Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů

Češi za 15 let nashromáždili okolo 3000 bitcoinů v hodnotě 2,3 miliardy korun. Bitcoin je na tuzemském trhu, stejně jako ve světě, dominantní kryptoměna s tržním podílem okolo 53 procent. Celková hodnota trhu se všemi kryptoměnami se v současnosti pohybuje okolo 1,25 bilionu dolarů. Vyplývá to z vyjádření obchodníka Bit.plus. V úterý uplyne 15 let od spuštění technologie blockchainu, na které je bitcoin založený.

Česko je podle ředitele Bit.plus Martina Stránského průkopníkem ve světě bitcoinů a ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy v držení a užívání této kryptoměny na špičce. "V Česku se vynalezla například hardwarová peněženka Trezor a pořádají se zde celosvětové konference na téma kryptoměn. Bitcoin se neustále vyvíjí a další důležitý vývoj odhadujeme v rámci Lightning Network, což je určitá druhá vrstva nad bitcoinem, která umožňuje rychlé a levné transakce. Masová adopce Lightning Network, který umožní například platit za kávu bez nutnosti platit vyšší poplatky či čekat, než se transakce potvrdí, bude důležitý milník," dodal Stránský.

Zatímco v roce 2010 stál bitcoin necelý dolar, od začátku letošního roku se jeho cena zvýšila na dvojnásobných 33.500 USD. Na začátku týdne přitom překonala hranici 35.000 dolarů. Zatím nejvyšší hodnotu měl na podzim roku 2021, kdy atakoval úroveň 67.000 USD. "V příštím roce čekáme prolomení hranice 100.000 dolarů za jeden bitcoin,“ dodal Stránský.

Účast v ekosystému kryptoměn je podle analytika XTB Tomáše Cverny jednodušší i díky české firmě SatoshiLabs. Právě ta totiž stojí za oblíbenou hardware peněženkou Trezor, jejíž prodeje po pádu burzy FTX výrazně vzrostly. "Celkový objem zobchodovaných kryptoměn loni v tuzemsku činil 3,5 miliardy korun. O rok dříve se u nás zobchodovalo asi pět miliard korun, zatímco v covidovém roce 2020 se zobchodovaly čtyři miliardy. Očekávám, že s růstem možností využívat kryptoměny v běžném životě, porostou i zobchodované objemy. Záviset však ale bude také na vývoji dalších trendů na finančních trzích," uvedl Cverna.

Podle analytika Portu Lukáše Rašky i po 15 letech od publikování konceptu bitcoinu kryptoměny stále rozdělují společnost. "Kryptoměny jsou v této chvíli zakázány v asi desítce zemí, přesto (nebo možná právě proto) s nimi má na celém světě nějakou zkušenost přes 420 milionů lidí, tedy asi pět procent populace. Tržní hodnota kryptoměnového trhu za 15 let vzrostla z nuly na současných asi 1,2 bilionu dolarů, zdaleka největšímu zájmu se však stále těší bitcoin," podotkl Raška.

Bitcoin je sice nejznámější kryptoměnou, ale byl podle analytika Wood&Company Tomáše Kacerovského pouze první z mnoha. V roce 2011 začaly vznikat první altcoiny (alternativní kryptoměny) a dnes jich existují tisíce, přičemž každý slouží jinému účelu. "Jaký bude vývoj kryptoměn do budoucna zůstává otázkou, ale výhledy jsou optimistické zejména díky posledním souvisejícím událostem, jako jsou žádosti o spotové ETF na bitcoin u Americké komise pro cenné papíry, rozvoj web3 technologií nebo adopce blockchainu světovými značkami," dodal Kacerovský.

Tvůrce bitcoinu vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto zůstává i po 15 letech neznámý, jeho měna je podle Kacerovského použitelná kdekoliv na světě, je spravedlivá a transparentní. Založená je na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně avšak bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. Proto dochází k jeho intenzivnímu rozvoji třeba ve zdravotnictví, vědě, zábavním průmyslu, ale i ve veřejném sektoru, dodal.

