Centrální banka zasáhla proti silnému rublu

Ruský rubl klesl během včerejší obchodní seance vůči americkému dolaru na nové rekordní minimum téměř 39 RUB za USD. Později ale oživil díky signálům, že centrální banka uvolní na trh zvýšené množství deviz, což se také večer stalo. Ruský rubl klesá od poloviny minulého týdne kvůli dopadům západních sankcí na přísun zahraničních měn, poklesu světových cen ropy a všeobecné slabosti na rozvíjejících se trzích světa.

Kurz rublu se propadl až na 38,93 RUB/USD. Ke konci dne oživil na 38,60 RUB, což proti pondělku znamenalo oslabení o 0,6 procenta. Vůči euru oslabila ruská měna o 0,8 procenta na 50,02 RUB. Už minulý týden ve čtvrtek rubl překonal březnové minimum 37 rublů za dolar a v pondělí se dostal nad 38 rublů.

Rubl oživil odpoledne, když náměstek ministra financí Alexej Mojsejev řekl, že ministerstvo financí a centrální banka diskutují o způsobech zajištění dodatečných deviz na trh. "Kdyby se to stalo, byla by to pro měnový trh velká zpráva," řekl agentuře Reuters analytik Dmitrij Savčenko z moskevské pobočky Nordea Bank.

Ruská centrální banka večer oznámila, že zahajuje jednodenní swapové operace, v nichž bude bankám měnit rubly za dolary. Uvedla, že tím chce zvýšit krátkodobou likviditu bankovního sektoru.

Ruský forexový trh pociťuje v poslední době vlivem západních sankcí vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi nedostatek deviz, protože sankce omezily přístup velkých bank a ropných společností k zahraničnímu kapitálu. Centrální banka v červenci sdělila, že je připravena poskytnout zasaženým bankám dodatečnou peněžní likviditu.

Washington včera označil propad ruského rublu za přímý důsledek amerických a evropských sankcí. "Je to důkaz, že Rusko za to platí," řekl mluvčí Bílého domu Josh Earnest s odkazem na údajné ruské vměšování do konfliktu na východní Ukrajině, kvůli němuž Západ zakročil v několika vlnách proti vybraným ruským jednotlivcům a organizacím, včetně některých velkých firem. Pokles hodnoty rublu odpovídá podle mluvčího dopadu ekonomických sankcí.

Vývoj měnového páru USD/RUB (denní graf – D1):

