Část EU může zavést daně z finančních transakcí

Část zemí Evropské unie může společně zavést daň z finančních transakcí. Rozhodli o tom dnes ministři financí unie. Česká republika se do projektu na rozdíl například od Slovenska připojit prozatím nehodlá.

Evropská komise v materiálu určeném původně pro celou EU navrhla, aby daň u obchodů s dluhopisy a akciemi měla sazbu 0,1 procenta a u derivátů 0,01 procenta. Přinést to mělo desítky miliard eur.

Kvůli odporu Británie, Česka i dalších zemí, které se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele, plán zavést daň v celé EU neuspěl.

Část států se pak rozhodla vydat cestou takzvané posílené spolupráce. To je nástroj umožňující skupině nejméně devíti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé "sedmadvacítce". Použit byl třeba u evropského patentu. Možnost zahájit práci na principu posílené spolupráce musí schválit kvalifikovanou většinou EU, což se dnes stalo.

"Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že FTT (daň z finančních transakcí) chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat," vysvětlil postoj český ministr financí Miroslav Kalousek, který se zdržel hlasování. "Nejsme v tom zcela osamoceni," zdůraznil také. Kritické je třeba i Švédsko, Británie i další země.

Zapojit se naopak hodlá prozatím 11 zemí. Jde o Německo, Francii, Estonsko, Belgii, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko, Rakousko a Itálie. Další země se mohou připojit k iniciativě později.

