Aramco - nejziskovější společnost i největší ropná firma světa

Vizitka saúdskoarabské ropné a plynárenské společnosti Saudi Aramco, jejíž primární nabídka akcií bude největší na světě:

- Saudi Aramco je největší ropnou společností světa. Zajišťuje zhruba deset procent světové produkce ropy a její rezervy této suroviny v objemu kolem 270 miliard barelů se podílejí na celkovém objemu ověřených světových zásob asi 15 procenty. Společnost loni denně vytěžila 10,3 milionů barelů ropy.

- Firma loni zvýšila čistý zisk na 111,1 miliardy USD (2,5 bilionu Kč) ze 75,9 miliardy USD v roce 2017. Tržby se díky růstu cen ropy zvýšily o téměř 35 procent na 355,9 miliardy USD (8,2 bilionu Kč). V letošním prvním pololetí čistý zisk vinou levnější ropy klesl o 12 procent na 46,9 miliardy dolarů (1,1 bilionu Kč). Firma si však udržela pozici nejziskovějšího podniku na světě. Tržby ze stejného důvodu klesly na 163,9 miliardy dolarů ze 167,7 miliardy před rokem. Na hospodářský výsledek měly negativní vliv i rostoucí náklady.

- Společnost byla založena v roce 1933 jako California-Arabian Standard Oil Company, což byla dceřiná společnost americké Standard Oil of California, která získala koncesi na průzkum a těžbu ropy v Saúdské Arábii. V roce 1936 získala polovinu koncese společnost Texas Oil Company, klíčovou událostí byl objev ropy v Saúdské Arábii v březnu 1938 v lokalitě Dammám.

- V roce 1944 se společnost přejmenovala na Arabian American Oil Company (arabsko-americká ropná společnost, zkráceně Aramco). V roce 1948 se dalšími akcionáři společnosti staly Standard Oil of New Jersey a Socony-Vacuum.

- V roce 1948 se sídlo společnosti přesunulo z New Yorku do Zahránu, kde společnost sídlí dodnes.

- V roce 1973 koupil stát 25 procent akcií společnosti a o rok později svůj podíl zvýšil na 60 procent. Celou firmu pak získala Saúdská Arábie, která je největším producentem ropy na světě, v roce 1980 se zpětnou platností od roku 1976. Vlastnické změny byly důsledkem ropných šoků a mezinárodní situace.

- Saudi Aramco zaměstnává zhruba 70.000 lidí (z toho 55.000 ve své zemi) a provozuje asi 220 vrtných souprav. Pobočky má v Číně, Egyptě, Japonsku, Indii, Nizozemsku, Jižní Koreji, Singapuru, Británii a v USA.

- Letos v březnu se společnost Aramco dohodla na koupi 70procentního podílu v Saudi Basic Industries Corporation (SABIC), čtvrté největší petrochemické firmě na světě, od státního fondu Saúdské Arábie PIF. Cena činila 69,1 miliardy USD (1,6 bilionu Kč). V květnu podepsala dvacetiletou smlouvu na odběr zkapalněného zemního plynu (LNG) z vývozního terminálu v Texasu, který buduje americká společnost Sempra Energy. Saudi Aramco zároveň koupí 25procentní podíl na terminálu.

- Letos v září se ropná zařízení Abkajk a Churajs, která provozuje rovněž Saudi Aramco, stala terčem útoků bezpilotních letounů. Výsledkem byl pokles produkce ropy o 5,7 milionu barelů denně. Saúdská Arábie obnovila těžbu na úroveň před útoky na konci září. K útokům se přihlásili šíitští povstalci, kteří bojují proti ústřední vládě v Jemenu, kterou podporuje Západ a mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií. Západní země se shodly, že za útoky je odpovědný Írán.

- Společnost dostala začátkem letošního listopadu povolení vstoupit na domácí burzu a ve čtvrtek firma oznámila, že stanovila cenu za akcii na horní hranici uváděného rozpětí, respektive na 32 rijálů (téměř 200 Kč). Při prodeji 1,5 procenta akcií tak Aramco z prodeje získá 25,6 miliardy USD (589 miliard Kč), což bude největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) na světě. Tržní hodnota firmy dosáhne 1,7 bilionu USD, a společnost se tak stane nejhodnotnější firmou s akciemi na burze.

