Příjmy do státní pokladny

13.01.2023 Rozpočtový schodek Spojených států se v prosinci meziročně zčtyřnásobil na 85 miliard dolarů (bezmála 1,9 bilionu Kč). Příjmy státní pokladny se minulý měsíc mírně snížily, zatímco výdaje vzrostly na nový prosincový rekord, k čemuž přispěly vyšší úrokové náklady na federální dluh. Oznámilo to včera americké ministerstvo financí.

03.01.2020 Hospodaření české vlády za rok 2019 skončilo nižším než původně plánovaným schodkem. Ten tak namísto 40 mld. Kč za uplynulý rok činil 28,5 mld. Kč. Přesto se jedná o nejvýraznější deficit od roku 2015. Ani v posledním měsíci roku se nepodařilo dohnat původně plánované daňové příjmy státní pokladny, když výběr daní zaostal za plánem o 11 mld. Kč. Na tomto manku se největší měrou podílel výběr DPH, kde chybělo zhruba 6,5 mld. Kč a pojistného na sociální zabezpečení, kde se nevybralo téměř 5 mld. Kč. Lehce nad plánem naopak skončilo inkaso ze spotřební daně či daní majetkových. Zdaleka největší nepravidelný příjem ovšem plynul z kapitoly operací státních finančních aktiv, odkud v posledním měsíci roku přiteklo přes 20 mld. Kč., čímž došlo k netradičně výraznému navýšení příjmů. Výdajová strana se pak vyvíjela v souladu s plánem, když investiční výdaje převýšily rozpočet pouze o necelé 3 mld. Kč, zatímco běžné výdaje o zhruba 16 mld. Kč.

01.04.2021 Že nebude březnový výsledek hospodaření státu veselé čtení pochyboval málokdo a konečný výsledek, tedy deficit na úrovni 125,2 mld. Kč, skutečně důvod k oslavě nezavdává. Srovnávání s jakýmkoliv předchozím rokem pozbývá smyslu, jelikož se liší o řád – například vloni se po březnu jednalo „jen“ o schodek 44,7 mld. Kč. Zatímco příjmy státní pokladny se meziročně o zhruba deset procent snížily, výdaje naopak zaznamenaly desetiprocentní nárůst. Čistě aritmeticky tak je trajektorie deficitu momentálně nastavena na plánovaných 500 mld. Kč za celý letošní rok, byť snad nelze předpokládat, že ekonomika zůstane uzavřená po celou dobu.

20.01.2021 Dnes je v kalendáři inaugurace nadcházejícího prezidenta USA Joe Bidena. A ačkoliv je samotná ceremonie ryze symbolická, představuje předání moci v Bílém domě pro ekonomiku, finanční trhy i zahraniční politiku významné změny. Z ekonomického hlediska lze od administrativy Bidena počítat s více expanzivní fiskální politikou čítající například výraznější podpůrný vládní balíček, což by se mělo promítnout ve vyšším ekonomickém růstu. Současně to s sebou nese riziko směrem k vyšší inflaci. Trhem očekávaná inflace měřená inflačním swapem 5Y5Y stoupla od konce listopadu z 2,15 % na 2,45 %. Na straně druhé je však třeba očekávat vyšší daně v korporátním sektoru (28 % namísto 21 %) a výraznější progresivní zdanění přesahující 39 % pro nejvyšší příjmovou kategorii. To vládě sice vygeneruje vyšší příjmy, nicméně na seznamu jsou vysokonákladové položky, které státní pokladnu naopak zatíží. Příkladem je dosažení emisních cílů „Green Deal“ nebo navázání na tzv. Obamacare, která představuje alternativu k privátnímu zdravotnímu pojištění především pro nízkopříjmové skupiny. Z politického hlediska lze od Bidena očekávat distancování od „America first“ přístupu a návrat k multilateralismu. Na domácí scéně pak bude Joe Biden čelit polarizaci společnosti. Jistou výzvou bude obnovit v očích veřejnosti přesvědčení, že republikáni a demokraté usilují o spolupráci a nestojí si vždy v cestě.

01.08.2021 Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek nařídilo daňovému úřadu IRS, aby poskytl jednomu z výborů Sněmovny reprezentantů požadovaná daňová přiznání exprezidenta Donalda Trumpa. Ministerstvo tak zvrátilo stanovisko z éry Trumpova prezidentství, výbor pro státní příjmy podle něj svou žádost dostatečně zdůvodnil, informují agentury Reuters a AP. Některá Trumpova přiznání už získala prokuratura v New Yorku, která na přelomu června a července obvinila jeho firmu Trump Organization z daňových podvodů.

06.10.2013 Současná debata v americkém Kongresu o podobě zákona o státních výdajích zastínila fakt, že americká vláda se rychle blíží limitu, po jehož dosažení si už nebude schopna půjčovat peníze. Den, kdy narazí na takzvaný dluhový strop, připadá na 17. října. Většina ekonomů a investorů považuje právě spory kolem zvýšení dluhového stropu za mnohem významnější z hlediska dopadů na ekonomiku, protože v krajním případě mohou být zdrojem nové globální finanční krize.

03.11.2020 „V letošním roce se vybere na daních z tabákových výrobků méně peněz, než se očekávalo. Jasně se ukazuje, že vyšší zdanění tabákových výrobků nemusí automaticky vést k vyšším příjmům státní pokladny,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

02.08.2021 Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.

16.12.2024 Klíčovou pro obnovu Sýrie po svržení režimu prezidenta Bašára Asada povstalci bude oživení ropného sektoru, který se před občanskou válkou podílel z pětiny na hrubém domácím produktu země. A příjmy z ropy v roce 2010 činily více než polovinu příjmů státní pokladny. Toto odvětví zdevastovala, stejně jako celou zemi, válka a k jeho oživení budou potřeba zejména dvě věci: peníze a zrušení mezinárodních sankcí, napsal dnes deník The National.

01.02.2021 Státní kasa pokračuje i v roce 2021 na loňské trajektorii, a zatímco v předchozích letech vykazovala po prvním měsíci roku zpravidla spíše přebytky, nyní je tomu naopak. Nepoměr mezi výdaji a příjmy dosáhl 31,5 mld. Kč. Oproti loňskému lednu je tak deficit hlubší o 23,5 mld. Kč, byť Ministerstvo financí upozorňuje, že letos již došlo k převodu 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, což se před rokem událo až v únoru.