Dohoda Bidena s McCarthym by pozastavila dluhový strop USA do začátku roku 2025

Členové amerického Kongresu začínají projednávat návrh zákona, který může odvrátit bezprostřední hrozbu platební neschopnosti Spojených států. Text je výsledkem vyjednávání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, kteří se o víkendu dohodli na pozastavení dluhového stropu federální vlády do začátku roku 2025. Návrh obsahuje mnohá další opatření, včetně plánů odrážejících požadavky Republikánské strany na omezení vládních výdajů mimo těch na obranu.

Vládě USA podle aktuálního odhadu hrozí, že jí příští týden dojdou peníze na splácení závazků, nevytvoří-li Kongres další prostor pro zadlužení státu. USA mají jako jedna z mála zemí na světě zákonem daný limit pro výši dluhu, přičemž jej v posledních letech opakovaně navyšují nebo pozastavují v důsledku neustálých rozpočtových schodků. Naposledy takové opatření Kongres přijal v roce 2021, předtím v letech 2019, 2018 a 2017.

Uvedení dohody mezi Bidenem a McCarthym do praxe by znamenalo pozastavení platnosti stropu do 1. ledna 2025. Prezident a republikánský lídr se tak nevydali cestou navýšení limitu o konkrétní částku, jako se stalo před necelými dvěma lety, kdy byla stanovena aktuální hodnota přibližně 31,4 bilionu dolarů (skoro 700 bilionů Kč).

Navržený postup by mimo jiné odsunul potřebu další diskuse o dluhovém stropu na období po prezidentských volbách, které jsou na programu v listopadu příštího roku, napsala agentura AP. Republikáni původně ve vlastním plánu přijatém sněmovou na konci dubna navrhli posun stropu o 1,5 bilionu dolarů nebo jeho pozastavení do března příštího roku, podle toho, která událost by nastala jako první.

McCarthy a jeho straničtí kolegové to ovšem podmínili výraznými rozpočtovými škrty oproti předpokládaným výdajům v dalších deseti letech. Terče úsporných opatření příliš nespecifikovali a následně dali najevo, že nechtějí omezit rozpočty státních programů sociálního a zdravotního pojištění ani výdaje na obranu, tedy největší položky amerického rozpočtu. Úprava dluhového stropu si nicméně vyžádala vyjednávání mezi demokratem Bidenem a republikánskou sněmovní většinou o rozpočtové politice, které by jinak vrcholilo až na konci léta.

Dohoda oznámená o víkendu zahrnuje jistá rozpočtová omezení, ovšem pouze na následující dva fiskální roky, uvádí zpravodajský web BBC. Výdaje mimo ty na obranu by příští rok zůstaly stejné jako v aktuálním roce a v tom následujícím by mohly narůst jen o jedno procento. Obranný rozpočet by naopak narostl o tři procenta.

Další oblastí vyjednávání byly podmínky pro vyplácení sociálních dávek, jejichž zpřísnění republikáni požadují dlouhodobě. Nakonec si v rozhovorech s Bílým domem vynutili dočasné navýšení věkového limitu u podmínky, aby na jisté příspěvky pro chudé měli nárok pouze pracující. Podle AP v této souvislosti jisté priority prosadili i demokraté, jako například rozšíření podpory pro vysloužilé vojáky nebo mladé Američany vycházející z pěstounské péče.

Republikáni chtěli svým původním návrhem také zrušit řadu Bidenem prosazených opatření, jako je daňové zvýhodnění "zelených" technologií, program částečného odpuštění studentských půjček nebo finanční injekce pro federální berní úřad IRS. Zvrácení daňových úlev na elektromobily a další výrobky v nové dohodě nefiguruje, zatímco u studentských půjček Biden přistoupil pouze na to, že v srpnu skončí "pauza" v jejich splácení, píše AP. IRS by zase v důsledku dohody přišla zhruba o deset z celkových 80 miliard dolarů přidělených v loňském roce ve snaze zlepšit boj proti daňovým podvodům, napsal deník The New York Times (NYT).

Kompromisní plán Bidena s McCarthym obsahuje i další body jako například uvolnění pravidel kolem výstavby nové energetické infrastruktury, pro fosilní paliva i obnovitelné zdroje. Podle komentáře NYT dohoda posiluje Bidenův argument, že i za silné polarizace americké politiky dokáže postupovat společně s republikány. "Platí za to ovšem popuzením mnohých ve své vlastní straně, kteří po kompromisech s republikány nijak netouží," dodává list.