Zdroj: Reuters, ČTK, MT4, Nordea Bank

Čtěte více

• Centeno doufá, že Řím plán rozpočtu sladí s pravidly
  Šéf jednání ministrů financí zemí platících eurem Mario Centeno doufá, že italská vláda dokáže najít způsob, jak svůj návrh rozpočtu pro rok 2019 sladit s fiskálními pravidly eurozóny. Centeno to řekl novinářům při příchodu na schůzku euroskupiny, tedy šéfů státních kas zemí eurozóny. Pro ministry to bude první příležitost diskutovat o vývoji poté, co Evropská komise koncem minulého měsíce poprvé v historii při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny sáhla k podobnému kroku. Itálii dala tři týdny na vypracování nové podoby.
• Centeno: Zájem Chorvatska o ERM-2 je důkaz atraktivity eurozóny
  Rozhodnutí Chorvatska zapojit se do mechanismu směnných kurzů ERM-2 je dokladem toho, že eurozóna je vnímána jako vhodné ukotvení stability a růstu evropských zemí a že dál přitahuje nové členy. Po včerejším jednání ministrů financí zemí, které euro používají, to novinářům řekl šéf této takzvané euroskupiny Mario Centeno.
• Centeno: Země eurozóny se v principu shodly na reformě ESM
  Ministři financí zemí eurozóny se v principu shodli na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po středečním večerním jednání to dnes oznámil šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož bude možné dohodu stvrdit během několika měsíců. Mezi body, které ještě bude muset euroskupina doladit, patří zejména obavy Itálie ohledně restrukturalizace státního dluhu.
• Centrální banka: Britské banky odolají brexitu i covidu-19
  Největší britské banky jsou dostatečně silné na to, aby zvládly dvojí úder způsobný koronavirovou pandemií a brexitem. Ve zprávě, která hodnotila zdraví bankovních domů, to dnes uvedla britská centrální banka.
• Centrální banka: Francouzská ekonomika příští rok prudce oslabí
  Francouzská ekonomika příští rok kvůli šoku z růstu cen energií prudce oslabí. Růst hrubého domácího produktu (HDP) by měl zpomalit na 0,3 z 2,6 procenta, uvedla francouzská centrální banka ve svém v sobotu aktualizovaném dlouhodobém výhledu.
• Centrální banka: HDP Francie v závěru roku klesl o čtyři procenta
  Francouzská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize pravděpodobně klesla proti předchozím třem měsícům o čtyři procenta. Uvedla to dnes francouzská centrální banka. Zároveň potvrdila svůj předchozí odhad, podle kterého by měl hrubý domácí produkt (HDP) Francie za celý loňský rok vykázat devítiprocentní propad.
• Centrální banka: HDP Ruska bude na předkrizové úrovni koncem roku
  Ruská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí koncem letošního roku a svůj plný potenciál rozvine v příštích třech letech. Podle agentury Reuters to dnes řekl viceguvernér ruské centrální banky Alexej Zabotkin. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni kvůli pandemii snížil o 3,1 procenta, a zaznamenal tak nejprudší pokles za více než deset let.
• Centrální banka: Oživení francouzské ekonomiky překonává očekávání
  Francouzská ekonomika se z útlumu způsobeného pandemií nemoci covid-19 zotavuje o něco rychleji, než se předpokládalo. Uvedl to podle agentury Bloomberg guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Dodal, že hospodářský výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro Francii je zřejmě příliš pesimistický.
• Centrální banka srazila NZD/USD níže
  Ani novozélandský dolar neodolal výraznému zpevnění USD během minulého týdne a ve výsledku ztratil...
• Centrální banka USA úroky nezměnila, naznačila jejich snížení v příštím roce
  Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Úroky měnový výbor nezměnil již třetí seanci za sebou. Současně banka naznačila, že její zpřísňování měnové politiky je u konce a v příštím roce náklady na úroky sníží. Vyplývá to z dnešního prohlášení Fedu.
• Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje tempo růstu mezd
  Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters.
• Centrální bankéře znepokojuje závislost trhů na stimulech
  Centrální bankéři se obávají přílišné závislosti finančních trhů na měnových a rozpočtových stimulech...
• Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze
  Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti.
• Centrální banky G7 zajišťují likviditu pro trhy
  Centrální banky skupiny největších světových ekonomik G7 zajišťují po britském rozhodnutí odejít z...
• Centrální banky Japonska a Austrálie podpoří ekonomiky
  Japonská a australská centrální banka následovaly centrální banku USA (Fed) a podnikly kroky na podporu svých ekonomik bojujících s epidemií onemocnění způsobeného novým koronavirem. Japonská banka (BOJ) rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalšího majetku a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti. Australská centrální banka (RBA) napumpuje do napjatého finančního systému dodatečnou likviditu a tento týden představí další kroky, napsala agentura Reuters.
• Centrální banky letos navyšují devizové rezervy
  Řada centrálních bank začala v době poklesu cen zlata navyšovat své zlaté rezervy. Za první pololetí 2018 nakoupily podle Světové rady pro zlato 193,3 tuny zlata. Česká národní banka je má v posledních letech víceméně stabilní. Někteří analytici ale míní, že by centrální banka měla zlaté rezervy razantně zvýšit.
• Centrální banky mohou po brexitu intervenovat
  Centrální banky jsou připraveny intervenovat, pokud nadcházející referendum v Británii skončí vítězstvím...
• Centrální banky nakoupily ve čtvrtletí rekordních 399 tun zlata
  Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordních 399 tun zlata v hodnotě zhruba 20 miliard USD (493,1 miliardy Kč). To přispělo k celkovému růstu poptávky po zlatě za červenec až září o 28 procent na 1181 tun a za devět měsíců se poptávka po zlatě vrátila na úroveň z doby před pandemií. Poptávka po zlatě byla vysoká i od klenotníků a kupců zlatých slitků a mincí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).
• Centrální banky nakupují zlato v rekordních objemech, zájem je i v Česku
  Poptávka po zlatě ze strany centrálních bank vzrostla v prvním čtvrtletí na rekord. Hodně nakupovaly centrální banky v Singapuru, Číně, Turecku, ale také v České republice. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová rada pro zlato (WGC). Centrální banky dohromady nakoupily 228 tun zlata, což je o 34 procent více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013.
• Centrální banky oznámily globální intervenci
  Vedoucí centrální banky hlavních ekonomik světa dnes oznámily koordinovanou intervenci.