Nezaměstnanost, ČR, listopad 2023

Čtěte více

• Nezajištěné dluhopisy, a proč se jich vyvarovat
  Pojem dluhopis se, v posledních měsících, objevuje čím dál častěji, ale ne všichni si plně uvědomují jeho význam. Následky, které může neuvážené investování do dluhopisů způsobit, přitom mohou být nedozírné. A jak vlastně tato dluhopisová investiční chiméra vznikla?
• Nezaměstnanost, ČR, březen 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v březnu mírně klesla, z 3,9 % na 3,7 %, což byl lepší výsledek, než trhem očekávaná míra nezaměstnanosti na úrovni 3,8 %.
• Nezaměstnanost, ČR, březen 2024
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v březnu klesla ze 4,0 % na 3,9 %, v souladu s očekáváním trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, červenec 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v červenci mírně vzrostla, z 3,4 % na 3,5 %, nárůst nezaměstnanosti ovšem byl pod očekáváním finančního trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, duben 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v dubnu mírně klesla, z 3,7 % na 3,6 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
• Nezaměstnanost ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v červnu klesla z úrovně 3,9 % na 3,7 %, a dostala se tak na stejnou úroveň, na které se nacházela ve stejném měsíci loňského roku.
• Nezaměstnanost, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru v meziměsíčním vyjádření beze změny na úrovni 4,3 %, v souladu s naším očekáváním. V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,3 procentního bodu vyšší než v únoru loňského roku, což zároveň v rámci situace spojené s pandemií znamená zatím nejvýraznější meziroční nárůst míry nezaměstnanosti v české ekonomice. Přesto ale i nadále platí konstatování, že míra nezaměstnanosti zůstává relativně stabilizovaná na nízkých úrovních, čemuž napomáhají jak vládní programy na podporu nezaměstnanosti, tak například růst aktivity a s ním spojené poptávky po pracovnících v tuzemském průmyslu.
• Nezaměstnanost, ČR, květen 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v květnu mírně klesla, z 3,6 % na 3,5 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, leden 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v lednu mírně vzrostla, z 3,7 % na 3,9 %, nárůst nezaměstnanosti je však pro začátek roku obvyklý a výsledek odpovídá očekávání trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, leden 2024
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v lednu vzrostla z 3,7 % na 4,0 % a mírně tak překonala očekávání trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, prosinec 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice loni v prosinci vzrostla z 3,5 % na 3,7 %, v souladu s očekáváním trhu.
• Nezaměstnanost, ČR, říjen 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v říjnu klesla ze zářijových 3,6 % na 3,5 %, což bylo z pohledu trhu mírné překvapení, neboť se čekala spíše stabilita na úrovni 3,6 %.
• Nezaměstnanost, ČR, únor 2023
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru meziměsíčně beze změny, na úrovni 3,9 %, v souladu s očekáváním trhu.
• Nezaměstnanost ČR 05/2023 – 3,5 %
  „Česká nezaměstnanost je neuvěřitelný fenomén. Kdo chce pracovat, tak zaměstnání má a ani tolik nezáleží na jeho kvalifikaci. Česká nezaměstnanost je držák, který přečká nejeden negativní vliv. I když z počtu lidí bez práce můžeme mít na první pohled radost, tak na druhý pohled už je vliv nezaměstnanosti negativní. Pokud máte tak dlouho nedostatek zaměstnanců, vytváří to na trhu práce významný vliv na navyšování mezd a to přispívá k inflaci. Trh práce tak mírně přispívá i k tomu, že je u nás stále inflace vysoká. Mírné zvýšení nezaměstnanosti a pročištění trhu by Česku do jisté míry prospělo. Některé podniky totiž už od pandemie uměle držíme nad vodou.“
• Nezaměstnanost ČR 08/2022 – 3,4 %
  „V Česku je stále hodně volných pracovních míst a nezaměstnanost není zasažena ani vysokými cenami vstupních surovin, ani snižujícím se tempem vývoje hospodářství. Vysvětlit to lze tím, že náš trh práce byl už dlouhou dobu velmi přehřátý. Jinými slovy kdo chtěl pracovat, mohl, a kdo nechtěl, tak tvořil onu přirozenou míru nezaměstnanosti okolo tří procent. Obávám se ale, že ani nezaměstnanost není nedotknutelná. Spolu se zimními měsíci může přijít i ochlazení na trhu práce. První sklárny už propouštějí a omezují produkci. Následovat budou další odvětví silně závislá na energiích.“
• Nezaměstnanost ČR 10/2022 – 3,5 %
  „Je až k neuvěření, jak je český pracovní trh stabilní a nenáchylný k otřesům zvenčí. Česká nezaměstnanost je stále jednou z nejnižších v Evropě a zatím ji tolik neovlivňují zvýšené ceny vstupních surovin pro zaměstnavatele. Nyní ale vstupujeme do náročné éry, kdy bude těžké udržet si všechny zaměstnance. Odhaduji, že řada firem začne propouštět na přelomu roku. V konečném důsledku by se počet lidí bez práce mohl příští rok vyšplhat přes 5 procent, což ale pro ekonomiku ani rozpočet není vůbec fatalní. Naopak to vytvoří zdravou konkurenci v boji o pracovní místo.“
• Nezaměstnanost dále mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob v květnu poklesl v souladu s naším očekáváním o další desetinu na 3,2 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 235 468. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny, tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno přes 57 tisíc. To přispívá k poklesu volných pracovních míst, kterých však stále ještě v květnu zbývalo 337 331.
• Nezaměstnanost dále mírně poklesla
  Podíl nezaměstnaných osob v červnu poklesl o další desetinu na 3,1 %. Po sezónním očištění nezaměstnanost stagnovala na 3,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 231 tisíc z květnových 235 tisíc. I přes příliv uprchlíků z Ukrajiny tak český trh práce zůstává napjatý. Dle úřadu práce jich v Česku bylo od počátku vypuknutí válečného konfliktu zaměstnáno necelých 60 tisíc.
• Nezaměstnanost dál klesá
  Česká registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v plíživém snižování, když v září poklesla o desetinu procentního bodu na hodnotu 3,5 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba šest tisíc, když dosáhl 262 142. Méně bylo ovšem evidováno i volných pracovních míst, kterých meziměsíčně ubylo 5 203 a k dispozici jich tak bylo 357 911. Ve srovnání se zářím loňského roku pak aktuálně hledá práci o 15 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 41 tisíc větší nabídky pozic. Aktuálně tak připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,7 uchazeče.
• Nezaměstnanost dál klesla na 3,7 %
  Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti pokračuje v poklesu, snížila se již čtvrtý měsíc v řadě a v souladu s naším odhadem dosáhla v květnu 3,7 %, po květnových 3,9 %. Je tak ještě více vzdálena od maxima 4,3 %, kterého dosáhla letos v únoru. Uchazečů o zaměstnání Úřad práce eviduje 273 302 oproti 285 822 v květnu. Počet volných pracovních míst vzrostl meziměsíčně o 9 000, výrazněji než květnu, kdy nárůst činil 3 197. Stále tak platí, že nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a strukturou uchazečů přetrvává. Komplikace v hledání nových zaměstnanců hlásí dle průzkumu mezi nákupními manažery (PMI) například průmyslové firmy. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 0,8 uchazeče, tedy stejně jako v květnu. Situace je odlišná mezi absolventy, kde na jedno volné pracovní místo připadá 0,1 uchazeče.