Japonská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 0,25 procenta

Měnový výbor japonské centrální banky (BOJ) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta. Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008. Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny. Vyplývá to z dnešního prohlášení BOJ.

Analytici očekávali, že banka měnovou politiku měnit nebude. BOJ teprve v březnu ukončila svoji politiku záporných úrokových sazeb.

Banka rovněž sníží objem nákupu státních dluhopisů na tři biliony jenů měsíčně (460,4 miliardy Kč) ze současných šesti bilionů JPY. Stát se tak má do března 2026.

Rozhodnutí je odrazem rostoucí důvěry centrální banky, že se podaří dosáhnout jejího dvouprocentního inflačního cíle doprovázeného růstem mezd. BOJ současně zvýšila odhad jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny čerstvých potravin, ve fiskálním roce 2025 na 2,1 procenta z 1,9 procenta.

Zákonodárci vládnoucí strany vyvíjeli tlak na centrální banku, aby zvýšila sazby, a zabránila tak poklesu jenu, který je způsoben velkým rozdílem ve výši úrokových sazeb mezi Japonskem a Spojenými státy. Vyšší úrokové sazby znamenají, že podnikatelé a domácnosti budou platit více za půjčky. Zvýší se ale také úroky z vkladů. Analytici většinou očekávali, že BOJ měnit svoji politiku nebude vzhledem k tomu, že ekonomika zůstává křehká a pokračuje krize životních nákladů. Slabý jen ale také zvyšuje náklady na dovoz a hrozí, že bude mít negativní vliv na výdaje spotřebitelů.

Rozhodnutí BOJ o zpřísnění měnové politiky přichází v době, kdy se naopak americká centrální banka (Fed) chystá úroky snížit, a zvrátit tak cyklus agresivního zvyšování sazeb, který způsobil posilování dolaru. Trhy nyní očekávají, že by ke snížení úroků mohl Fed přistoupit již v září.

Zdroj: Reuters, ČTK

Související články

Světové úrokové sazby
Úrokové sazby centrálních bank hrají důležitou roli ve forex tradingu a napovídají o stavu dané ekonomiky. Tyto úrokové sazby světových národních bank pomáhají především fundamentálním obchodníkům v analyzování jednotlivých měnových párů. Změny úrokových sazeb jsou hlavním faktorem, který hýbe měnovými trhy. Jsou důvodem k tomu, aby velcí investoři přesouvali své peníze z jedné země do druhé za účelem vyššího zhodnocení. Zvýšení úrokové sazby zvyšuje atraktivitu dané měny a zájem o ní mezi investory. Snížení sazby naopak.

