Rozbřesk: Výhled na korunu - silnější kvůli ČNB i blížícímu se inflačnímu vrcholu

Čtěte více

• Rozbřesk: Volby do Evropského parlamentu mohou na trhy přinést nové napětí
  Po velmi slušném výsledku HDP za první kvartál projde v tomto týdnu Evropa dvěma dalšími testy. Za prvé dostaneme první várku podnikatelských nálad za květen. V dubnu přitom klíčové nálady PMI a německé Ifo znovu překvapivě poklesly a jsou poblíž dvouletých minim. To ukazuje na o poznání slabší růst než 0,4 % mezikvartálně zaznamenaných na začátku roku. Situace se však podle nás začala zejména v problematickém průmyslu postupně vylepšovat a květnová čísla by mohla přinést lehký nárůst nálad. Pro trhy to však výrazná vzpruha nebude, protože v květnových číslech ještě nemůže být zachycena poslední eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Volná místa přibývají i v eurozóně
  Poslední zasedání ECB dopomohlo euru k silnějším úrovním, když na trh zvlášť zapůsobila věta šéfa ECB zmiňující vývoj na trhu práce, který spolu s rostoucí vytížeností kapacit podle něj snižuje nejistotu inflačního výhledu. Centrální banka tedy vnímá, že zlepšování situace na evropském trhu práce jí může v budoucnu uvolnit dále ruce. Nezbývá proto, než se podívat, co se na tomto trhu vlastně děje.
• Rozbřesk: Vrátí se na trhy strach z inflace? Otázka která trápí i českou korunu
  Čeká nás týden plný čísel. V centru dění budou opět pandemická čísla. Trhy budou zajímat také nové statistky z USA ukazující na pravděpodobné oživení v maloobchodu a průmyslu. A investoři již vyhlížejí začátek americké výsledkové sezóny.
• Rozbřesk: V říjnu byl největší zájem o nová auta v EU za 10 let
  Evropský automobilový trh se konečně vzmáhá. Tak jednoduše by se daly hodnotit říjnové výsledky registrací nových osobních aut v jednotlivých zemích EU zveřejněné dnes ráno. Podle těchto statistik se počet nově registrovaných aut v EU tentokrát zvýšil o 8,7 % na téměř 1,2 milionů. Vysoký nárůst je nepochybně dobrou zprávou pro automobilový průmysl, nicméně přehlédnout nelze, z jak nízkého základu je tento nárůst počítán. Ještě loni v říjnu totiž stále dozníval efekt nových emisních pravidel a celý trh tehdy padal o více než 7 %. Za nejnovějším výsledkem stojí především srovnávací základ. Nelze však nepřehlédnout i určité první náznaky zlepšování situace na evropském trhu (konvenčních) automobilů.
• Rozbřesk: Vstupujeme do německé recese?
  Poslední čísla z Německa vyslala velice nepříjemný a jednoznačně negativní signál. Průmyslová produkce v červnu propadla o dalších 1,5 procenta meziměsíčně (meziročně o více než 5 %). Průmysl tak dokončil kvartál hrůzy, ve kterém kumulativně propadl nejvíce od roku 2012. Tedy od chvíle, kdy vrcholila finanční krize na periferiích eurozóny.
• Rozbřesk: Výbornou kondici Německa nejspíše potvrdí PMI i Ifo
  Zatímco minulý týden jsme se teprve dozvěděli, v jaké kondici byla evropská ekonomika v prvním čtvrtletí, tento týden na trh přijde várka měkkých dat za květen v podobě indexů nákupních manažerů v Německu, Francii a odhad za celou eurozónu. Očekávání jsou sice nastavena zhruba na stejné úrovni jako v dubnu, avšak i to by znamenalo velmi silný výsledek. V podstatě ve všech uvedených případech totiž trhy předpokládají hodnoty nad hranicí 55, což znamená svižné pokračování konjunktury.
• Rozbřesk: Výbušná zjištění ECB aneb proč záporné sazby “údajně” fungují
  Měli jsme spolu s většinou trhu za to, že záporné sazby se v eurozóně příliš neosvědčily. Strach přenášet je na klienty a z toho vyplývající negativní dopad do hospodaření mohl některým evropským bankám omezit objem dostupného kapitálu a teoreticky tak zúžit prostor pro poskytování nových úvěrů. Tedy pravý opak toho, co centrální banka zamýšlela. Nový výzkum ECB z června 2019 však tvrdí opak. A to je i jeden z důvodů, proč Mario Draghi před týdnem v Sintře vrátil záporné úrokové sazby zpět do zbrojního arzenálu.
