Ministři financí EU se zabývají fiskálními pravidly, čeká se komplikovaná debata

Ministři financí Evropské unie dnes na jednání v Lucemburku od rána debatují o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou loni navrhla Evropská komise (EK). Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat.

"Potřebujeme nová pravidla a potřebujeme, aby platila od 1. ledna 2025,“ řekl českým novinářkám v Lucemburku ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministry podle něj dnes čeká na toto téma "nejdelší a nejkomplikovanější debata".

Evropská komise navrhla změnu soustavy pravidel nastavených s cílem konsolidovat veřejné rozpočty a stlačit veřejný dluh na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Základem návrhu je už několikátá úprava takzvaného Paktu stability a růstu. Tato unijní fiskální pravidla vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce letošního roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.

Ministři financí se už na svém březnovém zasedání shodli, že v budoucnu by měly státy začít znovu respektovat oba zmíněné stropy vůči HDP, komise by ale podle nich měla větší důraz klást na individuální situaci jednotlivých států.

Ministři financí EU budou dnes rovněž schvalovat aktualizovaný Národní plán obnovy (NPO) České republiky, který Evropská komise schválila 26. září. V Praze to tehdy po jednání s premiérem Petrem Fialou oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Schvalovat se budou i národní plány čtyř dalších zemí - Portugalska, Španělska, Nizozemska a Slovinska.

Revidovaný český NPO má nyní hodnotu 9,2 miliardy eur (asi 226 miliard Kč), přičemž 8,4 miliardy eur je v grantech a 818 milionů eur v půjčkách. Proti původní alokaci je to zvýšení asi o 2,2 miliardy eur. Celkově nyní plán zahrnuje 58 reforem a 105 investic. Upravený plán se zaměřuje na zelenou transformaci a věnuje 43 procent (oproti 42 procentům v původním plánu) dostupných prostředků na opatření, která podporují klimatické cíle.

Tématem na zasedání v Lucemburku je rovněž debata o aktuální situaci, pokud jde o hospodářský a finanční dopad agrese Ruska vůči Ukrajině. Ministři se budou zabývat mimo jiné i použitím zmrazeného ruského majetku ke kompenzaci škod způsobených válkou. "Určitě se o tom budeme bavit. Tady by bylo potřeba nalézt evropské řešení, situace nebude jednoduchá zejména z ústavněprávního hlediska," uvedl k tomu Stanjura.

