Rusko je vůči západním sankcím překvapivě odolné, řekl oligarcha Děripaska

Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.

Děripaska patří mezi nejbohatší lidi původem z Ruska. Podle něj Moskva přežila snahy o izolaci své ekonomiky díky navázání nových obchodních vztahů s globálním jihem a také díky posílení investic do domácí spotřeby. Soukromý sektor se pak ukázal být mnohem silnější, než Děripaska před několika měsíci očekával.

"Byl jsem si více méně jist, že až 30 procent ekonomiky zkolabuje, ale bylo to méně," řekl oligarcha. "Ano, jsou zde válečné výdaje a všechny ty dotace a vládní podpora, ale přesto je to překvapivě slabé zpomalení. Soukromá ekonomika našla způsob, jak fungovat, a úspěšně," dodal.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že ruská ekonomika letos vzroste o 1,5 procenta a v příštím roce o 1,3 procenta. Ruský prezident Vladimir Putin byl minulý týden mnohem větší optimista a odhadl, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vykáže růst o 2,8 procenta. To je více než dvojnásobek maxima, které v dubnu předpověděla jeho vláda.

Děripaska je zakladatelem firmy na produkci hliníku Rusal a její mateřské společnosti En+. Jeho vyjádření ukazuje, že mezi moskevskou elitou sílí důvěra v to, že Rusko vyšlo z konfliktu relativně bez úhony, navzdory počátečním obavám, že sankce ruskou ekonomiku zničí.

Děripaska uvedl, že měl vždy pochybnosti o tom, že by sankce byly užitečné. Svět podle něj vynaložil velké úsilí, aby se stal globální v oblasti obchodu, investic a toků informací. Doba, kdy se daly sankce použít jako nástroj k vyjednávání, je dávno pryč. Sankce jsou podle něj nástroj 19. století, který ve 21. století nefunguje.

Děripaska byl jedním z mála oligarchů, kteří invazi hned v prvních měsících kritizovali, i když jen opatrně. Prohlásil, že v konfliktu nevidí žádnou hodnotu. V poslední době svá protiválečná prohlášení zmírnil v souvislosti s rostoucím tlakem na oligarchy, aby platili vyšší daně a v některých případech odevzdali svůj majetek státu, upozornil FT.

"Nevidím důvod, proč by to nemělo být zastaveno z obou stran. Nevidím, že by někdo dosáhl svého deklarovaného cíle," řekl Děripaska. Jediný cíl, kterého by bylo podle něj dosaženo, by bylo více utrpení a ztracených životů a zranění výměnou za možná pět, deset, 20 nebo 25 kilometrů vlevo nebo vpravo.

Ukrajina odmítla výzvy, jako je ta Děripaskova, ke "skutečnému jednání" s odůvodněním, že by to legitimizovalo ruské územní zisky. Ale další boje podle Děripasky mohou znamenat do příštího roku dalších 50.000 mrtvých a možná 150.000 zraněných z obou stran. "Opravdu si myslíte, že je moudré mít dalších 200.000 lidí, kteří budou trpět dalších 12 měsíců?" zeptal se.

Kreml Děripasku loni vyzval, aby svoji kritiku zmírnil. Prokurátoři mu v rámci první vlny nuceného znárodňování zabavili hotelový komplex v černomořském letovisku Soči a převedli ho na nadaci spojenou s Putinem. Děripaska se k této epizodě odmítl vyjádřit.

Odolnosti ruské ekonomiky podle Děripasky pomohly investice vlády do průmyslu a snaha donutit neefektivní státní podniky, které ekonomice dominují, aby zvýšily kapacitu, částečně kvůli podpoře válečného úsilí. Upozornil také, že jeho cesty do Asie ho přesvědčily, že země globálního jihu odolají tlaku, aby se připojily k západním sankcím, a nabídnou Rusku záchranné lano.

"Víte, tito lidé potřebují každý den nakrmit miliardu obyvatel, a vy po nich chcete, aby se angažovali, anebo trpěli. To byl zásadní omyl od lidí, kteří si mysleli, že mohou tohoto skvělého mechanismu využít k nátlaku na autokratické režimy," prohlásil Děripaska. Díky svým přírodním zdrojům je Rusko příliš atraktivním obchodním partnerem pro země, které jsou závislé na vývozu jeho energií, kovů a potravin, než aby se ho vzdaly, dodal.

Z příští miliardy lidí, kteří se narodí, jich bude 70 procent právě z globálního jihu. "Podívejme se realitě do očí. Oni chtějí rozvoj a potřebují ruské zdroje, ruská řešení, obchod s Ruskem," uvedl Děripaska. "Věřit, že sankce (válku) zastaví nebo způsobí změnu režimu nebo nás nějakým způsobem přiblíží k ukončení konfliktu...Ne. My potřebujeme jiné řešení," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, FT

