Banky a jejich budoucnost

Budoucnost bankovnictví a jak z ní profitovat
Tomas Berggren, akciový analytik Saxo Bank

Pečlivě vybraná investice do bankovního sektoru může být v současné chvíli vysoce zisková, i přesto ale rizika zůstávají vysoká. Pokud tedy věříte spíše bezpečným a předvídatelným investicím, měli byste se poohlédnout jinde.

Jsou banky investiční příležitostí?

Banky od začátku roku zažívají rally. Mezi ty nejvýkonnější patří Commerzbank (+58%), Bank of America (+45%) a Société Generale (+35%). Chceme-li zvýšit své šance při investování a vyhnout se všem budoucím nástrahám, musíme alespoň trochu tušit, co nás v budoucnu čeká.

Schopnosti bank změnit se, t.j. možnost najít nové cesty, jak vydělávat peníze, jsou základem pro růst světové ekonomiky. I přesto, že jsou banky už teď obětním beránkem finanční krize a jsou pod neustálým tlakem politiků (jak to chtěl dav), se teď mohou regulátoři pokusit zajít dál a ublížit bankám ještě více.

Věřím, že v blízké budoucnosti uvidíme rozpady velkých bankovních skupin spolu s tím, jak se budou přizpůsobovat tvrdším regulím. To povede k modernizaci a vzniku samostatných investičních domů, které budou nabízet čistě zprostředkovatelské a obchodní služby. Bankovní průmysl bude zatlačen zpět ke svým kořenům, t.j. zastávat v ekonomice roli zprostředkovatele úvěrů spíše než na vlastní riziko vytvářet finanční nástroje.

Jako výsledek tohoto procesu očekávám, že brzy uvidíme “zombie? banky s “nízkými? riziky a výnosy, které budou obtěžkány hypotékami a spotřebitelskými úvěry. Stejně tak v této kategorii “zombie? bank skončí i oslabené banky s problémem solventnosti. V mnohých případech půjde o ty, které se vlády pokusily rekapitalizovat. A pak tu budou banky se skvělým provozním modelem a rozumným přístupem k riziku, které stanou na stupních vítězů.

Co by si z toho měli investoři vzít?

Pokud mám pravdu, pak by se investoři měli vyhnout bankovním společnostem, které skončí na porážce. Stejně tak bankám, které míří do říše zombií. Nenechte se zmást “možným prostorem k růstu? u bank, které  ze svých původních vrcholů klesly o 90 procent, protože je k tomu pravděpodobně nějaký důvod!

Místo toho si určete banky, které mají jednoduchý byznys model, opatrný přístup k riziku, stabilní výsledky, relativně málo obchodních aktivit a historicky nízké ztráty z úvěrů. To by mělo stačit pro zajištění proti možným nástrahám. Pokud se ukáže, že ztratily v posledních třech letech 90 procent, pak se nacházíte v zóně smrti. Navíc je samozřejmě důležité geografické určení, s tím jak jsou tyto akcie skutečně dlouhodobým kreditem každé země.

Ve Spojených státech k těm méně zajímavým bankám patří: Morgan Stanley,Goldman Sachs a Citigroup, všechny s významnými divizemi investičního bankovnictví a všechny s komplexními mezinárodními operacemi. Sečteno a podtrženo, komplexnost stojí peníze! Na druhé straně tu máme Wells Fargo, US Bancorp a BB&T, všechny s tuzemským bankovnictvím a stabilním a srozumitelným byznys modelem, ze kterého mohou těžit. 

Složitější situace nastává na evropské bankovní scéně. Z mého pohledu se italské a španělské banky ocitly v nezáviděníhodné pozici. Unicredit a Intesa Sanpaolo čelí tlaku kvůli své velké expozici ve státních dluhopisech Itálie a náklady na jejich refinancování stále rostou. Na Banco Santander těžce dopadá kolaps španělského realitního trhu a poměr rizika k zisku u ní není vůbec atraktivní. V Evropě je navíc řada investičních bank s komplexním portfoliem, u kterých bychom si měli dát pozor na jejich obchody. Patří k nim Barclays, Commerzbank, Credit Suisse, Deutsche Bank a UBS.

K zajímavým evropským bankám patří třeba konzervativní švédská Svenska Handelsbanken a také globální hráč HSBC.