Vývoj ceny bitcoinu (1hodinový graf – H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, XTB, Portu, Wood&Company

Čtěte více

• Češi do konce dubna nakoupili kryptoměny za 1,5 mld. Kč, o polovinu míň než loni
  Češi za první čtyři měsíce letošního roku nakoupili kryptoměny za zhruba 1,5 miliardy korun, což je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loni. Za duben se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů Kč, tedy zhruba stejně jako v březnu. Stále převládá bitcoin a ethereum. Vyplývá to z aktuálních údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi letos zatím nakoupili kryptoměny za 1,9 mld. Kč, o 40 procent meziročně míň
  Češi letos od začátku ledna do konce května nakoupili kryptoměny za 1,9 miliardy korun, tedy o 40 procent méně než ve stejném období loni. V květnu se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů Kč, což je meziročně zhruba stejně. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi v červenci nakoupili kryptoměny za 200 milionů korun
  Češi v červenci nakoupili kryptoměny za zhruba 200 milionů korun. To je dvojnásobek proti loňsku, ale zároveň to znamená zpomalení růstu ze začátku roku. Od začátku roku již zájemci z tuzemska nakoupili kryptoměny za více než 3,6 miliardy korun, meziroční nárůst je i v tomto případě dvojnásobný. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
• Češi v pololetí koupili kryptoměny za 1,8 mld, víc než loni
  Češi letos v prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. Je to zhruba o 20 procent více než ve stejném období minulého roku. Za zvýšeným zájmem stojí především poměrně stabilní vývoj bitcoinu, který tvoří přes 90 procent obchodů. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bitstock.
• Češi v pololetí koupili kryptoměny za 2,2 miliardy, meziročně o 37 pct méně
  Češi v letošním prvním pololetí nakoupili kryptoměny za 2,2 miliardy korun, tedy o 37 procent méně než ve stejném období loni. V červnu se objem obchodů pohyboval okolo 300 milionů Kč, což je však meziročně o téměř polovinu více. Vyplývá to z aktuálních údajů největšího obchodníka Bit.plus, které má ČTK k dispozici.
• Češi v říjnu nakoupili kryptoměny za čtvrt miliardy. O čtvrtinu víc než loni
  Objem obchodů s kryptoměnami v Česku se v říjnu pohyboval zhruba na úrovni minulého měsíce, tedy kolem 250 milionů korun. Proti stejnému měsíci loni to bylo zhruba o čtvrtinu více. Letos Češi nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 3,1 miliardy korun, což je o 26 procent méně než loni. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi v říjnu zobchodovali kryptoměny za 200 milionů Kč
  Obchodování s kryptoměnami v říjnu pokračovalo dosavadním tempem zhruba 200 milionů Kč měsíčně, což je dvojnásobek loňského objemu. Celkově Češi letos nakoupili kryptoměny za zhruba 4,2 miliardy korun. Znamená to meziroční zvýšení obchodů o 90 procent. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
• Češi v srpnu koupili kryptoměny za 200 milionů Kč, proti loňsku dvojnásobek
  V srpnu Češi nakoupili kryptoměny za přibližně 200 milionů korun, což je zhruba stejně jako v předchozím měsíci a dvojnásobek toho, co před rokem. Loni se ale s polovičním objemem financí dalo pořídit dvakrát tolik bitcoinů, co letos. Celkový objem nákupů od začátku roku přesáhl 3,8 miliardy Kč, což je o 95 procent více, než loni. Vyplývá to z údajů obchodníka Bit.plus.
• Češi v září nakoupili kryptoměny za 250 milionů, stejně jako loni
  Češi v září nakoupili kryptoměny zhruba za 250 milionů korun, což je o 20 milionů korun více než v předchozím měsíci. Proti stejnému období loni se objem obchodů nezměnil. Za tři čtvrtletí roku objem obchodů meziročně stagnoval na 2,85 miliardy korun. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi za tři čtvrtletí nakoupili kryptoměny za čtyři miliardy Kč
  Češi nakoupili za tři čtvrtletí kryptoměny za více než čtyři miliardy korun. Znamená to meziroční zvýšení obchodů téměř o 100 procent. Dominantní měnou zůstává bitcoin. Jeho kurz se ale za poslední rok zvýšil více než čtyřnásobně na současných 43.700 dolarů, tedy asi 957.000 Kč. ČTK to dnes řekl ředitel společnosti Bit.plus Martin Stránský.
• Čeští dolaroví milionáři potvrzují přeměnu z podnikatelů na investory
