Inflace mírně zpomaluje

Čtěte více

• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základy, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla níže, než očekával trh
  Index spotřebitelských cen klesl v říjnu o -1,4 % meziměsíčně a 15,1 % meziročně oproti 0,8 % m/m a 18 % y/y. Trhy očekávaly meziměsíčně růst na 0,9 % a meziročně pokles na 17,9 %.
• Inflace klesla pod 7 %
  Růst spotřebitelských cen v prosinci zpomalil na 6,9 % y/y z listopadových 7,3 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou avšak výrazně pod tržním konsensem, který očekával stagnaci na 7,3 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné v listopadu očekávala prosincovou inflaci ve výši 7,0 %. Nadále platí, že meziroční inflaci drží výše nižší srovnávací základna konce roku 2022, kdy působil vliv úsporného energetického tarifu. Nebýt toho statistického efektu, tak by podle ČSÚ inflace v prosinci činila 4,2 %.
• Inflace klesla pod 9 %, dynamika jádrové složky mírně zrychlila
  Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.
• Inflace klesne pod 3 %, ČNB ale do té doby zůstane opatrná
  ČNB podle nás na svém únorovém zasedání sníží úrokové sazby o dalších 25 bb a zůstane tak opatrná pod vlivem nejistoty kolem lednové inflace. Rozhodnutí bankovní rady by mohlo být ovlivněno také silným očekáváním finančního trhu ohledně snižování sazeb, které vedlo k výraznému uvolnění finančních podmínek, či oslabující korunou.
• Inflace letos může nepříjemně překvapit. Nebezpečně se prodražují dodávky z Asie, zdražení způsobí i zrušení superhrubé mzdy
  V Česku citelně zrychluje inflace. I když zatím docela nepozorovaně. Jedná se totiž o inflaci nikoli cen spotřebitelských, ale cen vstupů. Ovšem vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží. Znatelný nárůst cen vstupů se tak v nadcházejících měsících může projevit výraznějším než nyní předpokládaným nárůstem spotřebitelských cen. To vše v době, kdy statisíce domácností v ČR budou tak jako tak čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.
• Inflace má před sebou ještě divokou jízdu
  Při pohledu na inflaci, respektive index spotřebitelských cen v USA vidíme od poloviny loňského roku klesající tendenci. Neočekávejme ale, že pokles zpět k inflačnímu cíli centrálních bankéřů bude plynulý a přímý. Platí totiž, že když je inflace vysoká, její další vývoj bude pravděpodobně volatilní.
• Inflace měřená HICP v eurozóně nadále zpomaluje
  Inflace v eurozóně v září prudce klesla na 4,3 % z 5,2 % v předchozím měsíci. Tempo růstu cen v eurozóně tak výrazně zpomaluje a blíží se cíli centrálních bank. Meziměsíčně však stále roste tempem 0,3 % a zpomalení je tak částečně způsobeno odchylkou z minulých měsíců, kdy ceny rostly meziměsíčně vyšším tempem. V Evropské unii se však inflace oproti předchozímu měsíci nepohnula a zůstává na úrovni 4,5 %.
• Inflace meziročně klesla
  Index spotřebitelských cen v květnu meziročně klesl na 11,1 % oproti +12,7 % v dubnu, trhy očekávaly pokles na 10,8 % meziročně. Meziměsíčně vzrostla na +0,3 % oproti -0,2 %, přičemž trhy očekávaly růst na 0,1 % meziměsíčně.
• Inflace mírně vzrostla, pokles sazeb se ale nezastaví
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly především vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu inflace činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace mírně zvolnila meziměsíční tempo, meziročně překonala 17 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 17,2 % (v květnu 16,0 %). Překvapení se nekonalo, neboť medián tržního odhadu počítal s 17,1 %. Meziměsíční dynamika zvolnila z předchozích 1,8 % na 1,6 %. Nejedná se přitom o vrchol meziročního tempa inflace. Ten by měl přijít v červenci, kdy očekáváné zvýšení cen dodavatelů energií vyústí v další svižný nárůst minimálně nad 18 %. Po zbytek roku pak inflace pravděpodobně nezamíří pod 16 %.
