Část zaměstnavatelů v USA nechce propalestinské absolventy

Skoro třetina firem ve Spojených státech se zdráhá přijmout letošní absolventy vysokých škol, kteří se v posledním půlroce zúčastnili protestů na podporu Palestiny. Ukázal to průzkum mezi šéfy 1268 firem, který nechala vypracovat publikace pro vyšší vzdělávání Intelligent.com. Zaměstnavatelé to většinou zdůvodňují obavami, že tito lidé by mohli na pracovišti zbytečně vyvolávat konflikty.

Dvaadvacet procent šéfů oslovených firem pak uvedlo, že nestojí o absolventy, kteří se zúčastnili propalestinských demonstrací. Tedy lhostejno kdy se jich zúčastnili, nemusí to být nutně jen v posledních šesti měsících.

"Absolventi z roku 2024 vstupují na nejistý trh práce, a aby toho nebylo málo, zaměstnavatelé jsou čím dál opatrnější, pokud jde o najímání absolventů. Čtyřiašedesát procent zaměstnavatelů uvedlo, že v posledních pěti letech mají větší obavy přijímat absolventy v širším měřítku," píše s odkazem na průzkum server CNBC.

Od loňského 7. října, kdy začala válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, propukly na mnoha vysokých školách v USA protesty na podporu Palestiny. Konflikt začal útokem na jih Izraele, kde teroristé z Hamásu na 1200 lidí pozabíjeli a zhruba 250 zavlekli do Gazy, tedy na palestinské území. Následné tažení izraelské armády už si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem v Gaze vyžádalo mezi Palestinci před 35.000 mrtvých. Analytici upozorňují, že Hamás ve svých údajích nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty.

Do protestů na podporu Palestiny se v USA zapojili studenti z předních vysokých škol, včetně Columbijské univerzity, Virginské univerzity, Michiganské univerzity, Mississippské univerzity a dalších.

Téměř dvě třetiny zaměstnavatelů uvedly, že se zdráhají najímat demonstranty, protože takoví lidé mohou na pracovišti vykazovat konfrontační chování. Více než polovina pak uvádí přílišnou politickou angažovanost absolventů, takže ostatní lidé na pracovišti, kteří nesdílejí stejné postoje, by se mohli cítit nepříjemně.

Mezi další důvody, proč američtí zaměstnavatelé nestojí o tyto lidi, je například to, že je vnímají jako přítěž. Část zaměstnavatelů je považuje za nebezpečné, případně za lidi, kteří postrádají slušné vychování. Části zaměstnavatelů pak obecně vadí, že propalestinští absolventi zastávají politické postoje, s nimiž se firma neztotožňuje.

"Vzhledem k dramatickému zpravodajskému krytí nedávných protestů na vysokých školách a dalších událostí je pochopitelné, že se zaměstnavatelé mohou chtít vyhnout potenciálnímu odvádění pozornosti a konfliktům na pracovišti,“ řekl serveru CNBC hlavní poradce pro vzdělávání a rozvoj kariéry z Intelligent.com Huys Nguyen.

"Posuzovat kandidáty na základě jejich vnímaných politických názorů ale může vytvořit ožehavou situaci, které by se zaměstnavatelé měli snažit vyhnout. Uplatňovat svobodu projevu a sdílet osobní názory na sociální otázky je základním právem. Zaměstnavatelé by měli upřednostňovat dovednosti, zkušenosti a další kvalifikace související s prací před jakýmikoli politickými předsudky,“ dodal Nguyen.

