Británie bude podle ekonomů potřebovat výrazné zvýšení daní

Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber (1,8 bilionu Kč) ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.

Sunak v tomto fiskálním roce povolil mimořádné výdaje a daňové škrty za více než 280 miliard liber. Británie má kvůli tomu vykázat rozpočtový deficit 400 miliard liber, což bude největší schodek v době míru. Prognóza vypracovaná pro IFS podle americké banky Citi odhaduje, že deficit do fiskálního roku 2024/2025 klesne na 130 miliard liber. To je stále více než dvojnásobek ve srovnání s dobou před pandemií, poznamenala agentura Reuters.

Sunak by měl 3. března nastínit, jak hodlá řešit ničivé dopady pandemie. Ta způsobila, že vláda si půjčuje nejvíce v mírových dobách a přiměla ministra, aby zhruba za rok, co je ve funkci, vydal už 13 mimořádných prohlášení.

Nejistota ohledně toho, zda pandemie začne ustupovat, nebo znovu vzplane, podle institutu znamená, že Sunak by se měl prozatím zaměřit na cílená opatření, která zabrání ztrátě pracovních míst a podpoří investice.

Ředitel IFS Paul Johnson se domnívá, že nyní by se měl Sunak soustředit na podporu a oživení. Velké zvýšení daní v budoucnosti je podle něj vysoce pravděpodobné, avšak nikoli nevyhnutelné. Je potřeba, aby Sunak začal postupně rušit plošná podpůrná opatření a pomohl spíše mladším a chudším lidem.

Sunak by měl také zajistit více peněz do zdravotnictví, vzdělání, spravedlnosti a místních samospráv, aby se podařilo zvládnout dopady pandemie a dlouhodobější problémy související s brexitem a snahou o přechod k ekonomii s nulovými emisemi oxidu uhličitého.

Případné zvýšení daňových příjmů by se zřejmě rozdělilo mezi různé daně. Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona v době volební kampaně v roce 2019 vyloučila zvýšení hlavní sazby daně z příjmů, daně z přidané hodnoty (DPH) nebo sociálního a zdravotního pojištění.

