Forex: Zlotý i forint tento týden posílily, koruna mírně zaostala

V uplynulém týdnu se středoevropské měny vzpamatovávaly z výprodejů, které se na rozvíjejících trzích rozběhly ještě o týden dříve. Vzhledem k tomu, že české koruně se výprodeje víceméně vyhnuly, tak ani v minulém týdnu se výrazně nepodílela na posilování. Polský zlotý si polepšil o 1,8 % a vymazal tak všechny ztráty, které vznikly během zmíněných výprodejů. Maďarský forint posílil o 1,61 %, ale ve srovnání s polskou měnou byly jeho předchozí ztráty výrazně vyšší. Koruna se od pondělí pohybovala v úzkém pásmu deseti haléřů mezi 27,48 a 27,58 CZK/EUR bez výrazného trendu.

V minulém týdnu jsme se v regionu dočkali zveřejnění zajímavých statistik. Dobré zprávy z české ekonomiky v pondělí zahájil PMI z průmyslu, který zesílil z 54,7 bodů na 55,9 bodů. To, že se průmyslu daří, potvrdila také čtvrteční statistika průmyslové produkce z konce loňského roku, která ukázala na růst o 9,3 % y/y, což je nejvyšší přírůstek za poslední 21 měsíců. Navíc statistika nových objednávek, které vzrostly o silných 20,5 %, předznamenává dobrý výkon domácího průmyslu i v následujících měsících. Největší podíl na nových objednávkách má automobilový průmysl, jež zaznamenal jejich růst o 38,7 %. Většina nových objednávek pochází ze zahraničí, když objednávky mimo domácí ekonomiku vzrostly o 28,3 %. Silná zahraniční poptávka se projevila i ve vysokém růstu exportu o 18,3 % y/y. Vzhledem k tomu, že domácí export je silně importně náročný, tak i dovoz výrazně rostl o 16,8 % y/y. Obě čísla byla navíc nafouknuta oslabeným kurzem, který zvýšil jejich hodnotu v nominálním vyjádření. Bilance zahraničního obchodu dosáhla v prosinci slušného přebytku 9,6 mld. CZK. Zahraniční obchod i průmysl byly taženy hlavně automobilovým průmyslem. Tomu se dařilo i na domácím trhu, když již druhý měsíc za sebou vykázal jejich prodej výrazný růst, tentokrát o 16,8 %. Výrazně tak přispěl k celkovému růstu maloobchodních tržeb, který činil 5,2 %. Tomuto růstu také pomohla devizová intervence ČNB, která přiměla spotřebitele vyrazit do obchodů, než ty upraví své ceny. S koncem loňského roku se tak ekonomika rozloučila hezky. Začátek roku by již tak hezký, alespoň pro spotřebitele, být neměl. Čekáme propad domácí poptávky a s ním i maloobchodních tržeb.

Ve čtvrtek se navíc konalo zasedání Bankovní rady ČNB. Ta v naprostém souladu s tržním konsensem rozhodla ponechat svou klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 0,05 % a rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek udržovat kurz poblíž hladiny 27,0 CZK/EUR. Guvernér M. Singer na následné tiskové konferenci uvedl, že prognóza ukazuje, že ke standardní politice by se ČNB měla vrátit na počátku roku 2015. Podle něj nejdříve opustí intervenční režim, uvidí, co kurz koruny udělá a následně může ČNB začít zvyšovat sazby.

Nově zveřejněná prognóza centrální banky je ve srovnání s tou naší optimističtější. Není to však velké překvapení. Optimističtější byla již alternativní listopadová prognóza, která brala v úvahu intervence. Od té doby data z ekonomiky rozhodně nezklamala, pro revizi prognózy centrální banky směrem dolů tak důvod nebyl. Nicméně my se domníváme, že zejména u spotřeby domácností došlo kvůli intervencím k přesunu v čase (silnější Q413 a kvůli tomu slabší Q114 a možná i Q214). Domníváme se, že z pohledu ČNB budou data v průběhu letošního roku spíše zklamávat a dojde k posunu očekávaného ukončení intervenčního režimu do poloviny příštího roku.

