Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Letos vedení polostátní skupiny očekává další pokles očištěného zisku na úroveň 25 až 29 miliard korun. Loňské výsledky ČEZ překonaly očekávání analytiků, čistý zisk podle nich ale negativně zasáhly odpisy a mimořádná daň.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) tak loni činil 137,5 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 12,6 miliardy korun. K růstu podle společnosti přispělo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby, na kterých ČEZ předloni vyplatil deset miliard korun.

Oproti předloňsku naopak klesl očištěný čistý zisk, který je klíčový pro výši dividendy. Ten loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 35 až 47 korun za akcii, což by znamenalo vyplacení akcionářům 19 až 25 miliard korun. Představenstvo svůj návrh představí zřejmě později, rozhodující slovo ale bude mít valná hromada podniku. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 52 korun za akcii, celkově šlo o 28 miliard korun.

ČEZ dnes zároveň představil vlastní výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Zisk EBITDA by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň mezi 125 až 130 miliardami korun. Očištěný čistý zisk pak společnost očekává mezi 25 až 29 miliardami korun.

"Výsledky hospodaření předčily naše očekávání. Patříme mezi 20 procent nejlepších společností na světě v hodnocení ESG, už 84 procent našeho provozního zisku před odpisy pochází z bezemisní činnosti,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Rok 2024 přitom charakterizoval jako úspěšný jaderný rok. Připomněl pokračující přípravy výstavby velkých jaderných bloků, postup v oblasti malých modulárních reaktorů a zajištění nových dodávek neruského jaderného paliva pro elektrárny Temelín i Dukovany.

Nejvýznamnější loňskou akvizicí ČEZ bylo jednoznačně odkoupení 55,21 procenta podílu v plynárenské společnosti GasNet za 846,5 milionu eur (přes 21,2 miliardy Kč). Fungování GasNetu se v hospodaření podniku začalo projevovat od září, do celoročního provozního zisku před odpisy za tu dobu firma přinesla téměř čtyři miliardy korun.

Celkové investice skupiny loni činily 56,8 mld. Kč, což znamená nárůst meziročně o 11,1 miliardy korun. Peníze směřovaly zejména do obnovitelných a jaderných zdrojů a do distribučních sítí. ČEZ Distribuce své investice meziročně navýšila o tři miliardy na více než 20 miliard korun. Důvodem byl podle firmy zejména nárůst zákaznických požadavků na připojení nových obnovitelných zdrojů.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce zůstala meziročně na stejné úrovni 33,7 terawatthodiny (TWh). Klimaticky a kalendářně přepočtená spotřeba elektřiny vzrostla o 0,7 procenta na 34,5 TWh. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá asi 80 procent České republiky, meziročně vzrostla o jedno procento na 59,2 TWh.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Analytici: Výsledky ČEZ překonaly odhady, čistý zisk ale zasáhla mimořádná daň

Loňské hospodářské výsledky energetické skupiny ČEZ překonaly očekávání analytiků. Poukázali zejména na vyšší než odhadovaný růst provozního zisku. To se ovšem podle nich nepromítlo do čistého zisku, který negativně ovlivnily odpisy majetku a také výše odváděných daní včetně daně z mimořádných zisků.

"ČEZ vykázal za celý loňský rok velmi silné výsledky, které byly nad očekáváním trhu i samotného managementu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Ve stejném duchu se podle něj neslo i poslední loňské čtvrtletí, ve kterém skupině ČEZ vzrostl provozní zisk EBITDA meziročně o čtvrtinu.

V čistém zisku se ale projevila daň z mimořádných zisků, u které loni ČEZ podle Cverny potvrdil svoji roli jejího největšího plátce. Upozornil, že tato daň v loňském roce do státního rozpočtu přinesla od všech firem 39 miliard korun, na čemž se ČEZ podílel 30 miliardami. Dalších 19,6 miliardy korun pak energetická skupina odvedla na běžné korporátní dani.

Výrazná provozní ziskovost skupiny ČEZ se plně nepromítla do čistého zisku, uvedl také analytik Fio banky Jan Raška. "Vidíme jednak vliv vyšších než předpokládaných odpisů a rovněž vyšší odvod na daních, než jsme odhadovali," podotkl. Nárůst provozního zisku se podle něj neprojevil ani v očekávané dividendě.

Za velmi solidní Raška označil horní mez pro letošek očekávaného provozního zisku EBITDA, který firma předpokládá mezi 125 a 130 miliardami korun. "Za utlumenější vývoj na čisté ziskovosti však hodnotíme dnešní výsledkový report spíše jen mírně pozitivně," dodal.

Ředitel ČEZ Beneš: Podpis finálních smluv k Dukovanům se zřejmě zpozdí

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí. Důvodem je čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Na dnešní tiskové konferenci k celoročním výsledkům polostátní firmy to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Původně měly být dohody uzavřeny do konce března.