Nyní bude na Evropské komisi, aby vypracovala návrh, jak by daň mohla pro země účastnící se posílené spolupráce konkrétně vypadat. Pak se o tom opět budou bavit ministři financí i Evropský parlament. Dořešit se bude muset například otázka toho, kam by vybrané peníze šly. Česko zase bude chtít slyšet odpovědi na to, jaké dopady by zavedení daně v části unie mohlo mít na neúčastnící se státy.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• CySEC varuje před několika brokery
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) rozšířil svou černou listinu o několik brokerů, kteří provozují svou činnost bez patřičného povolení.
• CySEC varuje před několika brokery
  Kyperský regulátor finančních trhů Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) vydal varování před několika brokery, kteří nabízí své služby bez patřičného oprávnění.
• CySEC varuje před několika webovými stránkami
  Kyperský regulátor finančních trhů Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) vydal varování před několika webovými stránkami, které nabízí své služby bez patřičné licence.
• CySEC varuje před webovou stránkou smartoptionfx.com
  Kyperský regulátor finančních trhů Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) vydal varování před webovou stránkou smartoptionfx.com, která nabízí obchodování na forexu a s kryptoměnami.
• CySEC vrátil brokerovi IQ Option část pokuty
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) vydal korektivní prohlášení, které se týká udělené pokuty brokerovi binárních opcí IQ Option.
• CySEC zpřísňuje pravidla pro brokery
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) vydal nové nařízení, ve kterém omezuje některé aktivity brokerských společností.
• CySEC zveřejnil seznam neregulovaných brokerů
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) zveřejnil rozsáhlý seznam neregulovaných forexových brokerů a brokerů, kteří nabízí obchodování s binárními opcemi. Na níže uvedených webových adresách se nachází brokeři, za nimiž nestojí žádná kyperská regulovaná společnost.
• Část britských firem testuje čtyřdenní pracovní týden při zachování mzdy
  Zhruba 70 společností s více než 3300 zaměstnanci v Británii začíná ode dneška testovat návrh, že jejich zaměstnanci budou pracovat pouze čtyři dny v týdnu při zachování plné mzdy. Pilotní projekt potrvá šest měsíců a má zjistit, zda se podaří zkrátit pracovní týden bez toho, aby se snížila produktivita práce. Experiment zorganizovala skupina, která se zasazuje o kratší pracovní týden bez snížení mezd, uvedl server televize BBC.
• Část členů ECB chce zvýšit sazby tak, aby vyvolaly recesi, která sníží inflaci
  Část členů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.
• Část ECB má obavy ze záporných úroků
  Někteří představitelé Evropské centrální banky (ECB) na březnovém zasedání vyjádřili obavy z negativních...
• Část Fedu očekává další kvantitativní uvolňování
  Někteří členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) se domnívají, že příští rok bude nutné...
• Část firem se domnívá, že euro se v ČR začne používat do roku 2030
  Třetina malých a středních firem a podnikatelů se domnívá, že euro se v Česku začne používat do roku 2030. Dalších 28 procent očekává vstup Česka do eurozóny nejpozději do roku 2035. V součtu to představuje většinových 61 procent, vyplývá z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi více než 400 respondenty.
• Části akciových trhů jsou nevázaně nadhodnocené, varuje vlivný investor Munger
  Některé části akciových trhů jsou nevázaně nadhodnocené, řekl dnes na konferenci Charlie Munger z pověstné společnosti Berkshire Hathaway Warrena Buffetta. Současné prostředí akciových trhů považuje za "ještě šílenější", než byla takzvaná dotcomovová bublina na konci 90. let, kdy malí i profesionální investoři hrnuli peníze do všeho, co bylo nějak spojené s používáním internetu. Munger dodal, že si přeje, aby kryptoměny nebyly vznikly. Čínu pochválil za to, že přijala opatření k zákazu jejich používání. Informoval o tom list Australian Financial Review (AFR).
• Část levičáků Bidenovy Demokratické strany chce vyměnit šéfa centrální banky
  Skupina progresivních levičáků z Demokratické strany prezidenta Joea Bidena si nepřeje, aby v čele americké centrální banky (Fed) nadále působil její současný šéf Jerome Powell. Ten je ve funkci od roku 2018 a mandát mu končí příští rok. Progresivisté v čele s kongresmankou Alexandrií Ocasiovou-Cortezovou, která se hlásí k podpoře socialistických myšlenek, jsou přesvědčeni, že šéf Fedu nedělá dost pro zmírnění klimatických změn ani pro odstranění ekonomické nerovnosti. Napsal to server BBC.
• Část lídrů EU chce ráznější přístup k Číně, státy však nejsou jednotné
  Evropská unie nesmí být ve vztahu k Číně naivní, ale měla by se zároveň vyvarovat permanentní konfrontace. Po jednání prezidentů a premiérů členských zemí to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Řada unijních lídrů dnes volala po ráznějším přístupu vůči Pekingu, na konkrétních závěrech se ale summit neshodl. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude pro evropský blok klíčová nezávislost na čínských technologiích a surovinách, zejména polovodičích.
• Část vyšších cel na dovoz zboží z Číny do USA začne platit v srpnu
  Část amerických cel na dovoz nejrůznějšího zboží z Číny, jejichž zvýšení minulý týden avizoval prezident Joe Biden, začne platit od 1. srpna. O podrobnostech informovala dnes v tiskové zprávě obchodní zmocněnkyně americké vlády Katherine Taiová. Vysoká cla se budou nejdříve vztahovat na baterie do elektromobilů, počítačové čipy a vybrané zdravotnické produkty. Nevyhnou se jim ani samotné elektromobily.
• Část zaměstnavatelů v USA nechce propalestinské absolventy
  Skoro třetina firem ve Spojených státech se zdráhá přijmout letošní absolventy vysokých škol, kteří se v posledním půlroce zúčastnili protestů na podporu Palestiny. Ukázal to průzkum mezi šéfy 1268 firem, který nechala vypracovat publikace pro vyšší vzdělávání Intelligent.com. Zaměstnavatelé to většinou zdůvodňují obavami, že tito lidé by mohli na pracovišti zbytečně vyvolávat konflikty.
• Část zemí se dopadům koronaviru brání dodatečnými rozpočty
  Některé země se rozhodly na šíření nového koronaviru zareagovat návrhem na dodatečný rozpočet. Podporou firem i lidí chtějí bránit negativním dopadům na ekonomiku a povzbudit značně otřesené finanční trhy. Jedny z nejvýraznějších opatření chystá Itálie a Japonsko, ráznou podporu ale slibuje také americký prezident Donald Trump, jehož slova dnes podpořila akciové trhy v mnoha zemích. Koronaviru, který se začal šířit z Číny, podlehlo v celém světě už přes 4000 lidí.
• ČBA spustila web s přehlednými údaji z ekonomiky a bankovního sektoru
  Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí základní informace z ekonomiky a z bankovního sektoru na nově spuštěném webu ČBA Monitor. Portál by měl nabídnout uživatelům přehledné a snadno dosažitelné informace, které jsou dosud v různých databázích Českého statistického úřadu (ČSÚ), České národní banky nebo jednotlivých bank, řekla dnes novinářům výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková.
• Čeká americký dolar silný růst?
  Dolarový index se na 4hodinovém grafu aktuálně odráží od supportu obchodního pásma kolem silné psychologické hladiny 104,00 bodů. Najdou tak kolem současných úrovní znovu sílu býci a bude pokračovat rostoucí trend? Nebo se naopak dočkáme prolomení zmíněného supportu a následné změny krátkodobého trendu?