Čtěte více

• Rusko chce začít v příštím roce testovat digitální rubl
  Rusko bude mít na počátku příštího roku hotový prototyp platformy digitálního rublu a v příštím roce hodlá otestovat používání digitálního rublu. Pak teprve rozhodne o případném zavedení digitální měny. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.
• Rusko chce zavést vyšší daně pro bohaté a vyšší daně z těžby
  Rusko chce zavést dodatečnou progresivní sazbu daně z příjmu pro ty, kteří vydělávají více než 2,4 milionu rublů (610.000 Kč) ročně. Plánuje zvýšit i daně z těžby nerostných surovin pro výrobce hnojiv a producenty železné rudy. O úterním návrhu ministerstva financí informovala agentura Reuters.
• Rusko chystá opatření ke stabilizaci rublu
  Ruská centrální banka připravuje několik nových opatření zaměřených na stabilizaci domácích finančních...
• Rusko je blíž volně plovoucímu kurzu rublu
  Ruská centrální banka rozšířila pásmo pro pohyb kurzu ruského rublu a omezila objem svých intervencí na forexovém trhu. O něco se tak přiblížila cíli dosáhnout na začátku příštího roku volně pohyblivého kurzu rublu, napsala agentura Reuters.
• Rusko jedná se státy skupiny BRICS o vytvoření burzy drahých kovů
  Rusko jedná se státy mezivládní organizace BRICS o vytvoření mezinárodní burzy drahých kovů. Státy BRICS ale neplánují vytvořit samostatný platební systém. Problémy s platbami, které jsou jednou z hlavních překážek spolupráce v rámci bloku, vyřeší využíváním stávajících systémů. Na závěr třídenního summitu uskupení v Kazani to podle agentury Reuters řekl ruský prezident Vladimir Putin.
• Rusko je hrozba a Čína partner i rival, uvádí německá bezpečnostní strategie
  Současné Rusko zůstane v dohledné době největší hrozbou pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Uvádí to německá národní bezpečnostní strategie, kterou dnes přijala spolková vláda kancléře Olafa Scholze. Čínu strategie označuje za partnera, konkurenta i systémového rivala. K hrozbám a výzvám, kterým Berlín čelí, Scholz na tiskové konferenci řekl, že Německo je silnou zemí.
• Rusko je největším investorem v Íránu, předstihlo tam Čínu
  Rusko předstihlo Čínu a stalo se největším investorem v Íránu. S odvoláním na íránský list Donjá-je eqtesád o tom informovala agentura Bloomberg. Podle údajů státní Organizace pro investice a ekonomickou a technickou pomoc Íránu Rusko od nástupu vlády prezidenta Ebrahíma Raísího v srpnu 2021 investovalo do dvou ropných projektů v západní provincii Ílám zhruba 2,7 miliardy USD (59,2 miliardy Kč).
• Rusko je otevřeno jednání o snížení těžby ropy
  Rusko je připraveno zvážit návrhy svých partnerů k dohodě o snížení těžby ropy, a to včetně revize parametrů, pokud bude potřeba. Podle agentury Reuters to dnes oznámil mluvčí ruského ministerstva energetiky. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a nečlenské ropné velmoci se dohodly na omezování produkce ropy do března 2018.
• Rusko je připraveno dále intervenovat
  Ruská centrální banka je připravena "kdykoli" zvýšit intervence na obranu ruské měny a použít i jiné nástroje, aby zabránila dalšímu propadu rublu. Banka to oznámila po nových výkyvech rublu na měnovém trhu. Ruská měna dnes klesla k americkému dolaru na nové rekordní minimum. Po zprávách o mimořádném zasedání centrální banky ale odpoledne ztráty smazala.
• Rusko je v platební neschopnosti, potvrdila ratingová agentura Moody's
  Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu.
• Rusko kvůli ochraně před západními sankcemi omezí přístup k rozpočtovým údajům
  Rusko začne omezovat přístup veřejnosti k některým rozpočtovým údajům. Chce tím zemi ochránit před dalšími sankcemi, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí. V prohlášení upozornilo, že v reakci na "negativní důsledky" sankcí na ruskou ekonomiku částečně omezí informace o zveřejňovaných rozpočtových výdajích.
• Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
  Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Krok začátkem tohoto měsíce doporučila ruská centrální banka. V rámci Ruska jsou platby kryptoměnami jinak zakázány, a to se nezmění ani teď.
• Rusko kvůli sankcím Západu zakázalo do konce 2022 vývoz široké škály produktů
  V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom včera ruská vláda. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
• Rusko loni kvůli nákladům na válku hospodařilo s rozpočtovým deficitem
  Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu Kč), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.
• Rusko má denní rekord 11.656 nakažených, ale začne uvolňování
  Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že od úterý v Rusku končí období pracovního klidu zavedené v březnu kvůli šíření koronavirové infekce. Zároveň začíná pozvolná etapa postupného uvolňování restrikcí. Šéf Kremlu o tomto kroku dnes informoval, i když krizový štáb dopoledne ohlásil rekordní přírůstek nakažených za předchozí den.
• Rusko má plán, jak splácet zahraniční dluh, aby se vyhnulo bankrotu
  Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.
• Rusko má přestat zasahovat na Ukrajině
  Nejvyspělejší země světa ze skupiny G7 vyzvaly ve středu Rusko, aby přestalo "nepřijatelně" zasahovat na Ukrajině...
• Rusko může Kypru pomoci, když pomůže eurozóna
  Rusko by mohlo pomoci Kypru překonat jeho finanční problémy, chce ale vidět, že k pomoci nejvíce přispěje...
• Rusko nabízí africkým vládám podporu za nerostné zdroje
  Ruská vojenská rozvědka podle zjištění analytiků britského think-tanku nabízí africkým vládám takzvaný balíček pro přežití režimu. Moskva je tak ochotna poskytovat vojenskou a diplomatickou podporu výměnou za přístup ke strategicky důležitým přírodním zdrojům. Dnes o tom informuje server americké televize CNBC.
• Rusko na podporu rublu vydalo 2 biliony Kč
  Ruská centrální banka loni v rámci intervencí na podporu domácí měny vynaložila 76,1 miliardy dolarů...