• Rozbřesk: Vydáni větru napospas
  Jedním z největších dobrodružství z přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo dobývání severního pólu Fridtjofem Nansenem. Jeho plán byl velmi smělý - nechat za tím účelem bytelně postavenou loď Fram zamrznout v ledu a za pomoci "energie zdarma", tedy přirozeného pohybu ledu, se dostat až k severní točně. To se mu sice nakonec nepodařilo, ale i tak byla jeho výprava do oblasti permanentního ledu neuvěřitelná a skončila vlastně dobře, protože několikaleté riskantní dobrodružství Nansen přežil (a mohl se tak stát diplomatem a v roce 1922 i nositelem Nobelovy ceny za mír).
• Rozbřesk: Vydrží podnikům červencový optimismus i při rostoucím počtu nakažených?
  Rostoucí počty nakažených napříč Evropou a strach z druhé vlny pandemie je realitou – denní přírůstky nakažených v Německu i Francii jsou nejvyšší od konce dubna a v Česku je situace podobná. V tomto týdnu se ukáže, zda to má dopad na náladu mezi podniky. Řada zemí (Česko zatím ne) zveřejní první odhady podnikatelských nálad (PMI).
• Rozbřesk: Vydrží trhům euforie z vítězství Joea Bidena? Eurodolar na modré vlně
  Donalda Trumpa v Bílém domě vystřídá Joe Biden. Trhy na to v uplynulém týdnu zareagovaly velice pozitivně. Americký index S&P 500 vyskočil o více než 7 % a zažil nejlepší týden od začátku dubna, kdy se Amerika a Evropa loučila s první vlnou pandemie. Hlavním důvodem úspěchu je čistě “konec předvolební nejistoty”, který působí až trochu automaticky ve chvíli, kdy volby řádně proběhnou a známe vítěze…, ať je jím kdokoliv. Velkou obavou trhů před letošními volbami byl strach ze scénáře, ve kterém Donald Trump “neuzná porážku”. Na ten nakonec skutečně došlo. Zdá se však, že to na věci nic nezmění. Nedochází zatím k žádným velkým nepokojům, napadení výsledků voleb “bez důkazů” pravděpodobně nebude mít velkou šanci na úspěch. A to je samo o sobě dobrým důvodem pro to, aby napětí na trzích pokleslo.
• Rozbřesk: Výkon české ekonomiky nad očekávání, USA vyhrávají v očkovacím závodě
  První předběžný odhad HDP ukázal, že se české ekonomice v posledním čtvrtletí loňského dařilo lépe, než jsme čekali. Navzdory druhému a posléze i třetímu lockdownu ekonomika mírně rostla (mezikvartálně o 0,3 %), a to především zásluhou průmyslu vezoucímu se na vlně zahraniční poptávky. Průmysl tak ve druhé polovině roku potvrdil svoji vysokou imunitu vůči druhé vlně pandemie i všem restrikcím a stal se opět motorem celého hospodářství. Naproti tomu služby, zejména obchod včetně stravování, ubytování a dopravy byly i tentokrát vlnou restrikcí zasaženy nejvíce. Jak moc, zůstává otázkou, protože podrobná data za HDP a vlastně ani prosincové výsledky z jednotlivých odvětví nejsou zatím k dispozici. Podrobné výsledky služeb budou k dispozici příští úterý, HDP ve struktuře až na začátku března.
• Rozbřesk: Výnosy amerických dluhopisů na ročních maximech, jak na ně zareaguje Fed?
  Ztráty dluhopisů, rychlý růst tržních výnosů a s tím související tvrdší měnové podmínky - to jsou hlavní problémy, které se honí centrálním bankéřům v posledních týdnech hlavou. EVropská centrální banka již na nepříznivý vývoj zareaovala a poslala a v uplynulém týdnu oznámila, ž zrychlý nákupy vládních dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP tak, aby dostala i delší výnosy znovu pod kontrolu.
