ČNB se pod Michlem méně držela doporučení svého aparátu, míní analytici

Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.

"Guvernér Rusnok se choval v duchu tradice konzervativních centrálních bankéřů. Ve svých vyjádřeních se tedy držel striktně v mantinelech argumentů podepřených svým analytickým aparátem a bankovní rada pod jeho vedením důsledně následovala doporučení plynoucí z ekonomické teorie a dosavadní praxe," hodnotí rozdíl mezi bývalým a současným guvernérem hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

"Naproti tomu guvernér Michl patrně vyhodnotil, že aktuální mimořádná situace, tedy souběh pandemie a války na Ukrajině, si žádá mimořádná řešení. Centrální banka se tak pod jeho vedením částečně odchýlila od standardních modelových doporučení a do nastavování úrokových sazeb vložila více intuice, či, chcete-li, expertního názoru," dodal Hradil.

Kritičtější je k působení Michla v čele ČNB hlavní ekonom Deloitte David Marek, i on si všímá odklonu rozhodování od doporučení aparátu banky. "Poslední rok byl pro ČNB především velkou zatěžkávací zkouškou pro její reputaci. Změna strategie měnové politiky vyvolala značnou kontroverzi. Trvání na neměnných úrokových sazbách, když vlastní model ČNB, Mezinárodní měnový fond i odborná veřejnost doporučuje přísnější měnovou politiku ke zkrocení inflace, je zbytečně riskantní přístup," uvedl.

"Tyto experimenty připomínají potřebu změnit způsob výběru a jmenování členů bankovní rady ČNB," vyvozuje Marek z fungování ČNB v posledním roce. Guvernéra i členy bankovní rady jmenuje prezident republiky, jeho rozhodnutí nepodléhá potvrzení premiéra, vlády ani parlamentních komor.

Podle Hradila zatím není možné hodnotit, jak se Michlův přístup k úrokovým sazbám projevuje v reálné ekonomice. "Mezi rozhodnutím centrální banky o výši sazeb a jeho efektem na inflaci totiž existuje prodleva, která se odhaduje přibližně na 12 až 18 měsíců. Až do konce roku 2023 tak budeme sledovat převážně důsledky kroků bankovní rady ještě pod vedením pana Rusnoka," uvedl.

Hradil připomněl, že pod Rusnokovým vedením ČNB v letech 2021 a 2022 rychle zvedala úrokové sazby. "Růst sazeb způsobuje ochlazení ekonomiky a z něj by mělo vyplývat i snížení inflace. Oboje přitom skutečně pozorujeme, a lze se tak domnívat, že tato politika byla účinná. Pro vyhodnocení kroků bankovní rady pod vedením guvernéra Michla si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat," uvedl.

V oblasti forexových intervencí hodnotí Hradil Michla i Rusnoka podobně, ani jeden z nich je nepoužívali jako běžný nástroj politiky ČNB. Centrální banka k nim sice loni od května do září ve větší míře přistoupila ale především jako reakci na nadměrné oslabování koruny. "Nedávné intervence ČNB pak lze hodnotit jako úspěšné v tom smyslu, že dokázaly přebít tržní tlak proti koruně. Spíše než se samotnou osobou guvernéra to ovšem patrně souvisí se skutečností, že devizové rezervy České národní banky jsou skutečně objemné, a trh tak bylo poměrně snadné 'umravnit' pouhým vyjádřením ochoty centrální banky v přetahované pokračovat," uvedl Hradil.

Michl se stal guvernérem loni v červenci, předtím byl členem bankovní rady. K loňskému červenci jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman do bankovní rady také Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Letos v únoru Zeman do rady jmenoval Jana Procházku a Jana Kubíčka. Z doby bývalého guvernéra Rusnoka zůstává v bankovní radě vedle Michla pouze Tomáš Holub.

