Meziměsíční vývoj inflace

16.02.2024 Tuzemská inflace za leden překvapila výraznějším poklesem, a to i v jádrové složce. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zpomalil na pouhých 2,3 % po prosincových 6,9 %. Na tom se podílel meziroční pokles cen potravin podpořený snížením sazby DPH, stejně tak ale i nižší jádrová inflace. Ta klesla z prosincových 3,6 % na 2,9 % y/y a těsně se tak dostala do tolerančního pásma centrální banky. Překvapivě slabý byl také meziměsíční vývoj jádrových cen, které podle našeho odhadu po sezonním očištění v průměru zhruba stagnovaly. V posledních měsících loňského roku přitom meziměsíční jádrová inflace rostla a v anualizovaném vyjádření se pohybovala poblíž 3 %.

13.11.2017 V centru dění tento týden bude projednávání americké daňové reformy. Na obou březích Atlantiku se to také bude hemžit vystoupeními centrálních bankéřů. Z dat zaujme především další odhad růstu HDP za 3Q v eurozóně, který by měl udržet solidních 0,6 % y/y a dalších evropských států. Hospodářský růst v 3Q bude oznámen i v regionu centrální Evropy. Ten by podle našeho odhadu měl zpomalit, což bude hlavně patrné v ČR. Tento týden kromě dat zaplní i vystoupení centrálních bankéřů Druhý odhad HDP eurozóny nepřinese žádnou změnu. Předstihové ukazatele během léta vykreslovaly růžový obrázek, který by Eurostat měl potvrdit. Pokračující pozitivní údaje indikátorů důvěry naznačují, že solidní tempo ekonomického růstu by mělo pokračovat i v závěrečném čtvrtletí roku. Navíc ekonomové SG jsou schopni identifikovat především pozitivní rizika související s vývojem HDP. Odhadovaná struktura růstu HDP v 3Q by měla spočívat na spotřebě domácností a vyšší investiční aktivitě. Tvrdá data, jako průmyslová aktivita, obrázek o růstu HDP potvrzují, ovšem s výjimkou zářijového údaje. Ten především v Německu a Itálii zakolísal, což hodnotíme, ale jako jednorázový jev. Německý hospodářský růst v 3Q by měl vykázat stejnou dynamiku jako celek eurozóny. Ekonomové SG předpokládají, že struktura zveřejněná na konci listopadu ukáže na neutrální vliv čistých exportů a relativně solidní podporu růstu ze strany soukromé spotřeby a investic. ZEW index v listopadu výrazně přidal. Ten zatím za ostatními srovnatelnými ukazateli zaostával. Odhad SG ovšem naznačuje, že právě v listopadu by už konečně mohl jejich vývoj dohnat. Spotřebitelská inflace v USA v říjnu zpomalí na pouhou desetinu procenta meziměsíčně. Jádrová inflace tak vykázala vyšším tempo růstu. Tu v říjnu přestaly ve větším měřítku ovlivňovat nájmy a ceny ubytování. Novým velkým hybatelem jádrové inflace tak budou ceny léků a také ceny ojetých aut. Prodej aut také stojí za růstem maloobchodních tržeb v USA. Jejich důležitou skupinou je prodej nákladních vozidel, která představují pro dealery vyšší marži. Evropská inflace za říjen bude potvrzena na hodnotách prvotního odhadu, tedy 1,4 % y/y při 0,1 % m/m. Data o vývoji amerického průmyslu v říjnu přinesou spíše pozitivní zprávy. Meziměsíční růst by měl akcelerovat o desetinu na 0,4 % m/m. I využití kapacit se podle odhadu ekonomů SG zvýšilo. Pátek pak po celém týdnu bude klidnější. Vystoupení M. Draghiho by po úterní konferenci ve Frankfurtu, kde vystoupí špičky světových centrálních bank včetně šéfa ECB M. Draghiho, by jeho další řeč tento týden nemusela přinést nic dalšího nového. Klidný vývoj kurzu eura vůči dolaru pokračoval i minulý týden Minulý týden pokračoval kurz eura proti dolaru v nezajímavém vývoji, který byl determinován jak slabým trendem, tak i nízkou volatilitou kolem něj. Kurz USD/EUR minulé pondělí otvíral na hladině kolem 1,161, aby do pátku oslabil o 0,4 % na 1,166. Kurz neměl mnoho impulsů k reakci, protože zásadních dat jsme se minulý týden nedočkali a ta ostatní potvrzovala nastavené trendy vývoje v jednotlivých ekonomikách. Ani politické události nepřinesly zásadní informace. Americký prezident cestoval po Asii a do úterý 14. 