• Rozbřesk: Výnosy dluhopisů směřují globálně vzhůru, akcie na nová maxima
  Včerejší finální říjnové výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) za zpracovatelský průmysl v eurozóně a zvláště pak v Německu dávají tušit, že se toho za poslední měsíc až tolik nezměnilo. Celkový index skončil jen těsně nad nedávno dosaženým šestiletým minimem a navíc „radost“ nad tímto symbolickým zlepšením zakalil komentář o slabých zakázkách, které sice nepadaly už tak dramaticky jako v září, ale stále jich ubývalo. A samozřejmě se na tomto mizerném výsledku eurozóny podílelo největší měrou Německo.
• Rozbřesk: Výprodej před dnešní americkou inflací akceleruje
  Po šesti měsících pozvolného poklesu se česká inflace vrátila za horní hranici tolerančního pásma ČNB. V dubnu totiž spotřebitelské ceny poměrně rychle vzrostly (meziměsíčně o 0,5 %), a to především díky dalšímu zdražení cigaret a alkoholu.
• Rozbřesk: Výroba automobilů zaostává o 30 % za loňskem
  Zatímco na první červencové statistiky z ekonomiky si budeme muset počkat ještě více než čtrnáct dní, čísla z největšího tuzemského průmyslu – výroby automobilů – už k dispozici jsou. Podle nich se jen v tomto měsíci v ČR vyrobilo téměř 83 tisíc automobilů, což bylo o 5,2 % méně než v loňském roce. Výrazný nárůst zaznamenala Škoda Auto, v mínusu naproti tomu byly dvě zbylé automobilky. Hodnoty jsou však jako obvykle v tomto čase ovlivněny načasováním celozávodních dovolených, které nejsou vždy ve stejném termínu. Proto jednoduše říct, že jsou aktuální výsledky pozitivní nebo negativní, bude možné nejdříve až za měsíc, kdy budou k dispozici i čísla za srpen.
• Rozbřesk: Výrobní ceny v průmyslu zvolňují, ČNB tento týden ponechá sazby beze změny
  Výrobní ceny v průmyslu podle očekávání v listopadu dál zvolnily svoji dynamiku (na 21,3 % z 24,1 % meziročně). Tempo růstu však nadále zůstává vysoké a meziměsíčně byly ceny nižší zejména díky poklesu cen ropy na globálních trzích. Navíc dynamika výrobních cen v ostatních sektorech (stavebnictví, služby) má na rozdíl od průmyslu zdá se daleko větší perzistenci. A pro konečné spotřebitele je bezesporu znepokojující opětovné zrychlení dynamiky výrobních cen v zemědělství (na 29,9 % z 27,1 %).
• Rozbřesk: Výrobní inflace dál sílí a koruně se nedaří těžit z vyšších sazeb
  I zářijová čísla potvrdila, že výrobní inflace v ČR dál nabírá na síle. Tentokrát se v průmyslu zvýšily ceny meziměsíčně o 0,7 %, když producenti ve svých cenách zohlednili vyšší ceny ropy, kovů a pomalu začali upravovat ceníky energií. V meziročním srovnání jsou ceny průmyslových výrobků už o 9,9 % výše, ve zpracovatelském průmyslu dokonce o rekordních 12 %.
• Rozbřesk: Výrobní inflace stoupá. Strach z další vlny drží korunu na slabších úrovních
  Zatímco finanční trhy v současné době řeší otázku opětovného rozjetí pandemické vlny, firmy pohybující se v rámci tzv. reálné ekonomiky se musejí vypořádávat s rychle rostoucími náklady na vstupy, některé s nedostatkem subdodávek a téměř všechny s chybějícími zaměstnanci. Výsledkem je nyní vzedmutí vlny výrobní inflace, která je stále viditelnější u nás i v řadě dalších evropských zemí.
• Rozbřesk: Výrobní inflace v ČR prozatím nepropuká
  Česká inflace zůstala i v lednu těsně nad cílem ČNB, když ji v tom tentokrát podpořily především dražší alkoholické nápoje. Z pohledu dalšího vývoje sazeb ČNB je však mnohem důležitější, jak se bude inflace vyvíjet v dalších měsících. Zda se bude naplňovat prognóza centrální banky, která v konečném důsledku předpokládá rychlé zvyšování hlavní úrokové sazby ČNB, či zda bude vývoj cen pozvolnější, třeba i díky vysokým srovnávacím základům z loňského roku.
• Rozbřesk: Výrobní versus spotřebitelské ceny potravin
  Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století. V eurozóně je dokonce na maximech historických, což je ale dáno tím, že časová řada začíná až v letech devadesátých.