Rusko nabízí africkým vládám podporu za nerostné zdroje

Ruská vojenská rozvědka podle zjištění analytiků britského think-tanku nabízí africkým vládám takzvaný balíček pro přežití režimu. Moskva je tak ochotna poskytovat vojenskou a diplomatickou podporu výměnou za přístup ke strategicky důležitým přírodním zdrojům. Dnes o tom informuje server americké televize CNBC.

Organizace The Royal United Services Institute (RUSI), která sídlí v Londýně a která je nejstarším think-tankem na světě zaměřeným na problematiku obrany a bezpečnosti, se podrobně věnovala aktivitám ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Tu vedl Jevgenij Prigožin, než loni v létě tragicky zahynul při havárii letadla.

Wagnerova skupina, teď už pozměněná, v Africe pracuje na upevnění a rozšíření strategických vazeb, které se Moskva snaží pěstovat po celém kontinentě. Od Prigožinovy smrti jsou aktivity skupiny podřízeny ruské vojenské rozvědce GRU a dokumenty ruské vlády podle tvrzení britského think-tanku odhalují "vizi zneužívání přístupu ke koordinovanějšímu útoku na západní zájmy“.

Server CNBC kontaktoval ruské ministerstvo obrany, aby se ke zprávě britského think-tanku vyjádřilo. Žádost o komentář ale zůstala bez odezvy.

Wagnerova skupina byla mnoho let klíčovou součástí snah Kremlu zvyšovat vliv v politicky nestabilních zemích napříč střední Afrikou a oblastí Sahelu, včetně Středoafrické republiky, Mali, Burkiny Faso a Súdánu.

Autoři zprávy uvádějí, že rozvědka GRU se rozhodla působnost Wagnerovy skupiny rozdělit na dvě části. První se týká bývalých aktivit na Ukrajině, zatímco druhá převzala aktivity této polovojenské skupiny v zámoří a využívá řadu firem, přes které nabírá bojovníky. Zaměřuje se i na nábor a výcvik místních sil na územích, kde Wagnerova skupina působila.

Zpráva think-tanku rovněž uvádí, že ruské úřady vyhodnotily silné a slabé stránky moskevské strategie pro Afriku v návaznosti na to, že ministerstvo obrany se rozhodlo Wagnerovu skupinu po její neúspěšné loňské revoltě zničit. Z dokumentů ruské vlády je podle analytiků think-tanku také patrná příprava na koordinovanější útok proti zájmům západních zemí.

"Například se tam navrhuje, aby vztahy Ruska s Nigerem mohly být využity k ohrožení přístupu Francie k uranu, který se v zemi těží. To by dál zvýšilo závislost francouzského energetického sektoru na uranu, který se dodává z Ruska,“ uvádí zpráva.

"Ta 'nabídka', kterou GRU nyní prosazuje, je interně popisována jako 'balíček pro přežití režimu‘. Logika této nabídky spočívá v tom, že Rusko poskytne elitám v cílových zemích vojenskou podporu, ekonomickou a politickou ochranu před odporem ze strany OSN nebo jiných mezinárodních mechanismů, a také podporu politických technologů, aby pak (místní elita) mohla prodat svou popularitu na domácím trhu," stojí ve zprávě think-tanku RUSI.

Ústředním bodem balíčku je izolovat vedení cílové země. Zpráva například podrobně popisuje, jak pověřený tým v Mali nyní poskytuje osobní ochranu prezidentovi, čímž zajišťuje trvalou blízkost rozhodování na nejvyšším místě v řízení země. To je velmi podobné strategii, kterou nasadila Wagnerova skupina ve Středoafrické republice.