Odkazuje tím i na nadcházející jednání v Kongresu, kde musí návrh schválit sněmovna s těsnou republikánskou většinou i Senát, kde podobně těsným poměrem převažují demokraté a s nimi hlasující nezařazení zákonodárci. Ve sněmovně plán v úterý projedná jeden z výborů, finální hlasování pak McCarthy plánuje na středu. Případné schválení v tomto termínu by poskytlo Senátu dostatek času na odvrácení platební neschopnosti USA.

Zdroj: Reuters, ČTK. AP, NYT, BBC

Čtěte více

• Dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené, řekl Putin rakouskému kancléři
  Ruský prezident Vladimir Putin na pondělním setkání ujistil rakouského kancléře Karla Nehammera, že dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené. Rakousko za ně prý může i nadále platit eurem, řekl Nehammer agentuře APA.
• Dodávky ruského plynu do EU pokračují navzdory požadavku Kremlu platit rubly
  Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
• Dodávky ruského plynu do EU pokračují nehledě na požadavek Kremlu platit rubly
  Dodávky ruského plynu do Evropy pokračují bez přerušení. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy - Nord Stream 1 přes Baltské moře a přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky druhou hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.
• Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových trasách zůstávají stabilní
  Dodávky ruského plynu do Evropy po třech klíčových plynovodních trasách byly dnes ráno stabilní. S odvoláním na data provozovatelů o tom informovala agentura Reuters. Dodávky přes Nord Stream 1 se v průběhu dne mírně zvýšily a plyn v plynovodu Jamal začal proudit západním směrem. Moskva má do čtvrtka představit mechanismus, jehož prostřednictvím bude chtít po "nikoli přátelských" zemích, aby za ruský plyn platily v rublech. To odběratelé veskrze označují za porušení dohody. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu.
• Dodávky ruského zemního plynu do Polska byly obnoveny, uvedl Reuters
  Dodávky ruského zemního plynu prostřednictvím plynovodu Jamal do Polska byly dnes ráno obnoveny po předchozím poklesu na nulu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na údaje provozovatelů sítě pro přepravu plynu v Evropské unii. Provozovatel bulharské plynové sítě Bulgartransgaz agentuře Reuters sdělil, že dodávky ruského plynu do Bulharska zatím pokračují.
• Dodávky ruské ropy do Číny v březnu meziročně stouply o polovinu na rekord
  Dodávky ruské ropy do Číny se v březnu meziročně zvýšily o polovinu na rekordních 9,61 milionu tun, což je 2,26 milionu barelů denně. Vyplývá to z dnešních údajů čínského celního úřadu. Rusko tak zůstalo největším dodavatelem ropy do Číny, uvedla agentura Reuters.
• Do Davosu míří řada státníků
  Ve švýcarském letovisku Davos v úterý začíná Světové ekonomické fórum (WEF), na které by měla dorazit řada předních státníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové. Podle organizátorů se letos WEF soustředí na hledání cest k upevnění mezinárodní spolupráce v oblasti klíčových společných zájmů, jako jsou mezinárodní bezpečnost, životní prostředí a světová ekonomika. Do Davosu se chystá rovněž český premiér Andrej Babiš, který tam chce navazovat politické kontakty a mimo jiné přesvědčovat, že migrační kvóty k přerozdělování uprchlíků jsou cestou do pekel.
• Do EU dál proudí kovy z Ruska za miliardy eur, upozornil investigativní projekt
  Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil dnes novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.
• Dogecoin posílil po zprávě, že si za něj lze koupit některé produkty Tesly
  Kryptoměna dogecoin dnes výrazně zpevnila a přes den vykazovala růst o více než 12 procent. Šéf automobilky Tesla Elon Musk totiž na twitteru napsal, že touto digitální měnou lze platit za některé produkty jeho firmy. Dogecoin, původně vytvořený z recese, Musk dříve nazval "lidovou kryptoměnou", silně jej zpopularizoval a pomohl k raketovému růstu jeho ceny. Ta za loňský rok vzrostla asi o 4000 procent, uvedla agentura Reuters.
• Dogecoin prudce vzrostl, Twitter jeho logo začal zobrazovat místo svého
