EU prý pomohla postkomunistickým státům s transformací

Postkomunistickým zemím, které do Evropské unie vstoupily v roce 2004, pomohl se složitou hospodářskou a společenskou transformací výhled na unijní členství. V rozhovoru s ČTK to prohlásil šéf Institutu pro evropská studia na Univerzitě Brémy Arndt Wonka, podle kterého je otázkou, jakým směrem by se vývoj v těchto státech vydal bez unijní perspektivy a bez následného začlenění do EU. Řekl také, že Evropská unie může být rozhodně ráda, že se k ní před dvaceti lety Česká republika spolu s devíti dalšími převážně středoevropskými a východoevropskými státy připojila. Stejně tak spokojené mohou být podle něj i tyto země, kterým plynou z členství jasné výhody.

"Členství v EU přineslo Česku výhody v každém případě. Ty nejsou jen ekonomické povahy. Stále více se zdůrazňuje, že Evropská unie je historicky jedinečný a dobrý projekt," řekl Wonka.

Paušální hodnocení všech zemí, které v roce 2004 a o tři roky později do unie vstoupily, je podle Wonky složité, protože nejen ekonomický vývoj se v těchto státech liší. "Politická situace v těchto státech se ale velice stabilizovala. Jsou to státy, které prošly transformací. Některé byly součástí Sovětského svazu, další náležely k Varšavské smlouvě, takže ani ty nebyly svobodné a nezávislé, jak Česko může dosvědčit samo ze své zkušenosti," řekl.

Pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě a následný vstup do Evropské unie znamenal pro tyto země nezbytnost projít si rozsáhlou politickou a hospodářskou přestavbou. "Dosažení stabilizace a demokratizace v tak relativně krátké době je působivé," řekl Wonka. Podporu rychlých změn, které byly pro obyvatelstvo náročné, vidí vědec právě v jejich někdejší unijní perspektivě.

"Otázkou je, co by se s těmito státy a jejich transformacemi stalo, kdyby nevstoupily do Evropské unie," řekl Wonka s tím, že jasně si odpovědět nelze, neboť se nelze opřít o žádná fakta. "Unie ale podle mě přispěla ke stabilizaci těchto zemí. Ty sledovaly cíl v podobě členství v EU, které bylo svázáno s náročnými kritérii v podobě požadavků na demokracii, právní stát a hospodářské reformy," uvedl.

To, že výhled na unijní členství poskytuje rámec a podporu složitým transformacím, vidí Wonka na příkladu Východního partnerství. Tato iniciativa byla zahájena v roce 2009 v Praze s cílem rozvinout spolupráci EU s vybranými postsovětskými státy. "Zde se ukazuje, že bez přístupové perspektivy tyto země transformaci nezvládnou," uvedl s tím, že Východní partnerství takové povzbuzení k hlubokým reformám neposkytuje. "Vidina členství v EU přispívá k politické a společenské stabilizaci," dodal.

I přes kladné hodnocení EU Wonka poznamenal, že členství i fungování unie je spojeno s problémy. "Ne všichni obyvatelé mají z unijního členství stejný přínos, někteří z něho profitují více než jiní, s hospodářským růstem je spojen i růst ekonomické nerovnosti. Transformace a vstup do EU tak vedly k částečné polarizaci společnosti, kterou musíme brát ve všech aspektech vážně," řekl.

I přes výrazné pokroky postkomunistických zemí, které do EU vstoupily, je podle Wonky stále vidět, že politická i hospodářská situace se v nich často i výrazně liší. Jako příklad ekonomických premiantů zmínil země Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. "Tyto státy za sebou rychle nechaly transformační problémy a recesi. To platí i pro Česko ve srovnání s Bulharskem a Rumunskem, které do EU vstoupily v roce 2007," řekl.

V případě politických rozdílů poukázal Wonka na to, že Slovensko s Maďarskem mají euroskeptické vlády a že Polsko ji do nedávné doby také mělo. To, že u moci v těchto zemích jsou euroskeptické strany, neznamená podle Wonky, že by chtěly unii opustit. "Chtějí se držet hospodářského projektu EU, ale odmítají federalizační snahy," uvedl.

Wonka dále hovořil o tom, že EU by měla poskytnout zemím, které se o vstup ucházejí, perspektivu skutečného začlenění, protože jim to ve vývoji může pomoci podobně jako někdejším komunistickým zemím, které už jsou pevnou součástí evropského bloku. "Těmto zemím musíme dát výhled na členství, což jim pomůže se stabilizovat, ale také vymezit se vůči vlivu Ruska a dalším autoritářským režimům," řekl.

