Státy EU chtějí efektivněji bojovat proti praní špinavých peněz

Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom dnes ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu. Podle české ministryně financí Aleny Schillerové se Česku daří rychle zavádět nová unijní pravidla. Před případným vytvořením nového orgánu by měla EU vyhodnotit, jak přijaté kroky fungují, řekla Schillerová ČTK.

"Účinný boj s korupcí, obchodováním s lidmi, daňovými úniky či terorismem vyžaduje efektivní zastavování toku peněz, z něhož jsou tyto aktivity financovány," prohlásil po jednání finský ministr financí Mika Lintilä, jehož země Radě EU předsedá.

Ministři dnes podle něj dospěli ke třem zásadním shodám. Země EU by měly aktivněji sjednocovat své zákony a zavádět evropská pravidla zamýšlená jako prevence praní špinavých peněz, kterých v rámci akčního plánu nabídla Evropská komise hned pět. Státy také budou diskutovat o zřízení orgánu, který by měl mít nezávislou strukturu a rozhodovací pravomoci. Chtějí rovněž zajistit jasné právní podmínky pro sdílení informací mezi různými úřady.

Akční plán proti praní špinavých peněz přijala EU loni v prosinci v reakci na skandály v bankách několika států, například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska. Sestává z řady dílčích kroků, z nichž mezi ty nejnovější patří vytvoření rejstříku skutečných vlastníků společností či evidence obchodníků s virtuálními měnami. Na případných dalších krocích budou muset státy spolupracovat s novou komisí, která nastoupí za tři týdny.

Budoucí výkonný místopředseda EK Valdis Dombrovskis během úterního slyšení v europarlamentu odmítl slíbit, že by v nadcházejícím pětiletém období inicioval vznik nového úřadu, o němž nyní hovořili ministři.

Podle Schillerové je dosavadní průběh plánu velmi efektivní a Česko patří k zemím nejaktivněji začleňujícím unijní směrnice do národního práva. Před případným vytvořením nové instituce by ale podle ní měly dostat všechny země čas zavést právní úpravy vycházející z podnětů Bruselu.

"Nejprve by měly být implementovány směrnice, posouzena jejich účinnost v praxi a pak je potřeba jasně vymezit, které subjekty by spadaly pod dohled tohoto evropského orgánu," řekla ČTK Schillerová, podle níž by debata měla vzít v úvahu specifické podmínky jednotlivých zemí.

Závazné závěry k akčnímu plánu hodlají podle finského předsednictví přijmout ministři financí na prosincovém jednání.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun
  Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.
• Státní dluh loni stoupl na 2,05 bilionu korun
  Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.
• Státní dluh Španělska loni rekordně stoupl
  Státní dluh Španělska v loňském roce navzdory drastickým úsporným opatřením stoupl o rekordních...
• Státní dluh USA překročil 17 bilionů USD
  Státní dluh Spojených států krátce po ukončení sporu o dluhový strop, který umožnil vládě si znovu začít...
• Státní plánovač: Čína je schopna udržet stabilní hospodářský růst
  Čína je schopna udržet hospodářský růst na rozumné úrovni. Má k tomu potřebnou sebedůvěru, podmínky i schopnosti, řekl agentuře Nová Čína vysoce postavený zaměstnanec plánovacího úřadu.
• Status tržní ekonomiky Číny prý zasáhne EU
  Evropská unie by mohla přijít o 1,7 až 3,5 milionu pracovních míst, pokud by se rozhodla přiznat Číně status...
• Státy EU a europarlament dohodly podobu rozpočtu EU na příští rok
  Vyjednavači členských zemí EU a europarlamentu našli v noci na dnešek kompromis nad podobou rozpočtu...
• Státy EU a europarlament hledají shodu na rozpočtu pro rok 2017
  Země Evropské unie a zástupci europarlamentu se dnes v Bruselu pokoušejí nalézt shodu na podobě...
• Státy EU a europoslanci se shodli na regulaci velkých internetových firem
  Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se včera shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.
• Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
  Země Evropské unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
• Státy EU chtějí rychle použít kohezní peníze na boj s koronavirem
  Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
• Státy EU chtějí rychlé schválení krizového fondu, jednání váznou
  Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí.
• Státy EU jednají s europoslanci o rozpočtu na příští rok, přou se o nová místa
  Překonat poslední neshody v názorech na rozpočet Evropské unie na příští rok se dnes pokoušejí zástupci zemí Evropské unie a vyjednávači Evropského parlamentu. Zatímco europoslanci hledají cesty, jak k navržené částce téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) přidat ještě další miliardy na výzkum či program studentských výměn, unijní státy se snaží zvyšování rozpočtu mírnit. Zásadní spor se podle informací ČTK vede o vytvoření desítek nových pracovních míst v EP, která by měla podle představ poslanců sloužit k dohledu nad tím, jak státy plní podmínky pro čerpání peněz z mimořádného fondu obnovy.
• Státy EU podpořily platnost dohody s Británií od 1. ledna
  Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Oznámil to mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. Vůdci politických skupin v EP se dnes shodli na tom, že parlament "zcela výjimečně" na dodatečné schvalování již platné smlouvy přistoupí.
• Státy EU podpořily systém kontroly zahraničních investic
  Státy Evropské unie včera podpořily dalekosáhlý systém koordinace kontroly zahraničních investic v Evropě, zejména z Číny. Představitelé Evropského parlamentu (EP) a 28 členských států uzavřeli dohodu minulý měsíc, tehdy ale ještě nebylo jasné, zda ji podpoří dostatečný počet unijních zemí. V opozici byly zejména Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko. Včera ale vyjádřily výhrady jen Itálie a Británie, uvedla agentura Reuters.
• Státy EU potvrdily přechodné řešení financí u brexitu bez dohody
  Evropská unie počítá s tím, že pokud Londýn písemně potvrdí své závazky k letošnímu unijnímu rozpočtu, bude EU i po případném brexitu bez dohody vyplácet platby těm příjemcům v Británii, kteří na ně mají nárok. Domluvu v tomto smyslu, která je alternativním řešením ze strany evropské sedmadvacítky pro případ britského odchodu bez dohody, dnes v Bruselu potvrdily členské země bloku.
• Státy eurozóny budou přispívat k záchraně bank
  Státy eurozóny se možná budou podílet na záchraně bank ve své zemi, pokud bude problematickým ústavům...
• Státy eurozóny se shodly na krizových úvěrech z fondu ESM
  Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Shodli se na tom ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude v balíku určeném především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
• Státy eurozóny se shodly na reformě záchranného fondu ESM
  Státy eurozóny se včera po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem.
• Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
  Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).