EU prý letos čeká jen slabý růst o 1,3 %

V celé Evropské unii i v eurozóně předpokládá Evropská komise letos jen slabý hospodářský růst o 1,3 respektive o 0,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z její pravidelné podzimní makroekonomické prognózy, která byla dnes zveřejněna. Příští rok by mělo nastat pomalé zvýšení na hodnoty 1,5 procenta pro EU jako celek a 1,1 procenta pro země platící společnou měnou.

Hospodářské oživení, které začalo loni ve druhém čtvrtletí, je tak podle komise stále nejisté a ekonomická dynamika je v mnoha členských zemích nadále nízká. Ozdravení EU se jeví jako slabé také ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami a s ohledem na příklady oživení po finančních krizích v minulosti, ačkoli i tehdy bylo oživení zpravidla pomalé a křehké.

"Hospodářská situace ani situace v oblasti zaměstnanosti se nezlepšují dostatečně rychle," komentoval předpověď před novináři Jyrki Katainen, místopředseda nové Evropské komise, odpovědný právě za zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost.

Ještě v květnu byla komise o něco optimističtější, když pro celou unijní osmadvacítku předpovídala letošní růst 1,6 procenta a v zemích platících eurem 1,2 procenta. Nyní je připomenuto zastavení německého hospodářství, dlouhodobá stagnace Francie či předpokládaný propad Itálie. Návrat k růstu letos zřejmě zaznamená Španělsko, například Británie by měla posílit o více než tři procenta.

Katainen dnes připomněl, že nový tým vedený Jeanem-Claudem Junckerem plánuje ještě do konce roku předložit balík k posílení investic v EU ve výši 300 miliard eur, který by měl pomoci nastartovat a posílit hospodářské oživení.

Míry růstu jednotlivých členských států se budou letos podle prognózy stále značně lišit - Chorvatsko by mělo poklesnout o 0,7 procenta HDP a Irsko růst až o 4,6 procenta. V následujících dvou letech se však mají podle předpokladů rozdíly v růstu zmenšovat, mělo by odeznívat dědictví ekonomické krize, zabrat uskutečněné reformy a všechny země EU by tak měly zaznamenat růst.

Stále však existuje riziko horšího vývoje, varovala dnes Evropská komise. Připomněla v této souvislosti trvající "geopolitické napětí", nestabilitu na finančních trzích a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem v členských zemích.

Inflace zůstane v roce 2014 na velmi nízké úrovni, uvádí prognóza. S postupným posilováním ekonomické aktivity a zvyšováním mezd by však měla začít růst. Podle předpovědi dosáhne inflace v EU letos výše 0,6 procenta, v roce 2015 pak jednoho procenta a v roce 2016 1,6 procenta. Pro eurozónu zní podzimní odhad inflace letos 0,5 procenta, příští rok 0,8 procenta a v roce 2016 je očekáván její růst na hodnotu 1,5 procenta. Napříč EU by se měly v příštích letech snižovat schodky veřejných financí.

Důvody unijního pomalého růstu souvisí se světovou krizí, ale jejich kořeny tkví také ve faktorech specifických pro EU. Prognóza připomíná, že pomalý růst unie už trvá déle, než předpokládala většina analytiků. Mezi okolnostmi, které brzdí rozvoj evropské ekonomiky, jsou zmíněny potřeba "oprav" bankovního sektoru, nedokončené reformy či dluhová krize. V eurozóně navíc obnovu zatěžují také nepříznivé podmínky pro soukromé investice či třeba slabý pracovní trh.

