Inflace v Japonsku se zastavila

Spotřebitelské ceny v Japonsku zastavily v únoru poprvé po dvou letech růst a klesly výdaje domácností i mzdy. Dnešní oficiální statistické údaje naznačily, že oživování třetí největší světové ekonomiky z útlumu zůstává slabé. Pozitivní známkou je naopak další snižování míry nezaměstnanosti a nejvyšší nabídka nových pracovních míst za více než 20 let.

Celkový index spotřebitelských cen bez zahrnutí vlivu zvýšení daně z obratu z loňského dubna klesl v meziročním srovnání na nulu. Jádrová inflace nezahrnující ceny potravin se snížila na 2,0 procenta z lednového tempa 2,2 procenta a klesla sedmý měsíc po sobě. Čísla o inflaci podle agentury Reuters ukazují, že japonská centrální banka bude muset pokračovat v extrémně uvolněné měnové politice, aby se přiblížila vytyčenému cíli dostat inflaci ke dvěma procentům.

Inflaci nyní snižuje pokles cen pohonných hmot, dolů ji ale tlačí i pokles kupní síly obyvatel, což je ještě důsledek loňského zvýšení daně z obratu. Minulý měsíc se výdaje domácností meziročně snížily o 2,9 procenta a mzdy klesly o 1,9 procenta, což byl jejich 13. měsíc poklesu po sobě. Maloobchodní tržby vykázaly pokles o 1,8 procenta.

Míra nezaměstnanosti se ale snížila na 3,5 procenta z lednových 3,6 procenta, což má podle analytiků blízko k plné zaměstnanosti. Poměr počtu nabídek nových míst k počtu žadatelů o práci stoupl na 1,15 a je nejvyšší od března 1992. Ekonomové uvádějí, že vzhledem k poklesu nezaměstnanosti budou velké podniky nuceny přistoupit ke zvyšování mezd.

Japonská ekonomika vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí v celoročním přepočtu o 1,5 procenta, a vymanila se tak z recese předešlého půl roku. Za celý rok 2014 ale Japonsko registrovalo nulový výkon po růstu o necelá dvě procenta v předešlých dvou letech.

Na jaře a v létě japonská ekonomika klesala, zejména kvůli rozhodnutí vlády zvýšit daň z obratu loni v dubnu z pěti na osm procent. Soukromá spotřeba představuje zhruba 60 procent japonské ekonomiky a zvýšení daně z obratu, které mělo snížit vysoký rozpočtový deficit, ji podle očekávání podkopalo.