Podle Wonky ale problémům se svým růstem čelí i sama Evropská unie, která tak musí před dalším rozšiřováním vyřešit řadu složitých otázek. "Máme stále problémy s fiskální a měnovou unií, problémy s migrací, vnitřním vypořádáním se s žadateli o azyl. To jsou vše značné problémy, které řešení teprve potřebuj," řekl. "Otázka rozšíření EU je skutečně horkým bramborem. A obzvláště to platí v případě Balkánu, kde jsou vzájemné vztahy mezi státy velice složité," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU potvrdí vstup Lotyšska do eurozóny
  Na dnešním zasedání ministrů financí Evropské unie bude definitivně potvrzeno, že Lotyšsko se stane 18. členem...
• EU probere krátkodobé potřeby Řecka
  Nesouhlas s možností, aby ČR byť i jen přechodně ručila za přibližně jedno procento krátkodobé půjčky Řecku...
• EU prodává další speciální dluhopisy, vysoký zájem trvá
  Evropská unie prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur (přes 223 miliard Kč). Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku. Uvedla to dnes agentura Reuters. Jde o třetí kolo nabídky bondů, které unie za tímto účelem vydává.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do konce lednaq
  Evropská unie dnes o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku za konflikt na Ukrajině
  Státy Evropské unie se dnes shodly na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Ministři zahraničí členských zemí dnes formálně již potřinácté prodloužili platnost postihů zaměřených na banky, energetické podniky či dovoz zbraní. Dnešní rozhodnutí navazuje na červnový summit prezidentů a premiérů zemí EU, podle nichž Moskva nadále neplní podmínky mírové dohody z Minsku.
• EU prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku do konce července
  Evropská unie dnes o další půlrok prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zaměřené mimo jiné na obchod, energetiku či banky budou platit nejméně do konce července. Oznámila to Rada EU zastupující členské státy.
• EU prodlužuje hospodářské sankce proti Rusku
  Lídři zemí Evropské unie se včera na summitu v Bruselu jednomyslně shodli na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. EU uvalila ekonomické sankce na Rusko v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym.
• EU prý hodlá ustoupit v klíčovém sporném tématu s Británií
  Evropská unie je ochotna ustoupit v klíčovém sporu o pravidla hospodářské soutěže, který dlouhodobě blokuje rozhovory o budoucích vztazích s Británií. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsala agentura Reuters, podle níž by Brusel mohl slevit z požadavku, aby Londýn přizpůsobil unii svá pravidla pro státní podporu firmám. Ústupek by mohli unijní vyjednavači nabídnout během dalšího kola rozhovorů, které je plánováno na druhou polovinu srpna.
• EU prý kvůli nízkému zdanění internetových firem velmi tratí
  Země Evropské unie v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových společností Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard Kč). Uvádí to zpráva europoslance Paula Tanga. Na vině je podle něj fakt, že velké internetové firmy podléhají v EU nepřiměřeně nízké daňové zátěži. Problému se bude věnovat i nadcházející jednání ministrů financí v Tallinnu.
• EU prý letos čeká jen slabý růst o 1,3 %
  V celé Evropské unii i v eurozóně předpokládá Evropská komise letos jen slabý hospodářský růst o 1,3...
• EU prý potřebuje pokračovat v reformách
  Členské země Evropské unie musejí podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho pokračovat...
• EU prý už nemůže Řekům nic nabídnout
  Evropská komise již nemůže Řekům nabídnout nic nového, všechny možnosti řešení již byly předloženy...
• EU představila čtvrtý balík sankcí proti Rusku, zakáže vývoz luxusního zboží
  Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7.
• EU představuje 23 % světové ekonomiky
  Evropská unie představovala v roce 2012 jen sedm procent světové populace, ale 23 procent světového...
• EU přesvědčuje Británii, aby prodloužila přechodné období
  Evropská unie se pokouší přesvědčit Británii, že přechodné období určené k vyjednání pobrexitových vztahů bude nezbytné kvůli koronavirové krizi prodloužit. V době, kdy boj s pandemií a jejími hospodářskými následky zaměstnává většinu kapacity evropských vlád i unijních institucí, vzkázali tento týden někteří evropští politici do Londýna, že čas stanovený původně do konce roku nebude vzhledem ke zpomalení rozhovorů stačit. Britská vláda dosud na jakékoli prodlužování doby, po níž se země musí řídit unijními pravidly, odmítala přistoupit.
• EU přidá na sankční seznam dalších 160 Rusů, potrestá i běloruské banky
  Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.
• EU přijala normu na ochranu svých firem před sankcemi vůči Íránu
  Evropská komise včera přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Reagovala tak na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem, informovala agentura AFP. Opatření využívá postup aplikovaný unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Podle agentury Reuters američtí diplomaté nyní cestují po světě a snaží se země přesvědčit, aby přestaly s Íránem obchodovat. V úterý byl jeden z nich i v Česku.
• EU připravuje embargo na dovoz ruské ropy, Macron ho podporuje, řekl Le Maire
  Evropská unie připravuje embargo na dovoz ropy z Ruska a Francie se snaží přesvědčit váhající země, aby jej podpořily. Rozhlasové stanici Europe 1 to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj je zastavení dodávek ruské ropy nutností, pokud Evropa myslí svou podporu Ukrajiny vážně a chce přiškrtit příjmy, z nichž Rusko financuje válku.
• EU připravuje uvalení cel na americké zboží kvůli Boeingu
  Evropská unie zavede "v pravou chvíli" vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to dnes evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která dnes vstupují v platnost.
• EU přivítala návrh Německa a Francie na rozpočet eurozóny
  Ministři financí eurozóny přivítali návrh Německa a Francie na společný rozpočet eurozóny, který by mohl být klíčem pro balík reforem, o němž se bude jednat na prosincovém summitu euroskupiny. Je ale zapotřebí na něm dále pracovat. Výhrady k plánu vyjádřila Itálie, informovala agentura Reuters. Ministři rovněž jednali o zjednodušení restrukturalizace státního dluhu.