Obnova po propadu z let 2008 a 2009 je nyní podle prognózy pomalejší než jakýkoliv podobný návrat z krize od konce druhé světové války na obou stranách Atlantiku.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• EU potvrdila 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu
  Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, plyne z informací diplomatických zdrojů. První část peněz určených na vojenskou pomoc zemi, která se brání ozbrojené ruské agresi, by měla do Kyjeva zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.
• EU potvrdí vstup Lotyšska do eurozóny
  Na dnešním zasedání ministrů financí Evropské unie bude definitivně potvrzeno, že Lotyšsko se stane 18. členem...
• EU probere krátkodobé potřeby Řecka
  Nesouhlas s možností, aby ČR byť i jen přechodně ručila za přibližně jedno procento krátkodobé půjčky Řecku...
• EU prodává další speciální dluhopisy, vysoký zájem trvá
  Evropská unie prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur (přes 223 miliard Kč). Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku. Uvedla to dnes agentura Reuters. Jde o třetí kolo nabídky bondů, které unie za tímto účelem vydává.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku do konce lednaq
  Evropská unie dnes o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.
• EU prodloužila hospodářské sankce proti Rusku za konflikt na Ukrajině
  Státy Evropské unie se dnes shodly na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Ministři zahraničí členských zemí dnes formálně již potřinácté prodloužili platnost postihů zaměřených na banky, energetické podniky či dovoz zbraní. Dnešní rozhodnutí navazuje na červnový summit prezidentů a premiérů zemí EU, podle nichž Moskva nadále neplní podmínky mírové dohody z Minsku.
• EU prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku do konce července
  Evropská unie dnes o další půlrok prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zaměřené mimo jiné na obchod, energetiku či banky budou platit nejméně do konce července. Oznámila to Rada EU zastupující členské státy.
• EU prodlužuje hospodářské sankce proti Rusku
  Lídři zemí Evropské unie se včera na summitu v Bruselu jednomyslně shodli na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. EU uvalila ekonomické sankce na Rusko v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym.
• EU prý hodlá ustoupit v klíčovém sporném tématu s Británií
  Evropská unie je ochotna ustoupit v klíčovém sporu o pravidla hospodářské soutěže, který dlouhodobě blokuje rozhovory o budoucích vztazích s Británií. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsala agentura Reuters, podle níž by Brusel mohl slevit z požadavku, aby Londýn přizpůsobil unii svá pravidla pro státní podporu firmám. Ústupek by mohli unijní vyjednavači nabídnout během dalšího kola rozhovorů, které je plánováno na druhou polovinu srpna.
• EU prý kvůli nízkému zdanění internetových firem velmi tratí
  Země Evropské unie v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových společností Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard Kč). Uvádí to zpráva europoslance Paula Tanga. Na vině je podle něj fakt, že velké internetové firmy podléhají v EU nepřiměřeně nízké daňové zátěži. Problému se bude věnovat i nadcházející jednání ministrů financí v Tallinnu.
• EU prý pomohla postkomunistickým státům s transformací
  Postkomunistickým zemím, které do Evropské unie vstoupily v roce 2004, pomohl se složitou hospodářskou a společenskou transformací výhled na unijní členství. V rozhovoru s ČTK to prohlásil šéf Institutu pro evropská studia na Univerzitě Brémy Arndt Wonka, podle kterého je otázkou, jakým směrem by se vývoj v těchto státech vydal bez unijní perspektivy a bez následného začlenění do EU. Řekl také, že Evropská unie může být rozhodně ráda, že se k ní před dvaceti lety Česká republika spolu s devíti dalšími převážně středoevropskými a východoevropskými státy připojila. Stejně tak spokojené mohou být podle něj i tyto země, kterým plynou z členství jasné výhody.
• EU prý potřebuje pokračovat v reformách
  Členské země Evropské unie musejí podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho pokračovat...
• EU prý už nemůže Řekům nic nabídnout
  Evropská komise již nemůže Řekům nabídnout nic nového, všechny možnosti řešení již byly předloženy...
• EU představila čtvrtý balík sankcí proti Rusku, zakáže vývoz luxusního zboží
  Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7.
• EU představuje 23 % světové ekonomiky
  Evropská unie představovala v roce 2012 jen sedm procent světové populace, ale 23 procent světového...
• EU přesvědčuje Británii, aby prodloužila přechodné období
  Evropská unie se pokouší přesvědčit Británii, že přechodné období určené k vyjednání pobrexitových vztahů bude nezbytné kvůli koronavirové krizi prodloužit. V době, kdy boj s pandemií a jejími hospodářskými následky zaměstnává většinu kapacity evropských vlád i unijních institucí, vzkázali tento týden někteří evropští politici do Londýna, že čas stanovený původně do konce roku nebude vzhledem ke zpomalení rozhovorů stačit. Britská vláda dosud na jakékoli prodlužování doby, po níž se země musí řídit unijními pravidly, odmítala přistoupit.
• EU přidá na sankční seznam dalších 160 Rusů, potrestá i běloruské banky
  Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.
• EU přijala normu na ochranu svých firem před sankcemi vůči Íránu
  Evropská komise včera přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Reagovala tak na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem, informovala agentura AFP. Opatření využívá postup aplikovaný unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Podle agentury Reuters američtí diplomaté nyní cestují po světě a snaží se země přesvědčit, aby přestaly s Íránem obchodovat. V úterý byl jeden z nich i v Česku.
• EU připravuje embargo na dovoz ruské ropy, Macron ho podporuje, řekl Le Maire
  Evropská unie připravuje embargo na dovoz ropy z Ruska a Francie se snaží přesvědčit váhající země, aby jej podpořily. Rozhlasové stanici Europe 1 to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj je zastavení dodávek ruské ropy nutností, pokud Evropa myslí svou podporu Ukrajiny vážně a chce přiškrtit příjmy, z nichž Rusko financuje válku.
• EU připravuje uvalení cel na americké zboží kvůli Boeingu
  Evropská unie zavede "v pravou chvíli" vlastní cla na americké zboží kvůli dotacím pro amerického výrobce letadel Boeing. Oznámila to dnes evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v reakci na uvalení amerických cel na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus, která dnes vstupují v platnost.