Dohoda EU je podle analytiků dobrou zprávou pro ekonomiku ČR

Schválení dohody o fondu obnovy a víceletém rozpočtu EU jsou pro českou ekonomiku podle oslovených analytiků dobrou zprávou. I když peníze již neovlivní vývoj české ekonomiky letos, jde i tak podle ekonomů o významnou pomoc o velikosti zhruba 11 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). To je podle některých analytiků více než reálná pomoc, kterou ekonomice zasažené koronavirem poskytuje česká vláda. Zároveň ekonomové upozornili, že ČR zůstane díky dohodě nadále čistým příjemcem peněz z EU. A fakt, že si EU peníze půjčí, může vést k efektivnějšímu přerozdělování a hospodaření s unijními penězi.

Lídři Evropské unie dnes ráno po čtyřech dnech dospěli k dohodě, že státy EU budou moci z fondu obnovy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.

Peníze na pomoc ekonomikám zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. ČR by tak měla v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a proti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.

"Schválení dohody a rozpočtu EU na příští období je pro tuzemskou ekonomiku pozitivní zpráva, jelikož celková výše prostředků směřující do ČR bude oproti původním návrhům vyšší," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil ale, že peníze v záchranném fondu budou dostupné až od ledna příštího roku, takže do ekonomiky se dostanou nejdříve v polovině příštího roku. "Takže záchranný balík již nepomůže k obnově HDP v letošním roce," dodal.

Podle Seidlera tak ČR ze samotného fondu obnovy může získat přes čtyři procenta HDP na přímých dotacích a přes sedm procent HDP formou půjček. "Celkově tak podpora přesáhne 11 procent HDP, což je již relativně významná částka, ačkoli bude čerpána v rozmezí několika let a nebude moci být využita zcela libovolně," uvedl. Dodal, že EU si sice peníze na trhu půjčí a bude je muset postupně splácet, ČR by ale měla poměrově splatit menší část, a bude tak čistým příjemcem.

"Rozhodně se bude od EU jednat v případě Česka o významně větší pomoc, než dosavadní kroky vlády, které skončily převážně jen u slibů," řekl ČTK ředitel skupiny Starteepo František Bostl. Zatím je však podle něj brzy dělat soudy, jak moc je zpráva o fondu obnovy pozitivní či negativní.

Pro Česko je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zásadní, že fond obnovy byl nakonec přijat, byť v kompromisní podobě. "Z pohledu české ekonomiky je primární, že díky tomuto fondu může být zotavení evropských ekonomik rychlejší a výraznější. Zásadní je také signál, že EU je schopná se shodnout na spolupráci v tak závažné situaci i přes diverzitu názorů v jednotlivých aspektech," uvedl.

"Společný postup je mnohonásobně lepší než nekoordinovaná opatření, která zvýhodňují firmy z jedné země před druhými. Byla by velká škoda a ekonomická ztráta této příležitosti nevyužít. Musíme mít ale připravené smysluplné a chytré investice," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česko ale podle ní nemá dobrou pověst, co se týká čerpání dotací. "Nemáme připravené projekty. EU bude navíc prosazovat zelené investice na boj s klimatem, na které má jít jedna třetina podpory. Pokud nebudeme schopni využít maximum nabízené pomoci, bude nás to stát nejen miliardy ale i pracovní místa a příležitosti," uvedla.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je dohoda především záchranou eura jako měny. "Jak ekonomové varovali, bez rozpočtových transferů je jednotná měna těžko udržitelná poté, co odňala jednotlivým zemím možnost udržovat konkurenceschopnost úpravou hodnoty své měny. Pro ČR bude klíčové, zda to zvýší evropskou spotřebu obyčejných spotřebitelů. A to není plně zaručeno, zejména pokud většina peněz půjde na velké projekty," uvedl.