Zdroj: Reuters, ČTK, Cyrrus, Deloitte

Čtěte více

• ČNB: Sazby i intervenční režim beze změny
  Bankovní rada České národní banky dnes opět ponechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla...
• ČNB sazby nemění a intervence pokračují
  Bankovní rada České národní banky dnes opět ponechala úrokové sazby na historických minimech...
• ČNB sazby neměnila, Michl varoval před proinflačním působením rozpočtu
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Podpořili to čtyři členové bankovní rady, tři hlasovali pro zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání řekl, že pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude snaha o zodpovědné rozpočty, bude muset ČNB sazby zvyšovat. Uvolněná rozpočtová politika je podle něj hlavním proinflačním impulzem v Česku. ČNB v nové prognóze zvýšila odhad celoroční inflace na 11,2 procenta, v únoru centrální banka předpokládala inflaci 10,8 procenta.
• ČNB sazby nezměnila a intervence pokračují
  Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla ponechat úrokové sazby na historických minimech...
• ČNB sazby opět nezměnila, podle Michla budou vyšší, než doporučuje prognóza
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Trh stabilitu sazeb očekával, kurz koruny proto na rozhodnutí bankovní rady výrazněji nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že bankovní rada očekává úrokové sazby v příštích čtvrtletích vyšší, než doporučuje prognóza centrální banky. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.
• ČNB se dnes rozhodla zahájit intervence
  Bankovní rada České národní banky se dnes rozhodla zahájit forexové intervence. Informoval o tom mluvčí ČNB Marek Petruš. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Úrokové sazby jsou totiž na tzv. technické nule. Kurz koruny chce banka pomocí intervencí držet poblíž hladiny 27 Kč/EUR.
• ČNB se dostala loni do zisku 46,5 mld. Kč
  Česká národní banka loni vykázala zisk 46,5 miliardy korun, o rok dříve uzavřela hospodaření se ztrátou 549 milionů korun. Na dotaz ČTK to dnes sdělila centrální banka. Loňský zisk je podle ČNB tvořen přibližně z poloviny správou devizových rezerv, zejména výnosy z akciového portfolia. Druhou část tvoří zejména kurzové zisky, které souvisejí s vývojem kurzu amerického a kanadského dolaru.
• ČNB se loni kvůli intervencím dostala do ztráty 243 miliard korun
  Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním forexových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci ČNB. Centrální banka ovšem dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.
• ČNB se neobává útoků spekulantů na korunu
  Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer se neobává útoků spekulantů na korunu poté, co švýcarská...
• ČNB se podle opozice při zvýšení sazeb zachovala jako nezávislá instituce
  Česká národní banka se podle opozičních politiků oslovených ČTK zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizují, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
• ČNB se shoduje na pozvolném poklesu sazeb, nevylučuje první kroky letos
  Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) se shodují v tom, že začátek snižování úrokových sazeb bude muset být pozvolný. Nevylučují přitom první pokles ještě do konce roku, vyplývá ze záznamu ze zářijového jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. Základní úroková sazba je nyní sedm procent, na této úrovni je od června 2022. Do konce roku se bude bankovní rada ČNB zabývat nastavením sazeb ještě dvakrát.
• ČNB schválila společnosti SAB Finance rozdělení akcií v poměru 1:10
  Česká národní banka schválila společnosti SAB Finance, která je jedním z největších zprostředkovatelů devizových obchodů v ČR, rozdělení hodnoty akcie na více akcií v poměru 1:10. Od dneška tak bude jedna původní akcie představovat deset akcií a do obchodování vstoupí místo ceny 10.600 Kč s cenou 1060 Kč. Rozmělnění cenných papírů se žádným způsobem nedotkne práv akcionářů, uvedla dnes v tiskové zprávě SAB Finance.
• ČNB: Slabší koruna vytváří prostor pro růst sazeb
  V případě, že kurz koruny by zůstal na slabší úrovni, než očekává prognóza ČNB, vznikl by větší prostor pro zpřísnění měnových podmínek, tedy zvýšení základních úrokových sazeb. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 4. května, který dnes centrální banka zveřejnila. Takový vývoj by přitom podle záznamu byl příznivější z pohledu finanční stability. Zpřísnění měnové politiky díky kurzu by totiž podle záznamu nemělo takový tlumící vliv na poptávku domácností po úvěrech.
• ČNB sloučí agendy, aby zefektivnila provoz a snížila náklady
  Česká národní banka (ČNB) zeštíhlí počet sekcí a samostatných odborů ze 17 na 15. Rozhodla o tom na dnešním jednání bankovní rada ČNB. ČTK to řekla ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB Petra Krmelová. Cílem opatření je zefektivnit provoz a snížit náklady.
• ČNB snížila úrok na 5,25 procenta a zlepšila výhled ekonomiky, koruna posílila
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Pokles sazeb odpovídal očekávání finančního trhu. K dalšímu snižování sazeb bude bankovní rada podle Michla přistupovat opatrně s ohledem na vývoj ekonomiky a proces může kdykoli přerušit. Koruna v reakci na guvernérova vyjádření posílila a uzavřela obchodování na 24,99 EUR/CZK. ČNB dnes také představila novou makroekonomickou prognózu, ve které zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,4 procenta a snížila odhad průměrné letošní inflace na 2,3 procenta.
• ČNB snížila úrokové sazby na rekordní minimum
  Bankovní rada České národní banky dnes snížila úrokové sazby na další rekordní minimum.
• ČNB snížila úrokovou sazbu na čtyři procenta, zhoršila výhled ekonomiky
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Snížení podpořilo pět členů rady, jeden navrhoval dvojnásobný pokles sazby a jeden zachování sazby na současné úrovni. Podle analytiků rozhodnutí o nastavení úroků odpovídá očekávání trhu, kurz koruny na něj prakticky nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada bude k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat opatrně. Centrální banka dnes rovněž zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, ve které zhoršila výhled hospodářského růstu na letošní i na příští rok a zároveň zvýšila odhad očekávané inflace v obou letech.
• ČNB snížila úrokovou sazbu na 4,25 procenta, rozhodlo o tom šest členů rady
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu. Koruna na rozhodnutí výrazněji nereagovala.
• ČNB snížila úrokovou sazbu na 4,5 procenta, zhoršila výhled ekonomiky
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Zpomalila tak uvolňování měnové politiky, když předtím letos čtyřikrát úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Krok centrální banky odpovídá očekávání finančních trhů. Koruna zpevnila o osm haléřů na 25,38 Kč/EUR. Centrální banka dnes také představila novou makroekonomickou prognózu, ve které zhoršila výhled letošního vývoje české ekonomiky. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 1,2 procenta, v květnu předpokládala 1,4 procenta.
• ČNB snížila úrokovou sazbu na 5,75 pct., experti čekají zlevnění úvěrů
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Dva ze sedmi členů bankovní rady navrhovali pokles sazby až na 5,5 procenta. Výsledek jednání odpovídal očekáváním analytiků. Podle nich je ČNB obezřetná zejména kvůli vyššímu růstu cen služeb a slabšímu kurzu koruny, přestože inflace v únoru klesla na dvouprocentní cíl centrální banky. Snížení sazeb podle expertů povede k dalšímu poklesu úroků tuzemských bank u vkladů i úvěrů, způsobí také růst cen nemovitostí.