  Cena digitální měny dogecoin výrazně vzrostla poté, co internetová síť Twitter začala v pondělí logo této měny zobrazovat namísto svého vlastního loga. Majitelem společnosti Twitter se na podzim stal miliardář Elon Musk, který už v minulosti měnu dogecoin propagoval.
• Dohoda dle Tsiprase ruší úsporná opatření
  Dohoda o čtyřměsíčním prodloužení programu úvěrové pomoci pro hluboce zadlužené Řecko podle...
• Dohoda EU a Japonska ruší mnohá cla
  Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem, která je nejrozsáhlejší smlouvou o volném obchodu, jakou kdy EU uzavřela, vstoupila dnes v platnost. Dohoda mezi těmito dvěma ekonomickými mocnostmi vysílá zprávu, že mezinárodní pakty mají i v dobách rostoucího protekcionismu stále smysl, píše agentura AP.
• Dohoda EU je podle analytiků dobrou zprávou pro ekonomiku ČR
  Schválení dohody o fondu obnovy a víceletém rozpočtu EU jsou pro českou ekonomiku podle oslovených analytiků dobrou zprávou. I když peníze již neovlivní vývoj české ekonomiky letos, jde i tak podle ekonomů o významnou pomoc o velikosti zhruba 11 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). To je podle některých analytiků více než reálná pomoc, kterou ekonomice zasažené koronavirem poskytuje česká vláda. Zároveň ekonomové upozornili, že ČR zůstane díky dohodě nadále čistým příjemcem peněz z EU. A fakt, že si EU peníze půjčí, může vést k efektivnějšímu přerozdělování a hospodaření s unijními penězi.
• Dohoda mezi EU a Británií je stále daleko, shodli se vyjednavači
  Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z dnešních prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.
• Dohoda na rozpočtu je nyní nereálná, shodují se lídři zemí EU
  Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná. Novinářům to dnes řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země patří ke čtveřici států trvajících na výrazném snížení celkového objemu rozpočtu na období 2021 až 2027. Spolu s Nizozemskem, Rakouskem a Švédskem i po nočních jednáních s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem trvá Dánsko na svých požadavcích, dodala premiérka. Rumunský prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit.
• Dohoda o brexitu oslabila britskou vládu
  Britská premiérka Theresa Mayová dnes v parlamentu obhajovala návrh dohody o odchodu své země z Evropské unie, který její vláda ve středu podpořila. Dokument kritizují poslanci prakticky všech parlamentních stran a kvůli nesouhlasu s ním už rezignovala dvojice ministrů. Šéf Evropské rady Donald Tusk nicméně ráno svolal na 25. listopadu mimořádný unijní summit, na kterém se mají lídři zemí EU "rozvodovou dohodou" zabývat.
• Dohoda o dani z finančních transakcí se blíží
  Politická dohoda o dani z finančních transakcí je na dosah ruky. Po schůzce ministrů financí 11 zemí...
• Dohoda o dluhovém stropu zabránila ekonomické krizi a kolapsu, míní Biden
  Dohoda o dluhovém stropu zabránila ekonomické krizi a kolapsu, uvedl v noci na sobotu americký prezident Joe Biden ve svém prvním projevu z oválné pracovny Bílého domu. Zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu USA, který americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti, měl podepsat během soboty, informuje agentura AP.
• Dohoda o globální dani bude do konce října, myslí si francouzský ministr financí
  Dohody o globální dani by mohlo být dosaženo před koncem měsíce. V rozhovoru s televizí CNBC to včera řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Země skupin G7 a G20 počátkem léta podpořily společný postup proti nadnárodním firmám. Jsou pro to, aby nadnárodní společnosti platily daň tam, kde působí, a nikoli pouze tam, kde sídlí. Počítá se se sazbou 15 procent. V Paříži včera skončilo zasedání rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na ministerské úrovni.
• Dohoda o globální minimální daň přišla o část své podstaty, tvrdí její kritik
  Dohoda o globální minimální dani z firemních zisků přišla o značnou část své podstaty, dokonce legitimizuje daňovou konkurenci. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou AFP to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl ekonom Gabriel Zucman. Na plánované reformě mezinárodního daňového systému se dohodlo téměř 140 zemí, platit by mohla začít v příštím roce.