• Inflace míří ke 20 %, a to i přes slábnoucí poptávku
  Květen přinesl částečné zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. To se pozitivně projevilo ve výrobě aut i v jejich prodejích. Celkové maloobchodní tržby i průmyslová produkce by v důsledku toho měly zaznamenat mírný meziměsíční nárůst. Jak ve výrobním, tak i spotřebitelském sektoru jsou však již patrné známky slábnoucí poptávky. Trend vývoje pro nejbližší měsíce je tak z hlediska ekonomické aktivity spíše negativní. V cenovém vývoji to však pravděpodobně moc vidět nebude. Inflace podle našeho odhadu v červnu dále zrychlila z 16,0 % na 17,4 %. V červenci pak z důvodu výrazného zdražení energií pro domácnosti čekáme skok ke 20 % a poblíž této úrovně by meziroční inflace měla následně setrvat po zbytek letošního roku.
• Inflace míří k 6 %
  Spotřebitelské ceny v ČR v říjnu oproti září vzrostly o 1,0 %, což bylo v souladu s naším odhadem, který byl ovšem na trhu nejvyšší. Analytici v průměru čekali zdražení o 0,7 %. Meziroční míra inflace se zvýšila na 5,8 % z předchozího tempa 4,9 %, zatímco analytici v průměru čekali výsledek 5,5 %, což ukazovala i poslední prognóza ČNB.
• Inflace může oslabit českou korunu
  Uplynulý týden nepřinesl na regionálních trzích příliš vzruchu. Česká koruna v průběhu týdne posílila přibližně o šest haléřů, když v pondělí zahajovala...
• Inflace nabrala vražedné tempo
  „Lidé si v rámci pandemie utáhli opasky. Díky tomu narostly úspory domácností na rekordní úroveň. K povolení opasků však bohužel nedojde. Obří inflace postupně likviduje kupní sílu nashromážděných úspor,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace nadále zpomaluje, rychleji než se čekalo
  Spotřebitelské ceny v říjnu vykázaly meziroční růst o 2,7 % oproti předchozím 2,9 % a skončily tak o jednu desetinku pod tržním odhadem. V meziměsíčním vyjádření došlo ke stagnaci.
• Inflace nad naším odhadem, na konci roku se může pohybovat v blízkosti 3 %
  Inflace skončila v srpnu viditelně nad naším odhadem +0,3 % m/m a 2,2 % meziročně - náš odhad počítal s poklesem dynamiky k 1,9 % a ČNB k 1,8 %. Vyšší byly oproti našim předpokladům ceny potravin, alkoholu a tabáku, imputovaného nájemného a nakonec nezlevnily ceny rekreací.
• Inflace nad očekávání a skokové posílení eura, analýza BOSSAEUR
  Index spotřebitelských cen (CPI) z eurozóny ukázal, že inflace by v únoru měla zůstat stabilní. V meziročním porovnání došlo k expanzi cenové...
• Inflace na dohled šesti procent
  Rychlý růst spotřebitelských cen pokračoval i v říjnu, kdy se tyto ceny meziměsíčně zvýšily o celé procento. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií. Není to sice z komentáře statistického úřadu patrné, nicméně je to velmi pravděpodobné. Ještě do září totiž vlastně energie navzdory dění na komoditních trzích inflaci de facto brzdily. Meziroční inflace míří k šesti procentům, konkrétně aktuálně dosahuje 5,8 %.
• Inflace nad třemi procenty není důvod k panice
  Inflace dosáhla osmiletého maxima, život v Česku nevídaně zdražuje, hlásí titulky. Analytici (H.Horská“) i bývalí centrální bankéři (M.Hampl) unisono tvrdí, že centrální banka je „za křivkou“ – ergo, že nedávný růst sazeb ČNB byl nejenom potřebný, ale že přišel pozdě.