11. ještě bude. Proto i projednávání daňové reformy bude pokračovat až tento týden. V Evropě se zase nepodařil žádný posun v jednání ohledně Brexitu. Růst HDP v regionu ve 3. čtvrtletí zpomalil Finální údaje polské spotřebitelské inflace potvrdí první odhad. Za akcelerací meziměsíční dynamiky cen stojí hlavně potraviny a pohonné hmoty. Vývoj jádrové inflace by měl podle odhadu ekonomů SG zůstat na stabilním tempu 0,9 % y/y. Silná průmyslová aktivita v Polsku v září pravděpodobně podpořila růst exportů. Riziko růstu importů je vysoké, ačkoliv data z předcházejícího měsíce ukázala, že silná poptávka domácností má na import neutrální dopad. Hlavním hybatelem oživených importů proto bude případně rostoucí investiční aktivita. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v regionu pravděpodobně zpomalil. Zásadní dopad do mezičtvrtletního tempa je odhadován pro Českou republiku. Automobilový průmysl kvůli celozávodním dovoleným během prázdnin vykázal nižší růst, což podle nás není plně reflektováno odhadovanou sezónností. Nicméně to je pouze statistický fenomén, proto z toho nevyvozujeme žádné závěry pro celoroční růst. Dynamika HDP v Polsku zpomalila pouze mírně. Hlavním faktorem tamního ekonomického tempa je spotřeba domácností. Pozitivně přispěl i čistý export a také obnovený růst investic. Dynamika cen průmyslových výrobců v České republice v říjnu zpomalila navzdory nadále rostoucím cenám ropy. Meziroční tempo růstu zpomalilo také v důsledku nízké srovnávací základy z loňského roku. Nižší věk odchodu do důchodu v Polsku, který začal platit od října, přinesl nejspíše další tlaky na růst mezd, ale také omezil růst zaměstnanosti. Tamní sociální pojišťovna odhaduje, že asi 2 % pracovní síly může odejít do důchodu dříve, než umožňovala dřívější úprava. Tito pracovníci by nemuseli být na pracovním trhu nahrazeni díky vyšší produktivitě firem nebo z důvodu nedostatků zaměstnanců. Na druhou stranu toto se bude týkat spíše menšího množství lidí, protože většina těch, na které se vztahuje posun důchodového věku je už i tak mimo pracovní trh. Vyšší inflace podpořila trend sílící české měny Uplynulý listopadový týden přinesl pravidelnou měsíční dávku informací o vývoji české ekonomiky. Reálná data potvrdila, že i konec třetího čtvrtletní byl příznivý. Průmysl v září těžil z dobré kondice automobilové výroby, a to nejenom díky stále rostoucí poptávce po dražších modelech, ale svou roli sehrálo i zvýšení kapacit. Chladnější zářijové počasí naopak stimulovalo vyšší výrobu tepla a elektřiny. Akcelerace domácích zakázek ukázala na narůstající investiční aktivitu, která podle nás poroste i v dalších měsících. Při nedostatku pracovníků na trhu práce jsou dodatečně investice bez dalšího najímání zaměstnanců nutností. Firmy tak budou moci dostát rostoucí poptávce po své produkci a zároveň zvyšovat produktivitu, což je při sílícím kurzu české koruny nutnost především pro exportéry. Trh práce ukázal svou sílu i v prvním měsíci posledního letošního čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu poklesl o další 0,2 pb na 3,6 %, a to nejen díky sezónním faktorům. Dobrou zprávou je, že tento pozitivní trend se projevuje ve všech okresech ČR. Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo poklesl na pouhých 1,2. Není potom divu, že maloobchodní tržby v září zaznamenaly také solidní dynamiku. Vysoké prodeje zaznamenaly oděvy a obuv (vlivem chladnějšího počasí). Ceny v ekonomice pak tyto pozitivní trendy reálné ekonomiky reflektují. Meziroční inflace v říjnu akcelerovala na 2,9 %, při meziměsíčním růstu 0,5 %. Na tomto vývoji se podílely všechny hlavní složky, potraviny, pohonné hmoty i jádrové ceny. Podle naší prognózy ale inflace dosáhla svého vrcholu a v příštích měsících by měla zpomalovat. Dokonce roku se bude ještě pohybovat u horní hranice tolerančního pásma centrální banky a příští rok bude klesat až k inflačnímu cíli, protože předpokládáme, že ČNB bude dále zvyšovat své úrokové sazby. Kurz koruny na data z minulého týdne reagoval posílením z pondělních otvíracích hodnot pod 25,70 CZK/EUR až na páteční uzavírací úrovně kolem 25,50. Hlavním impulsem pro tento vývoj se ukázalo zveřejnění spotřebitelské inflace ve čtvrtek, kdy nad očekávání vyšší číslo přineslo okamžité posílení měny o 0,3 %.

