Británie a EU vstupují do jednání o rozvodu s různými prioritami

Británie a ostatních 27 zemí Evropské unie vstupují do dvouletých vyjednávání o britském odchodu (brexitu) z evropského bloku s různými prioritami a představami o jejich podobě. Vyplývá to z dnešního dopisu, kterým Londýn partnerům oznámil svůj záměr odejít, a z následné reakce Evropské rady.

EU27 se chce ve dvouletých rozhovorech soustředit v první řadě na klíčové prvky spořádaného britského odchodu a teprve později řešit novou podobu vzájemných obchodních vztahů. "Naší prioritou je minimalizovat nejistoty způsobené rozhodnutím Velké Británie pro naše občany, podniky a členské státy," uvedly dnes členské země unie. Předseda unijních summitů Donald Tusk se před novináři zmínil o snaze minimalizovat náklady pro sedmadvacítku.

V dopise, kterým EU o záměru odejít oficiálně informovala, ale britská premiérka Theresa Mayová zdůraznila, že Londýn má zájem vedle konkrétního plánu na odchod země z unie dojednávat zároveň hned také podmínky budoucího partnerství. Zdůraznila, že bez takové dohody by se vzájemné obchodní vztahy po brexitu začaly řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

"S takovým scénářem by se EU i Spojené království vyrovnaly, ale je to výsledek, který si ani jedna strana nepřeje. Musíme proto tvrdě pracovat na tom, abychom se mu vyhnuli," napsala Mayová v dopise Tuskovi.

V dopise mimo jiné také uznala postoj ostatních zemí bloku o nedělitelnosti čtyř svobod souvisejících s jednotným trhem EU a uzavřela tak zřejmě dosavadní diskusi o možné pokračující britské účasti na něm.

Fabian Zuleeg ze Střediska evropské politiky (EPC) přitom míní, že dohodnout či alespoň předjednat budoucí obchodní a investiční dohodu mezi EU27 a Británií nebude v rámci dvouletého jednání o brexitu vůbec možné. "Uzavření takové dohody bude trvat řadu let a konkrétní vyjednávání bude moci naplno začít až poté, co Británie unii opustí," upozorňuje analytik. Dojednat ovšem podle něj nebude snadné ani v takovém případě potřebnou přechodnou dohodu či dohody, neboť i ty budou muset vyhovovat 27 zbývajícím členům unie a europarlamentu, který bude mít nejspíš vlastní podmínky, třeba týkající se korporátních daní.

Britskou touhu po obchodní dohodě by podle Zuleega zcela zhatila situace, kdy by se vyjednávacím týmům nepodařilo využít dvouletého období pro dohodu o podmínkách brexitu. Analytik v této souvislosti upozornil především na výraznou finanční částku, kterou nejspíš bude EU po Londýnu požadovat na základě jeho dosavadních závazků a dohod.

Přesná částka nebyla zatím oficiálně oznámena, mluví se ale o 50 až 60 miliardách eur (1,3 až 1,6 bilionu korun). "Dosažení dohody bez nějakých plateb je velmi nepravděpodobné. Koneckonců EU své požadavky neseškrtá jen proto, že se britské straně nelíbí. Ale bez dohody o podobě odchodu je jen malá šance na dojednání přechodného uspořádání či dlouhodobé obchodní smlouvy," varuje Zuleeg.

