Globální pracovní síly

25.03.2024 V dnešním článku se podíváme na mezinárodní vztahy a seznámíme se s různými organizacemi. Rozebereme si, jak tyto organizace spolupracují a které dohody jsou pro mezinárodní vztahy nejdůležitější. Nakonec se podíváme na jejich vliv na ekonomiku a spotřebitele.

01.11.2018 Bankovní rada ČNB dnes rozhodla počtvrté v řadě a popáté v tomto roce zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba byla navýšena na úroveň 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační a to hlavně z důvodu očekávaného vyššího růstu mezd. Dalším faktorem je slabší kurz koruny, který zvyšuje dovozní ceny importérů. Nová prognóza centrální banky počítá s jen zanedbatelně nižším růstem ekonomiky v následujících letech. Míra inflace by měla vygradovat v první polovině příštího roku a přiblížit se ke třem procentům. Následně by měla postupně klesat ke dvouprocentnímu cíli centrální banky v důsledku prudkého posílení koruny. V souladu s tímto vývojem vidí centrální banka prostor pro další zvyšování úrokových sazeb v prvním čtvrtletí příštího roku.

22.11.2022 PROPOUŠTĚNÍ: Počet propuštěných zaměstnanců v technologickém sektoru, od Amazonu po Twitter, se celosvětově zvýšil na 135 000 v 850 společnostech a investoři se obávají recese způsobené bílými límečky. To je nepravděpodobné. Sektor zaměstnává příliš málo lidí, stále najímá a propouštění je jeho vlastním idiosynkratickým motorem. Technologický sektor zažívá dvojí úder: normalizující se postpandemický růst a prudce nižší ocenění způsobené výnosy dluhopisů. Technický sektor tvoří více než třetinu indexu S&P 500, ale pouze 3 % pracovní síly v USA, což je další výrazná připomínka toho, že akciové trhy nejsou ekonomikou.

14.08.2017 Japonská ekonomika měla na své poměry relativně dobrý rok 2016, když vzrostla o 1,0 %. Toto makroekonomické momentum se přeneslo také do roku 2017, když ekonomové očekávají růst japonského HDP za celý letošní rok o 1,3 %. Tato pozitivní dynamika je tažena především příznivým externím prostředím, které pro Japonsko znamená vyšší exporty. Hospodářskému růstu pomáhá také podpůrný fiskální balíček, který vláda schválila v srpnu loňského roku. Střednědobý ekonomický výhled je ovšem poměrně nejistý, a to především z toho důvodu, že dynamika domácí soukromé spotřeby a firemních investic je relativně slabá. Jako klíčový problém se ovšem jeví velice slabá dynamika cenové hladiny. V loňském roce se japonská ekonomika ocitla po pěti letech opět v mírné deflaci při poklesu cenové hladiny o 0,1 % a ani letošní rok nebude o moc lepší - konsenzus ekonomů počítá s růstem cen o pouhých 0,5 %.

18.04.2024 V dnešním článku přejdeme k dalšímu pilíři fundamentální analýzy, a to k pohledu do budoucnosti. Konkrétněji se dnes podíváme na technologické inovace a podrobně si rozebereme některé oblasti, které tam spadají, jako je umělá inteligence nebo třeba blockchain. Nakonec si projdeme faktory, které technologické inovace ovlivňují, a také jejich dopad na ekonomiku.

14.05.2015 Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney odmítl obavy, že levná pracovní síla ze zahraničí...

30.12.2023 V tomto každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – den za dnem jak události přicházely na trhy.

07.06.2017  Optimismus, který ve Francii propukl po zvolení Emmanuela Macrona prezidentem, skrývá rostoucí obavu části populace, že Národní fronta vyhraje prezidentské volby v roce 2022, pokud současná vláda nedokáže splnit své sliby. Tato obava by mohla podpořit volební strategii během všeobecných voleb 11. a 18. června a pomoci vládě získat absolutní většinu potřebnou k realizaci reforem.

11.02.2013 Většina forex traderů využívá při svém obchodování hlavně technickou analýzu, nicméně pro obchodníky může být zajímavý i fundamentální pohled. Jedním z příkladů je průzkum měn na základě parity kupní síly, což si detailně popíšeme v dnešním článku pomocí takzvaného „Big Mac indexu“.

29.04.2024 Tento článek se zabývá vlivem růstových sektorů na ekonomiku a spotřebitele. Ukazuje, jak tyto sektory formují ekonomický vývoj a jak mohou ovlivnit životy lidí. Zahrnuje i faktory, které ovlivňují růstová odvětví, a jejich vliv na pracovní trh, inovace a konkurenceschopnost. Dále se zaměřuje na to, jak vlády, soukromý sektor a investoři podporují tyto sektory, a jakým způsobem centrální banky reagují na jejich vývoj ve své měnové politice.