Rusko má přestat zasahovat na Ukrajině

Nejvyspělejší země světa ze skupiny G7 vyzvaly ve středu Rusko, aby přestalo "nepřijatelně" zasahovat na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně tentýž den v rozhovoru pro francouzská média jakékoli ruské vměšování v této zemi znovu popřel. Nejvyšší představitelé G7 na svém bruselském summitu zároveň varovali Moskvu, že proti ní vyhlásí přísnější sankce, pokud se situace na východě Ukrajiny, kde vládní vojska bojují s proruskými povstalci, dostatečně neuklidní.

Účastníci summitu, který se konal poprvé po 17 letech bez účasti Ruska kvůli jeho jarnímu záboru Krymu, se zároveň podle francouzského prezidenta Fran„oise Hollandea shodli na tom, že je zapotřebí nadále povzbuzovat dialog a zmírňování napětí.

"Nemůžeme si dovolit další destabilizaci na Ukrajině," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. "Pokud nedosáhneme pokroku v otázkách, které musíme vyřešit, je zde možnost sankcí, a to i těžkých sankcí," varovala. Hovořila přitom, že by šlo o třetí fázi sankcí, což podle agentury Reuters zahrnuje tvrdá omezení v oblasti obchodu, financí a energie. Doposud byla zasažena zmrazením bankovních kont a zákazem pobytu na Západě jen skupina ruských a krymských hodnostářů.

Putin v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Europe 1 a televizní stanici TF1 předtím prohlásil, že o přítomnosti ruských diverzantů na Ukrajině nejsou žádné důkazy. "Opakuji vám: v jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam," řekl Putin.

"Tváří v tvář nepřijatelnému zasahování do svrchovaných záležitostí Ukrajiny ze strany Ruské federace, stojíme při ukrajinské vládě a jejímu lidu," uvedli dnes nicméně ve svém prohlášení zástupci G7.

"Jednotně odsuzujeme pokračující porušování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny Ruskou federaci. Nelegální zábor Krymu Ruskem a akce vedoucí k destabilizaci východní Ukrajiny jsou nepřijatelné a musí skončit," píše se dále v dokumentu.

"Tyto akce porušují základní principy mezinárodního práva a měly by být předmětem obav pro všechny národy. Apelujeme na Ruskou federaci, aby uznala výsledky (ukrajinských prezidentských) voleb, dokončila stahování svých vojenských sil z hranic s Ukrajinou, zastavila tok zbraní a bojovníků přes (ukrajinské) hranice a uplatnila svůj vliv na ozbrojené separatisty, aby složili zbraně a vzdali se násilí," vyzvali také členové skupiny G7.

V komuniké účastníci summitu také vyzdvihli úspěch prezidentských voleb na Ukrajině, které vyhrál magnát Petro Porošenko. Potvrdili zároveň svůj závazek podporovat hospodářskou obnovu země. Uvítali v této souvislosti rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu (MMF) z konce dubna schválit dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů, který má odvrátit hrozící kolaps ukrajinské ekonomiky. Pomoc MMF podle expertů zároveň otevře dveře k dalším mezinárodním půjčkám v objemu kolem 15 miliard dolarů.

Země G7 se věnovaly také dalším oblastem světa. Jednak například ostře odsoudily "brutalitu" režimu syrského prezidenta Bašára Asada, spojence Ruska, v pokračující občanské válce, jednak varovaly před tendencemi si přivlastňovat práva na široké oblasti v západním Tichomoří. Přestože není žádná země výslovně zmíněna, jsou tyto výroky namířeny zejména proti Číně a jejím těžebním ambicím například v Jihočínském moři, kde se střetává se zájmy dalších zemí.

Zdroj: Reuters, ČTK, G7, Europe 1, TF1, MMF

Čtěte více

• Rusko je otevřeno jednání o snížení těžby ropy
  Rusko je připraveno zvážit návrhy svých partnerů k dohodě o snížení těžby ropy, a to včetně revize parametrů, pokud bude potřeba. Podle agentury Reuters to dnes oznámil mluvčí ruského ministerstva energetiky. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a nečlenské ropné velmoci se dohodly na omezování produkce ropy do března 2018.
• Rusko je připraveno dále intervenovat
  Ruská centrální banka je připravena "kdykoli" zvýšit intervence na obranu ruské měny a použít i jiné nástroje, aby zabránila dalšímu propadu rublu. Banka to oznámila po nových výkyvech rublu na měnovém trhu. Ruská měna dnes klesla k americkému dolaru na nové rekordní minimum. Po zprávách o mimořádném zasedání centrální banky ale odpoledne ztráty smazala.
• Rusko je v platební neschopnosti, potvrdila ratingová agentura Moody's
  Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu.
• Rusko je vůči západním sankcím překvapivě odolné, řekl oligarcha Děripaska
  Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.
• Rusko kvůli ochraně před západními sankcemi omezí přístup k rozpočtovým údajům
  Rusko začne omezovat přístup veřejnosti k některým rozpočtovým údajům. Chce tím zemi ochránit před dalšími sankcemi, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí. V prohlášení upozornilo, že v reakci na "negativní důsledky" sankcí na ruskou ekonomiku částečně omezí informace o zveřejňovaných rozpočtových výdajích.
• Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
  Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Krok začátkem tohoto měsíce doporučila ruská centrální banka. V rámci Ruska jsou platby kryptoměnami jinak zakázány, a to se nezmění ani teď.
• Rusko kvůli sankcím Západu zakázalo do konce 2022 vývoz široké škály produktů
  V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom včera ruská vláda. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
• Rusko loni kvůli nákladům na válku hospodařilo s rozpočtovým deficitem
  Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu Kč), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.
• Rusko má denní rekord 11.656 nakažených, ale začne uvolňování
  Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že od úterý v Rusku končí období pracovního klidu zavedené v březnu kvůli šíření koronavirové infekce. Zároveň začíná pozvolná etapa postupného uvolňování restrikcí. Šéf Kremlu o tomto kroku dnes informoval, i když krizový štáb dopoledne ohlásil rekordní přírůstek nakažených za předchozí den.
• Rusko má plán, jak splácet zahraniční dluh, aby se vyhnulo bankrotu
  Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.
• Rusko může Kypru pomoci, když pomůže eurozóna
  Rusko by mohlo pomoci Kypru překonat jeho finanční problémy, chce ale vidět, že k pomoci nejvíce přispěje...
• Rusko nabízí africkým vládám podporu za nerostné zdroje
  Ruská vojenská rozvědka podle zjištění analytiků britského think-tanku nabízí africkým vládám takzvaný balíček pro přežití režimu. Moskva je tak ochotna poskytovat vojenskou a diplomatickou podporu výměnou za přístup ke strategicky důležitým přírodním zdrojům. Dnes o tom informuje server americké televize CNBC.
• Rusko na podporu rublu vydalo 2 biliony Kč
  Ruská centrální banka loni v rámci intervencí na podporu domácí měny vynaložila 76,1 miliardy dolarů...
• Rusko na Ukrajině způsobilo škody za 108 miliard USD, tvrdí odborníci z Kyjeva
  Škody, které od začátku invaze Rusko způsobilo na ukrajinské infrastruktuře, dosahují 108 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč). Na obnovu pak bude potřeba nejméně 185 miliard USD (4,4 bilionu Kč). Ve studii, na kterou upozornil ruskojazyčný server BBC, o tom informuje Kyjevská ekonomická škola.
• Rusko nečeká růst cen ropy po zasedání
  Již tuto neděli 17. dubna se uskuteční zasedání ropných producentů. Konference se zúčastní všechny země...
• Rusko nevidí důvod ke snížení produkce ropných produktů kvůli embargu EU
  Rusko nevidí důvod proč reagovat výrazným snížením produkce svých rafinerií na embargo Evropské unie na ruské pohonné hmoty, které vstoupí v platnost 5. února. Řekl to dnes podle agentury Interfax ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.
• Rusko objevilo jedny ze tří největších rezerv vzácných kovů na světě
  Naleziště Tomtor na ruském Dálném východě má jedny ze tří největších rezerv niobu a kovů vzácných zemin na světě. Uvedla to včera ruská společnost Polymetal, která vlastní v projektu menšinový podíl. Tomtor je klíčovým projektem v plánu Ruska zvýšit těžbu kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie, a snížit závislost na dovozu těchto kovů z Číny.
• Rusko odeslalo úroky z dolarových dluhopisů podle plánu, čeká na výsledek
  Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, oznámí později. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci americký finanční ústav Citibank, informovala agentura Reuters.
• Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů za rubly
  Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to včera ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu
  Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.