Premiér Šinzó Abe nastoupil do čela země na konci roku 2012 s programem razantního ukončení dvou desetiletí deflace a slabého růstu. Japonská centrální banka za tím účelem pumpuje do ekonomiky pomocí nákupů dluhopisů biliony jenů a Abeho vláda se snaží ekonomiku povzbudit zvýšenými výdaji a reformami.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Inflace v EU zvolnila na 2,1 procenta, v Česku vzrostla
  Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
• Inflace ve Velké Británii na 2letém minimu
  Americký dolar (USD) se obchoduje na silnějších úrovních proti všem hlavním měnám.
• Inflace ve Velké Británii na 3letém minimu
  Americký dolar (USD) je mírně slabší proti EUR a CHF, silnější proti CAD a NZD a málo změněný proti ostatním...
• Inflace ve Venezuele příští rok stoupne na 10 milionů pct
  Míra inflace ve Venezuele příští rok dosáhne deset milionů procent. Ve své včerejší zprávě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok očekává, že spotřebitelské ceny v této latinskoamerické zemi stoupnou o 1,37 milionu procent.
• Inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, v ČR je druhá nejvyšší
  Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.
• Inflace v Itálii byla v červnu nejnižší za 14 měsíců
  Spotřebitelské ceny v Itálii se v červnu zvýšily meziročně o 6,7 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z květnových osmi procent a bylo nejnižší za 14 měsíců díky slabšímu růstu cen energií a levnějším nákladům na dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil italský statistický úřad.
• Inflace v Japonsku je nejvyšší za pět let
  Spotřebitelské ceny v Japonsku se v červenci již druhý měsíc za sebou zvýšily a inflace byla nejvyšší za téměř...
• Inflace v Japonsku klesla na minimum za více než tři roky
  Spotřebitelské ceny v Japonsku v červenci meziročně klesly pátý měsíc po sobě a deflace v zemi byla...
• Inflace v Japonsku se meziročně propadla
  Spotřebitelské ceny v Japonsku meziročně v dubnu klesly o -0,3 % oproti předchozímu meziročnímu...
• Inflace v Japonsku se v říjnu dostala na 3,6 procenta, nejvýše za 40 let
  Inflace v Japonsku se v říjnu vyšplhala na nejvyšší úroveň za čtyři desetiletí. Vzhůru ji tlačí prudce rostoucí ceny energií a slabý kurz domácí měny, který zdražuje dovoz. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se v říjnu meziročně zvýšily o 3,6 procenta po tříprocentním růstu v září. Inflace tak byla nejvyšší od února 1982, informovala dnes agentura Reuters.
• Inflace v Japonsku v lednu vzrostla na 4,2 procenta, což je maximum za 41 let
  Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta, oznámila dnes japonská vláda. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
• Inflace v Japonsku v prosinci vzrostla na čtyři procenta, nejvýše za 41 let
  Míra inflace v Japonsku se v prosinci vyšplhala na nejvyšší úroveň za 41 let. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se meziročně zvýšily o čtyři procenta po růstu o 3,8 procenta v listopadu, oznámila dnes japonská vláda. Japonsko mělo od konce 90. let, s výjimkou roků 2008 a 2014, nulovou až zápornou inflaci.
• Inflace v Japonsku zrychlila nejvíc za 23 let
  Spotřebitelské ceny v Japonsku se v dubnu zvýšily nejvíce za posledních 23 let. Důvodem je hlavně zvýšení daně...
• Inflace v květnu zpomalila na 10,6 až 10,9 procenta, odhadují analytici
  Tempo růstu spotřebitelských cen i v květnu pokračovalo ve zpomalování. Meziroční inflace podle analytiků klesla na 10,6 až 10,9 procenta z dubnových 12,7 procenta. Za zvolněním inflace podle nich stálo zejména zlevnění pohonných hmot. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o květnové inflaci v pondělí.
• Inflace v lednu byla nejvyšší za posledních téměř osm let
  Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta.
• Inflace v lednu klesla, část odborníků ji čeká pod třemi procenty
  Meziroční inflace v lednu výrazně klesla, většina ekonomických analytiků, které ČTK oslovila, ji očekává těsně pod třemi procenty. V prosinci byla inflace 6,9 procenta. Za snížením meziročního tempa růstu cen bylo podle odborníků zlevnění potravin, projeví se také odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který v posledních třech měsících loňského roku vykazovanou inflaci zvyšoval. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci ve čtvrtek.
• Inflace v lednu podle analytiků zrychlila, odhadují ji mezi 16,2 a 19 procenty
  Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.
• Inflace v lednu podle ekonomů mohla překonat desetiprocentní hranici
  Meziroční inflace v lednu výrazně stoupla a mohla se přiblížit hranici 11 procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Ti kvůli zdražování energií včetně obnovení plateb DPH pro domácnosti, celkové tradiční lednové změně ceníků zboží a služeb a očekávanému zdražení potravin očekávají inflaci mezi 8,6 až 10,9 procenta, v průměru tedy 9,8 procenta. Zároveň se shodují, že odhadovat lednovou inflaci, zvláště letos, je velmi obtížné. Český statistický úřad zveřejní údaje o lednové inflaci v pondělí 14. února. V prosinci byla meziroční inflace 6,6 procenta. Podle údajů ČSÚ byla meziroční inflace nad deseti procenty naposledy v červenci 1998.
• Inflace v lednu vzrostla na 17,5 procenta, hlavně kvůli zdražení energií
  Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Proti prosinci se ceny zvýšily o šest procent, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle České národní banky (ČNB) i analytiků způsobilo zrychlení inflace zejména zdražení energií po konci úsporného tarifu a přechodu na cenové stropy. Analytici předpokládají, že od února se bude inflace snižovat, mimo jiné kvůli slábnoucí domácí poptávce.
• Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, opozice je však kritická
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.