Budoucnost finančního sektoru je nyní v rukou regulátorů

V nejbližší době se u bankovního byznysu nejspíše dočkáme velkých strukturálních změn. To, jak se bude bankovnictví dál vyvíjet, je nyní v rukou regulátorů, přičemž roli globálního hlídacího psa zastane Basilejská komise. Je dost možné, že by nakonec mohlo opět dojít k oddělení investičního bankovnictví od komerčního, což už bylo výsledkem Glass-Steagallova zákona ve třicátých letech minulého století. Takový rozpad kompaktního bankovního systému by mohl nadělat spoustu nepořádku, a navíc by stál spoustu peněz. Pokud však budete trpěliví, možná se dočkáte množství investičních příležitostí, které přijdou spolu se vznikem nových struktur.

Čtěte více

• Bankovní statistika - únor 2024
  Celková bilanční suma bankovního sektoru vzrostla během února jen velmi mírně, konkrétně o 0,2 % meziměsíčně, a dosáhla hodnoty 10 417 mld. Kč. Meziroční tempo růstu mírně zpomalilo na 7,0 %. V únoru hrály hlavní roli úvěrové obchody s klienty (+0,8 % m/m) a investice bank do dluhových cenných papírů (+1,7 % m/m).
• Bankovní statistika - září 2021
  Celková suma aktiv bankovního sektoru se v září snížila o 1,2 % meziměsíčně na konečných 9 002,7 mld. Kč. Pokles zaznamenaly v podstatě všechny hlavní položky – „Vklady a úvěry u centrálních bank“ -59,0 mld. Kč, „Úvěry a ostatní pohledávky za klienty“ -38,5 mld. Kč a „Dluhové cenné papíry v držení bank“ -37,9 mld. Kč. Od počátku roku je však bilanční suma vyšší o 12,3 % (+984,7 mld. Kč), v meziročním srovnání pak o 5,3 % (+452,5 mld. Kč)
• Bankovní statistika - září 2023
  Celková bilanční suma bankovního sektoru uzavřela třetí čtvrtletí letošního roku na hodnotě 10 206 mld. Kč, což znamená meziměsíční nárůst o 1,1 %. V meziročním srovnání jsou celková aktiva vyšší o 7,6 %. K zářijovému růstu pomohly jak úvěrové obchody mezibankovního trhu (+35 mld. Kč m/m), tak klientské (+30 mld. Kč m/m). Navýšil se i objem dluhových cenných papírů v držení bank (+27 mld. Kč m/m).
• Bankovní statistika - září 2024
  Celková aktiva bankovního sektoru si v září připsala 1,7 %, a dosáhla tak hodnoty 1 084 mld. Kč. Hlavní roli sehrály obchody mezibankovního trhu (+96 mld. Kč m/m) a dluhové cenné papíry v držení bank (+44 mld. Kč m/m). Meziroční tempo růstu zrychlilo na aktuálních 6,6 %.
• Bankovní unii potřebujeme do roka a do dne, volá šéf EK. Německo o ní nechce slyšet bez fiskální unie. ČR také proti
  Kdo si při pohledu na návrh nové bankovní regulace v Evropě posteskl kvůli ...
• Bankovní úvěry klesly v září o 120 miliard na 6,07 bilionu Kč
  Objem bankovních úvěrů v září 2020 dosáhl 6,07 bilionu korun, což představuje proti srpnu pokles o 120 miliard korun. Vklady se snížily na 5,355 bilionu korun ze srpnových 5,524 bilionu korun. Vyplývá to z dat České národní banky.
• Bankrot Spirit Airlines, rostoucí cena ropy: Jak USA vyvažují posílení trhu práce a geopolitické problémy
  Index Dow v pátek dosáhl rekordních maxim, zatímco Nasdaq vykázal působivý více než 1% zisk díky nečekaně silnému nárůstu zaměstnanosti v USA, který poněkud rozptýlil obavy investorů z možného oslabení ekonomiky.
• Bankrot talianskych bánk?
  Pondelkové obchodovanie na finančných trhoch rozvíril komentár od Financial Times s názvom „Rastie strach o zlyhanie viacerých bánk, ak Renzi prehrá referendum“. Ako sú na tom talianske banky?
• Bankrot USA může nastat už 15. června; agentura Moody’s varuje, že Spojeným státům zhorší rating. Otřáslo by to trhy po celém světě
  Ratingová agentura Moody’s, jedna ze tří světově nejvýznamnějších, si připravuje půdu pro věru historickou událost – zhoršení ratingu dluhu Spojených států. Státní kase Spojených států totiž v důsledku politického klinče v Kongresu – neochoty zákonodárců se dohodnout na navýšení dluhového stropu – povážlivě docházejí peníze. Ministryně financí USA Janet Yellenová varuje, že Spojené státy nemusí být schopny hradit všechny své závazky už příští týden ve čtvrtek, tedy 1. června.
• Banky a brokeři staví do pozice největšího outsidera ve výhledu na FX japonský jen
