ILO: Nejistota kolem pandemie a omikronu zpozdí oživení pracovního trhu

Oživení globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).

ILO odhaduje, že v letošním roce bude o 52 milionů pracovních míst méně, než v době před pandemií. To je přibližně dvojnásobek předchozího odhadu z loňského června. Narušení trhu práce bude pokračovat i v roce 2023. To má být zhruba o 27 milionů pracovních míst méně. Oživení pak bude pomalé a nejisté.

"Výhled pracovního trhu se od poslední prognózy ILO zhoršil, návrat k výkonu před pandemií pro většinu světa zůstane v nadcházejících letech pravděpodobně nedosažitelný," uvádí se ve zprávě.

Rychlost oživení se podle zprávy v jednotlivých regionech liší. Nejpovzbudivější signály vykazují Evropa a Severní Amerika, zatímco jihovýchodní Asie a Jižní Amerika zaostávají.

Proti loňskému a předloňskému roku se však situace na pracovním trhu patrně zlepší. Loni bylo přibližně o 125 milionů pracovních míst méně než před pandemií a v roce 2020 to bylo o 258 milionů méně.

Celkově ILO odhaduje, že v letošním roce bude po celém světě bez práce kolem 207 milionů lidí. Dopady však budou zřejmě výrazně vyšší, protože mnoho lidí opustilo pracovní trh a ještě se na něj nevrátilo. Je mezi nimi vysoký počet žen, často proto, že vykonávají neplacenou práci v domácnosti, jako je například výuka dětí při uzavření škol nebo péče o nemocné v domácnosti. Zpráva předpovídá, že nepřiměřené dopady pandemie na zaměstnanost žen se v nadcházejících letech sníží, ale zůstanou značné rozdíly.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• IIF: Globální zadlužení v 1Q vzrostlo na rekord
  Celosvětové zadlužení v letošním prvním čtvrtletí vzrostlo o zhruba 1,3 bilionu dolarů na rekordních 315 bilionů dolarů (asi 7,3 biliardy Kč). Uvedl to podle agentury Reuters ve včerejší zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) se zvýšil na 333 procent. Zaznamenal tak první nárůst po třech čtvrtletních poklesech za sebou.
• IIF: Íránská ekonomika by po zrušení sankcí mohla růst o 4,4 pct
  Íránská ekonomika by za předpokladu, že nový americký prezident Joe Biden zruší sankce Spojených států, mohla příští rok růst o 4,4 procenta. Vymanila by se tak z hluboké tříleté recese, kam ji toto opatření pomohlo uvrhnout, a to přesto, že zahraniční investice by mohla omezit koronavirová krize. Odhaduje to podle agentury Reuters Institut pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje
  Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje. Upozornil na to ředitel Ústavu pro mezinárodní finance...
• IIF: Výkon ruské ekonomiky se vrátí o zhruba 15 let zpátky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce propadne o 15 procent a v příštím roce se sníží o další tři procenta. Výkon ruské ekonomiky se tak vrátí o zhruba 15 let zpátky. Předpověděli to podle agentury Bloomberg ekonomové z Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Výše globálního dluhu vystoupila ve 3. čtvrtletí na rekord
  Výše globálního dluhu vystoupila ve třetím čtvrtletí loňského roku na rekordních 233 bilionů dolarů (4,9 biliardy Kč). Díky silnému hospodářskému růstu ale podíl dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) klesá, uvedl ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Údaj zahrnuje veškerý dluh domácností, vlád a firem z finančního i nefinančního sektoru.
• IIF zhoršil odhady hospodářského růstu v USA a Číně
  Institut pro mezinárodní finance (IIF) dnes kvůli šíření nového typu koronaviru snížil odhady hospodářského růstu ve Spojených státech a Číně, tedy ve dvou největších ekonomikách světa. Zároveň varoval, že světová ekonomika by letos mohla růst nejpomalejším tempem od globální finanční krize.
• ILO: Globální míra nezaměstnanosti letos klesne
  Globální míra nezaměstnanosti v letošním roce klesne proti loňsku o desetinu bodu na 4,9 procenta. Nezaměstnanost se sníží navzdory tomu, že na trzích práce přetrvává nerovnost. V aktuálním výhledu to uvádí Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Globální míra nezaměstnanosti letos mírně vzroste a dosáhne 5,2 procenta
  Globální míra nezaměstnanosti se v letošním roce nepatrně zvýší a z loňské hodnoty 5,1 procenta se dostane na 5,2 procenta. Počet nezaměstnaných pak stoupne o dva miliony na 190,8 milionu lidí. Způsobí to hlavně nárůst nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách. Uvedla to ve své dnešní zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Koronavirus by mohl zničit až 25 milionů pracovních míst
