Rusko omezilo objem peněz, které mohou Rusové posílat příbuzným do zahraničí

Ruská centrální banka omezila objem peněz, které mohou Rusové prostřednictvím bankovních převodů posílat svým příbuzným do zahraničí, a to na maximálně 5000 dolarů (zhruba 118.000 Kč) měsíčně. Informoval o tom dnes ruský list Kommersant s odvoláním na dopis centrální banky. Podle dopisu je opatření součástí kroků k zajištění finanční stability.

"Je to vynucené opatření, jehož cílem je zajistit, aby za současné situace devizy neodcházely do zahraničí a nevytvářel se další tlak na rubl," uvedl analytik Anton Lopatin ze společnosti Fitch.

Ruské úřady již podnikly řadu opatření k omezení odlivu kapitálu ze země. Reagují tak na dopady rozsáhlých sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalily západní země.

Ruská centrální banka například ve snaze podpořit domácí měnu více než zdvojnásobila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent. Moskva rovněž nařídila ruským exportním podnikům, aby směnily na rubly 80 procent svých devizových příjmů. Ruský prezident Vladimir Putin také vydal dekret, kterým zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10.000 dolarů.

Zdroj: Reuters, ČTK, Fitch, Kommersant

Čtěte více

• Rusko může Kypru pomoci, když pomůže eurozóna
  Rusko by mohlo pomoci Kypru překonat jeho finanční problémy, chce ale vidět, že k pomoci nejvíce přispěje...
• Rusko nabízí africkým vládám podporu za nerostné zdroje
  Ruská vojenská rozvědka podle zjištění analytiků britského think-tanku nabízí africkým vládám takzvaný balíček pro přežití režimu. Moskva je tak ochotna poskytovat vojenskou a diplomatickou podporu výměnou za přístup ke strategicky důležitým přírodním zdrojům. Dnes o tom informuje server americké televize CNBC.
• Rusko na podporu rublu vydalo 2 biliony Kč
  Ruská centrální banka loni v rámci intervencí na podporu domácí měny vynaložila 76,1 miliardy dolarů...
• Rusko na Ukrajině způsobilo škody za 108 miliard USD, tvrdí odborníci z Kyjeva
  Škody, které od začátku invaze Rusko způsobilo na ukrajinské infrastruktuře, dosahují 108 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč). Na obnovu pak bude potřeba nejméně 185 miliard USD (4,4 bilionu Kč). Ve studii, na kterou upozornil ruskojazyčný server BBC, o tom informuje Kyjevská ekonomická škola.
• Rusko nečeká růst cen ropy po zasedání
  Již tuto neděli 17. dubna se uskuteční zasedání ropných producentů. Konference se zúčastní všechny země...
• Rusko nevidí důvod ke snížení produkce ropných produktů kvůli embargu EU
  Rusko nevidí důvod proč reagovat výrazným snížením produkce svých rafinerií na embargo Evropské unie na ruské pohonné hmoty, které vstoupí v platnost 5. února. Řekl to dnes podle agentury Interfax ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.
• Rusko objevilo jedny ze tří největších rezerv vzácných kovů na světě
  Naleziště Tomtor na ruském Dálném východě má jedny ze tří největších rezerv niobu a kovů vzácných zemin na světě. Uvedla to včera ruská společnost Polymetal, která vlastní v projektu menšinový podíl. Tomtor je klíčovým projektem v plánu Ruska zvýšit těžbu kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie, a snížit závislost na dovozu těchto kovů z Číny.
• Rusko odeslalo úroky z dolarových dluhopisů podle plánu, čeká na výsledek
  Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, oznámí později. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci americký finanční ústav Citibank, informovala agentura Reuters.
• Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů za rubly
  Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to včera ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu
  Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.
• Rusko omezilo podporu rublu
  Ruská centrální banka se rozhodla výrazně omezit podporu domácí měny. Banka dnes oznámila, že si...
• Rusko patrně zakáže vývoz některých výrobků a surovin, neví se ale kterých
  Ruský prezident Vladimir Putin včera podepsal výnos, který umožní zakázat vývoz ze země některých výrobků a surovin. Cílem opatření je zaručit národní bezpečnost a aktivity ruského průmyslu, uvedl Kreml. Jakého zboží a kterých zemí se bude zákaz týkat, později určí ruská vláda, uvedly zahraniční agentury. Moskva o opatření informovala krátce poté, co USA zakázaly dovoz ruské ropy či plynu.
• Rusko plánuje investice do rozšíření produkce vzácných kovů
  Rusko plánuje investice do produkce kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie. Země připravila projekty, které budou vyžadovat investice nejméně za 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy Kč), jejichž cílem je, aby se Rusko do roku 2030 stalo druhým největším producentem těchto kovů na světě za Čínou. Agentuře Reuters to řekl námětek ruského ministra průmyslu a obchodu Alexej Besprozvannych.
• Rusko plánuje podle ministra financí příští rok malý přebytek rozpočtu
  Rusko plánuje v příštím roce malý přebytek rozpočtu, než se znovu v následujícím roce vrátí k deficitu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Loni deficit ruského rozpočtu činil 4,1 bilionu rublů (1,2 bilionu Kč), což představovalo 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
• Rusko plánuje zvýšit příští rok rozpočtové výdaje o 26 procent
  Rusko se chystá na příští rok zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 procenta na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.
• Rusko plánuje zvýšit rozpočtové výdaje a výrazně nezvyšovat dluh
  Rusko letos zvýší rozpočtové výdaje a chce zajistit, aby se nezvyšoval státní dluh. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí při představení rozpočtových plánů na příští tři roky. Slíbilo také, že bude usilovat o makroekonomickou stabilitu.
• Rusko platí za ukrajinskou válku denně 900 milionů dolarů, píše Newsweek
  Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.
• Rusko podle Bílého domu v případě vpádu na Ukrajinu čeká tvrdá reakce USA
  Pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců. Ve středečním prohlášení krátce po projevu prezidenta Joea Bidena to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
• Rusko podle centrální banky nebude dodávat ropu zemím, jež zavedou cenový strop
  Rusko nebude dodávat ropu zemím, které se rozhodnou zavést na ruskou ropu cenový strop. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Návrh na zavedení horní hranice ceny s cílem omezit příjmy Ruska se koncem minulého měsíce rozhodla zvážit skupina velkých světových ekonomik G7.
• Rusko podle prezidenta Putina ustálo sankce Západu
  Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ přitom považoval za drtivé, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto "nešikovné" pokusy o izolaci ruského hospodářství zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.