Diplomatka: V Británii i vlivem brexitu chybí podle odhadů asi 330.000 lidí z EU

Zhruba 330.000 lidí z Evropské unie podle odhadů chybí v Británii mimo jiné vlivem brexitu, nedostatek jich je například v sektorech turismu, maloobchodu nebo v restauracích. V rozhovoru s ČTK to řekla Michaela Chrtová, ekonomická diplomatka z českého velvyslanectví v Londýně. Víza není tak problematické získat u podnikatelů, kteří mají inovativní nápady, u výzkumníků nebo u zdravotníků.

Během koronavirové pandemie se zavedla víza pro sezónní pracovníky v době, kdy se ukázalo, že například farmy ve Skotsku nejsou schopné najít dostatek pracovníků v Británii. Víza pro zdravotníky byla k dispozici od počátku, jde o sektor dlouhodobě podporovaný, uvedla Chrtová. "Spíše je tam tlak na ty vzdělanější a vícepříjmové profese, tam je to jednodušší," doplnila. Další velký sektor, v němž jsou firmy schopné víza pro zahraniční pracovníky poměrně snadno získat, jsou finanční služby a pojišťovnictví.

"Není to tak, že by se Británie úplně zavřela, ale kdybyste třeba chtěl jet tam dělat barmana, tak už to bude složitější. To už není kategorie, kterou by v tuhle chvíli poptávali," doplnila diplomatka. "Británie najednou ztratila konkurenční výhodu toho, že tam lidi z EU mohli jen tak přijít a měli pracovní povolení. Teď už jste na tom stejně, jako byste chtěl do Ameriky nebo do Kanady," dodala.

Negativně podle Chrtové dopadl brexit skoro na všechny sektory britského hospodářství. "Extrémně dopadá na zemědělský sektor, protože tam se ke klasickým vývozním a dovozním dokumentům přidávají ještě hygienické a zdravotnické certifikáty," uvedla. Tím, že jde o obchod s potravinami či živými zvířaty, obě strany uplatňují relativně striktní pravidla kontroly.

Některé britské firmy se podle ní ocitly v problémech, hodně bité je rybářství, které je v některých lokalitách velmi tradičním odvětvím. "Tím, že jsou to živočišné produkty, tak po brexitu administrativa v některých případech může znemožnit je vyvézt. Čerstvé ryby musíte převést rychle a veterinární administrativa má jasně dané procedury. V jednu chvíli vám odběratel může říct, že už dodávku nechce, protože ryby jsou vylovené dva dny," popsala.

Obě strany zavedly administrativní celní povinnosti, přičemž dohoda o spolupráci a obchodu mezi Británií a EU zajišťuje nulová cla a kvóty pro zboží, které splní pravidla původu. "Když je zboží vyrobeno v České republice, tak by mělo bez problémů být umístěno na britský trh," uvedla Chrtová. Nicméně je potřeba mít vývozní dokumenty a britská strana, případně sám vývozce, musí zajistit dokumenty dovozní.

Od konce roku 2024 má navíc ve většině sektorů začít platit britský certifikační standard UKCA, který v některých případech může být odlišný od evropského. "Už teď automobilový průmysl začíná naznačovat, že tam může být do budoucna problém," míní diplomatka. Vzhledem k tomu, že pro obě strany jde o velký sektor, očekává, že bude snaha se dohodnout a udržet standardy co nejblíže.

Jedním z mála sektorů, kterým brexit pomohl, jsou podle Chrtové poradci, právníci či celní deklaranti. Může to pomoci i velkým firmám v konkurenci s menšími, které mohou zvažovat, zda se jí při nové administrativní zátěži působení na trhu vůbec vyplatí.

Dlouhodobé výpadky spotřebního zboží na britském trhu po odchodu z EU podle diplomatky nenastaly, krátké ale naopak nebyly výjimkou. V jednu chvíli chyběla například rajčata a okurky, což bylo ale způsobeno i výrazným růstem cen energií, kdy britští producenti odkládali zimní setbu. Jednou také chyběl benzin. "To ale bylo způsobeno panikou po zveřejnění zprávy o nedostatku řidičů a Britové vzali pumpy útokem," uvedla Chrtová. "Byly zvláštní výpadky. V supermarketech nebylo všechno. Někdy chyběla rajčata, jindy celer, ale základní potraviny nechyběly nikdy," dodala.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Dijsselbloem: Ministři stran Řecka pokročili
  Dnešní jednání ministrů financí států platících eurem nepřineslo konečné rozhodnutí, zda by Řekové měli...
• Dijsselbloem ocenil úsilí Řecka
  Řecká vláda v posledních týdnech a dnech udělala mnoho práce při prosazování složitých a bolestivých...
• Dijsselbloem odmítl výzvy k uvolnění pravidel pro banky
  Šéf ministrů financí eurozóny, tedy takzvané euroskupiny, Jeroen Dijsselbloem včera odmítl výzvy k uvolnění...
• Dijsselbloem: Referendum je smutné řešení
  Rozhodnutí řecké vlády uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů je velmi...
• Dijsselbloem: Řekové poslali návrh včas
  Řecká vláda předala seznam svých zamýšlených reformních opatření v pondělí večer, tedy v termínu, na...
• Dijsselbloem: Záchranný program pro Řecko v úterý skončí
  Současný záchranný program pro Řecko končí v úterý v noci, euroskupina už jej neprodlouží. Po dnešní...
• Dijsselbloem zůstane v čele euroskupiny do poloviny ledna
  Nizozemec Jeroen Dijsselbloem zůstane v čele takzvané euroskupiny až do konce svého funkčního období v polovině ledna, i když už nebude ministrem financí. Jednapadesátiletý Dijsselbloem včera také oznámil, že o jeho nástupci bude euroskupina hlasovat na svém prosincovém zasedání. Euroskupina sdružuje ministry financí členských zemí eurozóny.
• Díky relativnímu optimismu se zvýšil zájem o euro
  V průběhu včerejší obchodní seance pokračovalo posilování měnového páru EUR/USD. Eurodolar si připsal zhruba třetinu procenta a dostal se až nad 1,2400, tedy na své měsíční maximum. Euro bylo podpořeno zprávami, že německá kancléřka Angela Merkelová souhlasí s plánem Evropské centrální banky (ECB) intervenovat na dluhopisových trzích. Snížily se tak výnosy státních dluhopisů Itálie a Španělska, jejichž výše je v poslední době jedním z důvodů vysoké nervozity na trzích. Klíčový desetiletý dluhopis španělské vlády tak nyní vynáší výrazně méně než sedm procent. Obchodníci předpokládají, že prezident ECB Mario Draghi dostojí svému slibu a zorganizuje nějakou formu pomoci Itálii a Španělsku. Draghi už dříve naznačil, že vysoké náklady na obsluhu dluhu těchto zemí nehodlá tolerovat.
• Díky závadě se na japonské burze kryptoměn kupovalo zadarmo
  Díky závadě v systému cenových kalkulací japonské burzy kryptoměn Zaif dnes mohli zákazníci po dobu 20 minut koupit mince za nulovou cenu. Uvedl to server televize CNBC s tím, že problém jen posílil obavy týkající se bezpečnosti takovýchto platforem.
• Di Maio: Italský rozpočet se může stát receptem pro celou Evropu
  Italský vicepremiér Luigi Di Maio věří, že kontroverzní výdajové plány jeho vlády se mohou stát receptem k oživení hospodářského růstu v celé Evropě. Di Maio to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Evropská komise přitom minulý měsíc rozpočtové plány italské vlády odmítla a dala Římu tři týdny na jejich přepracování.
• Disciplinární řízení s Itálií je podle zemí EU oprávněné
  Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dnes shodli na tom, že je důvod zahájit disciplinární řízení s Itálií kvůli rostoucímu dluhu. Agentuře Reuters to řekli nejmenovaní činitelé EU. Postoj členských zemí podle jednoho z činitelů potvrzuje názor Evropské komise, že Itálie porušuje rozpočtová pravidla EU.
• Divergence USA a eurozóny pokračuje
  První obchodní den v měsíci byla pozornost trhů tradičně věnována indexům nákupních manažerů (PMI)...
• Divize Daimleru pro výrobu nákladních automobilů vstoupí na burzu v prosinci
  Německý automobilový koncern Daimler hodlá uvést svou divizi pro výrobu nákladních automobilů a autobusů Daimler Truck na frankfurtskou akciovou burzu 10. prosince. Oznámila to včera firma. Daimler plán na oddělení divize a uvedení jejích akcií na burzu představil začátkem února, začátkem října jej pak schválili akcionáři. Termín vstupu divize na burzu koncern upřesnil až nyní.
• Divize firmy Harley-Davidson pro výrobu elektrických motorek vstoupila na burzu
  Divize americké společnosti Harley-Davidson pro výrobu elektrických motocyklů LiveWire dnes vstoupila na burzu. Učinila tak prostřednictvím fúze s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Vznikl tak první veřejně obchodovaný výrobce elektrických motocyklů ve Spojených státech, napsala agentura Reuters.
• DIW: Běženci budou dlouhodobě pro Německo hospodářským přínosem
  Běženci mohou v dlouhodobém horizontu znamenat pro Německo ekonomický přínos, pokud se je podaří...
• DIW: Migranti příští rok zvýší německé HDP
  Růst německé ekonomiky bude pravděpodobně v příštím roce o 0,25 procentního bodu vyšší, než by byl bez...
• DIW: Německá ekonomika se vyhne recesi
  Německá ekonomika vykáže za první čtvrtletí nárůst o 0,5 procenta po poklesu o 0,6 procenta v závěru...
• DIW: Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě klesla
  Německé hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě kleslo o 0,1 procenta, protože dál oslaboval zpracovatelský průmysl, který je orientovaný na export. Odhad vývoje největší evropské ekonomiky za období od října do prosince dnes zveřejnil německý hospodářský institut DIW.
• DIW: Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesne o tři procenta
  Německá ekonomika v prvním čtvrtletí kvůli opařením proti šíření koronaviru klesne o tři procenta po předpokládané stagnaci v posledních třech měsících loňského roku. Předpověděl to dnes německý výzkumný institut DIW. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• DIW: Německá ekonomika v závěru roku klesne o procento
  Německá ekonomika v zimě zaznamená pokles v důsledku nových restriktivních opatření, která jsou reakcí na vzestup počtu případů nákazy koronavirem. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o jedno procento a v prvních třech měsících příštího roku bude pokles ještě výraznější. Předpověděl to dnes výzkumný institut DIW.