HDP
Intervence byly „zapnuté“ téměř 3,5 roku. Během tohoto období vzrostl reálný HDP v ČR o 10,3 %, což je velice slušné číslo. V porovnání s předchozími roky šlo o silnou konjukturu, jak můžeme vidět z grafu. Ve výkonu ekonomiky na obyvatele jsme přeběhli Kypr a Slovinsko a jsme v těsném závěsu 3 % za Španělskem.
Vývoj reálného HDP (v mld. Kč roku 2010):
Růst ekonomiky tedy intervence slušně podpořily, i když všechno nebyla zásluha ČNB. Nízké ceny ropy naše hospodářství také nakoply. Dočerpávání EU fondů v předminulém roce naopak celkový obrázek nijak zvlášť nezkreslilo. Vyšší růst v roce 2015 byl kompenzován nižším růstem v roce 2016.
Inflace, mzdy
Jedním z největších argumentem kritiků bylo, že sedmiprocentní oslabení koruny v listopadu 2013 neúměrně zvýší ceny, které ukrojí z reálného růstu mezd. I zde v hodnocení hraje velkou roli prudké snížení cen ropy i ostatních energií, i tak ale vzrostla průměrná inflace jen o 1,1 %.
Meziroční vývoj inflace v ČR (v %):
Vývoj mezd se pak vyvíjel podle předpokladu ČNB a kritici jí musejí dát za pravdu. Zvýšené příjmy exportérů díky slabé koruně se velmi rychle dostaly také do peněženek pracujících. Reálné mzdy během intervenčního režimu vzrostly o 9,8 %. Pokud vezmeme v úvahu i růst zaměstnanosti, tak reálný objem vyplacených mezd vzrostl dokonce o 15,4 %.
Ke zpřesnění statistik dojde ještě na základě květnových a červnových dat, ale i tak můžeme říci, že vývoj ekonomiky, inflace i mezd vyšel podle ČNB na jedničku.
Exit a rizika
Volatilita kurzu po ukončení intervencí se drží v rámci dvou procent od 27 korun za euro. Tak nízké pohyby kurzu snad nečekala ani samotná ČNB. Každopádně se ukázalo, že bezprostřední opuštění intervenčního režimu ČNB zvládla a dopad na ekonomiku kvůli zvýšené nejistotě by měl být minimální.
Vývoj měnového páru EUR/CZK (denní graf – D1):
Jsou tu však ještě nezodpovězené otázky, jejichž hodnocení ukáže až čas. Zaprvé jde o zvýšené devizové rezervy, které se kvůli nákupům eur a ostatních měn dostaly z 23 % na 69 % HDP. Jakékoliv posílení koruny bude znamenat účetní ztrátu centrální banky. Pravdou je, že ČNB během intervencí vydělala 165 mld. korun, takže částečně je z čeho brát. Pokles EUR/CZK pod 25,65 však prohloubí ztrátu pod úroveň z listopadu 2013.
Druhým rizikem je nemovitostní bublina. Nově „vytisknuté“ koruny a růst mezd se sice netransformoval do růstu spotřebitelské inflace, ale ceny nemovitostí kvůli uvolněné měnové politice vyletěly výrazně vzhůru a došlo k rychlému zadlužení domácností. ČNB se snaží hypoteční trh brzdit regulačními opatřeními, které však doposud nemají příliš velký vliv. Uvidíme tedy, jestli se s těmito výzvami, které si sami nepřímo vytvořili, centrální bankéři vypořádají.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: ČSÚ, tradingeconomics.com, MT4
