Ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje

Ekonomická aktivita v eurozóně zaznamenala v listopadu nečekané zpomalení růstu. Podle dnešních předběžných údajů výzkumné agentury Markit to způsobil propad v sektoru služeb a nepříznivý vývoj ve Francii. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který zahrnuje údaje za zpracovatelský průmysl i sektor služeb, klesl tento měsíc na 51,5 bodu z říjnové úrovně 51,9 bodu a skončil pod všemi odhady.

Index sektoru služeb se propadl o 0,7 bodu na 50,9 bodu a dostal se na minimum za tři měsíce. Opačně působil zpracovatelský sektor, jehož index vzrostl o 0,2 na pětiměsíční maximum 51,5 bodu.

Aktivita v obou sektorech v celé eurozóně ale nadále roste. Všechny indexy zůstávají nad hranicí 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.

Výsledky průzkumu u nákupních manažerů potvrdily nerovnoměrné oživování eurozóny z recese. Z ní táhne blok především Německo, zatímco zbytek měnové unie zápasí o udržení růstu a nejslabším článkem je aktuálně Francie. Zatímco souhrnný index pro Francii sestoupil na pětiměsíční minimum 48,5 bodu, ukazatel pro Německo se zvýšil o více než jeden bod na 54,3 bodu.

"Hlavní příčinou poklesu je vývoj ve Francii, patrné je ale také oslabení ve zbytku zóny," řekl k údajům hlavní ekonom Markit Chris Williamson, jehož citovala agentura Reuters. Podle Williamsona dnešní čísla odpovídají růstu ekonomiky eurozóny v tomto čtvrtletí o zhruba 0,2 procenta, což také v průměru odhadují analytici.

Ve třetím čtvrtletí hrubý domácí produkt eurozóny zpomalil mezičtvrtletní růst na 0,1 procenta po nárůstu o 0,3 procenta v předešlém kvartálu, kdy se blok jako celek vymanil z rok a půl dlouhé recese.

Zdroj: Reuters, ČTK, Markit

Čtěte více

• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Hampl: ČR si po roce 2019 málo uvědomila, jak se svět změnil
  Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že "vybírá zatáčku".
• Ekonom Hampl: Vláda v konsolidaci veřejných financí udělala méně, než slibovala
  Vláda v konsolidaci veřejných financí podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla udělala méně, než slibovala. Bude ale končit s nižším deficitem veřejných financí, než jaký zdědila, a dostala schodek hospodaření pod tři procenta HDP, požadovanými EU. Hampl to uvedl v pořadu Partie televize Prima.
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.
• Ekonomice eurozóny podle španělské centrální banky nehrozí recese
  Eurozóně ani Španělsku v současnosti podle ekonomických modelů nehrozí žádná hospodářská recese. V rozhovoru s listem El País to řekl guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. Poukázal však na hrozby pro ekonomický růst, například na připravovaný odchod Británie z Evropské unie.
• Ekonomice se nedaří vrátit na úroveň před pandemií, shodují se analytici
  České ekonomice se stále nedaří vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) korigoval předchozí data směrem dolů, HDP podle něj mezičtvrtletně stagnoval a meziročně klesl o 0,6 procenta. Analytici předpokládají, že ve druhé polovině roku přijde mírné oživení, za celý rok by tak Česko mohlo zaznamenat mírný hospodářský růst.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se dál propadá
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se během října prohloubil. Ukázal to souhrnný index nákupních manažerů...
• Ekonomická aktivita v eurozóně se po koronaviru vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se tento měsíc vrátila k růstu, který je silnější, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Aktivita byla na jaře v útlumu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru, což si vyžádalo rozsáhlá omezení. Poklesu aktivity se v červenci těsně vyhnulo i Německo.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu nečekaně vrátila k růstu. Zvýšená produkce továren, které vyrábějí nejrychlejším tempem za 23 let, vykompenzovala pokračující zpomalení v dominantním sektoru služeb. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit.
• Ekonomická aktivita v eurozóně zpomalila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v červnu zpomalila pokles a v druhé polovině roku by se mohla...
• Ekonomická aktivita v eurozóně zrychlila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v únoru pokračovala v poklesu, který byl ještě výraznější než...
• Ekonomická aktivita v USA v dubnu a květnu prudce klesala
  Ekonomická aktivita ve Spojených státech v dubnu a květnu v důsledku koronavirové krize prudce klesala. Vyplývá to podle agentury AP z pravidelné zprávy o hospodářském vývoji zvané Béžová kniha, kterou včera zveřejnila americká centrální banka (Fed).
• Ekonomická aktivita v západní Evropě se navzdory uzávěrám výrazně zlepšila
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny se v březnu citelně zlepšila, mnohem odolnější než dříve je v době uzávěr zavedených kvůli pandemii zejména dominantní sektor služeb. Ukázala to dnes končená zpráva, kterou zveřejnila společnost IHS Markit. V rychlejším růstu aktivity pokračuje Německo a mimo eurozónu si dobře vede i Británie.
• Ekonomická nálada se v eurozóně zlepšila
  Ekonomická nálada v eurozóně se v prosinci opět zlepšila. Její index ESI stoupl o 1,3 bodu na 87 bodů.
• Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila
  Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
• Ekonomická nálada v EU i eurozóně se zlepšuje
  Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v srpnu čtvrtý měsíc v řadě zlepšovala. Za celou EU dosáhla...
• Ekonomická nálada v EU i v eurozóně opět klesla
  Ekonomická nálada nadále klesá jak v Evropské unii, tak v eurozóně. V září poklesla o 0,9 bodu na 86,1 bodu.
• Ekonomická nálada v EU je za květen blízko maxima z konce roku 2017
  Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu opět zlepšila, její hlavní ukazatel vystoupil na 113,9 bodu z dubnové hodnoty 109,9 bodu. Oznámila to dnes Evropská komise (EK). Index je výrazně nad svým dlouhodobým průměrem a nachází se blízko maxima z prosince 2017. Za eurozónu pak ukazatel vystoupil na 114,5 z dubnové hodnoty 110,5 bodu. V České republice index rovněž vzrostl, je ale výrazně pod hodnotou za celou unii.
• Ekonomická nálada v EU roste
  Ekonomická nálada v celé Evropské unii i mezi zeměmi platícími společnou měnou se v lednu dál...
• Ekonomická nálada v eurozóně i v EU roste
  Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu mírně stoupla. Přispělo k tomu převážně zlepšení...