Část Ukrajiny

23.11.2022 Moldavsko zatím nemá z Ruska žádné signály toho, že by mu Moskva v prosinci zastavila dodávky plynu. Je však připraveno na jakýkoliv scénář. Uvedla to podle agentury Reuters dnes moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý varoval, že by mohl začít od 28. listopadu snižovat dodávky plynu přes Ukrajinu do Moldavska, protože Ukrajina zadržuje část plynu, který je pro zemi určen.

03.11.2024 Mezinárodní agentura pro energii varuje, že Ukrajina bude muset najít náhradu za ruský plyn, který nyní odebírá. Jinak jí hrozí již tuto zimu závažný nedostatek, zejména udeří-li tuhé mrazy.

24.06.2024 Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, plyne z informací diplomatických zdrojů. První část peněz určených na vojenskou pomoc zemi, která se brání ozbrojené ruské agresi, by měla do Kyjeva zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

15.02.2022 Evropské akcie dnes posilují po zprávách, že část ruských vojáků soustředěných u hranic s Ukrajinou se vrací do svých posádek. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem poledne připisoval zhruba jedno procento na 465,7 bodu. V pondělí kvůli obavám z ruské invaze na Ukrajinu 1,8 procenta odepsal.

23.02.2022 Napätie na východe Ukrajiny eskalovalo po skončení zimných olympijských hier v Pekingu. Aj keď je príliš skoro hovoriť o úplnej invázii, Rusko narušilo ukrajinské hranice presťahovaním svojej armády do novouznaných republík v regióne Donbas. Rusko teda anektovalo ďalšiu časť Ukrajiny. V súlade s predchádzajúcimi oznámeniami zaviedli európski a americkí lídri sankcie. Aby však Putinove ambície skrotili, budú musieť zájsť oveľa ďalej.

29.03.2022 Finanční trhy a burzy po celém světě nyní zažívají příval optimismu. Děje se tak v souvislosti s nadějí na průlom v mírových jednáních Ruska a Ukrajiny, která probíhají v Turecku. Rusko dnes v jejich rámci uvedlo, že se v podstatě stáhne od ukrajinské metropole Kyjeva. To by mohlo signalizovat, že Kreml definitivně opouští záměr podmanit si větší část Ukrajiny, nebo dokonce celou tuto zemi. Rusko má dnešní turecká jednání za „konstruktivní“. Ukrajinská strana zároveň deklaruje, že z jednání vzešel solidní základ pro setkání lídrů obou znesvářených zemí, tedy prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina.

12.08.2022 Ukrajina v konfliktu s Ruskem přišla už také o více než 60 procent svých uhelných ložisek, stejně jako o 20 procent nalezišť zemního plynu a 11 procent ložisek ropy. Podle listu The Washington Post to vyplývá z analýzy, kterou vypracovala kanadská organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik. O část ze surovinových nalezišť Ukrajina přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014.

15.02.2022 Ropa dnes sestoupila ze svých sedmiletých maxim, ztrácí kolem čtyř procent. Reaguje na tvrzení Ruska, že po vojenském cvičení stahuje část svých jednotek z okolí Ukrajiny. Podle agentury Reuters je na tento krok možno nahlížet jako na zmírnění napětí mezi Moskvou a Západem.

03.03.2022 Ruská ekonomika závisí zejména na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu. Země má největší rezervy zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a osmé největší zásoby ropy. Rusko je předním světovým vývozcem zemního plynu, druhým největším vývozcem ropy a druhým největším exportérem zbraní. Hodnota přírodních zdrojů tvoří podle odhadu z roku 2019 zhruba 60 procent ruského HDP. Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu podle ruského ministerstva financí tvořily v loňském roce 36 procent příjmů státního rozpočtu.

19.04.2023 Ceny pšenice mohou ještě klesat kvůli současnému nadbytku obilí v ČR. Možný je pokles i pod hranici 5000 korun za tunu, což je zhruba průměr roku 2021. Světové ceny zemědělských komodit postupně klesají od loňské sklizně. Vliv na to má export levného obilí z Ukrajiny, ale také to, že část zemědělců loni držela obilí na skladech a čekala, že ceny opět porostou. Pro ČTK to uvedl agrární analytik Petr Havel.