  Epidemie nového koronaviru a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést ke zrušení až 25 milionů pracovních míst - více než finanční krize z let 2008 a 2009. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) taková situace nastane, pokud vlády nezačnou rychle jednat, aby před dopady krize ochránily zaměstnance.
• ILO: Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zanikla skoro třetina pracovních míst
  Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zaniklo asi 4,8 milionu pracovní míst, což je skoro třetina. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). V závislosti na vývoji vojenských operací vypracovala několik scénářů vývoje ukrajinského pracovního trhu. Organizace například chválí úsilí ukrajinské vlády o zachování funkčnosti systémů sociálního zabezpečení.
• ILO: Pandemie ohrožuje živobytí poloviny globální pracovní síly
  Zhruba 1,6 miliardy lidí pracujících v šedé ekonomice, tedy téměř polovina globální pracovní síly, čelí v důsledku koronavirové krize bezprostřední hrozbě ztráty svého živobytí. Uvedla to ve své včerejší zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Pandemie vedla k poklesu globálních příjmů z práce
  Globální příjmy pracovníků z jejich práce se v prvních třech čtvrtletích letošního roku snížily o téměř 11 procent na 3,5 bilionu dolarů (80,5 bilionu Kč), protože pandemie covidu-19 negativně ovlivnila počet odpracovaných hodin. Uvedla to dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila, že údaje nezahrnují vládní kompenzace za uzavření pracovišť v době koronavirové krize.
• ILO: Ztráty míst kvůli viru jsou čtyřnásobně vyšší než ve 2009
  V loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo čtyřikrát více pracovních míst než v nejhorším období globální finanční krize v roce 2009. Omezení činnosti podniků a veřejného života zrušilo loni 8,8 procenta všech pracovních hodin, což odpovídá 255 milionům pracovních míst na plný úvazek. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• IMD: Kvůli válce na Ukrajině odešlo z Ruska jen 8,5 procenta západních firem
  Od začátku války na Ukrajině odešlo z ruského trhu jen 8,5 procenta firem registrovaných v Evropské unii a ve skupině ekonomicky vyspělých zemí G7. Vyplývá to z analýzy švýcarského institutu IMD. Zjištění podle něj zpochybňuje tvrzení o exodu firem kvůli ruské invazi a s tím spojených sankcí. Informovala o tom agentura AFP.
• IMFC: Vysoké ceny energie by neměly zpomalit boj s klimatickými změnami
  Vysoké ceny energie by neměly sloužit jako omluva pro zpomalení přechodu k čistým energetickým zdrojům v rámci boje proti klimatickým změnám. Uvedla to včera švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová, která je předsedkyní Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC). Ten určuje strategii Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• IMK: Náhlý konec dodávek ruského plynu může vést k nové krizi německé ekonomiky
  Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.
• IMK: Německá ekonomika poroste pomaleji, než se čekalo, a může i poklesnout
  Německá ekonomika poroste mnohem pomaleji, než se původně očekávalo. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu může letos dokonce poklesnout, uvedl dnes německý institut IMK, který má blízko k odborům. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• IMK: Pravděpodobnost recese v Německu stoupla na téměř 60 procent
  Pravděpodobnost hospodářské recese v Německu vzrostla na téměř 60 procent, tedy na nejvyšší úroveň od přelomu let 2012 a 2013. Vyplývá to podle agentury Reuters z indexu, který sestavuje německý institut IMK. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Impérium indického podnikatele Adáního po obvinění dál rychle ztrácí hodnotu
  Obchodní impérium indického miliardáře Gautama Adáního dál rychle ztrácí důvěru investorů, tržní hodnota skupiny Adani Group se tak za více než týden snížila už o více než 100 miliard USD (2,2 bilionu Kč). Firma stále doplácí na negativní dopady kritické zprávy analytiků americké investiční společnosti Hindenburg Research, která naznačuje, že se Adani Group dopouští účetních podvodů a dalších nekalých praktik, což zakladatel skupiny odmítá.
• Index aktivity zpracovatelského průmyslu v USA vystoupil na rekordní maximum
  Index aktivity zpracovatelského průmyslu ve Spojených státech se v červnu vyšplhal na rekordní maximum. Továrny však mají stále problémy se získáváním potřebných materiálů a kvalifikovaných pracovníků. Vyplývá to podle agentury Reuters z předběžných výsledků průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery.