ve službách je cílem EU umožnit poskytování služeb podle pravidel o hostitelském státu, ovšem opět při respektování faktu, že Spojené království nebude členem unie a nebude s ní sdílet společný regulační, dohledový a právní rámec.

"Stát, který není členem unie a nemá stejné závazky jako člen, nemůže mít shodná práva a těšit se stejným výhodám jako člen," stojí v dokumentu. Unie v něm opakuje, že čtyři svobody spojené s jednotným trhem EU (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu) jsou nedělitelné a není možné "vyzobávání třešniček" účastí jen v některých částech jednotného trhu, neboť to by poškodilo jeho integritu a dobré fungování.

Cílem 27 zemí unie je zajistit nerušené dopravní spojení s Británií, dosaženo by toho kromě jiného mohlo být uzavřením dohody o letecké dopravě, doplněné domluvou například o pravidlech letecké bezpečnosti.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• EU počítá s koncem bezplatných povolenek v roce 2034 či zavedením uhlíkového cla
  Výběr hlavních bodů dohody Evropské unie (EU) o zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami (země unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů):
• EU podle Merkelové plánuje společný nákup ochranných pomůcek
  Země Evropské unie chtějí proti koronaviru bojovat společně a solidárně. Během telefonické tiskové konference to včera po unijním videosummitu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, napsala agentura DPA. Merkelová jako příklad společného tažení proti nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, zmínila společné pořizování ochranných pomůcek.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
• EU poskytne ohrožené Ukrajině 1,2 miliardy eur, řekla von der Leyenová
  Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun). Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
• EU poslala Kyjevu první tři miliardy, podle Stanjury bude třeba navýšit pomoc
  Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
• EU poslala první miliardu eur jako finanční pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem
  Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur (24,6 miliardy Kč) jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc.
• EU poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur na provoz státu
  Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč) v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom dnes na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur (404 miliard Kč).
• EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu, shodli se ministři financí
  Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to dnes ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.
• EU pošle Ukrajině 1,5 mld. eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv
  Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě. Mluvčí Kremlu reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.
• EU potvrdila, že Lotyšsko bude od ledna platit eurem
  Lotyšsko se stane 18. členskou zemí eurozóny. Definitivně to potvrdila dnešní schůzka ministrů financí...
• EU potvrdila 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu
  Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, plyne z informací diplomatických zdrojů. První část peněz určených na vojenskou pomoc zemi, která se brání ozbrojené ruské agresi, by měla do Kyjeva zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.
• EU potvrdí vstup Lotyšska do eurozóny
  Na dnešním zasedání ministrů financí Evropské unie bude definitivně potvrzeno, že Lotyšsko se stane 18. členem...
• EU probere krátkodobé potřeby Řecka
  Nesouhlas s možností, aby ČR byť i jen přechodně ručila za přibližně jedno procento krátkodobé půjčky Řecku...
• EU prodává další speciální dluhopisy, vysoký zájem trvá
  Evropská unie prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur (přes 223 miliard Kč). Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku. Uvedla to dnes agentura Reuters. Jde o třetí kolo nabídky bondů, které unie za tímto účelem vydává.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do konce lednaq
  Evropská unie dnes o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku za konflikt na Ukrajině
  Státy Evropské unie se dnes shodly na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Ministři zahraničí členských zemí dnes formálně již potřinácté prodloužili platnost postihů zaměřených na banky, energetické podniky či dovoz zbraní. Dnešní rozhodnutí navazuje na červnový summit prezidentů a premiérů zemí EU, podle nichž Moskva nadále neplní podmínky mírové dohody z Minsku.
• EU prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku do konce července
  Evropská unie dnes o další půlrok prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zaměřené mimo jiné na obchod, energetiku či banky budou platit nejméně do konce července. Oznámila to Rada EU zastupující členské státy.
• EU prodlužuje hospodářské sankce proti Rusku
  Lídři zemí Evropské unie se včera na summitu v Bruselu jednomyslně shodli na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. EU uvalila ekonomické sankce na Rusko v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym.
• EU prý hodlá ustoupit v klíčovém sporném tématu s Británií
  Evropská unie je ochotna ustoupit v klíčovém sporu o pravidla hospodářské soutěže, který dlouhodobě blokuje rozhovory o budoucích vztazích s Británií. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsala agentura Reuters, podle níž by Brusel mohl slevit z požadavku, aby Londýn přizpůsobil unii svá pravidla pro státní podporu firmám. Ústupek by mohli unijní vyjednavači nabídnout během dalšího kola rozhovorů, které je plánováno na druhou polovinu srpna.