Evropská unie zatím o využití zmrazených ruských aktiv nerozhodla, státy mimo jiné čekají, s jakými návrhy ohledně dalšího postupu přijde Evropská komise. Jediná Belgie už minulý týden při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bruselu oznámila, že zřídí fond na pomoc Ukrajině a příští rok do něj vloží 1,7 miliardy eur (téměř 42 miliard Kč). Peníze budou pocházet ze zdanění zisků ze zablokovaných ruských aktiv v belgických bankách.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ministři financí eurozóny podpořili Řecko
  Ministři financí eurozóny podporují možnost poskytnout Řecku záložní úvěr poté, co země na konci...
• Ministři financí eurozóny proberou Řecko
  O řeckých finančních potížích budou dnes v Lucemburku jednat ministři financí zemí, které platí společnou...
• Ministři financí eurozóny proberou Řecko a Španělsko
  V Bruselu se dnes odpoledne sejdou ministři financí členských zemí eurozóny.
• Ministři financí eurozóny schválili úvěr pro Kypr
  Ministři financí eurozóny schválili záchranný úvěr pro Kypr. Na tiskové konferenci v Dublinu to řekl šéf...
• Ministři financí eurozóny vyberou nového předsedu svých jednání
  Ministry financí zemí platících eurem dnes čeká rozhodování o novém šéfovi svých schůzek. Funkční období stávajícího předsedy této takzvané euroskupiny Jeroena Dijsselbloema z Nizozemska končí 12. ledna. O jeho křeslo mají zájem čtyři kandidáti, jedním z nich je šéf slovenské státní pokladny Peter Kažimír.
• Ministři financí eurozóny vyzvali Řím k úpravě rozpočtových plánů
  Ministři financí členských zemí eurozóny dnes podpořili názor Evropské komise, že návrh italského rozpočtu na příští rok porušuje pravidla EU a že by měl Řím své rozpočtové plány změnit. Informují o tom agentury Reuters a DPA.
• Ministři financí EU se dnes schází kvůli záchraně eura
  Hledat cestu z dluhové krize a jednat o záchraně eura budou ode dneška do soboty v Polsku ministři financí Evropské unie.
• Ministři financí EU se neshodli na rozpočtu
  Ministři financí zemí Evropské unie v noci na dnešek v Lucemburku nedokázali najít společnou představu toho, jak a z jakých zdrojů by měl být v budoucnosti naplňován rozpočtový nástroj eurozóny. Před červnovým summitem EU příští týden ale domluvili základní obrysy budoucího nástroje, a téma tak opět na stůl dostanou premiéři a prezidenti členských států za týden v Bruselu. Novinářům to na ranní tiskové konferenci řekl Mario Centeno, šéf euroskupiny, tedy schůzek ministrů financí zemí, kde se platí eurem.
• Ministři financí EU se neshodli na záchranném plánu pro ekonomiky
  Ministři financí zemi Evropské unie se ani po dlouhém nočním jednání neshodli na společném plánu, jak povzbudit své ekonomiky po koronavirové krizi. Zástupcům vlád se nepodařilo najít kompromis v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů ze záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno proto po 16 hodinách odložil další jednání na čtvrtek.
• Ministři financí EU se shodli na řešení bankovních krizí
  Ministři financí EU se dnes nad ránem shodli na pravidlech pro řešení bankovních krizí. Náklady za...
• Ministři financí EU schválili český plán obnovy, přinese asi 180 miliard Kč
  Ministři financí zemí Evropské unie dnes odsouhlasili český Národní plán obnovy. Informovala o tom Rada EU. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise musí ČR před první řádnou platbou plánovanou na příští rok vyřešit problematiku střetu zájmů.
• Ministři financí EU zkusí domluvit rozdělení peněz na odchod od ruských energií
  Ministři financí zemí Evropské unie se dnes pokusí shodnout na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) z balíku, který má státům pomoci odbourat závislost na energiích z Ruska. Část zvláště jihoevropských zemí však není spokojena s klíčem pro přidělování peněz a české předsednictví se do poslední chvíle pokouší najít kompromis přijatelný pro většinu států. Podle diplomatů zatím není jisté, zda se to podaří.
• Ministři financí formálně doporučili Lagardeovou do čela ECB
  Ministři financí zemí EU dnes formálně doporučili jmenovat Christine Lagardeovou novou předsedkyní Evropské centrální banky (ECB). Na twitteru o tom informoval aparát Rady EU. Krok se očekával, na nominaci stávající šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) do čela klíčové finanční instituce eurozóny se před týdnem na mimořádném summitu k personálním otázkám dohodli prezidenti a premiéři zemí Evropské unie.
• Ministři financí G20 jednali na Bali, neshodli se stran války na Ukrajině
  Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 na závěr dvoudenní schůzky na indonéském ostrově Bali nevydali společné prohlášení, důvodem byly podle agentury Kjódó spory ohledně ruské války na Ukrajině. Předmětem jednání byla zejména potravinová a energetická krize.
• Ministři financí G7 se dohodli na zastropování cen ruské ropy i ropných produktů
  Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se dnes dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury.
• Ministři financí G7 zahájili schůzku, kde proberou i minimální globální daň
  V Británii začala dvoudenní schůzka ministrů financí skupiny nejvyspělejších zemí G7, která se mimo jiné věnuje daním. Jde o první podobné setkání, které se koná osobně, zatímco ta dosavadní se za poslední rok vinou pandemie konala virtuálně. Ministři se budou snažit načrtnout obrysy dohody, která by stanovila minimální daň ze zisku globálních firem - podle Spojených států by mohla činit 15 procent. Evropské země chtějí, aby se dohoda týkala i všech velkých technologických firem z USA, nejen Facebooku, Amazonu či Googlu.
• Ministři financí jednají o náplni a využití rozpočtu eurozóny
  Ministři financí zemí platících eurem by dnes měli rozhodnout o tom, jak naplnit takzvaný rozpočet eurozóny a komu z něj poskytovat peníze. Při příchodu na jednání to prohlásil šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se může ministerská schůzka protáhnout do pozdního večera. Zasedání budou přítomni i zástupci států s vlastní měnou, kteří budou chtít slyšet, jaké finance budou ve víceletém rozpočtu EU vyhrazeny pro jejich země.
• Ministři financí jednají o záchranném plánu, Centeno věří dohodě
  Země eurozóny jsou velmi blízko shody na plánu pro oživení ekonomik po koronavirové krizi. Před začátkem dnešní videokonference ministrů financí Evropské unie to prohlásil předseda euroskupiny Mario Centeno, podle něhož by měli všichni ministři ukázat vůli ke kompromisu. Pod tlakem dalších států se ocitlo Nizozemsko, které dosud blokovalo návrh na využití téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek.
• Ministři financí oznámí, že Španělé a Portugalci nezvládli deficit
  Ministři financí zemí EU dnes s velkou pravděpodobností potvrdí, že Portugalsko a Španělsko v letech 2014...
• Ministři financí projednají plán proti praní špinavých peněz
  Budoucí strategii boje proti praní špinavých peněz projednají dnes ministři financí Evropské unie na svém zasedání v Lucemburku. Debatovat budou mimo jiné o tom, zda nezpřísnit stávající pravidla či nezřídit nový úřad dohlížející na finanční operace. Proberou i kritéria pro vytvoření seznamu rizikových zemí.