Ruský Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska

Ruská společnost Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska, podle agentury Reuters to včera oznámilo bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.

Rusko se na dodávkách zemního plynu do Bulharska podílí z více než 90 procent, uvedla agentura Reuters. Ohlášené zastavení dodávek, které oznámil Gazprom bulharské státní společnosti Bulgargaz, zřejmě souvisí s požadavkem Kremlu, aby mu dodavatelé platili za plyn v rublech. Bulharské ministerstvo energetiky totiž včera také uvedlo, že nový platební systém porušuje uzavřené dohody.

Už dříve včera oznámila také polská plynárenská společnost PGNiG, že ji Gazprom informoval, že od středečních 08:00 SELČ zastaví dodávky zemního plynu do Polska. Důvod Gazprom neuvedl. Nicméně podle portálu onet.pl vypršel minulý pátek termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech. To Varšava odmítá a premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.

Bulharsko, které je členem EU a NATO, ale má tradičně blízko k Moskvě, je jednou z mála evropských zemí, které po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února oficiálně odmítly Ukrajině dodávat zbraně. Nicméně bulharský vývoz zbraní do ostatních zemí EU se za poslední dva měsíce téměř ztrojnásobil, což naznačuje, že bulharské zbraně mohou jít na Ukrajinu přes jiné státy.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý týden v Sofii vyzval Bulharsko, aby Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc proti ruské agresi. Spor ale panuje v bulharské vládní koalici, v níž jsou proti socialisté. Ti kvůli tomu pohrozili i odchodem z koalice, což by svrhlo křehký kabinet vytvořený loni v prosinci po měsících politického patu.

Bulharsko, stejně jako Ukrajina a další země bývalého východního bloku, má řadu zbraní sovětské provenience. K jejich používání tak ukrajinští vojáci nepotřebují žádný speciální výcvik.