Ve fiskálním roce 2019/2020 vláda podle britského statistického úřadu získala na daních z příjmů 197 miliard liber a z národního pojištění 145 miliard liber. Tyto daně činily více než 40 procent z celkových příjmů. Rozpočet na rok 2020/2021 podle serveru Statista.com předpokládá, že získá z daní z příjmů 208 miliard liber a dalších 161 miliard liber z DPH.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Brexit zhoršil vyhlídky italské ekonomiky
  Italský podnikatelský svaz Confindustria dnes výrazně zhoršil odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní...
• Brexit zpomalí ekonomiku
  Jaký dopad bude mít odchod Británie z Evropské unie na ekonomiku, zatím nelze přesně určit, protože stále není jasné, jak bude brexit vypadat. Už teď ale britská vláda i někteří ekonomové upozorňují, že britská ekonomika na tom bude hůř, než kdyby v unii zůstala. A ještě horší by pro ekonomiku byl odchod bez dohody s unií. Ukazuje se ale, že i tak může na brexitu někdo vydělat.
• BRICS v první fázi rozšiřování přijme šest zemí včetně Saúdské Arábie či Íránu
  Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou šest států včetně Íránu a Saúdské Arábie, aby se k 1. lednu 2024 staly novými členy bloku. Pozvánku dále dostanou také Argentina, Egypt, Etiopie a Spojené arabské emiráty, oznámil dnes prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa, který je hostitelem summitu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv uskupení, které se zavázalo, že bude hájit zájmy "globálního Jihu".
• Bridgepoint chystá první nabídku akcií britské investiční firmy od roku 1994
  Britská investiční firma Bridgepoint Group Plc a její akcionáři chystají první velkou primární nabídku akcií britské investiční společnosti za téměř tři desetiletí. Z prodeje akcií chtějí získat až 789 milionů liber (23,8 miliardy Kč). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informace z dokumentů firmy, do kterých měla možnost nahlédnout. Obchodování s akciemi na burze v Londýně by mělo začít 21. července.
• Británie a EU vstupují do jednání o rozvodu s různými prioritami
  Británie a ostatních 27 zemí Evropské unie vstupují do dvouletých vyjednávání o britském odchodu (brexitu) z evropského bloku s různými prioritami a představami o jejich podobě. Vyplývá to z dnešního dopisu, kterým Londýn partnerům oznámil svůj záměr odejít, a z následné reakce Evropské rady.
• Británie a EU zveřejnily text dohody o svých budoucích vztazích
  Britská vláda a Evropská komise dnes zveřejnily plné znění textu své vzájemné dohody o budoucích vztazích. Dokument má 1246 stran a 800 stran příloh. Věnuje se vzájemnému obchodu, jaderné energii pro civilní i vojenské účely nebo výměně utajovaných informací. Nová pravidla začnou platit od 1. ledna.
• Británie a Irsko chystají plány pro Grexit
  Vlády Británie a Irska připravují krizové plány pro případ bankrotu Řecka nebo jeho odchodu z eurozóny. Sdělili to...
• Británie analyzuje dopad odchodu z EU
  Britská centrální banka Bank of England (BoE) plánuje provést analýzu finančních rizik možného odchodu...
• Británie a USA podepsaly dohodu zajišťující pokračování obchodu
  Británie a Spojené státy dnes podepsaly dohodu o celních postupech, která zajistí plynulý tok obchodu mezi oběma zeměmi, až v lednu pro Británii skončí přechodné období a země definitivně opustí zbylé vazby na Evropskou unii. Oznámilo to britské ministerstvo financí.
• Británie bude dál prohlubovat vztahy s Čínou
  Británie je odhodlána prohlubovat své vztahy s Čínou a prozkoumá všechny možnosti pro uzavření dohody o volném obchodu mezi oběma zeměmi v budoucnosti. Na úvod své návštěvy Číny to prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, která se dnes v Pekingu sešla se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem.
• Británie bude v předčasných volbách vybírat novou Dolní sněmovnu
  V Británii se dnes uskuteční předčasné parlamentní volby, které by měly vyřešit spor kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle průzkumů veřejného mínění zvítězí Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Otázkou ale zůstává, zda se jí podaří získat absolutní většinu.
• Británie by mohla změnit zákon, aby bylo snazší sankcionovat ruské oligarchy
  Británie by mohla změnit zákony tak, aby bylo snazší sankciovat ruské oligarchy. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj obeznámený se situací. Zahraniční média dříve informovala, že vládě se nedaří najít důkazy, které by ospravedlňovaly uvalení sankcí na některé jednotlivce s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina.
• Británie by prý v případě brexitu musela zvýšit daně
  Pokud Británie vystoupí z Evropské unie, bude muset vláda v Londýně zvýšit daně a naopak snížit státní výdaje...
• Británie čelí nejdelšímu pádu životní úrovně za více než 60 let
  Británie směřuje k nejdelšímu propadu životní úrovně od začátku měření v 50. letech minulého století. Příjmy britských domácností mají dokonce postupně klesat ještě déle, i když ne tak prudce, jako po poslední finanční krizi. Vyplývá to z analýzy britského výzkumného střediska Resolution Foundation, o níž informuje list The Independent.
• Británie dá o 2,1 mld. liber více na přípravy brexitu bez dohody
  O 2,1 miliardy liber (59,3 miliardy Kč) zvýšila britská vláda objem finančních prostředků určených na přípravy na případný odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Oznámil to dnes ministr financí Sajid Javid. Premiér Boris Johnson avizoval, že hodlá Spojené království z EU vyvést na konci října - ať už se dohodu s Bruselem podaří uzavřít, či nikoli.
• Británie dnes možná přijde o AAA rating
  Prozatím jde o jednu z těch neověřených informací, které trhem čas od času proletí, a kolikrát k naplnění...
• Británie dnes ponechala úroky beze změn
  Britská centrální banka Bank of England (BOE) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,25 procenta. Jedna členka její rady však překvapivě hlasovala pro zvýšení úroků.
• Británie dnes zahájila obchodování s emisními povolenkami
  Británie dnes spustila vlastní systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Ceny povolenek dosáhly více než 50 liber (téměř 1500 Kč) za tunu, což znamená, že náklady na znečištění jsou vyšší než v EU, uvedla agentura Reuters. Británie chce být uhlíkově neutrální do roku 2050.
• Británie dosáhne přebytku rozpočtu později
  Británie bude hospodařit s přebytkovým rozpočtem až ve finančním roce 2019/2020, což je o rok později...
• Británie expanduje nevídaným tempem
  Na pozitivní notu se naladili investoři do britských aktiv po zveřejnění indexu nákupních manažerů (PMI)...