  Abychom to nebyli pouze my, kdo na těchto stránkách prezentuje své názory ohledně dalšího vývoje na trzích, zveřejňuje...
• Banky budou odvádět méně do rezerv na ochranu úvěrového trhu
  Banky budou od července letošního roku odvádět méně peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) dnes snížila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,5 procenta z jednoho procenta. ČNB o tom dnes informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala Zprávu o finanční stabilitě 2019/2020. Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
• Banky budou odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu
  Banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila od dubna 2023 takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 2,5 procenta. O rozhodnutí bankovní rady informovala centrální banka v tiskové zprávě. Naposledy centrální banka sazbu zvýšila na dvě procenta na konci loňského listopadu, a to s platností od ledna 2023. Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. Aktuálně platí sazba 0,5 procenta. Sazbu ČNB stanovuje čtvrtletně obvykle s ročním předstihem.
• Banky dnes v Praze klesaly v čele s Komerční bankou (KOMB.CZ)
  Obchodování na trzích dnes probíhá převážně v červených číslech. Investoři vybírají zisky po dobrých výkonech z první poloviny listopadu. Na negativním sentimentu se podílí také strach z růstu počtu případů koronaviru v USA, kde reportují nejvyšší denní nárůst od začátku pandemie.
• Banky EÚ v problémoch, prvý test EÚ bankovej únie?
  Banky tlačia akciové indexy nadol Jedným z dôvodov silného  poklesu akcií je pokles bánk. Od začiatku roka sa prepado...
• Banky-Grécko 2:1
  Zlé správy pre globálnu ekonomiku, no hlavne pre euroz&oacu...
• Banky chtějí, aby splácení hypotéky mohli po rodičích „dědit“ děti, důvodem i aktuální zvýšení úroků České národní banky. Ta je však proti těmto takzvaným mezigeneračním hypotékám
  Byty zdražují, průměrná výše hypotéky roste. A po razantnějším než očekávaném zvýšení základní úrokové sazby České národní banky tento týden bude růst ještě více. Spolu s tím se rozšiřuje okruh lidí, kteří nemají šanci dosáhnout na vlastní nemovitost. Začíná se proto mluvit o prodlužování doby splatnosti, či dokonce o mezigeneračních hypotékách, kde by úvěr přecházel z rodičů na děti. Centrální banka tomu však není příliš nakloněna.
• Banky kolabují, ve Švýcarsku jednají o nouzovém spojení dvou tamních největších, euroatlantické bankovnictví se otřásá. Je třeba se i v Česku bát o úspory?
  V Americe padají banky. Ve Švýcarsku se otřásá jedna ze světově nejdůležitějších bank tak moc, že ji záchrannou půjčkou v přepočtu až za 1200 miliard korun musí na nohy stavět tamní centrální banka. Ale ani to asi nestačí. O tomto víkendu proto budou v režii i této centrální banky probíhat jednání o možné nouzovém převzetí Credit Suisse jejím arcirivalem, UBS. Spojily by se tak dvě suverénně největší švýcarské banky a dvě z devíti nejdůležitějších bank světa. Euroatlantické bankovnictví se po čase třese věru pořádně. Co se to děje? A hrozí něco podobného i v Česku? Je třeba se bát o úspory?
• Banky majú alternatívu voči Londýnu – Írsko
  Pre Írsku ekonomiku, ktorej veľkosť je už v fiktívne nafúknutá kvôli daňovým relokáciám, by to bolo ďalšie skreslenie. Ostatne nie je normálne, aby bolo maličké Írsko najväčším investorom v USA (@NinjaEconomics):
• Banky matou lidi, když říkají, že předčasné ukončení penzijního spoření je chybou. Může být, ale také nemusí, jak dokládá příklad
  Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Předčasně totiž ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí.
• Banky na Wall Street se po výsledcích za 1. čtvrtletí obchodují smíšeně
  Obchodníkům byly dnes nabídnuty první zprávy za 1. čtvrtletí od hlavních bank na Wall Street. JPMorgan (JPM.US), Wells Fargo (WFC.US) a Citigroup (C.US) dnes před zahájením peněžní seance na Wall Street zveřejnily své výsledky za leden až březen 2024. Celkově se zprávy ukázaly jako poněkud konzervativní, což vyvolalo smíšenou reakci v předobchodní fázi.