Bulharský premiér Kiril Petkov s vládní delegací odjede ve středu do Polska a poté na Ukrajinu, kde se ve čtvrtek setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsala včera agentura AFP.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Rusko zvažuje uvolnění kapitálových restrikcí u zahraničních investic
  Ruští představitelé diskutují o odstranění některých kapitálových restrikcí u zahraničních investic. Chtěli by tak podpořit příliv investic ze zemí, které Moskva považuje za přátelské. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí.
• Rusko zvažuje vytvoření kryptorublu
  Rusko zkoumá možnost vytvoření takzvaného kryptorublu, který by zemi pomohl obejít západní sankce. S odvoláním na informace moskevských úředníků to dnes napsal ekonomický list Financial Times (FT). Úředníci tvrdí, že práci na zřízení kryptoměny zadal prezident Vladimir Putin.
• Rusko zvýšilo svůj nouzový rezervní fond v přepočtu o více než 200 miliard Kč
  Ruská vláda navýšila peníze v rezervním fondu o 551,4 miliard rublů (217,6 miliardy Kč), protože Kreml rozšiřuje stimulační balíček, který má ochránit ekonomiku před dopady západních sankcí a ruských vojenských akcí na Ukrajině. Prostředky mají být částečně použity na realizaci opatření zaměřených na zajištění stability ekonomického vývoje, oznámila ruská vláda v dnešním prohlášení.
• Rusko zvýšilo vývoz ropy po moři
  Vývoz ropy z Ruska po moři se výrazně zvýšil a v týdnu do 10. března se dostal na letošní maximum 3,7 milionu barelů denně. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Více se vyváží hlavně z klíčového tichomořského přístavu Kozmino, kde nakládku v předchozím týdnu brzdilo nepříznivé počasí. Nárůst za jediný týden tak činí 590.000 barelů denně. Vývoz ropy z Ruska podléhá sankcím, které na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu uvalily západní státy.
• Rusku bezprostředně hrozí neschopnost splácet dluhy, soudí agentura Fitch
  Americká ratingová agentura Fitch v úterý snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o dalších šest stupňů, protože v důsledku mezinárodních sankcí považuje neschopnost země splácet své závazky za bezprostřední hrozbu. Informovala o tom agentura Reuters. Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody's.
• Rusku hrozí vleklá hospodářská recese
  Rusku hrozí vleklá hospodářská recese. Vliv západních sankcí uvalených na zemi kvůli ukrajinské krizi totiž...
• Ruský centrální depozitář podal u Soudního dvora EU žalobu kvůli sankcím
  Ruský Národní vypořádací depozitář (NRD) podal u Soudního dvora Evropské unie žalobu, ve které žádá zrušení sankcí. Ty na něj v červnu kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalila Evropská unie a jejich zavedení pak Rusku znemožnilo uhradit dluh zahraničním věřitelům. Informují o tom dnes tiskové agentury.
• Ruský Delimobil chce při vstupu na burzu v USA získat až 240 milionů dolarů
  Ruská společnost Delimobil, která nabízí sdílení automobilů, hodlá vstupem na akciový trh ve Spojených státech získat až 240 milionů dolarů (přes pět miliard Kč). Celý podnik by primární veřejná nabídka akcií v USA měla ohodnotit na více než 900 milionů dolarů (zhruba 20 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Součástí skupiny Delimobil je také značka Anytime, která působí mimo jiné v České republice.
• Ruský ekonomický růst v březnu zpomalil na 1,6 procenta z únorových 4,3 procenta
  Ruský hospodářský růst v březnu zpomalil na 1,6 procenta z únorových 4,3 procenta. S odvoláním na ruské ministerstvo hospodářství o tom včera informovala agentura Reuters. V prvním čtvrtletí podle resortu ruská ekonomika meziročně vzrostla o 3,7 procenta.
• Ruský Gazprom podle Reuters oznámil odchod z Německa
  Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
• Ruský HDP v 1. čtvrtletí oslabil o 0,7 pct., Rosstat zlepšil předběžný odhad
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 0,7 procenta kvůli přetrvávající dopadům pandemie covidu-19. Statistický úřad Rosstat ve své konečné zprávě revidoval původní odhad o tři desetiny procentního bodu vzhůru. Přispěl tím k tvrzení, že ruská ekonomika se vrací k úrovni před pandemií.
• Ruský hrubý domácí produkt v srpnu meziročně klesl o 4,1 procenta
  Ruský hrubý domácí produkt (HDP) v srpnu meziročně klesl o 4,1 procenta po červencovém poklesu 4,3 procenta. Informovalo o tom včera podle agentury Reuters ruské ministerstvo hospodářství. Za prvních osm měsíců letošního roku se podle resortu ruský HDP meziročně snížil o 1,5 procenta.
• Ruský maloobchod by letos podle svazu mohl klesnout až o devět procent
  Maloobchodní tržby v Rusku by v letošním roce mohly klesnout až o devět procent. Předpověděl to dnes ruský svaz maloobchodních společností. Ruský maloobchodní sektor se nyní potýká s negativními důsledky sankcí, které vůči Rusku za jeho útok na Ukrajinu zavádějí západní země.
• Ruský ministr hospodářství předpovídá posílení rublu
  Ruský ministr hospodářství Maxim Oreškin předpovídá v příštích měsících posílení rublu. Kurz ruské měny podle něj v současnosti neodpovídá ekonomickým faktorům. Oreškin to dnes řekl na okraj mezinárodní hospodářské konference ve Vladivostoku.
• Ruský ministr: Ropa může při absenci investic zdražit až na 200 USD za barel
  Cena ropy se může vyšplhat až na 200 dolarů za barel, pokud Mezinárodní agentura pro energii (IEA) prosadí svůj záměr, aby svět přestal investovat do nových projektů těžby ropy a zemního plynu. Na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak. Cena ropy na světových trzích se od loňského podzimu vytrvale zvyšuje a severomořský typ Brent se z ceny kolem 38 dolarů vyšplhal na současných více než 70 dolarů za barel.
• Ruský parlament se chystá zvýšit daně pro Rusy, kteří opustili zemi
  Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to včera uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska desítky tisíc lidí.
• Ruský premiér Mišustin navštíví v úterý a ve středu Peking
  Ruský premiér Michail Mišustin v úterý zahájí dvoudenní návštěvu Číny, během které se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jednat s premiérem Li Čchiangem. Oznámila to dnes státní agentura TASS. Na programu 28. pravidelné schůzky šéfů vlád obou zemí má být podle vládního komuniké rozvoj rusko-čínských vztahů, přičemž důraz se má klást na praktickou spolupráci. Vztahy mezi oběma zeměmi se prohloubily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z loňského února, ale podle analytiků roste ruská závislost na Číně.
• Ruský prezident podepsal dekret o obsluze zahraničního dluhu
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle agentury Interfax podepsal dekret, kterým se stanoví dočasné postupy ohledně obsluhy zahraničního dluhu. Učinil tak v čase, kdy zemi vystavené západním sankcím za její vojenskou invazi na Ukrajinu hrozí, že své dluhy nebude schopna splácet. Stalo by se tak poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety.
• Ruský ropný průmysl přichází o pracovní sílu kvůli válečné ekonomice
  Ruský ropný a plynárenský průmysl je důležitý pro financování ruské invaze na Ukrajinu a poskytuje Kremlu finanční prostředky na pokračování bojů. Tento průmysl se však potýká s nedostatkem pracovních sil kvůli plné mobilizaci ruské ekonomiky pro válečné úsilí, což zhoršuje dlouhodobou demografickou krizi, uvedla agentura Bloomberg.
• Ruský rozpočet bude v letech 2022 a 2023 v přebytku, pak vykáže deficit
  Ruský rozpočet skončí v letech 2022 a 2023 v mírném přebytku, v roce 2024 ale vykáže deficit. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Vláda podle něj plánuje v nejbližších letech zvýšit výdaje a sáhne i do fondu národního blahobytu. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov pak na finanční konferenci v Moskvě dnes uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší nejméně o 4,2 procenta. Doposud ministerstvo počítalo s růstem o 3,8 procenta.