Inflace spotřebitelských cen v Číně klesla

Meziroční inflace spotřebitelských cen v Číně klesla v únoru na dvě procenta z lednové úrovně 2,5 procenta a sestoupila na nejnižší úroveň za 13 měsíců. Díky výraznému zlevnění vepřového se růst politicky citlivých cen potravin zpomalil na 2,7 procenta z tempa 3,7 procenta v předešlém měsíci. Vyplývá to z dnešních údajů čínského statistického úřadu.

Cenová hladina se proti předešlému měsíci zvýšila o 0,5 procenta, polovičním tempem proti lednu. Ekonomové podle ankety agentury Reuters čekali, že čínská inflace v únoru klesne na 2,0 procenta a ceny se v meziměsíčním srovnání zvýší o 0,8 procenta.

Ceny výrobců klesly meziročně o dvě procenta. Inflace výrobních cen je záporná už dva roky. Odráží to přebytky výrobních kapacit v řadě odvětví, které vedou k cenovým válkám.

Dnešní údaje potvrzují, že větším rizikem než inflace je už pro druhou největší ekonomiku světa zpomalování ekonomického růstu. Pokračující útlum ekonomiky dokládá řada dílčích údajů z poslední doby, například sobotní zpráva o únorovém propadu čínského vývozu o téměř pětinu.

Nízká inflace je pro čínskou vládu důležitá k udržení životních nákladů pod kontrolou, což by mělo Pekingu pomoci při realizaci ambiciózních ekonomických reforem. Pokles inflace také dává vládě a centrální bance prostor pro případnou podporu ekonomiky. Loni se tempo ekonomického růstu zpomalilo na čtrnáctileté minimum 7,7 procenta a letos čeká vláda další mírné zpomalení na 7,5 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, National Bureau of Statistics

Čtěte více

• Inflace předčila očekávání trhu, podle analytiků je blízko vrcholu
  Meziroční inflace v září překonala očekávání trhu, který předpokládal stagnaci, růst cen ale zrychlil na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se přesto blíží inflace svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. Odborníci neočekávají, že by zdražování přimělo Českou národní banku, aby na listopadovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
• Inflace překonala čtyři procenta, je nejvyšší od listopadu 2008
  Meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta z červencových 3,4 procenta a byla tak nejvyšší od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení. Podle analytiků inflace ještě poroste a ke konci roku by se mohla přiblížit k pěti procentům. Proto také podle ekonomů roste pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Samotná ČNB dnes uvedla, že srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala.
• Inflace se přiblížila 13 procentům a ještě poroste
  Meziroční inflace stoupla v březnu na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta. Podle ekonomů inflace nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent kolem poloviny roku, zároveň podle nich zůstane ve zbytku roku dvouciferná. Březnová meziroční inflace byla zároveň o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v únorové prognóze.
• Inflace se příští rok dostane nad 7 pct, řekl Král z ČNB, jež chce posílit korunu
  Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. Právě i kvůli posilování koruny ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.
• Inflace se v červenci podle analytiků dostala pod devět procent
  Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
• Inflace se v červnu podle analytiků dostala pod deset procent
  Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
• Inflace se v dubnu snížila na 3,2 pct., klesat bude zřejmě nadále
  Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot. Naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V případě paliv přitom šlo podle úřadu o vůbec největší meziměsíční cenový pokles v historii měření od roku 1993, a to o desetinu. V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta.
• Inflace se v Maďarsku v červnu snížila na 20,1 procenta, čekal se větší pokles
  Meziroční míra inflace v Maďarsku se v červnu snížila na 20,1 procenta z květnových 21,5 procent. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Inflace se tak snížila už pátý měsíc za sebou. V lednu se vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se v poslední době potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii. Ekonomové očekávali pokles zhruba k 18 procentům.
• Inflace se v říjnu podle analytiků mírně snížila ze zářijových 18 procent
  Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.
• Inflace se v září zvýšila na 18 pct., podle ČNB i analytiků se blíží vrcholu
  Růst cen v Česku v září zrychlil a inflace se zvýšila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Meziroční inflace je nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. Podle České národní banky (ČNB) i podle analytiků se inflace blíží svému vrcholu. Analytici nepředpokládají, že by tempo zdražování přimělo ČNB, aby v listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
• Inflace stagnovala na 2,8 procenta, byla nižší, než čekaly trh i ČNB
  Spotřebitelské ceny se v Česku v listopadu meziročně zvýšily o 2,8 procenta, meziroční inflace se tak proti říjnu nezměnila. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny vzrostly o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace byla nižší, než očekával finanční trh, skončila i mírně pod prognózou České národní banky (ČNB). V prosinci analytici předpokládají zvýšení inflace kvůli vlivu srovnávací základny, v příštím roce podle nich bude tempo růstu cen znovu zpomalovat.
• Inflace stoupla v květnu na 16 pct. a ještě poroste, je devátá nejvyšší v Evropě
  Meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Z analýzy společnosti Portu vyplývá, že inflace v ČR je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší ve světě. Podle Hospodářské komory bude mít vysoká inflace za následek, že více podniků letos utlumí své investice. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent. Podle některých ekonomů se tak zvyšuje pravděpodobnost, že se ekonomika dostane do recese.
• Inflace v Austrálii zpomaluje a AUD druhý den klesá
  Australský dolar po zprávě vlády, že inflace ve třetím čtvrtletí tohoto roku zpomaluje, pokračuje v sestupu druhý den po sobě.
• Inflace v Británii byla nejnižší za čtrnáct let
  Meziroční míra inflace v Británii klesla v prosinci na půl procenta, zatímco o měsíc dříve byla na jednom...
• Inflace v Británii je nejníže za čtyři a půl roku
  Meziroční míra inflace v Británii v dubnu klesla nejníže za čtyři a půl roku. Důvodem byl hlavně první meziroční...
• Inflace v Británii je nejnižší za téměř tři roky
  Míra inflace ve Velké Británii v září klesla na 2,2 procenta, a dostala se tak nejníže za poslední téměř tři roky.
• Inflace v Británii je nejnižší za víc než 12 let
  Meziroční míra inflace v Británii klesla v listopadu kvůli levnějším pohonným hmotám na jedno procento...
• Inflace v Británii je poprvé v historii na nule
  Míra inflace v Británii klesla v únoru na rekordní minimum kvůli nižším cenám potravin a počítačů...
• Inflace v Británii je překvapivě nad dvouprocentním cílem centrální banky
  Míra inflace v Británii v květnu překvapivě vystoupila na 2,1 procenta, a dostala se tak nad cílovou hodnotu centrální banky, která je na dvou procentech. Informoval o tom dnes britský statistický úřad. V dubnu míra inflace činila 1,5 procenta. Za vysokým růstem je částečně i nízká srovnávací základna z loňského května, kdy se země potýkala s prvními dopady pandemie a souvisejícím propadem poptávky.
• Inflace v Británii klesla do záporného pásma
  Meziroční inflace v Británii se propadla poprvé od 60. let do záporného pásma. Spotřebitelské ceny se v...