EU přijala normu na ochranu svých firem před sankcemi vůči Íránu

Evropská komise včera přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Reagovala tak na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem, informovala agentura AFP. Opatření využívá postup aplikovaný unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Podle agentury Reuters američtí diplomaté nyní cestují po světě a snaží se země přesvědčit, aby přestaly s Íránem obchodovat. V úterý byl jeden z nich i v Česku.

Norma přijatá Evropskou komisí umožní EU neuznávat a nevykonávat rozsudky amerických soudů související se sankcemi a nerespektovat požadavky vyplývající ze sankcí, včetně dožádání ze strany amerických soudů. Evropským firmám dává rovněž právo žádat o odškodnění za sankce.

Norma použitá v případě Kuby musela být značně upravena, aby se mohla použít na Írán, uvedla agentura AFP. Pokud se proti ní do dvou měsíců nepostaví některá z členských zemí či Evropský parlament, vstoupí v platnost. Stát by se tak tedy mělo nejpozději na počátku srpna.

Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody a znovu zavést hospodářské sankce vůči Íránu nesouhlasí a chce stejně jako země, které dohodu s Íránem podepsaly (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko), udržet dokument při životě.

Německo, Británie a Francie se včera také obrátily na americké ministry zahraničí a financí Mika Pompea a Stevena Mnuchina a vyzvaly je, aby netrestali evropské firmy za obchodování s Teheránem.

Američtí představitelé se naopak podle agentury Reuters na zahraničních cestách snaží přesvědčovat cizí politiky, aby firmy z jejich zemí neobchodovaly s Íránem. Pracovníci amerického ministerstva zahraničí navštívili Japonsko a tento týden byli i ve východní části Evropské unie.

Vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí zodpovědný za Irák a Írán Andrew Peek v úterý zavítal do Česka a ve středu do Maďarska.

V České televizi (ČT) řekl, že jeho návštěva je součástí snahy amerického ministra zahraničí o diplomatickou spolupráci se spojenci, jejímž cílem je dosažení nové jaderné dohody s Íránem. "Především se chceme lépe koordinovat po dobu následujících až 90 dnů, než budou zase uvedeny v platnost některé druhotné protiíránské sankce, které byly zrušeny v souladu s protijadernou dohodou z roku 2015," popsal Peek cíl své návštěvy v Česku.

Dohoda s Íránem je podle něj nedostačující, protože nechala pootevřená vrátka k tomu, aby Írán mohl konstruovat jadernou bombu, a umožnila Íránu, aby se začal chovat agresivněji než dřív. Peek se měl původně sejít s designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO), z této schůzky ale sešlo, uvedla ČT.

"Američané jsou na putovní show a jezdí všude," řekl agentuře Reuters nejmenovaný evropský diplomat. "Jasně jsme jim řekli: Jestli přicházíte, abyste nám řekli, jak tady uplatňovat americké zákony, pak tu nejste vítáni," dodal. Američané podle agentury Reuters nutí na svých cestách představitele zemí, aby si vybrali, zda budou obchodovat s Íránem nebo s USA. Obchodování s Íránem podle nich pomáhá financovat raketový program a zástupné války v Jemenu a Sýrii.

Skutečnost, že se Američané zaměřili na země z východní části unie, jako jsou Česko a Maďarsko, má podle evropského diplomata citovaného agenturou Reuters za cíl vyvinout tlak na ty části EU, které jsou nejvíce závislé na pomoci Spojených států v obraně proti Rusku.

"Tato eskalace a konfrontační strategie je vážným omylem a hrozí vyvoláním ještě většího chaosu a nestability na Blízkém východě," řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomat, podle kterého snaha Spojených států "irituje nemálo jejich spojenců".

