Ruskou ekonomiku po Prigožinově pokusu o puč svírá nejistota, rubl dnes slábne na takřka patnáctiměsíční minimum. Trhy míní, že víkendové dění Putina oslabilo

Čtěte více

• Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá, navzdory omezení vývozu z Ukrajiny, takže Rusko hledá způsob, jak ji zase zvýšit
  Rusko letos upevňuje svoji pozici největšího světového vývozce pšenice. Pomáhá mu, že překonalo dopady západních sankcí, a také to, že blokací a bombardováním ukrajinských přístavů zásadně podvazuje zemědělský export svého klíčového konkurenta.
• Rusko přestalo Evropě dodávat plyn. Jde-li o nátlak Kremlu, cena plynu vylétne minimálně o vyšší desítky procent a v Česku zkrachuje několik dalších dodavatelů energií
  Fakt, že plynovodem Jamal dnes přestal z Ruska do Evropy téct plyn, je velmi závažný. Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.
• Rusko se letos vrátilo na pozici největšího dovozce ropy a zemního plynu do Česka. ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun, za více než z kterékoli jiné země včetně z loni vedoucího Norska
  Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun. Druhé Norsko zajistilo Česku celkově zhruba 2,2 miliony tun ropy a zejména zemního plynu, a sice v celkové hodnotě 42,1 miliardy korun.
• Rusko se loni zotavilo, těžba ropy stoupla o 2%
  Těžba ropy v Rusku, která byla loni kvůli pandemii utlumená, se loni zotavila a zvýšila se o 2%. Na úroveň vytěžených barelů ropy denně se chce Rusko dostat do května. Vzhledem k tomu, že ropná pole se vyčerpávají, je to podle analytiků velmi ambiciózní plán.
• Rusko se nestahuje a nervozita znovu stoupá. Data podporují vyšší sazby
  Po zprávách o začátku stahování ruských vojsk se sice objevila varování, že to zatím nelze potvrdit, ale včera jim investoři nevěnovali pozornost. Dnes už trochu ano, když varování zopakoval šéf NATO a americký ministr zahraničí. Podle Anthony Blinkena USA nezaznamenaly žádné stahování, naopak některé klíčové ruské jednotky se přiblížily k ukrajinským hranicím. Nervozita z bezpečnostní hrozby je tak částečně zpět, táhne ropu vzhůru a škodí akciím.
• Rusko se podle televize Nexta chystá odpojit od globálního internetu
  Rusko zahájilo přípravy na odpojení se od globálního internetu, uvedla na svém twitterovém účtu běloruská nezávislá televize Nexta s odvoláním na dokument ruské vlády. Nejpozději do pátku se podle ní všechny servery a domény musejí přesunout do ruské zóny.
• Rusko se stává druhým největším těžařem kryptoměn po USA
  Podle nejnovější zprávy ruské zpravodajské publikace Kommersant Rusko poprvé obsadilo druhé místo v souvislosti s regulační nejistotou ve Spojených státech, která by mohla žebříčkem brzy otřást.
• Rusko se v pondělí probudí jako Severní Korea (ovšem stále s jadernými hlavicemi). USA a EU se dohodly se zmrazení rezerv ruské centrální banky, ta tak přichází o stovky miliard dolarů
  Spojené státy a Evropská unie se podle čerstvé zprávy agentury Bloomberg dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky.
• Rusko se zmínilo o vyjednávání a akcie jsou v euforii. Evropa pošle Rusku více peněz
  Dnešní vývoj na akciových trzích je téměř euforický. Evropa strmě roste, když částečně dohání včerejší americký obrat. Ale také Wall Street se posouvá slušně vzhůru. Opětovný nárůst dluhopisových výnosů trhům nevadí, poslední jestřábí komentáře z Fedu zapadly.
• Rusko stojí válka 25 miliard denně, spočítal profesor válečných studií. I při embargu na ropu tak mohou válku financovat dlouhé měsíce, vždyť barel ropy teď prvně v historii stojí přes 3000 Kč
  Západ zřejmě tento týden zavede embargo na ruskou ropu. Podobné embargo nyní uplatňuje například vůči Íránu. Otázkou je, do jaké míry by embargo na ruskou ropu uplatnil. A do jaké míry by uplatnil související embargo na ruský zemní plyn.
• Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu nafty, ta by tak mohla zlevnit i v Česku. Přes ukončení zákazu se však rubl dnes dále propadá – pod úroveň jednoho amerického centu
  Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda země to dnes oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo.