12.02.2021 Vývoj inflace v lednu podle analytiků překvapil, především kvůli vývoji cen potravin. Ekonomové čekali totiž pokles meziroční inflace v lednu pod dvě procenta. V dalších měsících tak lze podle nich očekávat inflaci nadále kolem dvou procent, protože se mimo jiné obnoví růst cen pohonných hmot kvůli zdražující ropě. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich tak data potvrdila, že začátek roku je vždy spojen s vyšší nejistotou ohledně vývoje cen. Tu navíc letos umocnila pandemie, upozornili.

12.02.2021 Růst spotřebitelských cen byl v lednu o dost silnější, než se čekalo a meziroční inflace zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Vyšší než očekávaná inflace přišla v lednu především na vrub růstu cen potravin, výrazný meziměsíční nárůst hlásí také ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Jádrová inflace, jež nejvěrněji reflektuje vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, zřejmě v lednu vykázala meziroční zpomalení. ČNB nebude muset na vyšší než očekávanou reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky, neboť za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv. Vyšší lednová inflace nicméně může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, jež v důsledku vyšší startovací úrovně může zůstat nad úrovní dvouprocentního inflačního cíle i v dalších měsících.

12.08.2024 Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent. Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta.

11.10.2022 Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů (18 vs. Střední hodnota expertních odhadů dle Bloombergu: 17,2 procenta). Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční (0,8 vs. 0,2 procenta). Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas. Meziměsíční inflace stoupla ze srpnové úrovně 0,4 na zářijovou 0,8 procenta. To je poměrně výrazné zrychlení, které nesignalizuje inflační útlum. Na stranou druhou je třeba říci, že zářijová meziroční inflace nadále citelně zaostává za předpokladem České národní banky z její aktuální prognózy. ČNB totiž počítala s údajem 20,4 procenta.

19.02.2024 Ukazatele PMI z evropského průmyslu by měly navázat na vzestupný trend z předchozích měsíců, stále ale pravděpodobně zůstanou poměrně hluboko v pásmu kontrakce. Ani ve spotřebitelském sektoru není kvůli předchozímu poklesu kupní síly domácností situace zcela optimistická.

10.06.2021 První polovina týdne byla ve znamení příprav na dnešní den. Evropská centrální banka potvrdí svůj holubičí tón a spokojenost se současným nastavením měnové politiky. Nová prognóza ukáže silnější ekonomiku, ale inflaci stále pod cílem. Květnová inflace v USA ukáže pomalejší meziměsíční růst, meziročně však vyskočí na 4,7 %. Růst meziročního tempa zopakuje i tuzemská inflace, která podle nás v těchto měsících dosáhne svého vrcholu. Koruna se tak po třech týdnech stagnace může dočkat impulsu k výraznějšímu pohybu.

15.07.2024 Inflace se v červnu vrátila na dubnovou úroveň kolem 2,1 % r/r. Příznivý meziměsíční vývoj, kdy ceny začaly stagnovat, způsobil opětovný pokles inflace z 2,2 % na 2,1 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje regulované ceny a další administrativní opatření, dokonce zaznamenala úroveň pouze 1,8 %, což by znamenalo, že jsme dokonce pod cílem centrální banky. Odečteme-li také změny cen potravin, dostaneme čistou inflaci, která meziročně činila 2,3 %.

11.01.2019 Vývoj tuzemské inflace zůstává již dva měsíce na svém cíli díky nižším cenám pohonných hmot. Naši ekonomiku táhne zejména domácí poptávka.