Rusko plánuje investice do rozšíření produkce vzácných kovů

Rusko plánuje investice do produkce kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie. Země připravila projekty, které budou vyžadovat investice nejméně za 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy Kč), jejichž cílem je, aby se Rusko do roku 2030 stalo druhým největším producentem těchto kovů na světě za Čínou. Agentuře Reuters to řekl námětek ruského ministra průmyslu a obchodu Alexej Besprozvannych.

Plány Ruska jsou podobné plánům jiných zemí, například Spojených států, které se také snaží omezit svoji závislost na Číně. Ta se nyní na globální těžbě těchto kovů podílí 63 procenty a na celosvětových rezervách 37 procenty.

Prokázané rezervy vzácných kovů v Rusku činí 12 milionů tun, což je zhruba deset procent celosvětových rezerv. Vláda je ochotná podpořit i zahraničí investice.

Besprozvannych uvedl, že Rusko vypracovalo seznam 11 projektů, jejichž cílem je do roku 2030 zvýšit podíl Ruska na celosvětové produkci kovů vzácných zemin na deset procent z nynějších 1,3 procenta. Rusko nabídne investorům do těchto projektů snížení daně z těžby a také levnější půjčky.

Všech 11 projektů má zajistit, aby se Rusko do roku 2025 stalo téměř soběstačné v produkci těchto kovů a v roce 2026 začalo s jejich vývozem, dodal Besprozvannych. Do roku 2024 by produkce v Rusku měla dosáhnout 7000 tun ročně. Podle odhadů americké geologické služby USGS loni těžba v Rusku činila 2700 tun.

Kovy vzácných zemin je skupina 17 nerostů, které se používají při výrobě široké škály produktů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné mají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Rusko na Ukrajině způsobilo škody za 108 miliard USD, tvrdí odborníci z Kyjeva
  Škody, které od začátku invaze Rusko způsobilo na ukrajinské infrastruktuře, dosahují 108 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč). Na obnovu pak bude potřeba nejméně 185 miliard USD (4,4 bilionu Kč). Ve studii, na kterou upozornil ruskojazyčný server BBC, o tom informuje Kyjevská ekonomická škola.
• Rusko nečeká růst cen ropy po zasedání
  Již tuto neděli 17. dubna se uskuteční zasedání ropných producentů. Konference se zúčastní všechny země...
• Rusko nevidí důvod ke snížení produkce ropných produktů kvůli embargu EU
  Rusko nevidí důvod proč reagovat výrazným snížením produkce svých rafinerií na embargo Evropské unie na ruské pohonné hmoty, které vstoupí v platnost 5. února. Řekl to dnes podle agentury Interfax ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.
• Rusko objevilo jedny ze tří největších rezerv vzácných kovů na světě
  Naleziště Tomtor na ruském Dálném východě má jedny ze tří největších rezerv niobu a kovů vzácných zemin na světě. Uvedla to včera ruská společnost Polymetal, která vlastní v projektu menšinový podíl. Tomtor je klíčovým projektem v plánu Ruska zvýšit těžbu kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie, a snížit závislost na dovozu těchto kovů z Číny.
• Rusko odeslalo úroky z dolarových dluhopisů podle plánu, čeká na výsledek
  Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, oznámí později. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci americký finanční ústav Citibank, informovala agentura Reuters.
• Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů za rubly
  Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to včera ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu
  Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.
• Rusko omezilo objem peněz, které mohou Rusové posílat příbuzným do zahraničí
  Ruská centrální banka omezila objem peněz, které mohou Rusové prostřednictvím bankovních převodů posílat svým příbuzným do zahraničí, a to na maximálně 5000 dolarů (zhruba 118.000 Kč) měsíčně. Informoval o tom dnes ruský list Kommersant s odvoláním na dopis centrální banky. Podle dopisu je opatření součástí kroků k zajištění finanční stability.
• Rusko omezilo podporu rublu
  Ruská centrální banka se rozhodla výrazně omezit podporu domácí měny. Banka dnes oznámila, že si...
• Rusko patrně zakáže vývoz některých výrobků a surovin, neví se ale kterých
  Ruský prezident Vladimir Putin včera podepsal výnos, který umožní zakázat vývoz ze země některých výrobků a surovin. Cílem opatření je zaručit národní bezpečnost a aktivity ruského průmyslu, uvedl Kreml. Jakého zboží a kterých zemí se bude zákaz týkat, později určí ruská vláda, uvedly zahraniční agentury. Moskva o opatření informovala krátce poté, co USA zakázaly dovoz ruské ropy či plynu.
• Rusko plánuje podle ministra financí příští rok malý přebytek rozpočtu
  Rusko plánuje v příštím roce malý přebytek rozpočtu, než se znovu v následujícím roce vrátí k deficitu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Loni deficit ruského rozpočtu činil 4,1 bilionu rublů (1,2 bilionu Kč), což představovalo 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
• Rusko plánuje zvýšit příští rok rozpočtové výdaje o 26 procent
  Rusko se chystá na příští rok zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 procenta na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.
• Rusko plánuje zvýšit rozpočtové výdaje a výrazně nezvyšovat dluh
  Rusko letos zvýší rozpočtové výdaje a chce zajistit, aby se nezvyšoval státní dluh. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí při představení rozpočtových plánů na příští tři roky. Slíbilo také, že bude usilovat o makroekonomickou stabilitu.
• Rusko platí za ukrajinskou válku denně 900 milionů dolarů, píše Newsweek
  Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.
• Rusko podle Bílého domu v případě vpádu na Ukrajinu čeká tvrdá reakce USA
  Pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců. Ve středečním prohlášení krátce po projevu prezidenta Joea Bidena to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
• Rusko podle centrální banky nebude dodávat ropu zemím, jež zavedou cenový strop
  Rusko nebude dodávat ropu zemím, které se rozhodnou zavést na ruskou ropu cenový strop. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Návrh na zavedení horní hranice ceny s cílem omezit příjmy Ruska se koncem minulého měsíce rozhodla zvážit skupina velkých světových ekonomik G7.
• Rusko podle prezidenta Putina ustálo sankce Západu
  Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ přitom považoval za drtivé, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto "nešikovné" pokusy o izolaci ruského hospodářství zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.
• Rusko podle Putina hodlá přeorientovat vývoz energií z EU k novým partnerům
  Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu vysílaném televizí. Rusko se potýká s dopady západních sankcí, které mají Moskvu přimět k ukončení války proti Ukrajině.
• Rusko podle Putina odolává západním sankcím, zmínil se však o potížích
  Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
• Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace
  Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.