• Rusko - Ukrajinské rozhovory: nebylo dosaženo pokroku
  Setkání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska v turecké Antalyi skončilo a vedoucí obou delegací uspořádali tiskové konference. Hlavním závěrem je, že nedošlo k žádnému zásadnímu pokroku. Ruský ministr zahraničí Lavrov neměl pravomoc dohodnout se na příměří nebo humanitárních koridorech, protože Rusko si myslí, že v Bělorusku probíhají skutečná jednání. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba řekl, že Rusko očekává, že Ukrajina kapituluje. Dle něj se tak ale nestane. Řekl však, že je otevřený více jednáním na vysoké úrovni. Ruský protějšek Lavrov také řekl, že další setkání jsou vítána, ale pouze pokud budou mít přidanou hodnotu. Lavrov také řekl, že Ukrajina nechce vyhovět jejímu požadavku, a proto bude ofenzíva pokračovat. Kuleba i Lavrov uvedli, že někdy v budoucnu by se mohlo uskutečnit setkání Zelenskij-Putin.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 19.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu, jako jsou Dow Jones, NASDAQ a S&P 500, uzavřely v pátek s novými poklesy a stále se obchodují kolem svých lokálních minim. Podle očekávání zůstává americký akciový trh pod tlakem v důsledku několika faktorů. Zaprvé je zde nejvyšší pravděpodobnost zvýšení klíčových sazeb Fedu již tento týden. Zadruhé je tady složitá geopolitická situace na Ukrajině. Třetím faktorem je úplné stažení měnového stimulačního programu Fedu. Tyto faktory mohou vyvíjet tlak na akciový trh po velmi dlouhou dobu. Podívejme se na ně blíže.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 20.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu, jako jsou Dow Jones, NASDAQ a S&P 500, uzavřely pondělí s novými poklesy a stále se obchodují kolem svých lokálních minim. Jak je vidět, o uklidnění trhů v tuto chvíli ani nemůže být řeč. Americký akciový trh se nadále pohybuje pouze směrem dolů. Kryptoměnový trh je zamrzlý, ale může kdykoli obnovit pokles. Rizikové měny jsou vůči dolaru stále velmi nízko. Ruský rubl je ruskou centrální bankou ze všech sil brzděn před novým propadem. Vojenská operace na Ukrajině pokračuje. Zatím nejsou k dispozici ani žádné pozitivní zprávy, které by naznačovaly možné příměří a zastavení palby.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 21.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu – DOW Jones, NASDAQ a S&P 500 – uzavřely úterý s poměrně silnými zisky, které však nemají na současný technický obraz vůbec žádný vliv. Americký akciový trh po dlouhém vzestupném trendu nadále ustupuje a většina odborníků se stále ještě domnívá, že rok 2022 bude velmi náročný. Během včerejšího dne se neobjevila jediná skutečně důležitá zpráva týkající se geopolitiky. Stojí za zmínku, že investoři a obchodníci nyní nejvíce reagují právě na geopolitiku. Domníváme se, že včerejší růst indexů byl způsoben dnešním zasedáním Fedu, protože jiné důvody k tomu nebyly. Nicméně tato předběžná reakce trhu jen stěží odhaluje smýšlení Fedu. Jinými slovy, je nepravděpodobné, že by to znamenalo, že Fed dnes zaujme k vlastní měnové politice holubičí postoj. Připomeňme, že jakékoli zpřísnění měnové politiky je pro akciový trh negativní, protože znamená, že výnosy bezpečných aktiv, jako jsou bankovní vklady, rostou. V důsledku toho klesá poptávka po rizikových aktivech, mezi něž patří i akcie. Růst akciového trhu den před oznámením výsledků zasedání Fedu proto teoreticky znamená, že investoři v utahování měnové politiky nevěří. V praxi se však mohou řídit názorem, že zvýšení sazeb nebude o 0,5 %, ale spíše o 0,25 %, což je za současných okolností stále velmi dobré, protože inflace nadále roste vysokým tempem a v dobrém slova smyslu měl Fed začít zvyšovat sazby již dávno.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 22.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu, jako jsou DOW Jones, NASDAQ a S&P 500, uzavřely středu s výraznými zisky. Nejednalo se o přiměřenou reakci akciového trhu. Včera Fed shrnul své druhé letošní zasedání. Pozoruhodné je, že trh si byl dlouho téměř jistý, že dojde ke zvýšení sazeb o 0,5 %, ale ve skutečnosti Fed zvýšil sazby pouze o 0,25 %. Trhy byly na tento výsledek připraveny, takže americký dolar spíše klesl než vzrostl a akciový trh zakončil den spíše růstem než poklesem. I když se o zpřísnění měnové politiky mluvilo i tak, takže reakce stále není zřejmá.
• Rusko-ukrajinský konflikt, den 26.
  Hlavní indexy amerického akciového trhu – DOW Jones, NASDAQ a S&P 500 – uzavřely v pátek s dalším výrazným ziskem. Celkově americké akciové indexy rostou již čtyři dny v řadě. Celý tento pohyb nyní vypadá jako retracement poklesu. Upřímně řečeno, je velmi těžké říci, proč americký akciový trh nyní roste. Již vícekrát jsme se zamýšleli nad tím, proč americká měna klesla poté, co Fed poprvé po třech letech zvýšil sazby. Možná proto, že trhy s tímto zpřísněním počítaly dlouho před rozhodnutím Fedu. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by skutečně na nějakou dobu dojít k obratu u všech nástrojů navázaných na Fed. Z dlouhodobějšího hlediska však všechny nejrizikovější nástroje pravděpodobně obnoví svůj pokles. Koneckonců Fed letos oznámil dalších šest zvýšení sazeb. S tak silným plánem zpřísňování měnové politiky je nový býčí trend nepravděpodobný. Proto považujeme současné pohyby na americkém akciovém trhu za retracement.
• Ruskou státní firmu Rosněfť nejvíce zasáhl pokles těžby ropy v Rusku
  Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.
• Rusko útočí na ukrajinské zásoby obilia
  Najnovšie informácie ukazujú, že Rusko útočí nielen na zásoby paliva v celej krajine, ale rozhodlo sa zničiť aj zásoby potravín. Ukrajina hlási, že Rusko zničilo šesť obilných síl. Ako možno vidieť, akékoľvek vyhliadky týkajúce sa ukrajinského vývozu pšenice alebo kukurice sú veľmi nepravdepodobné.
• Rusko uzavřelo s Čínou smlouvy o plynu a ropě téměř za 118 miliard dolarů
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil nové smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu a ropy do Číny v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Rusko tak pracuje na posilování vývozu na Dálný východ v době zvýšeného napětí ve vztazích s evropskými zeměmi ohledně Ukrajiny.