Nálada v české ekonomice se v listopadu zlepšila

Čtěte více

• Nálada Philly Fed vzrostla
  Podnikatelská nálada filadelfského Fedu v březnu vzrostla na 27,4 b. oproti 16 b. v únoru. Trhy naopak očekávaly pokles na 14,8 b.
• Nálada po nákupní mánii přece jen uvadá, akcie se však nevzdávají
  Odpoledne je pro trhy méně příznivé a samotný konec týdne naznačuje ochladnutí včerejšího euforického sentimentu. Přesto to akcie nevzdávají a většina hlavních indexů se drží v plusu. K nejlepším patří DAX nebo CAC 40, které si připisují kolem 0,7 procenta.
• Nálada postupně stoupá a italské zprávy ji nepokazily. Dolar posiluje proti jenu
  Úvod týdne na hlavních finančních trzích vzbuzoval značné rozpaky. Namísto pokračujícího odrazu akcií vzhůru, který by naznačoval chuť investorů využít nízkých cen a jít do rizika s vidinou většího zisku, jsme viděli opatrnost a převažující prodeje.
• Nálada se odpoledne kazí. Investoři si všímají voleb a nového kmenu viru
  Zatímco ranní vstup hlavních trhů do nového roku byl všeobecně optimistický, odpoledne dobrá nálada ztratila na síle. Vypadá to, že si investoři začali více všímat aktuálních rizik, poté co řada těch starších z loňského roku nakonec pominula. Do popředí se dostává otázka druhého kola amerických senátních voleb, které reálně může znamenat převahu demokratů v Senátu. Podle nás se s takovou možností na trhu příliš nepočítá a byla by přijata negativně.
• Nálada se začínajícími volbami v USA svědčí spíše riziku. Dolar ztrácí
  Americké akciové trhy si po kolísavém úvodu obchodování spravily náladu. Američané si volí svoje zástupce v dolní a třetině horní komory Kongresu a investoři si, inspirováni historickou zkušeností, dělají naděje na povolební rally. Desetileté i dvouleté americké výnosy klesají.
• Nálada spotřebitelů i podnikatelů se v srpnu zhoršila
  Ani letní počasí náladu českým spotřebitelům nezlepšilo. Ta se naopak již čtvrtý měsíc v řadě zhoršila. Indikátor se snížil o 1,1 bodu na 97,3 bodu. Respondenti se obávají především zhoršení ekonomické situace v České republice v příštích dvanácti měsících. Třetina dotázaných uvádí, že stále sotva vyjde se svými finančními prostředky. Zlepšení nálady spotřebitelů a jejich větší ochota utrácet bude přitom klíčová pro další oživení domácí ekonomiky. Napomoci by k tomu měl letošní očekáváný solidní růst reálných mezd.
• Nálada spotřebitelů se zhoršuje
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v listopadu dále mírně poklesl. Největší překvapení přinesla důvěra spotřebitelů, která se propadla do záporného teritoria. Na těchto úrovních se nacházela naposledy v roce 2014. To je vzhledem k dobré situaci na trhu práce a dalšímu očekávanému růstu mezd překvapivé. V horizontu jednoho roku se spotřebitelé více obávají především zhoršení finanční situace. Jejich obavy týkající se nezaměstnanosti či ekonomické situace zůstaly v listopadu téměř nezměněny. V následujících měsících by spotřebitelům měl hrát do karet pokračující rychlý růst mezd, a to především ve státní sféře. Nezanedbatelný bude ale i na úrovni celé ekonomiky, kde podle našeho odhadu dosáhne 6 %.
• Nálada spotřebitelů se zlepšila, podnikatelům naopak
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se v lednu snížil o 1,3 bodu na 92,5 bodu. Vývoj jednotlivých složek byl však rozdílný, když důvěra mezi podnikateli poklesla o 2,8 bodu na 92,7 bodu, zatímco důvěra mezi spotřebiteli se naopak zvýšila o 5,8 bodu na 91,2 bodu. U spotřebitelské důvěry se však jednalo spíše o korekci výrazného propadu v prosinci. Důvěra se tak dostala zpět na listopadovou úroveň. Výraznější zlepšení spotřebitelské důvěry očekáváme až ve druhé polovině letošního roku, kdy již bude zřejmé, že ekonomika začíná ožívat, reálné mzdy opět rostou a inflace je ukotvena v tolerančním pásmu centrální banky.