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• EU prý hodlá ustoupit v klíčovém sporném tématu s Británií
  Evropská unie je ochotna ustoupit v klíčovém sporu o pravidla hospodářské soutěže, který dlouhodobě blokuje rozhovory o budoucích vztazích s Británií. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsala agentura Reuters, podle níž by Brusel mohl slevit z požadavku, aby Londýn přizpůsobil unii svá pravidla pro státní podporu firmám. Ústupek by mohli unijní vyjednavači nabídnout během dalšího kola rozhovorů, které je plánováno na druhou polovinu srpna.
• EU prý kvůli nízkému zdanění internetových firem velmi tratí
  Země Evropské unie v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových společností Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard Kč). Uvádí to zpráva europoslance Paula Tanga. Na vině je podle něj fakt, že velké internetové firmy podléhají v EU nepřiměřeně nízké daňové zátěži. Problému se bude věnovat i nadcházející jednání ministrů financí v Tallinnu.
• EU prý letos čeká jen slabý růst o 1,3 %
  V celé Evropské unii i v eurozóně předpokládá Evropská komise letos jen slabý hospodářský růst o 1,3...
• EU prý pomohla postkomunistickým státům s transformací
  Postkomunistickým zemím, které do Evropské unie vstoupily v roce 2004, pomohl se složitou hospodářskou a společenskou transformací výhled na unijní členství. V rozhovoru s ČTK to prohlásil šéf Institutu pro evropská studia na Univerzitě Brémy Arndt Wonka, podle kterého je otázkou, jakým směrem by se vývoj v těchto státech vydal bez unijní perspektivy a bez následného začlenění do EU. Řekl také, že Evropská unie může být rozhodně ráda, že se k ní před dvaceti lety Česká republika spolu s devíti dalšími převážně středoevropskými a východoevropskými státy připojila. Stejně tak spokojené mohou být podle něj i tyto země, kterým plynou z členství jasné výhody.
• EU prý potřebuje pokračovat v reformách
  Členské země Evropské unie musejí podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho pokračovat...
• EU prý už nemůže Řekům nic nabídnout
  Evropská komise již nemůže Řekům nabídnout nic nového, všechny možnosti řešení již byly předloženy...
• EU představila čtvrtý balík sankcí proti Rusku, zakáže vývoz luxusního zboží
  Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7.
• EU představuje 23 % světové ekonomiky
  Evropská unie představovala v roce 2012 jen sedm procent světové populace, ale 23 procent světového...
• EU přesvědčuje Británii, aby prodloužila přechodné období
  Evropská unie se pokouší přesvědčit Británii, že přechodné období určené k vyjednání pobrexitových vztahů bude nezbytné kvůli koronavirové krizi prodloužit. V době, kdy boj s pandemií a jejími hospodářskými následky zaměstnává většinu kapacity evropských vlád i unijních institucí, vzkázali tento týden někteří evropští politici do Londýna, že čas stanovený původně do konce roku nebude vzhledem ke zpomalení rozhovorů stačit. Britská vláda dosud na jakékoli prodlužování doby, po níž se země musí řídit unijními pravidly, odmítala přistoupit.
• EU přidá na sankční seznam dalších 160 Rusů, potrestá i běloruské banky
  Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.
• EU připravuje embargo na dovoz ruské ropy, Macron ho podporuje, řekl Le Maire
  Evropská unie připravuje embargo na dovoz ropy z Ruska a Francie se snaží přesvědčit váhající země, aby jej podpořily. Rozhlasové stanici Europe 1 to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj je zastavení dodávek ruské ropy nutností, pokud Evropa myslí svou podporu Ukrajiny vážně a chce přiškrtit příjmy, z nichž Rusko financuje válku.
• EU připravuje uvalení cel na americké zboží kvůli Boeingu
  Evropská unie zavede "v pravou chvíli" vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to dnes evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která dnes vstupují v platnost.
• EU přivítala návrh Německa a Francie na rozpočet eurozóny
  Ministři financí eurozóny přivítali návrh Německa a Francie na společný rozpočet eurozóny, který by mohl být klíčem pro balík reforem, o němž se bude jednat na prosincovém summitu euroskupiny. Je ale zapotřebí na něm dále pracovat. Výhrady k plánu vyjádřila Itálie, informovala agentura Reuters. Ministři rovněž jednali o zjednodušení restrukturalizace státního dluhu.
• EUR a JPY v krvavé lázni vítězí
  Ani pondělí nepřineslo na finanční trhy úlevu. Akcie, komodit i rizikové měny prudce padaly a denní volatilita...
• EUR/AUD hledá směr v symetrickém trojúhelníku
  Měnový pár EUR/AUD se na 1hodinovém grafu obchoduje přibližně uprostřed symetrického trojúhelníku kolem hladiny 1,6580. Nyní bude důležité, jakým směrem cena tuto formaci prorazí a tím dojde k zahájení nového trendu. Tradeři tak nyní mohou vyčkávat na jasný průraz jedním směrem.
• EUR/AUD - Intradenní výhled 27.7.2017
  Preferovaný scénář: Krátké (short) pozice pod 1,4675 s cílem na 1,4560 a dále pak až na 1,4485.
• EUR/AUD - Intradenní výhled 28.6.2017
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 1,4900 s cílem na 1,5000 a dále pak až na 1,5040.
• EUR/AUD - Intradenní výhled 29.5.2017
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 1,5015 s cílem na 1,5070 a dále pak až na 1,5110.
• EUR/AUD - Intradenní výhled 4.7.2017
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 1,4860 s cílem na 1,4960 a dále pak až na 1,5000.
• EUR/AUD - Intradenní výhled 4.9.2017
  Preferovaný scénář: Krátké (short) pozice pod 1,5030 s cílem na 1,4900 a dále pak až na 1,4850.