V minulém článku Tam kde není vůle, není ani cesta jsme se věnovali tématice tzv. nesplnitelných snů, což považuji za moderní fenomén, kterým se lidé sami spoutávají, aby si ztížili cestu ke štěstí. Btw všimli jste si někdy, jak se lidé rádi předhání v tom, kdo víc pracuje, kdo je víc nemocný, kdo je na tom hůř? Asi je prostě jenom “cool“ plácat se v problémech…
V dnešním článku budeme v tématice životních cílů pokračovat, ale podávíme se na toto téma z trochu jiné perspektivy. Existuje totiž specifická skupina cílů, která může jejich nositele spíše paralyzovat. Jedná se o takové cíle, které byly do hlavy člověka vloženy, a to buď rodiči, rodinou, okolím, médii, televizí, filmy atd. Nyní si tedy řekneme něco více o těchto o vložených cílech.
Životní cíl nebo manipulace?
Už jako děti máme tendenci se profilovat (hrát si) na hrdiny, které známe z vyprávění nebo z televize. Malé děti se učí tak, že okoukávají chování dospělých, které poté napodobují. Tento vrozený způsob učení je v moderní době krapet pokřiven tím, že rodiče posadí své děti před TV, tablet nebo mobil a dítě místo okoukávání životních návyků svých rodičů, okoukává návyky fiktivního hrdiny z displeje.
Již zde může vznikat zárodek něčeho, co v budoucnu může přinášet problémy nebo obtíže a život tak znesnadňovat. Jde totiž o to, že když se malé dítě příliš vyprofiluje podle vzoru hrdiny z displeje a ten svých cílů dosahuje pomocí podvodů, lhaní a špatného chová, bude dítě podvědomě vědět, že takovéto chování může vést k jeho cíli a bude jej praktikovat.
Dalším, možná ještě větším problém, je přebírání cílů jiných. Každý člověk na světě se chce mít dobře, žít v lásce a být šťastný. Ovšem společnost poskytuje trochu zkreslené informace toho, jak by takový člověk měl vypadat. Pokud se dítě nebo člověk na začátku své kariéry nikdy nesetkal s miliardářem, tak vůbec netuší, jak tento člověk přemýšlí či jak se chová atd. Když se tedy například mladý podnikatel snaží stát bohatým, profiluje se do představy bohatého člověka, kterého opět viděl nejspíše na displeji svého chytrého zařízení a chování takovéhoto člověka vůbec nemusí být tím, co by mělo vést k cíli.
Trading jako vložený cíl
Povídáním o vložených cílech jsem se chtěl dostat k tomu, že i trading může být u někoho pouze nástrojem, který by mohl, podle vloženého profilu hrdiny, sloužit k tvorbě bohatství. Přitom cesta pro daného člověka k bohatství vůbec přes trading nevede. Například se k tomuto traderovi dostala informace, že úspěšný obchodník sedí pár hodin u PC, vydělá si za rok velké peníze a je v pohodě. Tato převzatá představa poté naráží na skutečnost, která je samozřejmě trochu jiná a nastává konflikt mezi vysněným iluzorním stavem a tím skutečným. A ejhle deprese je na světě.
Tento princip profilování do falešných hrdinů s falešnými cíli je jednou z překážek, kterou je potřeba při cestě za štěstím překonat. Samozřejmě vše začíná uvědoměním si toho, zda je cíl skutečný, nebo vložený, což se pozná velmi jednoduše. Pro skutečný cíl je schopen člověk si dojít, zatímco na falešný cíl člověk čeká.
Děkuji za přečtení.
Martin Klass