Část zaměstnavatelů ale vnímá propalestinské demonstranty z řad absolventů jinak. Jednadvacet procent dotázaných šéfů by tyto lidi naopak rádo přijalo, protože oceňují jejich otevřenost, jasné hodnoty, oddanost věci a politické přesvědčení, které se shoduje s jejich vlastním. Dalších 57 procent oslovených zaměstnavatelů se ale k této otázce postavilo neutrálně.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Část britských firem testuje čtyřdenní pracovní týden při zachování mzdy
  Zhruba 70 společností s více než 3300 zaměstnanci v Británii začíná ode dneška testovat návrh, že jejich zaměstnanci budou pracovat pouze čtyři dny v týdnu při zachování plné mzdy. Pilotní projekt potrvá šest měsíců a má zjistit, zda se podaří zkrátit pracovní týden bez toho, aby se snížila produktivita práce. Experiment zorganizovala skupina, která se zasazuje o kratší pracovní týden bez snížení mezd, uvedl server televize BBC.
• Část členů ECB chce zvýšit sazby tak, aby vyvolaly recesi, která sníží inflaci
  Část členů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.
• Část ECB má obavy ze záporných úroků
  Někteří představitelé Evropské centrální banky (ECB) na březnovém zasedání vyjádřili obavy z negativních...
• Část EU může zavést daně z finančních transakcí
  Část zemí Evropské unie může společně zavést daň z finančních transakcí. Rozhodli o tom dnes ministři...
• Část Fedu očekává další kvantitativní uvolňování
  Někteří členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) se domnívají, že příští rok bude nutné...
• Část firem se domnívá, že euro se v ČR začne používat do roku 2030
  Třetina malých a středních firem a podnikatelů se domnívá, že euro se v Česku začne používat do roku 2030. Dalších 28 procent očekává vstup Česka do eurozóny nejpozději do roku 2035. V součtu to představuje většinových 61 procent, vyplývá z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi více než 400 respondenty.
• Části akciových trhů jsou nevázaně nadhodnocené, varuje vlivný investor Munger
  Některé části akciových trhů jsou nevázaně nadhodnocené, řekl dnes na konferenci Charlie Munger z pověstné společnosti Berkshire Hathaway Warrena Buffetta. Současné prostředí akciových trhů považuje za "ještě šílenější", než byla takzvaná dotcomovová bublina na konci 90. let, kdy malí i profesionální investoři hrnuli peníze do všeho, co bylo nějak spojené s používáním internetu. Munger dodal, že si přeje, aby kryptoměny nebyly vznikly. Čínu pochválil za to, že přijala opatření k zákazu jejich používání. Informoval o tom list Australian Financial Review (AFR).
• Část levičáků Bidenovy Demokratické strany chce vyměnit šéfa centrální banky
  Skupina progresivních levičáků z Demokratické strany prezidenta Joea Bidena si nepřeje, aby v čele americké centrální banky (Fed) nadále působil její současný šéf Jerome Powell. Ten je ve funkci od roku 2018 a mandát mu končí příští rok. Progresivisté v čele s kongresmankou Alexandrií Ocasiovou-Cortezovou, která se hlásí k podpoře socialistických myšlenek, jsou přesvědčeni, že šéf Fedu nedělá dost pro zmírnění klimatických změn ani pro odstranění ekonomické nerovnosti. Napsal to server BBC.
• Část lídrů EU chce ráznější přístup k Číně, státy však nejsou jednotné
  Evropská unie nesmí být ve vztahu k Číně naivní, ale měla by se zároveň vyvarovat permanentní konfrontace. Po jednání prezidentů a premiérů členských zemí to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Řada unijních lídrů dnes volala po ráznějším přístupu vůči Pekingu, na konkrétních závěrech se ale summit neshodl. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude pro evropský blok klíčová nezávislost na čínských technologiích a surovinách, zejména polovodičích.
• Část vyšších cel na dovoz zboží z Číny do USA začne platit v srpnu
  Část amerických cel na dovoz nejrůznějšího zboží z Číny, jejichž zvýšení minulý týden avizoval prezident Joe Biden, začne platit od 1. srpna. O podrobnostech informovala dnes v tiskové zprávě obchodní zmocněnkyně americké vlády Katherine Taiová. Vysoká cla se budou nejdříve vztahovat na baterie do elektromobilů, počítačové čipy a vybrané zdravotnické produkty. Nevyhnou se jim ani samotné elektromobily.
• Část zemí se dopadům koronaviru brání dodatečnými rozpočty
  Některé země se rozhodly na šíření nového koronaviru zareagovat návrhem na dodatečný rozpočet. Podporou firem i lidí chtějí bránit negativním dopadům na ekonomiku a povzbudit značně otřesené finanční trhy. Jedny z nejvýraznějších opatření chystá Itálie a Japonsko, ráznou podporu ale slibuje také americký prezident Donald Trump, jehož slova dnes podpořila akciové trhy v mnoha zemích. Koronaviru, který se začal šířit z Číny, podlehlo v celém světě už přes 4000 lidí.
• ČBA spustila web s přehlednými údaji z ekonomiky a bankovního sektoru
  Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí základní informace z ekonomiky a z bankovního sektoru na nově spuštěném webu ČBA Monitor. Portál by měl nabídnout uživatelům přehledné a snadno dosažitelné informace, které jsou dosud v různých databázích Českého statistického úřadu (ČSÚ), České národní banky nebo jednotlivých bank, řekla dnes novinářům výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková.
• Čeká americký dolar silný růst?
  Dolarový index se na 4hodinovém grafu aktuálně odráží od supportu obchodního pásma kolem silné psychologické hladiny 104,00 bodů. Najdou tak kolem současných úrovní znovu sílu býci a bude pokračovat rostoucí trend? Nebo se naopak dočkáme prolomení zmíněného supportu a následné změny krátkodobého trendu?
• Čeká index S&P 500 prolomení výše?
  Po pátečním propadu v předcházejícím týdnu byla situace na trhu napínavá. Dohady o tom, zda jde...
• Čeká index S&P 500 silný závěr roku?
  Páteční rally zmírnila týdenní oslabení amerického akciového indexu S&P 500 na 0,77 %. Při středečním...
• Čekají se nové údaje o americkém HDP
  Americké ministerstvo obchodu dnes představí údaje o vývoji hrubého domácího produktu Spojených států...
• Čekání na klíčový verdikt ústavního soudu v Německu
  Německý ústavní soud má dnes dopoledne (okolo 10:00 h) rozhodnout, zda Německo může přijmout fiskální pakt a stálý...
• Čeká se, že Fed zatím měnovou podporu neomezí
  Kurz amerického dolaru dnes klesal k euru i japonskému jenu. Forexový trh čeká na vystoupení šéfa...
• Čekejme další ztráty komoditních měn
  Zasedání australské centrální banky nepřineslo žádný zásadní zvrat v měnové politice. I přes růst...
• Černá Hora oznámila zatčení uprchlého šéfa kryptoměnové firmy Terrraform Labs
  Policie v Černé Hoře zatkla někdejšího šéfa kryptoměnové společnosti Terrraform Labs To Kwona, který je podezřelý z miliardového podvodu. Oznámil to včera černohorský ministr vnitra Filip Adžić, podle nějž se nyní čeká na oficiální potvrzení totožnosti zatčeného.