• Nálada spotřebitelů se zlepšila, podnikatelům naopak
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se v únoru snížil o 1,9 bodu na 90,6 bodu. Mírně se ale začínají rozevírat nůžky mezi důvěrou podnikatelů a spotřebitelů, když důvěra mezi podnikateli již druhý měsíc v řadě poklesla o 2,8 bodu na 89,9 bodu, zatímco důvěra mezi spotřebiteli se naopak druhý měsíc v řadě zvýšila, tentokráte o 2,8 bodu na 94 bodu. Ve srovnání s lednem se snížil počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících.
• Nálada trhů se zlepšila, koruna ale v úvodu týdne zaostává
  Koruna začíná týden bez velkých změn oproti pátku. Její kurz k euru se nyní pohybuje na 24,41. Ve světě ...
• Nálada v českém průmyslu se lepší
  Český index nákupních manažerů v červenci vystoupal na nejvyšší hodnotu za posledních šestnáct měsíců (47 bodů). Pro trh, který počítal téměř s padesátkou, to ale bylo zklamání. I tak je ale vidět, že se podmínky ve zpracovatelském sektoru pomalu lepší. Zakázky podle průzkumu stále klesaly, ale nejpomalejším tempem od ledna 2019. Nové zakázky se firmy snažily přilákat nižšími cenami svého zboží. Naopak ceny dodavatelských vstupů firmám vzrostly. Pokračovalo i propouštění zaměstnanců. Jeho tempo však bylo nejpomalejší od února letošního roku. Firmy se také zbavovaly svých zásob a omezovaly nákupy. Výrazně se zlepšila i očekávání ohledně výroby v roce 2021. Ta se zvýšila nejvíce od října 2018. Nálada v průmyslu by se tak podle našeho názoru měla dále lepšit a index by se mohl v nejbližším období podívat přes padesáti bodovou hranici, stejně jako tomu je u ostatních zemí regionu i eurozóny (Polsko 52,8 bodu, Maďarsko 50,8 bodu, Německo 52,4 bodu). Český průmysl by tak měl pokračovat v expanzi, ačkoli v meziročním srovnání jeho hodnoty v červnu zůstanou ještě v červených číslech.
• Nálada v českém průmyslu se výrazně zhoršila
  Říjnový index PMI propadl na nejnižší úroveň od května roku 2020. Dosáhl úrovně 41,4 bodu, po zářijových 44,1 bodu. Průzkum ukázal na další výrazný pokles nových zakázek v důsledku čehož firmy snižovaly objemy výroby. Klesaly jak domácí tak i zahraniční zakázky, tempo poklesu se navíc již čtyři měsíce v řadě zvyšuje. Ceny vstupů dále rostly, ačkoli nejpomaleji za poslední dva roky. Do konečných cen firmy ale vyšší náklady přenášely již jen částečně, neboť preferovaly snahu podpořit prodej a konkurenceschopnost.
• Nálada v ekonomice od začátku léta soustavně klesá
  Ještě v červnu to vypadalo, že ekonomika má dobře našlápnuto a že bude hravě umazávat ztráty z loňské covidové recese. Extrémní růst cen paliv a energií spolu se stále větším nedostatkem vstupů do výroby však udělaly své. V průběhu dalších měsíců začal opadat optimismus jak podnikatelů, tak nakonec i spotřebitelů. A nic na tom nezměnil ani říjen.
• Nálada ve státě N.Y. klesla
  Podnikatelská nálada ve státě New York v říjnu klesla na 19,8 b. oproti 34,3 b. v září. Trhy očekávaly pokles na 25 b.
• Nálada v evropském průmyslu prudce roste, i díky slabému euru
  Nálada mezi evropskými průmyslníky v závěru roku prudce vzrostla. Index PMI vyskočil na 54,1 bodu a je nejvýše za více než pět a půl roku. Nálada ve službách současně “pouze? lehce zvolnila. To je dobrá zpráva, zvlášť ve světle slabšího říjnového výsledku evropského průmyslu. Ukazuje se, že zpomalení průmyslu bude pravděpodobně “pouze? dočasné. Věříme nadále, že ekonomika eurozóny ve čtvrtém kvartále dále poroste tempem 0,3 % mezikvartálně (za celý rok 1,5-1,6 %) a na začátku příštího roku pravděpodobně zrychlí.
• Nálada v evropském průmyslu stále pod bodem mrazu, špatná zpráva pro Česko
  Čekání na “světlo na konci tunelu” se v evropském průmyslu protahuje. Průmyslový index PMI v eurozóně spadl na nejnižší úrovně za posledních devět měsíců (-44,8 bodu) a ukazuje na pokračující pokles těžce zkoušené části evropské ekonomiky. Podobné zhoršení hlásí i zářijové průzkumy z USA a Japonska a zdá se, že průmysl si vybírá slabší chvilku globálně - nejde tolik o strukturální problém evropského průmyslu jako takového, ale o pokračující globální útlum v poptávce po průmyslovém zboží.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se dále zhoršila
  V souladu s naším očekáváním se zářijový indikátor PMI dále zhoršil, když se ze srpnových 42,9 bodů posunul na 41,7 bodů. Za výsledkem stál především vývoj nových zakázek. Ty klesaly již devatenáctý měsíc v řadě, ačkoli tempo poklesu bylo nejpomalejší za poslední čtyři měsíce. Firmy na tento vývoj reagovaly snižováním objemu výroby a vyskladňováním nakoupených zásob.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se dále zhoršuje
  Český index PMI v září poklesl ze srpnových 46,7 bodu na 46 bodu, což bylo v souladu s tržním očekáváním. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se tak zhoršují již 28 měsíc v řadě. Zářijový výsledek stále zůstává výrazně pod dlouhodobým průměrem indexu (52 bodů). Nadále dochází k útlumu výroby, který je důsledkem nízké poptávky, ačkoli tempo je slabší, než tomu bylo v průměru od poloviny roku 2022. Firmy, které zaznamenávají pokles zakázek, zmiňují i menší ochotu zahraničních firem investovat a nakupovat kapitálové statky.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se mírně zlepšila
  Index nákupních manažerů PMI v říjnu pouze mírně vzrostl ze zářijových 41,7 bodů na 42 bodů. Podmínky ve zpracovatelském průmyslu tak zůstávají v podstatě stále zhruba stejné jako v předchozích měsících. Přetrvává utlumená zákaznická poptávka, i nadále se snižují nové zakázky, ačkoli pomalejším tempem než v předchozích měsících. Další pokles zaznamenala i výroba, kterou ovlivňuje i odkládání a rušení již zadaných zakázek. Tempo snižování výroby však bylo nejpomalejší od května, zůstává však stále prudké.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se mírně zlepšila
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se v lednu ve srovnání s prosincem zlepšila, stále však ukazuje na výraznou kontrakci v tomto sektoru. Index stoupl z prosincových 41,8 bodu na 43 bodu v lednu. Firmy stále trápil pokles nových zakázek, přestože jeho tempo nepatrně zmírnilo. Navzdory tomu však loni v listopadu nominální hodnota nových zakázek v tuzemském průmyslu meziměsíčně vzrostla potřetí v řadě. I tak ale výroba v lednu klesala silným tempem a to již dvacátý měsíc v řadě. Zároveň docházelo k poklesu cen vstupů, což prodejci využili ke snížení prodejních cen. Tempo jejich poklesu zrychlilo a bylo dokonce nejvyšší za posledních čtrnáct let. I v lednu dle průzkumu docházelo k redukci stavu zásob i pracovníků. Tentokrát už firmy již zřejmě sahaly k propouštění i z řad stálých pracovníků. K uspokojování objednávek firmy využívaly stávající zásoby, zároveň je kvůli nižší poptávce příliš nedoplňovaly.