Český průmysl zpomalil

Čtěte více

• Český průmysl v nejistotě
  Situace v českém průmyslu je v posledních měsících zatížena velkou mírou nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI). Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií, který vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.
• Český průmysl v plusu
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila na 0,3 % meziročně oproti -0,3 % v únoru. Trhy naopak očekávaly zpomalení na -2,6 % meziročně.
• Český průmysl v říjnu mírně rostl
  Průmyslová produkce v ČR v říjnu po očištění o sezónní vlivy oproti září vzrostla o 0,9 %. S ohledem na kontext omezení výroby v některých automobilkách to není špatná zpráva. My jsme počítali s nepatrným poklesem. V meziročním srovnání to znamená pokles 7,4 %, zatímco my jsme čekali snížení o 8,5 %. Tržní očekávání bylo optimističtější s průměrným odhadem -6,5 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů činil meziroční pokles průmyslové výroby 4,9 %.
• Český průmysl v únoru prožil své ticho před bouří
  Průmysl prožil své ticho před bouříTuzemský průmysl letos v únoru prožil své „ticho před bouří“. Průmyslová výroba totiž meziročně po očištění poklesla jen o 0,9 procenta. Takový pokles je vskutku „tichem“, či stagnací, v porovnání s „bouří“, tedy citelným propadem, který se dostaví v březnu, a zejména v dubnu a pak do značné míry i v dalších měsících. V únoru ještě průmysl vykazoval poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivému vývoji, který byl tehdy patrný zejména v Číně a některých dalších asijských ekonomikách, v nichž koronavirus udeřil nejdříve. K závažnějšímu ochromení průmyslu mimo oblast Asie došlo až v březnu. I když již v únoru i průmysloví výrobci mimo Asii pociťovali rapidní zbrzdění tamních ekonomik, protože se například zadrhávaly čínské dodávky. Od března však průmyslovou výrobu v ČR čeká a nemine mohutný propad, a to za celý rok v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
• Český průmysl vzrostl
  Průmyslová výroba v srpnu vzrostla na 10,3 % meziročně oproti -1,9 % v červenci. Trhy očekávaly růst 5,4 % meziročně.
• Český průmysl zakončil loňský rok zklamáním
  Průmyslová výroba v prosinci meziročně poklesla o 0,9 %. Ačkoliv se od ní nečekaly zázraky, dosažený výsledek je přesto poněkud překvapivě slabý a za odhady zaostal o 2,6 procentních bodů. Průmyslu přitom pomáhal počet pracovních dní, kterých v prosinci bylo o jeden více oproti předchozímu roku. Po očištění o tento vliv byl tak výsledek ještě slabší, konkrétně -3,4 %. V meziměsíčním srovnání pak český průmysl odepsal 0,9 %. Za slabým výsledkem stojí primárně sektor výroby motorových vozidel, jehož meziroční pokles o více než 10 % znamenal vzhledem k jeho významné roli příspěvek -1,8 procentního bodu do celkového růstu. Nedařilo se ani v odvětví výroby kovových konstrukcí (příspěvek -0,7) či výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-0,6). Mezi výjimky, jež si připsaly pozitivní výsledek, se pak řadí výroba elektrických zařízení, která narostla o 9,1 %, čímž podpořila celkový růst 0,6 procentními body. V poklesu na konci roku pokračovaly i objemy zakázek, jež se meziročně snížily o 2,7 %, přičemž z výrazné většiny za tímto výsledkem stálo oslabení zájmu ze zahraničí. Stejně jako v průběhu celého roku 2019 se i v posledním měsíci dále snižoval počet zaměstnanců v průmyslu, tentokráte o 1,8 %. K silnějšímu růstu se ovšem vrátily mzdy, které v tomto odvětví poskočily meziročně o 7,2 %. Na českém průmyslu je tak nadále zřetelně patrné ochlazení přicházející ze zahraničních trhů a vzhledem k datům z Německa je pravděpodobné, že slabý trend bude pokračovat i v nejbližších měsících.
• Český průmysl zakončil rok v útlumu
  Podmínky v tuzemském průmyslu se na konci roku znovu zhoršily. Index nákupních manažerů (PMI) poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8. Pesimistická nálada (pod hranicí 50 bodů) přetrvala nejen po celý minulý rok, ale táhne se již od poloviny roku 2022. Pozitivní zprávou je alespoň fakt, že v průběhu roku 2024 se nálada měla přece jen tendenci trendově mírně zlepšovat, třebaže z nízkého základu.
• Český průmysl zažívá propad
  „Průmyslové produkci v Česku se letos nedaří. Její nepříliš úspěšný vývoj v posledních měsících přerušil jen duben, kdy si průmyslová produkce meziměsíčně mírně polepšila. Vzrostla tehdy o 0,6 %, meziročně však mírně klesla o 0,4 %. Jak ukázala dnes publikovaná data ČSÚ, pokles produkce v českém průmyslu pokračoval i květnu. Průmyslová produkce meziročně reálně klesla o 3,2 %, meziměsíčně byla v květnu nižší o 2,2 %. Největší vliv na ni měla výroba motorových vozidel, která byla za letošní rok doposud nejslabší, navíc narazila na vyšší srovnávací základnu. Prohloubil se také pokles ve výrobě strojů a zařízení, se slabší poptávkou se potýkala výroba zemědělských strojů a průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl zažívá vzmach, jako ten německý i světový. Když nyní vláda ten český vypne, svět tuzemskému průmyslu uteče, což způsobí nedozírné škody
  Výrobní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se letos v únoru citelně zlepšovaly, ačkoli ne až tak výrazně, jak se předpokládalo. Příslušný index společnosti Markit vykázal v únoru hodnotu 56,5 bodu. Tato hodnota zachycuje vývoj podmínek v průmyslu. Pokud je vyšší než padesát bodů, dochází z měsíce na měsíc ke zlepšení. Hodnota dosahuje více než padesáti bodů nepřetržitě od loňského září.