Zdroj: Reuters, ČTK, ING, Starteepo, Deloitte, Raiffeisenbank, Natland

Čtěte více

• Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových trasách zůstávají stabilní
  Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly dnes ráno stabilní. S odvoláním na data provozovatelů o tom informovala agentura Reuters. Dodávky přes Nord Stream 1 se v průběhu dne mírně zvýšily a plyn v plynovodu Jamal začal proudit západním směrem. Moskva má do čtvrtka představit mechanismus, jehož prostřednictvím bude chtít po "nikoli přátelských" zemích, aby za ruský plyn platily v rublech. To odběratelé veskrze označují za porušení dohody. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu.
• Dodávky ruského zemního plynu do Polska byly obnoveny, uvedl Reuters
  Dodávky ruského zemního plynu prostřednictvím plynovodu Jamal do Polska byly dnes ráno obnoveny po předchozím poklesu na nulu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na údaje provozovatelů sítě pro přepravu plynu v Evropské unii. Provozovatel bulharské plynové sítě Bulgartransgaz agentuře Reuters sdělil, že dodávky ruského plynu do Bulharska zatím pokračují.
• Dodávky ruské ropy do Číny v březnu meziročně stouply o polovinu na rekord
  Dodávky ruské ropy do Číny se v březnu meziročně zvýšily o polovinu na rekordních 9,61 milionu tun, což je 2,26 milionu barelů denně. Vyplývá to z dnešních údajů čínského celního úřadu. Rusko tak zůstalo největším dodavatelem ropy do Číny, uvedla agentura Reuters.
• Do Davosu míří řada státníků
  Ve švýcarském letovisku Davos v úterý začíná Světové ekonomické fórum (WEF), na které by měla dorazit řada předních státníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové. Podle organizátorů se letos WEF soustředí na hledání cest k upevnění mezinárodní spolupráce v oblasti klíčových společných zájmů, jako jsou mezinárodní bezpečnost, životní prostředí a světová ekonomika. Do Davosu se chystá rovněž český premiér Andrej Babiš, který tam chce navazovat politické kontakty a mimo jiné přesvědčovat, že migrační kvóty k přerozdělování uprchlíků jsou cestou do pekel.
• Do EU dál proudí kovy z Ruska za miliardy eur, upozornil investigativní projekt
  Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil dnes novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.
• Dogecoin posílil po zprávě, že si za něj lze koupit některé produkty Tesly
  Kryptoměna dogecoin dnes výrazně zpevnila a přes den vykazovala růst o více než 12 procent. Šéf automobilky Tesla Elon Musk totiž na twitteru napsal, že touto digitální měnou lze platit za některé produkty jeho firmy. Dogecoin, původně vytvořený z recese, Musk dříve nazval "lidovou kryptoměnou", silně jej zpopularizoval a pomohl k raketovému růstu jeho ceny. Ta za loňský rok vzrostla asi o 4000 procent, uvedla agentura Reuters.
• Dogecoin prudce vzrostl, Twitter jeho logo začal zobrazovat místo svého
  Cena digitální měny dogecoin výrazně vzrostla poté, co internetová síť Twitter začala v pondělí logo této měny zobrazovat namísto svého vlastního loga. Majitelem společnosti Twitter se na podzim stal miliardář Elon Musk, který už v minulosti měnu dogecoin propagoval.
• Dohoda Bidena s McCarthym by pozastavila dluhový strop USA do začátku roku 2025
  Členové amerického Kongresu začínají projednávat návrh zákona, který může odvrátit bezprostřední hrozbu platební neschopnosti Spojených států. Text je výsledkem vyjednávání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, kteří se o víkendu dohodli na pozastavení dluhového stropu federální vlády do začátku roku 2025. Návrh obsahuje mnohá další opatření, včetně plánů odrážejících požadavky Republikánské strany na omezení vládních výdajů mimo těch na obranu.
• Dohoda dle Tsiprase ruší úsporná opatření
  Dohoda o čtyřměsíčním prodloužení programu úvěrové pomoci pro hluboce zadlužené Řecko podle...
• Dohoda EU a Japonska ruší mnohá cla
  Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem, která je nejrozsáhlejší smlouvou o volném obchodu, jakou kdy EU uzavřela, vstoupila dnes v platnost. Dohoda mezi těmito dvěma ekonomickými mocnostmi vysílá zprávu, že mezinárodní pakty mají i v dobách rostoucího protekcionismu stále smysl, píše agentura AP.
• Dohoda mezi EU a Británií je stále daleko, shodli se vyjednavači
  Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z dnešních prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.
• Dohoda na rozpočtu je nyní nereálná, shodují se lídři zemí EU
  Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná. Novinářům to dnes řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země patří ke čtveřici států trvajících na výrazném snížení celkového objemu rozpočtu na období 2021 až 2027. Spolu s Nizozemskem, Rakouskem a Švédskem i po nočních jednáních s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem trvá Dánsko na svých požadavcích, dodala premiérka. Rumunský prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit.
• Dohoda o brexitu oslabila britskou vládu
  Britská premiérka Theresa Mayová dnes v parlamentu obhajovala návrh dohody o odchodu své země z Evropské unie, který její vláda ve středu podpořila. Dokument kritizují poslanci prakticky všech parlamentních stran a kvůli nesouhlasu s ním už rezignovala dvojice ministrů. Šéf Evropské rady Donald Tusk nicméně ráno svolal na 25. listopadu mimořádný unijní summit, na kterém se mají lídři zemí EU "rozvodovou dohodou" zabývat.
• Dohoda o dani z finančních transakcí se blíží
  Politická dohoda o dani z finančních transakcí je na dosah ruky. Po schůzce ministrů financí 11 zemí...
• Dohoda o dluhovém stropu zabránila ekonomické krizi a kolapsu, míní Biden
  Dohoda o dluhovém stropu zabránila ekonomické krizi a kolapsu, uvedl v noci na sobotu americký prezident Joe Biden ve svém prvním projevu z oválné pracovny Bílého domu. Zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu USA, který americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti, měl podepsat během soboty, informuje agentura AP.
• Dohoda o globální dani bude do konce října, myslí si francouzský ministr financí
  Dohody o globální dani by mohlo být dosaženo před koncem měsíce. V rozhovoru s televizí CNBC to včera řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Země skupin G7 a G20 počátkem léta podpořily společný postup proti nadnárodním firmám. Jsou pro to, aby nadnárodní společnosti platily daň tam, kde působí, a nikoli pouze tam, kde sídlí. Počítá se se sazbou 15 procent. V Paříži včera skončilo zasedání rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na ministerské úrovni.
• Dohoda o globální minimální daň přišla o část své podstaty, tvrdí její kritik
  Dohoda o globální minimální dani z firemních zisků přišla o značnou část své podstaty, dokonce legitimizuje daňovou konkurenci. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou AFP to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl ekonom Gabriel Zucman. Na plánované reformě mezinárodního daňového systému se dohodlo téměř 140 zemí, platit by mohla začít v příštím roce.
• Dohoda o řeckém programu je velmi blízko
  Dohoda o klíčové první revizi řeckého záchranného programu je velmi blízko, některé otázky ale zatím...
• Dohoda o Řecku nabízí Řekům zase jen bídu
  Řecká vláda čelící bankrotu země a vystoupení z eurozóny, které by určitě následovalo, nabídla věřitelům...
• Dohoda o vývozu obilí z Ukrajiny je podvodem na chudé země, řekl Putin
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval před globální potravinovou krizí. Prohlásil, že většina obilí vyváženého z Ukrajiny míří nyní do Evropské unie, nikoli do chudých zemí. Moskva chce proto podle Putina jednat o úpravě dohody, která vývoz ukrajinského obilí odblokovala. Dohodu zároveň označil za podvod na rozvíjející se země. Úprava by podle něj měla omezit počet zemí, do kterých může ukrajinské obilí směřovat. Kyjev bezprostředně reagoval tím, že dohodu není třeba měnit, a výroky ze strany Ruska označil za neopodstatněné.