Prognóza ČNB, její změna a srovnání s prognózou KB

I v tomto týdnu se dočkáme dat z domácí ekonomiky. Výhled na trh práce začíná být optimističtější, konkrétně se to týká především míry nezaměstnanosti. Ta se na sezónně očištěné bázi začala zvyšovat v dubnu 2012 ze 6,6 % na 7,7 % v květnu 2013 (metodika MPSV). Poté míra nezaměstnanosti už jen mírně vzrostla na prosincových 7,99 %. Marginální růst očekáváme i v lednu na 8,03 %. Míra nezaměstnanosti bez sezónního očištění by se měla v lednu zvýšit z 8,2 % na 8,7 %. Za tímto růstem stojí zejména pokračující ukončení některých sezónních prací.

Spotřebitelská inflace v roce 2013 dosáhla v průměru 1,4 % y/y. Od října 2012, kdy inflace dosáhla ještě vysokých 3,4 %, jsme byli svědky relativně rychlého poklesu. V prosinci 2013 se již inflace nacházela pouze na úrovni 1,4 %. V lednu očekáváme, že se ceny oproti předchozímu měsíci v průměru zvýší pouze o 0,1 %, meziroční inflace by tím měla spadnout na 0,2 %. Z meziměsíčního pohledu očekáváme růst cen potravin o 1,5 % (+0,7 % po sezónním očištění), cen pohonných hmot o 0,3 % a výrazný pokles regulovaných cen o 2,2 % (snížení cen elektřiny okolo 10 %, pokles regulovaných cen plynu, tepla, konec poplatků v nemocnicích). Ceny ostatního zboží a služeb (jádrové ceny) by se měly zvýšit o 0,39 % (+0,25 % SA), když vyšší by měly být ceny alkoholických nápojů, povinného ručení motoristů a směrem nahoru bude také působit oslabení koruny z konce loňského roku (výraznější přecenění na začátku roku). Meziroční jádrová inflace by se měla dostat z červených číslech do černých (+0,08% v lednu po -0,45 % v prosinci).

Běžný účet platební bilance by měl v prosinci skončit v deficitu 19,1 mld. CZK, což by představovalo meziroční zlepšení o 6,0 mld. CZK. Největší negativní příspěvek čekáme od bilance výnosů (deficit 25,0 mld. CZK). Na druhou stranu bilance se zbožím by měla vykázat přebytek 5,2 mld. CZK, relativně slušný přebytek lze očekávat i od bilance služeb (+4,2 mld. CZK). V poměru k HDP by měl běžný účet dosáhnout deficitu 1,3 %, což je ve srovnání s rokem 2012 výrazné zlepšení (-2,4 %).

Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí minulého roku dostala z recese, která trvala šest čtvrtletí s kumulativním propadem HDP ve výši 2,8 %. Ve druhém kvartále si už ekonomika polepšila o 0,3 % q/q a ve třetím o 0,2 % (předběžný odhad ČSÚ sice ukázal nejdříve na propad o 0,5 %, následné revize ovšem celý příběh změnily – více o revizích HDP lze nalézt v našich Ekonomických výhledech ). Na pokračující oživení ukazují měsíční data, když vyšší byla ve čtvrtém čtvrtletí dle našich odhadů průmyslová výroba i maloobchodní tržby. Stavebnictví se patrně příliš nezměnilo. Očekáváme, že HDP si v Q4 13 polepšilo o 0,6 % mezikvartálně, když pozitivní impuls by také mělo přinést předzásobení tabákovými výrobky kvůli vyšší spotřební dani platné od počátku letošního roku.

Česká swapová křivka za minulý týden nedoznala velkých změn, když v pátek uzavřela na hodnotách podobných těm, na kterých v pondělí otevírala.

Viktor Zeisel
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.
Societe Generale Group