  Čeští dolaroví milionáři se podle průzkumu mění z podnikatelů na investory. Hlavním zdrojem jejich bohatství jsou investice, a to zejména do podnikání v podobě akcií, fondů soukromého kapitálu či korporátních dluhopisů. Vyplývá to z výsledků 14. ročníku průzkumu J&T Banky mezi 277 Čechy, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů (24,2 milionu Kč). V ČR je podle odhadů přes 30.000 dolarových milionářů.
• ČEZ bude s Rolls-Royce SMR spolupracovat na reaktorech
  Polostátní energetická společnost ČEZ podepsala se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba dvacetiprocentní podíl, za nějž zaplatí jednotky miliard korun. Oznámili to dnes premiér Petr Fiala (ODS) a zástupci obou společností. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.
• ČEZ dál povede Beneš, mandát mu byl prodloužen do roku 2029
  Polostátní energetickou skupinu ČEZ dál povede její dosavadní šéf Daniel Beneš. Dozorčí rada společnosti předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy prodloužila mandát na další čtyřleté období do roku 2029. Současné mu končí na konci příštího roku. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011.
• ČEZ dnes podepíše s Rolls-Royce spolupráci při vývoji malých modulárních reaktorů
  Zástupci polostátní energetické společnosti ČEZ dnes podepíšou s firmou Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci při vývoji malých modulárních reaktorů. Slavnostního podpisu, který se uskuteční v Kramářově vile, se zúčastní také premiér Petr Fiala (ODS). Server Novinky.cz v minulém týdnu uvedl, že ČEZ v britské společnosti koupí podíl v hodnotě několika miliard korun.
• ČEZ může vyplatit plnou dividendu bez zvláštních opatření, uvedlo vedení firmy
  Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 Kč na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Návrh na zvýšenou dividendu, který v pátek za stát podalo ministerstvo financí (MF), je v souladu s předpisy, bude tak projednán na valné hromadě společnosti. Vyplývá to ze stanoviska představenstva ČEZ, o němž ČTK informoval mluvčí skupiny Ladislav Kříž.
• ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice
  Polostátní energetická společnost ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny v České republice, do zahraničí vyveze asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu. Primárně prodává ČEZ elektřinu koncovým zákazníkům a ostatním českým obchodníkům jako je PRE či E.ON přímo bilaterálně nebo přes elektronické obchodní platformu. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ceny elektřiny v Evropě se ale odvíjí od její ceny na burze v Lipsku.
• ČEZ přesune obchod s komoditami do dceřiné firmy ČEZ Trade
  Energetická skupina ČEZ připravuje vyčlenění své sekce zaměřené na obchod s komoditami do separátní dceřiné společnosti. Založila kvůli tomu nový podnik ČEZ Trade, který by měl mít na starosti obchod s elektřinou, plynem či emisními povolenkami na burze. Důvodem je příprava na uvažované změny v evropských pravidlech. V rozhovoru s ČTK to uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. ČEZ má nyní z tzv. tradingu miliardové marže.
• ČEZ si vzal další úvěr za tři miliardy korun vázaný na rating ESG
  Polostátní energetická skupina ČEZ si vzala úvěr tři miliardy korun navázaný na rating ESG, jenž hodnotí udržitelnost podnikání firem a jejich investic. Jde o druhý takový úvěr společnosti, první ve výši 7,5 miliardy korun uzavřela loni. Dnes o tom informovala společnost ČEZ. Provázání úvěrů s parametry ESG na finančních trzích funguje zhruba od roku 2017.
• ČEZ snížil čistý zisk za tři čtvrtletí na 23,4 mld. Kč, prodává aktiva v Polsku
  Energetické skupině ČEZ klesl ve třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk na 23,4 miliardy korun, což je meziročně o 6,4 miliardy Kč méně. Výsledek tak skončil mírně za očekáváním analytiků, kteří to přisuzují zejména vyššímu daňovému zatížení společnosti. Analytici naopak ocenili růst provozního zisku EBITDA na 100 miliard Kč. ČEZ dnes také oznámil prodej svých uhelných aktiv v Polsku firmě ResInvest Group.
• ČEZ v prvním pololetí snížil čistý zisk meziročně o 5 %
  Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až 30 miliard korun.