Podíl eura na mezinárodních transakcích rychle klesá na dějinné minimum. Hrozí, že jej předežene čínská měna

Čtěte více

• Pod domácku připravený bramborový salát letos vyjde o 43 procent dráž než loni. Kvůli drahým energiím a slabší úrodě brambor
  Letošní meziročně slabší úroda brambor a energetická drahota představují klíčové důvody, proč se cena brambor v brzké době celorepublikově průměrně vyhoupne přes úroveň 20 korun za kilogram. Naposledy stál kilogram brambor více než dvacet korun v červnu 2020. V současnosti však zdražují potraviny napříč jejich spektrem, jak vyplývá z dat ČSÚ. S blížícími se Vánocemi tak musí lidé v Česku počítat s citelným meziročním zdražením oblíbeného svátečního pokrmu – bramborového salátu.
• Po delším období růstu akciových indexů a dosahování nových maxim došlo k mírnému poklesu akciových trhů
  Po delším období růstu akciových indexů a dosahování nových maxim téměř každý týden došlo k mírnému poklesu akciových ...
• Podezření ze zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích patrně zhorší i ekonomické vztahy Česka s ním. Loni poprvé mělo Česko kladnou bilanci obchodu s Ruskem
  V souvislosti s důvodným podezřením ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích, k němuž došlo před sedmi lety, lze očekávat zhoršení nejen politických, ale také ekonomických vztahů ČR a Ruska. Míra dalšího zhoršení ekonomických vztahů však bude tlumena tím, že ČR je závislá na ruském dovozu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu.
• Podhodnocená platina si razí cestu vzhůru
  Na rozdíl od zlata a stříbra má platina, která se podobně jako paládium využívá do katalyzátorů v tzv. automotive segmentu, poměrně krátkou historii. Jenže s rostoucí nervozitou na kapitálových trzích její atraktivita pro investory roste. Když se před měsícem cena tohoto kovu nacházela na úrovni kolem 850 USD za unci, od té doby vzrostla o 12 procent - během uplynulého pátku se obchodovala kolem 955 USD za unci. Pár dní předtím dokonce překonala hranici 1 000 USD za unci.
• 📈Podhodnocené Paládium?🚀
  Na počátku týdne se z drahých kovů daří nejvíce paládiu s růstem o 2,3 %. Stříbro přidává 1 % a zlato posiluje o 0,4 %. Pokud se podíváme na poslední vývoj na paládiu, tak tomuto kovu se stále nepodařilo vzpamatovat z koronavirového propadu, přestože zlato veškeré ztráty smazalo už v dubnu a stříbro v červenci. Pokud dobrá nálada na trhu vydrží, tak se zdá, že paládium má z těchto kovů nejlepší vyhlídky.
• Podhoubí pro obnovu silného růstu cen nemovitostí
  Trh s rezidenčními nemovitostmi se od loňské druhé poloviny roku ochlazuje, což odráží měnovou restrikci v souvislosti s utlumenou hypoteční aktivitou. Korekce cen je však zatím pouze mírná. Letos bude sice pravděpodobně pokračovat, její intenzita by se podle nás ale měla již zmírňovat. Díky námi přepokládanému solidnímu růstu mezd bude ale zároveň pokračovat zlepšování cenové dostupnosti bydlení.
• Podíl Čechů ohrožených chudobou během pandemie poklesl, v EU se naopak zvýšil. V ČR byl loni tento podíl nejnižší jak v historii země, tak v rámci EU
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2020 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také nejnižší podíl v historii ČR. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (15,9 procenta) nebo Dánska (16,8 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
• Podíl Daniela Křetínského v deníku Le Monde získala společnost NJJ Presse
  Podíl českého miliardáře Daniela Křetínského v deníku Le Monde získala společnost NJJ Presse telekomunikačního magnáta Xaviera Niela, informovala agentura Reuters. Nielův holding se zavázal získané akcie převést do fondu na ochranu svobody tisku. List Financial Times (FT) cenu transakce odhaduje na 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč).
• Podíl elektromobilů na prodeji aut v Norsku přesáhl 82 procent, vede Tesla
  Podíl plně elektrických aut na celkovém prodeji automobilů v Norsku loni dosáhl 82,4 procenta, a zvýšil se tak ze 79,3 procenta v roce předchozím. Oznámil to norský svaz OFV. Žádná jiná země tak vysoký podíl elektromobilů nemá. Třetím rokem tam vede americký výrobce Tesla, a to navzdory trvajícím sporům s vlivnými odbory, uvedla agentura Reuters. Norská vláda začala před lety prodej elektromobilů silně dotovat.
• Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl loni 3,7 %, ČR zaostává za Evropou
  Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
• Podíl nezaměstnaných Čechů v září stagnoval
  Podíl nezaměstnaných osob v září stagnoval na 3,6 %. Po sezónním očištění stoupl na 3,7 %. Indikátor tak skončil v souladu s tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 2,2 tisíce na 263 tisíc, ve srovnání se zářím 2022 byl vyšší o 6,6 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 0,8 tisíce na 282 tisíc. Po sezónním očištění však jejich počet stoupl. Na jedno volné pracovní místo v září připadal jeden uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných dále vzrostl
  Podíl nezaměstnaných osob v prosinci stoupl na 3,7 %, po sezónním očištění dosáhl 3,6 %. Indikátor tak dopadl o desetinu lépe, než jsme očekávali my i trh. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem stoupl o necelých patnáct tisíc (na 271,8 tis.), ve srovnání s rokem 2021 byl počet vyšší o necelých čtrnáct tisíc. I v prosinci pokračoval pokles volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 289 tisíc po listopadových 292 tisících. Po sezónním očištění však jejich počet mírně stoupl (z 299,3 tisíc v listopadu na 301,6 tisíc v prosinci). Na jedno pracovní místo tak připadalo 0,9 uchazeče.
• Podíl nezaměstnaných se v květnu snížil
  Podíl nezaměstnaných osob v květnu poklesl z 3,7 % na 3,6 %, což bylo v souladu s naším i tržním očekáváním. Po sezónním očištění stagnoval na úrovni z předchozího měsíce (3,8 %). Dubnové zlepšení na trhu práce je tak odrazem sezónních faktorů, kdy s teplejším počasím stoupá poptávka po pracovnících ve stavebnictví či zemědělství.
• Podíl nezaměstnaných v březnu poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v březnu poklesl z únorových 3,9 % na 3,7 %. Po sezónním očištění stagnoval na 3,6 %. Indikátor tak o jednu desetinu předčil naše i tržní očekávání. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 9 tisíc (na 273,5 tis.), ve srovnání s březnem 2022 byl vyšší o necelých 21 tisíc. Počet volných pracovních míst sice stoupl na 284,5 tisíc z únorových 283 tisíc, po sezónním očištění však pokračoval jejich pokles. Počet neobsazených pozic tak byl nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno pracovní místo, stejně jako v únoru, připadal jeden uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v červnu dále mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v červnu poklesl z květnových 3,5 % na 3,4 %. Po sezónním očištění nicméně stagnoval na 3,6 %. Indikátor tak skončil v souladu s naším odhadem i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 4,1 tisíc (na 249,8 tis.), ve srovnání s červnem 2022 byl ale o 18,5 tisíc vyšší. Počet volných pracovních míst meziměsíčně stoupl o jeden tisíc na 286,7 tisíc, po sezónním očištění však pokračoval jejich pokles. Počet neobsazených pozic i tak stále zůstává nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno volné pracovní místo v červnu připadalo 0,9 uchazeče, ještě v březnu to byl 1 uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v červnu stagnoval
  Podíl nezaměstnaných osob v červnu stagnoval na 3,6 %, což bylo v souladu s tržním očekáváním. Po sezónním očištění setrval také na úrovni z předchozího měsíce, tedy na 3,8 %.
• Podíl nezaměstnaných v Česku mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v Česku se v únoru vyvíjel v souladu s našimi očekáváními, když poklesl na 3,5 %. Počet volných pracovních míst naopak vzrostl a dosáhl téměř 364 tisíc, což je další rekord. Na jedno volné pracovní místo tak v únoru připadalo 0,7 uchazeče. Český trh práce tak zůstává silně utažený. Otázka je, jak se v jeho dalším vývoji odrazí nižší hospodářský růst, který sebou současná geopolitická situace přinese.
• Podíl nezaměstnaných v Česku mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v Česku se v březnu vyvíjel v souladu s našimi očekáváními, když poklesl na 3,4 %. Počet volných pracovních míst se naopak ve srovnání s předchozím měsícem snížil, když dosáhl 360 tisíc. I tak se ale stále pohybuje poblíž rekordních úrovní. Na jedno volné pracovní místo v březnu připadalo 0,7 uchazeče. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán pouze ve třech okresech, ve zbylých 74 okresech nezaměstnanost poklesla.
• Podíl nezaměstnaných v dubnu dále mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v dubnu poklesl z březnových 3,7 % na 3,6 %. Po sezónním očištění stagnoval na 3,6 %. Indikátor tak skončil v souladu s naším i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 11,8 tisíc (na 261,7 tis.), ve srovnání s dubnem 2022 byl vyšší o 18 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně stoupl o 5 tisíc na 284,5 tisíc, po sezónním očištění však pokračoval jejich pokles. Počet neobsazených pozic tak stále zůstává nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno volné pracovní místo v dubnu připadalo 0,9 uchazeče, ještě v březnu to byl 1 uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v dubnu poklesl na 3,6 %
  Český trh práce zůstává silný, a i v dubnu dokázaly zejména sezónní vlivy přispět ke snížení podílu nezaměstnaných. Ten tak poklesl z březnových 3,7 % na 3,6 %. Odhad je v souladu s našim i tržním očekáváním, kdy v dubnu obvykle ještě sezónnost nahrává tuzemskému trhu práce. Naopak nikterak silně se prozatím neprojevují negativní dopady plynoucí z klesající poptávky, kterou lze v posledních měsících pozorovat zejména na datech a některých předstihových ukazatelích z průmyslu. Zaměstnavatelé prozatím příliš nechtějí přistupovat ke snižování zaměstnanosti, jelikož zůstávají optimističtí ohledně budoucího vývoje a z nedávné historie si uvědomují, jak složité je na současném trhu práce opětovně pracovní sílu získávat.