Deset největších primárních nabídek akcií (IPO) v historii:

Zdroj: Bloomberg, Fortune.com, Reuters, ČTK

Čtěte více

• AP: Republikáni propagují krizové programy, ačkoli je v Kongresu nepodpořili
  Když se v americkém Kongresu na přelomu února a března hlasovalo o stimulačním balíčku na zmírnění dopadů koronavirové krize, nepodpořil jej jediný zákonodárce Republikánské strany. To ale nezabránilo mnohým z nich propagovat vybrané prvky směrem k voličům, napsala dnes agentura AP. Někteří republikáni při tom podpůrné programy podávají jako výsledek své práce.
• AP: Ruští spotřebitelé jsou v úzkých kvůli přetrvávající vysoké inflaci
  Ruští spotřebitelé se dostávají do úzkých kvůli přetrvávající vysoké inflaci. Regály moskevských supermarketů jsou plné ovoce a zeleniny, sýrů a masa. Mnozí nakupující se však na nabídku dívají s hrůzou, protože kvůli růstu cen jsou jejich peněženky prázdné, napsala agentura AP.
• AP: Trump hraje golf na Floridě, stimulační balíček je nejistý
  Americký prezident Donald Trump vánoční svátky tráví na Floridě, kde už druhý den hraje golf. Ještě před odletem z Washingtonu ale stihl svým požadavkem na zvýšení jednorázového příspěvku pro Američany zasažené koronavirovou krizí ohrozit osud celého stimulačního balíčku, o jehož podobě se republikáni a demokraté přeli několik měsíců, stejně jako osud federálního rozpočtu. Informovala o tom dnes agentura AP.
• AP: válka donutila mnoho firem odejít z Ruska, odhalila i rizika podnikání
  Dodávky automobilů se zastavily, pivo přestalo téct, přístavy neobsluhují nákladní lodě a těžařské společnosti zavřely ropovody. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu vyvolala zmatek v podnikatelských plánech mnoha firem a řadu těch nejznámějších, jako je Apple, Mercedes-Benz nebo BP, donutila k odchodu z Ruska. Firmy se snaží zachovat si dobrou pověst a dostát svým závazkům korporátní zodpovědnosti.
• AP: V Angole vytěžili růžový diamant o hmotnosti 170 karátů, největší za 300 let
  V Angole našli růžový diamant o hmotnosti 170 karátů. Jde o největší drahokam tohoto druhu, jaký se vytěžil za posledních 300 let, uvedla agentura AP. Kámen dostal název Lulo Rose, a to podle dolu, kde byl vytěžen, oznámila dnes australská společnost Lucapa Diamond Company, která důl vlastní. V dole Lulo už se v minulosti vytěžily diamanty mimořádné kvality.
• AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko
  Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.
• AP: Život Rusů se z ekonomického hlediska příliš nezměnil, hospodářství se drží
  Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
• Arabský měnový fond poskytne Jemenu jednu miliardu USD na ekonomické reformy
  Arabský měnový fond poskytne jemenské vládě, kterou podporuje Rijád, jednu miliardu dolarů (23,4 miliardy Kč) na podporu ekonomických reforem. S odvoláním na saúdskoarabská státní média o tom dnes informovala agentura Reuters. Fond sídlí v Abú Zabí a sdružuje země Blízkého východu a severní Afriky. Poskytnuté finanční prostředky mají sloužit ke stabilizaci jemenské ekonomiky v letech 2022 až 2025.
• Aramco chce letos na domácím trhu nabídnout procento akcií
  Saúdská Arábie plánuje nabídnout akcie ropné firmy Saudi Aramco na domácím trhu v letošním a příštím roce. Nabídnout by měla v obou letech jedno procento akcií. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Firma je ve státním vlastnictví, už několik let se ale mluví o uvedení jejích akcií na burzu. Aramco nyní plánuje uskutečnit mezinárodní primární veřejnou nabídku v příštím či přespříštím roce.
• Aramco je první firmou s tržní kapitalizací dva biliony USD
  Saúdskoarabská ropná firma Saudi Aramco se druhý den na burze stala první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace překonala dva biliony USD (45,8 bilionu Kč). Po zahájení dnešního obchodování akcie firmy stouply o deset procent, později však část zisků smazaly, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Aramco byla největší na světě a firma je nyní rovněž největší společností na světě podle tržní kapitalizace.
• Aramco prodá 1,5 procenta akcií po osmi až 8,5 USD
  Ropná firma Aramco včera oznámila, že nabídne k prodeji 1,5 procenta podílu, tedy kolem tří miliard akcií. Cena jedné akcie by se v této primární nabídce měla pohybovat mezi 30 až 32 rijály (osm až přes 8,5 USD), informovala agentura Reuters. Konečnou cenu Aramco oznámí 5. prosince, kdy skončí investorské upisování akcií.
• ARD: Britové si mohli vybrat třešničky na dortu
  Britové si přes opakované ujišťování evropských politiků o opaku nakonec v dohodě o brexitu přeci jen mohli vybrat pomyslné třešničky na dortu, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Zdaleka ne všechna německá média ale dohodu, kterou už potvrdila britská vláda, hodnotí tak kriticky.
• Argentina a Brazílie plánují společnou měnu, připojit by se mohly další země
  Brazílie a Argentina plánují vytvořit společnou měnu, připojit by se k ní mohly i další země regionu. Informují o tom místní média v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v Argentině. Jde o první zahraniční cestu Luly od jeho nástupu do úřadu začátkem ledna, v Buenos Aires se Lula také v úterý zúčastní summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).
• Argentina dokončila rekordní výměnu domácího dluhu
  Argentina dokončila největší výměnu svého domácího dluhu, čímž snížila krátkodobé závazky splatné v příštích třech měsících o více než 30 miliard USD (659,1 miliardy Kč) a posunula splátky na dobu po volbách, které se uskuteční koncem letošního roku. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo hospodářství. Výměna dluhu se uskutečnila v době, kdy jsou veřejné finance stále napjatější a situaci zhoršuje trojciferná inflace.
• Argentina je v platební neschopnosti
  Argentina se podruhé za téměř 13 let ocitla v platební neschopnosti, nedokázala totiž ve stanovené lhůtě...
• Argentina kvůli finančním problémům zavádí měnové kontroly
  Argentinská vláda zavedla měnovou kontrolu ve snaze stabilizovat trhy v době, kdy čelí prohlubující se finanční krizi a domácí měna peso prudce klesá. Firmy nyní musí požádat centrální banku o povolení, pokud chtějí koupit zahraniční měny či převádět peníze do zahraničí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vládní vyhlášku zveřejněnou v úředním věstníku.
• Argentina kvůli korupčnímu skandálu a Turecku zvyšuje úroky
  Argentinská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 45 procent z dosavadních 40 procent. Reaguje tak na propad domácí měny peso kvůli korupčnímu skandálu a měnové krizi v Turecku.
• Argentina nesplatila úroky dluhu za více než 500 milionů USD
  Argentina má opět problémy se splácením svého dluhu. V pátek promeškala termín splacení úroků z dluhopisů ve výši více než 500 milionů USD (12,5 miliardy Kč). Země nyní jedná s věřiteli o restrukturalizaci svého zahraničního dluhu 65 miliard USD. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na věřitele a ratingovou agenturu.
• Argentina požádala MMF o dřívější uvolnění peněz z půjčky
  Argentinská vláda požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o dřívější uvolnění peněz ze záložního úvěru 50 miliard USD (1,1 bilionu Kč), který fond schválil zemi v červnu. Oznámil to dnes argentinský prezident Mauricio Macri. Argentinské peso se dnes propadlo na nové rekordní minimum vůči americkému dolaru.
• Argentina prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence
  Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar. Argentina má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe.