Řecká krize je pro EU nejhorší v její historii

Krizové momenty v historii Evropské unie a jejího předchůdce Evropských společenství (ES):

14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do ES; kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958).

Červenec 1965 - Spory o kompetence rodící se Evropské komise (EK), o způsob hlasování i o financování společné zemědělské politiky vyústily v takzvanou krizi prázdné židle - Francie se následující půlrok neúčastnila zasedání orgánů ES. Krizi ukončil v lednu 1966 tzv. lucemburský kompromis: francouzský prezident Charles de Gaulle prosadil pro hlasování v Radě ministrů právo veta v případě "velmi důležitého národního zájmu".

27. listopadu 1967 - Paříž opět vetovala přihlášku Británie, jež se stala členem ES až v roce 1973 (s Dánskem a Irskem).

30. listopadu 1979 - Prohlášením "chci své peníze zpátky" na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.

23. února 1982 - Grónsko, jež získalo v roce 1979 vnitřní samosprávu na Dánsku, si v referendu odhlasovalo odchod z ES.

2. června 1992 - Dánové těsně a překvapivě odmítli v referendu maastrichtskou Smlouvu o EU. Schválili ji o rok později poté, co jim byly z této smlouvy přiznány výjimky.

17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 nahrazena eurem); lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne.

28. listopadu 1994 - Norsko v referendu odmítlo ratifikovat smlouvu o svém vstupu do EU; poprvé tak učinilo už v září 1972.

16. března 1999 - EK podala poprvé kolektivní demisi (kvůli zpronevěře a špatnému hospodaření v jejích úřadech).

28. září 2000 - Dánsko v referendu odmítlo vstup do eurozóny.

7.-11. prosince 2000 - Nejdelší summit unie v historii ve francouzské Nice přijal další revizi Smlouvy o EU, nutnou kvůli největšímu rozšíření unie (o 10 zemí od května 2004). Horkou jehlou šitá smlouva, jejíž ratifikaci zkomplikovali Irové (v červnu 2001 ji v referendu odmítli, v říjnu 2002 ji schválili), počítala jen s 27 členy unie. Takže ještě než vstoupila v únoru 2003 v platnost, začala EU na jaře 2002 připravovat euroústavu.

25. listopadu 2003 - Rada ministrů EU rozhodla nezahájit proti Francii a Německu sankční proceduru dle Paktu stability za soustavné překračování limitu rozpočtového deficitu. Následovalo jednání o změnách paktu, které nakonec schválil summit EU v březnu 2005. Podle některých tak pakt de facto ztratil smysl.

29. května 2005 - Francouzi v referendu odmítli euroústavu, jež se rodila od jara 2002 a měla mj. zefektivnit fungování unie a dát jí právní subjektivitu; tři dny nato ji odmítli Nizozemci. Lídři EU si pak dali čas na rozmyšlenou, v němž ustavili "radu moudrých", jež vymyslela z euroústavy udělat novou smlouvu. Ta vznikla za půl roku a v prosinci 2007 byla podepsána v Lisabonu.

12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mj. komisaře pro každou zemi EU). O této smlouvě rozhodovaly též ústavní soudy mimo jiné v Británii, Německu, Polsku a ČR, kde s dokončením ratifikace otálel prezident Václav Klaus, jenž ji ratifikoval jako poslední z EU v listopadu 2009 poté, co summit přislíbil ČR výjimku z aplikace Listiny základní práv EU.

2. května 2010 - Eurozóna schválila pomoc pro zadlužené Řecko; šlo o první sanaci země eurozóny jejími členy, ačkoli unijní smlouvy takovou možnost nepřipouští (země ale využily článku 122: v případě katastrofy činit opatření bez ohledu na legislativu). Pomoc poté dostaly též Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Na rozdíl od nich však Řecko obdrželo ještě druhý balík pomoci a ani ten mu zatím nestačil.

Šárka Nobilisová

Čtěte více

• Řecká ekonomika v závěru roku klesla
  Řecká ekonomika se na konci loňského roku propadla hlouběji, než se původně odhadovalo. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl ve čtvrtém čtvrtletí proti předešlému kvartálu o 1,2 procenta a pokles vykázal i v meziročním srovnání. V konečných údajích to dnes uvedl řecký statistický úřad ELSTAT.
• Řecká ekonomika vzrostla o 0,5 procenta
  Řecká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí podle očekávání tempem 0,5 procenta ve srovnání s minulým kvartálem. Podpořil ji hlavně vývoz a vyšší vládní výdaje. Údaje dnes zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT.
• Řecká ekonomika v 1Q klesla o 1,1 %
  Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 1,1 procenta. Je to nejpomalejší tempo...
• Řecká ekonomika v 1Q obnovila pokles
  Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí obnovila mezičtvrtletní pokles, v meziročním srovnání se pak její propad...
• Řecká ekonomika zpomalila svůj pokles
  Řecká ekonomika v posledním loňském čtvrtletí meziročně klesla o 2,6 procenta a zaznamenala nejnižší ztrátu...
• Řecká ekonomika zůstala loni bez růstu
  Řecká ekonomika loni celkově stagnovala, hodnota hrubého domácího produktu (HDP) zůstala na předloňské úrovni 184,5 miliardy eur (zhruba pět bilionů Kč). V dnešní předběžné zprávě za celý rok to oznámil řecký statistický úřad ELSTAT. Země tak zaznamenala horší výkon, než očekávali její věřitelé.
• Řecká ekonomika zůstane i letos v recesi
  Řecká ekonomika loni klesla zhruba o půl procenta, což je méně, než se čekalo. V letošním roce by ale...
• Řecká inflace klesla zpět pod jedno procento
  Inflace v Řecku sestoupila v červnu poprvé po pěti měsících zpět pod jedno procento. Její meziroční míra počítána podle metodiky Evropské unie klesla na 0,9 procenta z květnových 1,5 procenta, sdělil dnes řecký statistický úřad.
• Řecká inflace se vrátila do záporného pásma
  Meziroční inflace v Řecku se v září vrátila do záporného pásma. Spotřebitelské ceny klesly v měření...
• Řecká inflace zůstala v kladném pásmu
  Meziroční míra inflace v Řecku zůstala v červenci druhý měsíc za sebou v kladném pásmu. Spotřebitelské ceny stouply...
• Řecká krize může zastínit jednání G7
  Podle oficiálního programu se sice na nadcházejícím summitu rozvinutých ekonomik skupiny G7 o dluhové...
• Řecká krize ohrožuje sen o Evropské unii
  Evropské selhání při snaze řešit řeckou dluhovou krizi hrozí trvale poškodit poválečný sen o "ještě těsnějším...
• Řecká krize ovládla začátek summitu G7
  Problém zadluženého Řecka dominoval prvním hodinám vrcholné schůzky skupiny G7, která včera začala...
• Řecká krize prý ekonomiku USA neohrožuje
  Řecká dluhová krize nepředstavuje pro ekonomiku Spojených států velké ani přímé ohrožení. Uvedl to dnes podle...
• Řecká krize stále není u konce
  Ministři financí zemí platících eurem by se měli velmi brzy opět sejít kvůli situaci v Řecku, které se...
• Řecká krize v číslech
  Řecká krize v číslech (EU kvůli krizi Řecka svolala na 12. července mimořádný summit)...
• Řecká levice slibuje zrušit úsporná opatření
  Řecká opoziční levicová formace SYRIZA slíbila, že když vyhraje předčasné parlamentní volby, zruší...
• Řecká nezaměstnanost klesla
  Míra nezaměstnanosti v Řecku v květnu klesla na 25 procent z 25,6 procenta v předchozím měsíci. Dostala...
• Řecká nezaměstnanost klesla na 26,6 %
  Míra nezaměstnanosti v Řecku ve druhém čtvrtletí klesla na 26,6 procenta, zatímco v předchozím...
• Řecká nezaměstnanost na novém rekordu
  Míra nezaměstnanosti v Řecku stoupla v posledním čtvrtletí loňského roku na 26 procent ze 24,8 procenta...