Korejská společnost KHNP loni uspěla v tuzemském jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před EDF a Westinghousem. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Skupina ČEZ, která má tendr na starosti, nyní s KHNP jedná o finálních smlouvách k projektu.

Uzavření finálních smluv se nyní podle Beneše očekává v první polovině letošního roku. Podle něj jsou přitom smlouvy téměř hotové a technicky by je bylo možné podepsat v původně plánovaném termínu. Uzavření dohod však zatím blokuje opatření ÚOHS, který zakázal podepsání smluv do doby, než rozhodne o námitkách neúspěšných uchazečů z tendru. V současnosti řeší námitky EDF.

Kromě toho je podle Beneše ještě při jednáních s KHNP potřeba doladit některé detaily, o kterých s Korejci jedná i česká vláda. Jde například o zapojení českého průmyslu. KHNP v minulosti přislíbila, že české firmy se budou účastnit až na 60 procentech projektu.

"Je to podepsatelné na konci března, ale rozum velí počkat na duben nebo květen," podotkl Beneš.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. V příštích třech až pěti letech by ovšem ČEZ měl podle rozhodnutí vlády s Korejci jednat také o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně.

Vývoj ceny akcií ČEZ (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, XTB, xStation

Čtěte více

• Češi v říjnu zobchodovali kryptoměny za 200 milionů Kč
  Obchodování s kryptoměnami v říjnu pokračovalo dosavadním tempem zhruba 200 milionů Kč měsíčně, což je dvojnásobek loňského objemu. Celkově Češi letos nakoupili kryptoměny za zhruba 4,2 miliardy korun. Znamená to meziroční zvýšení obchodů o 90 procent. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
• Češi v srpnu koupili kryptoměny za 200 milionů Kč, proti loňsku dvojnásobek
  V srpnu Češi nakoupili kryptoměny za přibližně 200 milionů korun, což je zhruba stejně jako v předchozím měsíci a dvojnásobek toho, co před rokem. Loni se ale s polovičním objemem financí dalo pořídit dvakrát tolik bitcoinů, co letos. Celkový objem nákupů od začátku roku přesáhl 3,8 miliardy Kč, což je o 95 procent více, než loni. Vyplývá to z údajů obchodníka Bit.plus.
• Češi v září nakoupili kryptoměny za 250 milionů, stejně jako loni
  Češi v září nakoupili kryptoměny zhruba za 250 milionů korun, což je o 20 milionů korun více než v předchozím měsíci. Proti stejnému období loni se objem obchodů nezměnil. Za tři čtvrtletí roku objem obchodů meziročně stagnoval na 2,85 miliardy korun. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi za tři čtvrtletí nakoupili kryptoměny za čtyři miliardy Kč
  Češi nakoupili za tři čtvrtletí kryptoměny za více než čtyři miliardy korun. Znamená to meziroční zvýšení obchodů téměř o 100 procent. Dominantní měnou zůstává bitcoin. Jeho kurz se ale za poslední rok zvýšil více než čtyřnásobně na současných 43.700 dolarů, tedy asi 957.000 Kč. ČTK to dnes řekl ředitel společnosti Bit.plus Martin Stránský.
• Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů
  Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů v hodnotě 2,3 miliardy korun. Bitcoin je na tuzemském trhu, stejně jako ve světě, dominantní kryptoměna s tržním podílem okolo 53 procent. Celková hodnota trhu se všemi kryptoměnami se v současnosti pohybuje okolo 1,25 bilionu dolarů. Vyplývá to z vyjádření obchodníka Bit.plus. V úterý uplyne 15 let od spuštění technologie blockchainu, na které je bitcoin založený.
• Čeští dolaroví milionáři potvrzují přeměnu z podnikatelů na investory
  Čeští dolaroví milionáři se podle průzkumu mění z podnikatelů na investory. Hlavním zdrojem jejich bohatství jsou investice, a to zejména do podnikání v podobě akcií, fondů soukromého kapitálu či korporátních dluhopisů. Vyplývá to z výsledků 14. ročníku průzkumu J&T Banky mezi 277 Čechy, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů (24,2 milionu Kč). V ČR je podle odhadů přes 30.000 dolarových milionářů.
• ČEZ bude s Rolls-Royce SMR spolupracovat na reaktorech
  Polostátní energetická společnost ČEZ podepsala se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba dvacetiprocentní podíl, za nějž zaplatí jednotky miliard korun. Oznámili to dnes premiér Petr Fiala (ODS) a zástupci obou společností. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.
• ČEZ dál povede Beneš, mandát mu byl prodloužen do roku 2029
  Polostátní energetickou skupinu ČEZ dál povede její dosavadní šéf Daniel Beneš. Dozorčí rada společnosti předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy prodloužila mandát na další čtyřleté období do roku 2029. Současné mu končí na konci příštího roku. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011.
• ČEZ dnes podepíše s Rolls-Royce spolupráci při vývoji malých modulárních reaktorů
  Zástupci polostátní energetické společnosti ČEZ dnes podepíšou s firmou Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci při vývoji malých modulárních reaktorů. Slavnostního podpisu, který se uskuteční v Kramářově vile, se zúčastní také premiér Petr Fiala (ODS). Server Novinky.cz v minulém týdnu uvedl, že ČEZ v britské společnosti koupí podíl v hodnotě několika miliard korun.
• ČEZ jedná s Rolls-Royce o výstavbě továren na jaderné moduly
  V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství. Na dnešní tiskové konferenci k loňským výsledkům polostátní firmy to uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
• ČEZ může vyplatit plnou dividendu bez zvláštních opatření, uvedlo vedení firmy
  Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 Kč na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Návrh na zvýšenou dividendu, který v pátek za stát podalo ministerstvo financí (MF), je v souladu s předpisy, bude tak projednán na valné hromadě společnosti. Vyplývá to ze stanoviska představenstva ČEZ, o němž ČTK informoval mluvčí skupiny Ladislav Kříž.
• ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice
  Polostátní energetická společnost ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice, do zahraničí vyveze asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu. Primárně prodává ČEZ elektřinu koncovým zákazníkům a ostatním českým obchodníkům jako je PRE či E.ON přímo bilaterálně nebo přes elektronické obchodní platformu. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ceny elektřiny v Evropě se ale odvíjí od její ceny na burze v Lipsku.
• ČEZ přesune obchod s komoditami do dceřiné firmy ČEZ Trade
  Energetická skupina ČEZ připravuje vyčlenění své sekce zaměřené na obchod s komoditami do separátní dceřiné společnosti. Založila kvůli tomu nový podnik ČEZ Trade, který by měl mít na starosti obchod s elektřinou, plynem či emisními povolenkami na burze. Důvodem je příprava na uvažované změny v evropských pravidlech. V rozhovoru s ČTK to uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. ČEZ má nyní z tzv. tradingu miliardové marže.
• ČEZ si vzal další úvěr za tři miliardy korun vázaný na rating ESG
  Polostátní energetická skupina ČEZ si vzala úvěr tři miliardy korun navázaný na rating ESG, jenž hodnotí udržitelnost podnikání firem a jejich investic. Jde o druhý takový úvěr společnosti, první ve výši 7,5 miliardy korun uzavřela loni. Dnes o tom informovala společnost ČEZ. Provázání úvěrů s parametry ESG na finančních trzích funguje zhruba od roku 2017.
• ČEZ snížil čistý zisk za tři čtvrtletí na 23,4 mld. Kč, prodává aktiva v Polsku
  Energetické skupině ČEZ klesl ve třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk na 23,4 miliardy korun, což je meziročně o 6,4 miliardy Kč méně. Výsledek tak skončil mírně za očekáváním analytiků, kteří to přisuzují zejména vyššímu daňovému zatížení společnosti. Analytici naopak ocenili růst provozního zisku EBITDA na 100 miliard Kč. ČEZ dnes také oznámil prodej svých uhelných aktiv v Polsku firmě ResInvest Group.
• ČEZ v prvním pololetí snížil čistý zisk meziročně o 5 %
  Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.
• ČEZ v úterý podepíše s firmou Rolls-Royce SMR spolupráci pro modulární reaktory
  Polostátní energetická společnost ČEZ v úterý 29. října v Kramářově vile podepíše s firmou Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci při vývoji malých modulárních reaktorů. ČTK o tom dnes informoval Úřad vlády ČR. Firma ČEZ už v září oznámila, že partnerství s Rolls-Royce SMR naváže. Server Novinky.cz v úterý uvedl, že ČEZ v britské společnosti koupí podíl v hodnotě několika miliard korun.
• ČEZ vydal dluhopisy s ekologickým závazkem za 14,7 miliardy korun
  Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. Firma to oznámila na svém webu. Očekávané datum emise je 6. dubna. Podle serveru HN.cz, který na informaci upozornil, mají o emisi zájem evropští investoři, například z Velké Británie.
• ČEZ za první tři čtvrtletí téměř zosminásobil čistý zisk
  Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Firma to dnes uvedla na svém webu. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
• ČEZ zažaloval centrální banku kvůli pokutě za pozdní zveřejnění informace
  Polostátní energetická společnost ČEZ zažalovala Českou národní banku (ČNB) kvůli milionové pokutě uložené za pozdní zveřejnění informace, která mohla ovlivnit hodnotu akcií firmy. ČEZ podal žalobu loni v prosinci, soud se jí začne zabývat příští týden, píše web Aktuálně.cz. ČEZ už podle něj pokutu zaplatil. Žalobou se domáhá toho, aby soud rozhodnutí centrální banky zrušil, a klíčové předpisy do budoucna autoritativně vyložil.