Londýnský think-tank naznačuje, že Moskva využívá přetrvávající nestability v Africe k tomu, aby tlačila migraci do Evropy a spouštěla další politickou destabilizaci. To všechno je podle analytiků think-tanku součástí dlouhé hry nekonvenčního válčení. Například Finsko nedávno uzavřelo hranice s Ruskem a obvinilo Moskvu, že k finským hranicím přivádí migranty kvůli tomu, že se Finsko rozhodlo vstoupit do NATO. Kreml tato obvinění odmítá.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Rusko je v platební neschopnosti, potvrdila ratingová agentura Moody's
  Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu.
• Rusko je vůči západním sankcím překvapivě odolné, řekl oligarcha Děripaska
  Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.
• Rusko kvůli ochraně před západními sankcemi omezí přístup k rozpočtovým údajům
  Rusko začne omezovat přístup veřejnosti k některým rozpočtovým údajům. Chce tím zemi ochránit před dalšími sankcemi, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí. V prohlášení upozornilo, že v reakci na "negativní důsledky" sankcí na ruskou ekonomiku částečně omezí informace o zveřejňovaných rozpočtových výdajích.
• Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
  Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Krok začátkem tohoto měsíce doporučila ruská centrální banka. V rámci Ruska jsou platby kryptoměnami jinak zakázány, a to se nezmění ani teď.
• Rusko kvůli sankcím Západu zakázalo do konce 2022 vývoz široké škály produktů
  V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom včera ruská vláda. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
• Rusko loni kvůli nákladům na válku hospodařilo s rozpočtovým deficitem
  Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu Kč), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.
• Rusko má denní rekord 11.656 nakažených, ale začne uvolňování
  Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že od úterý v Rusku končí období pracovního klidu zavedené v březnu kvůli šíření koronavirové infekce. Zároveň začíná pozvolná etapa postupného uvolňování restrikcí. Šéf Kremlu o tomto kroku dnes informoval, i když krizový štáb dopoledne ohlásil rekordní přírůstek nakažených za předchozí den.
• Rusko má plán, jak splácet zahraniční dluh, aby se vyhnulo bankrotu
  Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.
• Rusko má přestat zasahovat na Ukrajině
  Nejvyspělejší země světa ze skupiny G7 vyzvaly ve středu Rusko, aby přestalo "nepřijatelně" zasahovat na Ukrajině...
• Rusko může Kypru pomoci, když pomůže eurozóna
  Rusko by mohlo pomoci Kypru překonat jeho finanční problémy, chce ale vidět, že k pomoci nejvíce přispěje...
• Rusko na podporu rublu vydalo 2 biliony Kč
  Ruská centrální banka loni v rámci intervencí na podporu domácí měny vynaložila 76,1 miliardy dolarů...
• Rusko na Ukrajině způsobilo škody za 108 miliard USD, tvrdí odborníci z Kyjeva
  Škody, které od začátku invaze Rusko způsobilo na ukrajinské infrastruktuře, dosahují 108 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč). Na obnovu pak bude potřeba nejméně 185 miliard USD (4,4 bilionu Kč). Ve studii, na kterou upozornil ruskojazyčný server BBC, o tom informuje Kyjevská ekonomická škola.
• Rusko nečeká růst cen ropy po zasedání
  Již tuto neděli 17. dubna se uskuteční zasedání ropných producentů. Konference se zúčastní všechny země...
• Rusko nevidí důvod ke snížení produkce ropných produktů kvůli embargu EU
  Rusko nevidí důvod proč reagovat výrazným snížením produkce svých rafinerií na embargo Evropské unie na ruské pohonné hmoty, které vstoupí v platnost 5. února. Řekl to dnes podle agentury Interfax ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.
• Rusko objevilo jedny ze tří největších rezerv vzácných kovů na světě
  Naleziště Tomtor na ruském Dálném východě má jedny ze tří největších rezerv niobu a kovů vzácných zemin na světě. Uvedla to včera ruská společnost Polymetal, která vlastní v projektu menšinový podíl. Tomtor je klíčovým projektem v plánu Ruska zvýšit těžbu kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie, a snížit závislost na dovozu těchto kovů z Číny.
• Rusko odeslalo úroky z dolarových dluhopisů podle plánu, čeká na výsledek
  Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, oznámí později. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci americký finanční ústav Citibank, informovala agentura Reuters.
• Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů za rubly
  Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to včera ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu
  Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.
• Rusko omezilo objem peněz, které mohou Rusové posílat příbuzným do zahraničí
  Ruská centrální banka omezila objem peněz, které mohou Rusové prostřednictvím bankovních převodů posílat svým příbuzným do zahraničí, a to na maximálně 5000 dolarů (zhruba 118.000 Kč) měsíčně. Informoval o tom dnes ruský list Kommersant s odvoláním na dopis centrální banky. Podle dopisu je opatření součástí kroků k zajištění finanční stability.
• Rusko omezilo podporu rublu
  Ruská centrální banka se rozhodla výrazně omezit podporu domácí měny. Banka dnes oznámila, že si...