Ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje

Ekonomická aktivita v eurozóně zaznamenala v listopadu nečekané zpomalení růstu. Podle dnešních předběžných údajů výzkumné agentury Markit to způsobil propad v sektoru služeb a nepříznivý vývoj ve Francii. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který zahrnuje údaje za zpracovatelský průmysl i sektor služeb, klesl tento měsíc na 51,5 bodu z říjnové úrovně 51,9 bodu a skončil pod všemi odhady.

Index sektoru služeb se propadl o 0,7 bodu na 50,9 bodu a dostal se na minimum za tři měsíce. Opačně působil zpracovatelský sektor, jehož index vzrostl o 0,2 na pětiměsíční maximum 51,5 bodu.

Aktivita v obou sektorech v celé eurozóně ale nadále roste. Všechny indexy zůstávají nad hranicí 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.

Výsledky průzkumu u nákupních manažerů potvrdily nerovnoměrné oživování eurozóny z recese. Z ní táhne blok především Německo, zatímco zbytek měnové unie zápasí o udržení růstu a nejslabším článkem je aktuálně Francie. Zatímco souhrnný index pro Francii sestoupil na pětiměsíční minimum 48,5 bodu, ukazatel pro Německo se zvýšil o více než jeden bod na 54,3 bodu.

"Hlavní příčinou poklesu je vývoj ve Francii, patrné je ale také oslabení ve zbytku zóny," řekl k údajům hlavní ekonom Markit Chris Williamson, jehož citovala agentura Reuters. Podle Williamsona dnešní čísla odpovídají růstu ekonomiky eurozóny v tomto čtvrtletí o zhruba 0,2 procenta, což také v průměru odhadují analytici.

Ve třetím čtvrtletí hrubý domácí produkt eurozóny zpomalil mezičtvrtletní růst na 0,1 procenta po nárůstu o 0,3 procenta v předešlém kvartálu, kdy se blok jako celek vymanil z rok a půl dlouhé recese.

Zdroj: Reuters, ČTK, Markit

Čtěte více

• Ekonom ECB: Zpřísnění měnové politiky by v současnosti bylo kontraproduktivní
  Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters.
• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Hampl: ČR si po roce 2019 málo uvědomila, jak se svět změnil
  Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že "vybírá zatáčku".
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.
• Ekonomice eurozóny podle španělské centrální banky nehrozí recese
  Eurozóně ani Španělsku v současnosti podle ekonomických modelů nehrozí žádná hospodářská recese. V rozhovoru s listem El País to řekl guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. Poukázal však na hrozby pro ekonomický růst, například na připravovaný odchod Británie z Evropské unie.
• Ekonomice se nedaří vrátit na úroveň před pandemií, shodují se analytici
  České ekonomice se stále nedaří vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) korigoval předchozí data směrem dolů, HDP podle něj mezičtvrtletně stagnoval a meziročně klesl o 0,6 procenta. Analytici předpokládají, že ve druhé polovině roku přijde mírné oživení, za celý rok by tak Česko mohlo zaznamenat mírný hospodářský růst.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se dál propadá
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se během října prohloubil. Ukázal to souhrnný index nákupních manažerů...
• Ekonomická aktivita v eurozóně se po koronaviru vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se tento měsíc vrátila k růstu, který je silnější, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Aktivita byla na jaře v útlumu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru, což si vyžádalo rozsáhlá omezení. Poklesu aktivity se v červenci těsně vyhnulo i Německo.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu nečekaně vrátila k růstu. Zvýšená produkce továren, které vyrábějí nejrychlejším tempem za 23 let, vykompenzovala pokračující zpomalení v dominantním sektoru služeb. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit.
• Ekonomická aktivita v eurozóně zpomalila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v červnu zpomalila pokles a v druhé polovině roku by se mohla...
• Ekonomická aktivita v eurozóně zrychlila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v únoru pokračovala v poklesu, který byl ještě výraznější než...
• Ekonomická aktivita v USA v dubnu a květnu prudce klesala
  Ekonomická aktivita ve Spojených státech v dubnu a květnu v důsledku koronavirové krize prudce klesala. Vyplývá to podle agentury AP z pravidelné zprávy o hospodářském vývoji zvané Béžová kniha, kterou včera zveřejnila americká centrální banka (Fed).
• Ekonomická aktivita v západní Evropě se navzdory uzávěrám výrazně zlepšila
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny se v březnu citelně zlepšila, mnohem odolnější než dříve je v době uzávěr zavedených kvůli pandemii zejména dominantní sektor služeb. Ukázala to dnes končená zpráva, kterou zveřejnila společnost IHS Markit. V rychlejším růstu aktivity pokračuje Německo a mimo eurozónu si dobře vede i Británie.
• Ekonomická nálada se v eurozóně zlepšila
  Ekonomická nálada v eurozóně se v prosinci opět zlepšila. Její index ESI stoupl o 1,3 bodu na 87 bodů.
• Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila
  Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
• Ekonomická nálada v EU i eurozóně se zlepšuje
  Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v srpnu čtvrtý měsíc v řadě zlepšovala. Za celou EU dosáhla...
• Ekonomická nálada v EU i v eurozóně opět klesla
  Ekonomická nálada nadále klesá jak v Evropské unii, tak v eurozóně. V září poklesla o 0,9 bodu na 86,1 bodu.
• Ekonomická nálada v EU je za květen blízko maxima z konce roku 2017
  Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu opět zlepšila, její hlavní ukazatel vystoupil na 113,9 bodu z dubnové hodnoty 109,9 bodu. Oznámila to dnes Evropská komise (EK). Index je výrazně nad svým dlouhodobým průměrem a nachází se blízko maxima z prosince 2017. Za eurozónu pak ukazatel vystoupil na 114,5 z dubnové hodnoty 110,5 bodu. V České republice index rovněž vzrostl, je ale výrazně pod hodnotou za celou unii.
• Ekonomická nálada v EU roste
  Ekonomická nálada v celé Evropské unii i mezi zeměmi platícími společnou měnou se v lednu dál...
• Ekonomická nálada v eurozóně i v EU roste
  Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu mírně stoupla. Přispělo k tomu převážně zlepšení...