Čtěte více

• Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila úroky
  Japonská centrální banka (BOJ) dnes podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní úrokovou sazbu zvýšila poprvé po 17 letech, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Banka výsledek zasedání k měnové politice zveřejnila v prohlášení. Záporné úrokové sazby měly v posledních zhruba osmi letech stimulovat stagnující japonskou ekonomiku. Dnešním krokem japonské centrální banky končí éra, kdy se měnoví tvůrci po celém světě snažili podpořit hospodářský růst pomocí levných peněz a nekonvenčních měnových nástrojů.
• Japonská centrální banka překvapivě změnila politiku řízení výnosové křivky
  Japonská centrální banka dnes překvapivě změnila politiku řízení výnosové křivky, kterou se snaží ovlivňovat dlouhodobé úrokové sazby. Naopak cílovou krátkodobou sazbu podle očekávání ponechala beze změn na minus 0,1 procenta. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Ceny japonských akcií i státních dluhopisů v reakci na krok měnové autority oslabily.
• Japonská centrální banka překvapivě změnila politiku, umožní růst sazeb
  Japonská centrální banka šokovala finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž de facto umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. O změně politiky dnes informovala v tiskové zprávě. Kurz japonského jenu v reakci prudce zpevnil, zatímco akcie výrazně oslabily. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků.
• Japonská centrální banka se přidala k další vlně QE
  Americký dolar (USD) v průběhu londýnské obchodní seance posílil proti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy...
• Japonská centrální banka se vrátila k zisku
  Japonská centrální banka v první polovině finančního roku vydělala 602,1 miliardy jenů, a poprvé...
• Japonská centrální banka úroky nezměnila, prosazuje uvolněnou měnovou politiku
  Japonská centrální banka dnes podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změny. V plánu má pokračovat v mimořádně uvolněné měnové politice, aby tak podporovala růst domácí ekonomiky. Oznámila to v tiskové zprávě. Její postup kontrastuje s globální vlnou zpřísňování měnové politiky, kterým se centrální banky snaží dostat pod kontrolu rostoucí inflaci.
• Japonská centrální banka úroky nezvýšila, varuje před dopady války na Ukrajině
  Japonská centrální banka na svém dnešním zasedání základní úrokovou sazbu nezvýšila a dál bude masivně nakupovat dluhopisy, aby povzbudila ekonomiku. V tiskové zprávě také varovala, že hospodářské oživení ohrožuje válka na Ukrajině. Krok japonské centrální banky je v kontrastu s politikou centrálních bank v USA, Británii a mnoha dalších zemích, které už začaly základní úroky zvyšovat, aby zbrzdily inflaci. Ta se zvyšuje i v Japonsku, je ale stále pod jedním procentem.
• Japonská centrální banka uvolnila měnovou politiku
  Japonská centrální banka (Bank of Japan) dnes ráno rozhodla o dalším uvolnění měnové politiky.
• Japonská centrální banka zavádí masivní podpůrná opatření
  Japonská centrální banka na svém dnešním zasedání rozhodla o dalších opatřeních na podporu ekonomiky zasažené koronavirem. Zejména bude v neomezených objemech nakupovat firemní dluhopisy, aby udržela nízko úrokové sazby, a tím i náklady na úvěry. Jde o nejrozsáhlejší opatření, jaká centrální banka dosud přijala. Bankovní rada také výrazně zhoršila výhled ekonomiky.
• Japonská centrální banka znovu posunula dosažení inflačního cíle
  Japonská centrální banka dnes ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změny, opět ale posunula předpokládaný termín pro dosažení dvouprocentního inflačního cíle. Potvrdila tak očekávání, že měnovou politiku bude zpřísňovat pomaleji než ostatní významné centrální banky ve světě. Japonsko je třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.
• Japonská ekonomika díky soukromé spotřebě vzrostla o 5,4 procenta
  Japonská ekonomika v posledních třech měsících loňského roku oživila, protože pokles počtu nově nakažených s covidem-19 podpořil spotřebu. Růst cen surovin a nová koronavirová varianta omikron však ohrožují další výhled. Hrubý domácí produkt se za říjen až prosinec v celoročním přepočtu zvýšil o 5,4 procenta po poklesu o 2,7 procenta v předchozím čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Za celý kalendářní rok pak třetí největší ekonomika světa vzrostla o 1,7 procenta, což byla první celoroční expanze za tři roky.
• Japonská ekonomika klesla nejvíce od roku 2014
  Japonská ekonomika v období říjen až prosinec klesla v celoročním přepočtu o 6,3 procenta, což byl nejvyšší propad od období duben-červen 2014. Důvodem bylo zvýšení daně z obratu a devastující tajfun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila vláda.
• Japonská ekonomika klesla o 0,9 procenta
  Japonský hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí podle očekávání snížil o 0,9 procenta po nárůstu o 0,1 procenta...
• Japonská ekonomika klesla o 1,9 procenta
  Japonská ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí více, než se myslelo. Hrubý domácí produkt se podle...
• Japonská ekonomika klesla o 3,6 procenta, je to více, než se čekalo
  Japonská ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí rychleji, než se původně uvádělo, protože prudký růst počtu nově nakažených koronavirem a nedostatek čipů zasáhly soukromou spotřebu. Podle revidovaných údajů se hrubý domácí produkt za červenec až září snížil v celoročním přepočtu o 3,6 procenta, předběžný údaj počítal s poklesem o tři procenta, uvedla dnes vláda.
• Japonská ekonomika klesla více, než se čekalo, výhled je ale pozitivní
  Japonská ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí ve srovnání se třemi předchozími měsíci o 0,8 procenta. V celoročním přepočtu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o tři procenta Je to výrazně více, než se čekalo, výhled na konec roku je ale pozitivní. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda.
• Japonská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí po revizi o 3,9 procenta
  Japonská ekonomika v prvních třech měsících letošního roku klesla méně, než se původně očekávalo. Podle revidovaných údajů se hrubý domácí produkt snížil v celoročním přepočtu o 3,9 procenta místo původně uváděných 5,1 procenta. K revizi přispěl menší pokles veřejných a kapitálových výdajů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila vláda.
• Japonská ekonomika klesla výrazněji, než se původně odhadovalo
  Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, což představuje její nejprudší poválečný propad. Ukázaly to zpřesněné údaje, které dnes zveřejnila japonská vláda. Předběžná vládní zpráva z poloviny srpna přitom pokles hrubého domácího produktu (HDP) stanovila na 27,8 procenta.
• Japonská ekonomika koncem roku klesala tempem 7,1 procenta
  Japonská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 7,1 procenta, což je nejvíce zhruba za pět let. Důvodem bylo mimo jiné zvýšení daně z obratu a z části i devastující tajfun. Konečná data dnes zveřejnila japonská vláda. Výsledek posiluje obavy z recese, jejíž riziko zvyšuje také hospodářský dopad šíření nového typu koronaviru.
• Japonská ekonomika kvůli inflaci a globálnímu zpomalení nečekaně klesla
  Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem nečekaně klesla o 0,3 procenta. Na vině je vysoká inflace, která brzdí spotřebu, slabý jen a zpomalení globální ekonomiky. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedla japonská vláda. V přepočtu na celý rok ekonomika klesla o 1,2 procenta. Je to první pokles ekonomiky za čtyři kvartály.