Vládní poradci snížili odhad růstu v Německu

Ekonomičtí poradci německé vlády dnes výrazně snížili odhad růstu největší evropské ekonomiky. Pro letošní rok odhadují zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) země jen o 0,3 procenta proti dosavadní prognóze 0,8 procenta.

Poradci, takzvaná "rada moudrých", odůvodnili zhoršení výhledu výrazným poklesem HDP ve čtvrtém čtvrtletí a očekávaným slabým vývojem vývozu a investic. Kapitálové investice se podle nich letos propadnou o zhruba tři procenta a zahraniční obchod odebere z růstu HDP 0,3 procentního bodu.

Výrazné zhoršení předpovědi "moudrých" kontrastuje s posledními optimističtějšími prognózami předních německých ekonomických ústavů. Minulý týden institut RWI zvýšil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z dříve předpokládaných 0,3 procenta a ke zlepšení prognózy tento měsíc přikročily i instituty IWH a IfW. Naproti tomu německá vláda a centrální banka počítají v letošním roce s růstem jen o 0,4 procenta.

Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada dalších zemí. V loňském čtvrtém čtvrtletí se německý hrubý domácí produkt snížil o 0,6 procenta, což bylo nejvýrazněji od začátku roku 2009.

Německá centrální banka (Bundesbank) minulý měsíc uvedla, že v letošním prvním čtvrtletí jeví ekonomika známky růstu a pravděpodobně se vyhne recesi, tedy dvěma čtvrtletím poklesu za sebou.

Zdroj: Reuters, ČTK, RWI, IWH, IfW, Bundesbank

Čtěte více

• Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů
  Americká vláda připravuje podporu malým firmám v podobě úvěrů za nejméně 350 miliard dolarů (přes 8,9 bilionu Kč). Většina bank na to ale zřejmě není připravena, uvedl server CNBC, který se zástupci některých z nich o připravovaném programu hovořil. Banky, od těch globálních až po regionální, očekávají podrobnější pokyny ohledně programu pomoci od amerického ministerstva financí.
• Vláda USA podle Trumpa zachránila životy milionů Američanů
  Hospodářský úspěch současné republikánské vlády Spojených států umožnil postavit se pandemii nemoci covid-19 a zachránit životy milionů Američanů. Dnes to na briefingu v Bílém domě prohlásil prezident Donald Trump, jenž zároveň kritizoval předchozí administrativu, která podle něj zemi na nic nepřipravila.
• Vláda USA zahájila proces změny dohody NAFTA
  Vláda Donalda Trumpa dnes oficiálně zahájila proces jednání o změně Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem. V dnes odeslaném dopise americkým zákonodárcům o tom informoval šéf Úřadu obchodního zmocněnce Robert Lighthizer.
• Vláda USA získala od Fedu rekordní sumu
  Vláda Spojených států získala v loňském roce rekordních 98,7 miliardy dolarů ze zisků americké centrální banky (Fed). Představuje to téměř čtvrtinový nárůst oproti roku 2013, kdy vláda od Fedu obdržela 79,6 miliardy dolarů. Informovala o tom agentura Reuters.
• Vláda zastropovala regulovanou část energií, teplárnám poskytne podporu
  Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
• Vláda zítra projedná materiál o zavedení eura
  Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).
• Vládní dluh členských zemí EU ve druhém čtvrtletí klesl, v Česku se ale zvýšil
  Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
• Vládní dluh eurozóny i EU opět narostl
  Vládní dluh zemí eurozóny na konci druhého čtvrtletí stoupl na 90 procent hrubého domácího produktu...
• Vládní dluh za letošní 2. čtvrtletí je nejvyšší za 20 let
  Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru.
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
• Vládní rozpočet Německa se loni přiblížil vyrovnanosti
  Rozpočtové hospodaření německé spolkové vlády se v loňském roce těsně přiblížilo vyrovnané bilanci...
• Vládní shutdown odložil QE o několik měsíců
  Včerejší obchodování bylo ve znamení slábnoucího amerického dolaru, který možná až překvapivě prudce...
• Vlády slibují desítky miliard eur, centrální banky snižují úroky
  Opatření vlád vybraných zemí a institucí na pomoc ekonomikám zasaženým šířením nového typu koronaviru (řazeno abecedně).
• Vlastnictví domů v USA na 18letém minimu
  Míra vlastnictví domů je nyní ve Spojených státech nejníže za posledních více než 18 let. Uvedlo to včera tamní...
• V Latinské Americe roste sociální napětí, někde už demonstrují
  V Latinské Americe roste sociální napětí kvůli koronavirovým omezením, která miliony lidí připravila o živobytí. V některých zemích se už demonstruje, a to i přes omezení volného pohybu. Informoval o tom ve středu server BBC Mundo. V Kolumbii například protestují lidé z oken a balkonů, na severu Venezuely ale byla ve středu zraněna desítka osob, když armáda zasáhla proti rabování. Specifická je Brazílie, kde vyšel do ulic protestovat proti karanténním opatřením i tamní prezident Jair Bolsonaro.
• V lednu klesly ceny plynu, elektřiny a drahých kovů, zdražila ropa či cukr
  Ceny komodit na světových trzích byly v lednu rozkolísané, klesly ceny plynu, elektřiny, obilovin a drahých kovů. Naopak zdražila ropa, cukr či kakao. Komoditní index agentury Bloomberg byl koncem ledna na své letošní výchozí hodnotě.
• V lednu ztrácelo na hodnotě téměř vše
  Měsíc leden, během kterého se přes globální finanční trhy přehnala bouře, je u konce. Graf investiční banky...
• Vlivem inflace se mzdy v Británii propadly nejvíc od roku 2014
  Míra nezaměstnanosti v Británii se v období tří měsíců od února do dubna stále drží na nejnižší úrovni za 42 let, na 4,6 procenta. Výrazný propad však zaznamenaly reálné mzdy, které meziročně klesly o 0,4 procenta, což je největší propad od roku 2014. Vyplývá to z dnešních údajů britského statistického úřadu.
• Vliv hurikánu Ida na ekonomiku USA bude podle analytiků pouze mírný
  Hurikán Ida, kvůli kterému se ve státech Mississippi a Louisiana více než milion odběratelů ocitlo bez elektřiny, bude mít dopady na energetický či chemický průmysl. Jeho celkový vliv na ekonomiku Spojených států však zřejmě bude pouze mírný, pokud se odhady škod výrazně nezvýší a pokud nebudou delší dobu trvat nynější odstávky rafinerií. Uvedli to dnes podle agentury AP ekonomové.
• Vliv negativních sazeb na zlato a stříbro
  Minulý týden zaskočila finanční trhy guvernérka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová. Ta se ve svém projevu zmínila o možnosti zavedení záporných úrokových sazeb. Proč ale Fed v čele s Yellenovou diskutují o negativních úrokových sazbách, když před nedávnem sazby zvýšili o čtvrt bazického bodu? Mohl by současný výprodej na trzích, slabá ekonomická data a silný růst zlata a stříbra během několika posledních týdnů s tím mít něco společného? Pojďme si pohovořit o tom, jaký efekt by měla záporná úroková sazba na zlato stříbro.