• Český průmysl zpomalil
  Průmyslová výroba v květnu zpomalila na -3,2 % meziročně oproti +9 % v dubnu. Trhy očekávaly zpomalení na -1,2 % meziročně.
• Český průmysl zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci rostla o +7,2 % meziročně oproti revidovanému zpomalení -9 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 7,3 % meziročně.
• Český průmysl zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila o 3,9 % meziročně oproti srpnovému poklesu o 1,5 %. Trhy očekávaly zrychlení o 2,4 % meziročně.
• Český průmysl zůstává oslaben
  Český průmysl v březnu oproti únoru klesl o 0,1 % (po sezónním očištění). Meziročně se sotva udržel v černých číslech, když rostl o 0,1 %. Analytici v průměru čekali meziroční růst o 0,8 %.
• Český průmysl zůstává utlumen
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu klesla meziměsíčně o 0,1 %. Na meziroční bázi se jedná o pokles o 0,4 %. Bez očištění o nevýhodu v podobě chybějícího jednoho pracovního dne činil meziroční pokles 3,0 %. To bylo v souladu s očekáváním trhu. My jsme s ohledem na vývoj předstihových indikátorů a vývoj zahraniční poptávky, čekali hlubší pokles. Nicméně průmyslová výroba zůstává v útlumu a pro nejbližší měsíce je pravděpodobný další pokles.
• Český realitní trh je v dobré kondici, fondy očekávají úspěšný rok
  V posledních dvou letech se ukázalo, že český trh nemovitostí je stabilnější, než se všeobecně předpokládalo. Trh odolal poklesům, které postihly nemovitosti v jiných evropských zemích jako Německo, Polsko či Francie. Navíc v době, kdy z českého trhu v podstatě přes noc vymizeli zahraniční investoři, se příležitosti chopili tuzemští kupci a v současné době jsou všechny transakce realizovány výhradně českými investory.
• Český realitní trh - na obzoru ochlazení
  Ceny na českém realitním trhu pomalu začínají zvolňovat svůj růst. Nejedná se však o žádný pád, zatím spíše o pozvolné sešlapování brzdového pedálu. Ve druhém kvartále 2022 ceny stávajících bytů stále mezikvartálně rostly o 5,3 % (6,2 % v prvním kvartále 2022 a 7,3 % ve čtvrtém kvartále 2021).
• Český rozhlas příští rok sníží výnosy a náklady o 34 milionů korun
  Český rozhlas (ČRo) bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s náklady a výnosy 2,358 miliardy korun, což je o 34 milionů méně než letos. Vychází ze stávající výše rozhlasového poplatku 45 korun, protože o jeho navrhovaném zvýšení o deset korun Sněmovna dosud nerozhodla. Rozpočet dnes schválila Rada ČRo.
• Český rozpočet přechází z nachlazení do virózy
  Státní rozpočet byl již v průběhu minulého roku trochu z formy, když konzistentně vykazoval nižší než plánované daňové příjmy. V podobném stavu vstoupil i do roku aktuálního, když v únoru dosáhl nevídaně záporné bilance. Není tak příliš překvapivé, že březen dopadl hlubokým schodkem na úrovni 44,7 mld. Kč, srovnatelným jen s obdobím finanční krize. Do plnění rozpočtu se teprve pomalu propisuje hibernace české ekonomiky, do které ji byla vláda nucena zavést ve jménu boje proti epidemii. S ohledem na očekávané zvýšení rozpočtových výdajů, ať již na podporu podnikatelských subjektů či jejich zaměstnanců, stejně jako nevyhnutelné snížení předpokládaných příjmů, již vláda přehodnotila výhled na letošní deficit a nově tak počítá se schodkem na úrovni 200 namísto původních 40 mld. Kč. Jak moc se vláda svými přehodnocenými odhady trefila do budoucího vývoje, bude možné posoudit až s odstupem času, nicméně z dat je již zřejmé, že virový zásah do hospodaření státu bude citelný.
• Český růst HDP příjemně překvapil
  V regionu budou dnes zveřejněna pouze pravidelná data z polského trhu práce. Zaměstnanost by si měla v meziročním srovnání polepšit o 3,1 %, přičemž podobné tempo si zřejmě udrží i v následujících měsících. Slušnou dynamiku by měly vykázat i průměrné hrubé nominální mzdy (+4,6 % y/y). To přispívá k dobré náladě domácností, které jsou ochotny utrácet. Spotřeba domácností tak zůstává, stejně jako ve zbytku regionu, hlavním tahounem růstu HDP. Pokud jde o vývoj regionálních měn, dnešek příliš mnoho vzruchu neslibuje. Kurz koruny zůstane s největší pravděpodobností přilepen u hranice 27,02 CZK/EUR, přičemž u ostatních měn může být patrná nervozita před zveřejněním zápisu z posledního zasedání Fedu. Na ten si však budeme muset počkat až do dnešní osmé hodiny večerní.
• Český růst pokračuje ve zpomalování
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl český hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí roku 2019 meziročně o 1,7 %, což odpovídá mezičtvrtletnímu zvýšení o 0,2 %. V souladu s naším předpokladem tak růst české ekonomiky znatelně zpomaluje, když oproti předchozímu kvartálu zpomalil o 0,8 procentního bodu. Trh přitom počítal s mírně rychlejším růstem na úrovni 2 %. Za celý rok 2019 tak česká ekonomika vyrostla tempem 2,4 %.