Řecká záchrana končí

Řecko v pondělí opouští záchranný program, po osmi letech nucených masivních úspor a škrtů výměnou za obrovské půjčky a po ekonomickém kolapsu srovnatelnému s hospodářskou krizí ve 30. letech minulého století. Odchod je vítaným milníkem. Nabízí však jen malou jistotu toho, že 19členná eurozóna má problémy s dluhem za sebou. Obrovské zadlužení Řecka, ale také třeba Itálie, zůstávají pro Evropu skrytou finanční hrozbou a může trvat celou generaci, než se jí podaří zneškodnit, píše agentura AP.

Evropské dluhové problémy v posledním desetiletí opakovaně vyvolaly obavy z rozpadu eurozóny, což by byl nejhorší scénář, který by způsobil vážné hospodářské škody v regionu a otřásl světovými finančními trhy a obchodem.

V Řecku si vlády po tři desetiletí masivně půjčovaly, aby mohly financovat štědré výdaje za práci jejich politických podporovatelů, a současně tolerovaly rozsáhlé daňové úniky a tajily rozpočtové schodky. To vše vyplulo na povrch v říjnu 2009, kdy Řecko přiznalo, že jeho rozpočtový deficit je mnohem vyšší, než doposud uvádělo. Šokovaní investoři nechtěli již dále riskovat a poskytovat Řecku půjčky za přijatelné úrokové sazby. To donutilo vládu obrátit se s žádostí o záchranný úvěr na ostatní země eurozóny a EU a Mezinárodní měnový fond.

Půjčky však doprovázely přísné podmínky - ukončit deficity, což vedlo k agresivnímu zvýšení daní a škrtům výdajů, a provést řadu reforem zaměřených na lepší výběr daní a na podporu podnikatelského prostředí obecně. Ekonomika kvůli masivním škrtům výdajů klesla o čtvrtinu.

Celkem tak nyní výše řeckého dluhu činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho 256,6 miliardy eur dluží Řecko dalším zemím eurozóny a 32,1 miliardy eur MMF. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.

Pondělí je dnem, kdy končí třetí a poslední záchranný program. To znamená, že země již nebude mít k dispozici další peníze. Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, však budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, že země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Ostatní země eurozóny poskytly Řecku dost peněz na pokrytí finančních potřeb v příštích 22 měsících a značně zmírnily podmínky splácení dluhu. K aktivaci této úlevy musí Řecko projít čtvrtletní kontrolou. Země však již nepožadují po Řecku nové reformy.

Někteří odborníci se domnívají, že nejlepším způsobem, jak pomoci Řecku, by bylo, kdyby země eurozóny zcela odepsaly část svého dluhu. Vlády jednotlivých zemí to však odmítají, protože záchrana Řecka byla nepopulární, zvláště v Německu, a odpuštění dluhu by někteří lídři těžko vysvětlovali svým obyvatelům.

MMF a prominentní ekonomové tvrdí, že pokud nebude odepsána část řeckého dluhu, zadlužení země by se mohlo znovu začít zvyšovat a dostat mimo kontrolu. Řecko kvůli splácení musí vykazovat do roku 2023 mimořádně vysoký přebytek primárního rozpočtu, tedy rozpočtu bez zahrnutí nákladů na splácení dluhu, a to až 3,5 procenta HDP. Poté pak 2,2 procenta HDP. MMF uvádí, že jen velmi málo zemí bylo v minulosti schopno něco takového dokázat. MMF upozorňuje, že země často rychle začnou rušit škrty, které většinou obyvatele naštvaly.

Profesor Aténské univerzity ekonomiky a podnikání Jorgos Pagulatos říká, že věřitelské země by mohly nakonec snížit své očekávání toho, kolik je Řecko schopné ušetřit. Domnívá se, že nižší přebytek a lepší ekonomický růst díky reformám podporujícím podnikání mohou být klíčové pro udržitelnost dluhu.

Druhou nejvíce zadluženou zemí eurozóny po Řecku je nyní Itálie, jejíž zadlužení činí 133,4 procenta HDP. Pomalý růst země od připojení k eurozóně znamená, že třetí největší člen eurozóny nebyl schopen snížit své obrovské zadlužení, které si jako jeden ze zakládajících členů unie v roce 1999 přinesl. Představitelé současné vládnoucí koalice dokonce hovořili o možnosti opuštění eurozóny a kritizovali pravidla EU omezující zadlužení a rozpočtové deficity. To vyvolalo obavy z nové dluhové krize.

Ředitel belgického výzkumného ekonomického institutu Bruegel Guntram Wolff však upozornil, že dluhová situace Itálie je odlišná od situace Řecka. Většina italských státních dluhopisů je totiž v držení Italů, což znamená, že peníze, které vláda splácí, zůstávají doma, a mohou tak podpořit výdaje a investice Italů.

Také úředníci v eurozóně vytvořili způsoby, jak ochránit měnovou unii v krizi. Jednou z nich je, že Evropská centrální banka nakoupí dluhopisy zemí s vysokými náklady na půjčky. To však vyžaduje, aby země souhlasila s plánem na omezení deficitu veřejných financí a zdá se, že je to poslední věc, kterou by současná italská vláda chtěla učinit. Odchod Itálie z eurozóny by však byl tou nejdrastičtější alternativou.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Řecká vláda prodloužila daně z nemovitostí
  Řecká vládní koalice se včera večer dohodla na prodloužení mimořádné daně z nemovitostí, která je v Řecku...
• Řecká vláda prý nedokáže splnit své sliby
  Řecká vláda dala voličům "naprosto nerealistické sliby", které nyní nedokáže splnit. Uvedl to podle serveru...
• Řecká vláda prý prodlouží uzavření bank
  Řecká vláda dnes vydá nový výnos, kterým minimálně o několik dnů prodlouží uzavření bank. Agentuře Reuters to...
• Řecká vláda předložila další balík reforem
  Řecká vláda dnes předložila parlamentu druhý balík reformních opatření, která si vyžádali mezinárodní věřitelé...
• Řecká vláda sestavuje plán reforem
  Řecká vláda má dnes předložit zástupcům mezinárodních věřitelů seznam reforem, na nichž bude...
• Řecká vláda shromážďuje volné peníze
  Řecká vláda nařídila státním institucím a veřejnoprávním podnikům převést veškerou volnou hotovost na...
• Řecká vláda si půjčuje od veřejného sektoru
  Řecká vláda si znovu musí půjčovat od veřejného sektoru, aby mohla splácet své závazky a účty. Sdělili to dnes agentuře Reuters nejmenovaní řečtí vládní činitelé. Kvůli nedokončené revizi záchranného programu chybí Aténám peníze od mezinárodních věřitelů, které už šest let zachraňují zadluženou zemi před bankrotem.
• Řecká vláda vysává peníze ze státní správy
  Řecká vláda, která se potýká s rostoucím nedostatkem peněz, zabírá veškerou volnou hotovost na všech...
• Řecká vláda zahajuje vyjednávání o dluzích
  Řecká vláda dnes seznámí vedoucího představitele eurozóny se svými představami o tom, jak by se měly...
• Řecká vládní koalice je opět v krizi
  V řecké vládní koalici rychle roste napětí kvůli blížícímu se rozhodování poslanců o novém balíku úsporných opatření.
• Řecké akcie začínají být mezi investory velmi oblíbené, burza v Aténách slušně roste
  Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla dnes agentura Reuters.
• Řecké akcie za rok zpevnily o 40 procent, vzpruhou je i volební neúspěch levice
  Řecké akcie za poslední rok výrazně zpevnily a země se podle analytiků postupně zbavuje nálepky problémového dítěte Evropy. Investoři v posledních dnech také vítají, že v parlamentních volbách o víkendu neuspěly levicové strany, takže nehrozí, že by po opakovaných volbách předběžně plánovaných na červen vznikla koalice mnoha stran. Očekává se tak, že dál bude vládnout liberálně-konzervativní Nová demokracie (ND) současného premiéra Kyriakose Mitsotakise, napsal server americké televize CNBC.
• Řecké banky budou potřebovat méně peněz
  Čtyři hlavní řecké banky budou na svou rekapitalizaci potřebovat méně než 20 miliard eur. S odvoláním na...
• Řecké banky budou potřebovat víc kapitálu
  Řecké banky budou podle mezinárodních věřitelů potřebovat více nového kapitálu, než kolik odhadla domácí...
• Řecké banky budou potřebovat 14 miliard eur
  Řecké banky budou i v případě víkendové dohody mezi Aténami a zahraničními věřiteli potřebovat více času na...
• Řecké banky budou potřebovat 5 mld. eur
  Druhé zátěžové testy řeckých bank prý ukázaly, že čtyři největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v objemu pět miliard eur. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na bankovní zdroje. To by bylo na dolním konci odhadů, které počítaly s tím, že banky budou muset navýšit kapitál o 4,5 miliardy až 15 miliard eur.
• Řecké banky budou zavřené do 6. července
  Řecké banky zůstanou zavřené až do 6. července, denní limit na výběr hotovosti z bankomatů byl stanoven...
• Řecké banky dnes zůstanou zavřené
  Řecké banky dnes zůstanou zavřené, Řekové tak budou moci nadále vybírat peníze pouze z bankomatů...
• Řecké banky mají dost hotovosti
  Řecko nebude muset několik týdnů žádat Evropskou centrální banku (ECB) o zvýšení nouzového financování...
• Řecké banky mají hotovost jen do pondělí
  Řecké banky mají hotovost jen do pondělního rána, další vývoj bude záviset na postupu Evropské centrální...