Přesnější postoj EU27 k tomu, jak, kdy a o čem přesně s Londýnem jednat, předloží Tusk v pátek. Členské země by jeho návrh politických vodítek měly potvrdit na mimořádném summitu 29. dubna. Evropská komise pak vypracuje konkrétní mandát, který po opětovném potvrzení 27 státy bude do praxe z evropské strany uvádět tým vedený někdejším eurokomisařem Michelem Barnierem.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Brexit přivedl loni do Nizozemska rekordní počet firem
  Zřídit své aktivity v Nizozemsku se loni rozhodl dvojnásobný počet firem než v předchozím roce. Důvodem byl hlavně blížící se odchod Británie z Evropské unie, uvedla dnes nizozemská vládní agentura pro zahraniční investice NFIA. Loni se rozhodlo otevřít si kancelář nebo přesunout své aktivity do Nizozemska 78 firem. Od referenda o brexitu v roce 2016 už tak učinilo 140 firem.
• Brexit se podle Mayové neobejde bez obtížných rozhodnutí
  Odchod Spojeného království z Evropské unie se neobejde bez obtížných rozhodnutí, ústupky činí nejen Londýn, ale i Brusel. V projevu k poslancům Dolní sněmovny to dnes prohlásila britská premiérka Theresa Mayová. Zdůraznila, že návrh dohody podpořený ve středu jejím kabinetem je stále jen návrhem, nikoli konečnou verzí. Otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem, která je pro EU i Británii klíčová, může být podle Mayové vyřešena v rámci budoucí dohody o vztazích mezi Spojeným královstvím a EU.
• Brexit sníží ekonomický výkon EU o 1 %
  Odchod Británie z Evropské unie by snížil hospodářský výkon celého bloku v roce 2018 o jedno procento...
• Brexit sníží růst eurozóny příští rok na 1,4 %
  Nejistoty vyvolané rozhodnutím Britů odejít z Evropské unie povedou ke snížení hospodářského růstu v eurozóně v...
• Brexit: Vítězové a poražení
  Po čtvrtečním referendu, v němž Britové rozhodli o vystoupení země z Evropské unie, přinesla agentura Bloomberg seznam vítězů a poražených, tedy těch, kdo z brexitu budou těžit a kdo naopak budou tratit.
• Brexit zasáhne růst globální ekonomiky
  Nejistota kolem chystaného vystoupení Británie z Evropské unie zbrzdí v krátkodobém výhledu hospodářský růst Británie i zbytku Evropy a zasáhne i globální ekonomiku. Počítá s tím Mezinárodní měnový fond (MMF).
• Brexit zhoršil vyhlídky italské ekonomiky
  Italský podnikatelský svaz Confindustria dnes výrazně zhoršil odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní...
• Brexit zpomalí ekonomiku
  Jaký dopad bude mít odchod Británie z Evropské unie na ekonomiku, zatím nelze přesně určit, protože stále není jasné, jak bude brexit vypadat. Už teď ale britská vláda i někteří ekonomové upozorňují, že britská ekonomika na tom bude hůř, než kdyby v unii zůstala. A ještě horší by pro ekonomiku byl odchod bez dohody s unií. Ukazuje se ale, že i tak může na brexitu někdo vydělat.
• BRICS v první fázi rozšiřování přijme šest zemí včetně Saúdské Arábie či Íránu
  Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou šest států včetně Íránu a Saúdské Arábie, aby se k 1. lednu 2024 staly novými členy bloku. Pozvánku dále dostanou také Argentina, Egypt, Etiopie a Spojené arabské emiráty, oznámil dnes prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa, který je hostitelem summitu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv uskupení, které se zavázalo, že bude hájit zájmy "globálního Jihu".
• Bridgepoint chystá první nabídku akcií britské investiční firmy od roku 1994
  Britská investiční firma Bridgepoint Group Plc a její akcionáři chystají první velkou primární nabídku akcií britské investiční společnosti za téměř tři desetiletí. Z prodeje akcií chtějí získat až 789 milionů liber (23,8 miliardy Kč). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informace z dokumentů firmy, do kterých měla možnost nahlédnout. Obchodování s akciemi na burze v Londýně by mělo začít 21. července.
• Británie a EU zveřejnily text dohody o svých budoucích vztazích
  Britská vláda a Evropská komise dnes zveřejnily plné znění textu své vzájemné dohody o budoucích vztazích. Dokument má 1246 stran a 800 stran příloh. Věnuje se vzájemnému obchodu, jaderné energii pro civilní i vojenské účely nebo výměně utajovaných informací. Nová pravidla začnou platit od 1. ledna.
• Británie a Irsko chystají plány pro Grexit
  Vlády Británie a Irska připravují krizové plány pro případ bankrotu Řecka nebo jeho odchodu z eurozóny. Sdělili to...
• Británie analyzuje dopad odchodu z EU
  Britská centrální banka Bank of England (BoE) plánuje provést analýzu finančních rizik možného odchodu...
• Británie a USA podepsaly dohodu zajišťující pokračování obchodu
  Británie a Spojené státy dnes podepsaly dohodu o celních postupech, která zajistí plynulý tok obchodu mezi oběma zeměmi, až v lednu pro Británii skončí přechodné období a země definitivně opustí zbylé vazby na Evropskou unii. Oznámilo to britské ministerstvo financí.
• Británie bude dál prohlubovat vztahy s Čínou
  Británie je odhodlána prohlubovat své vztahy s Čínou a prozkoumá všechny možnosti pro uzavření dohody o volném obchodu mezi oběma zeměmi v budoucnosti. Na úvod své návštěvy Číny to prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, která se dnes v Pekingu sešla se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem.
• Británie bude podle ekonomů potřebovat výrazné zvýšení daní
  Británie by musela zvýšit příjmy z daní o dalších 60 miliard liber (1,8 bilionu Kč) ročně, pokud by ministr financí Rishi Sunak chtěl kompenzovat ztráty způsobené pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes nezávislý Institut pro fiskální studie (IFS). Zatím je však podle něj na takový krok brzy.
• Británie bude v předčasných volbách vybírat novou Dolní sněmovnu
  V Británii se dnes uskuteční předčasné parlamentní volby, které by měly vyřešit spor kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle průzkumů veřejného mínění zvítězí Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Otázkou ale zůstává, zda se jí podaří získat absolutní většinu.
• Británie by mohla změnit zákon, aby bylo snazší sankcionovat ruské oligarchy
  Británie by mohla změnit zákony tak, aby bylo snazší sankciovat ruské oligarchy. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj obeznámený se situací. Zahraniční média dříve informovala, že vládě se nedaří najít důkazy, které by ospravedlňovaly uvalení sankcí na některé jednotlivce s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina.
• Británie by prý v případě brexitu musela zvýšit daně
  Pokud Británie vystoupí z Evropské unie, bude muset vláda v Londýně zvýšit daně a naopak snížit státní výdaje...
• Británie čelí nejdelšímu pádu životní úrovně za více než 60 let
  Británie směřuje k nejdelšímu propadu životní úrovně od začátku měření v 50. letech minulého století. Příjmy britských domácností mají dokonce postupně klesat ještě déle, i když ne tak prudce, jako po poslední finanční krizi. Vyplývá to z analýzy britského výzkumného střediska Resolution Foundation, o níž informuje list The Independent.