EK vyzvala členské země k práci na prohloubení měnové unie

Na hlavních rysech budoucího rozpočtového nástroje eurozóny by se podle názoru Evropské komise (EK) měli koncem příštího týdne shodnout premiéři a prezidenti členských zemí EU. Komise dnes před červnovým summitem EU vybídla šéfy států a vlád bloku k několika konkrétním krokům směrem k větší integraci evropské hospodářské a měnové unie (EMU).

Předseda EK Jean-Claude Juncker dnes ale zároveň připustil, že k naplnění představy těsnější měnové unie, kterou skoro přesně před čtyřmi lety načrtla takzvaná Zpráva pěti předsedů, ještě hodně práce zbývá. Juncker tehdy společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, šéfem europarlamentu Martinem Schulzem, tehdejším šéfem euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem a předsedou Evropské centrální banky Mariem Draghim představili ambiciózní plán, jak do roku 2025 EMU zásadním způsobem prohloubit a integrovat.

Plány, které nyní - po čtyřech letech - budou mít na stole ve čtvrtek večer v Lucemburku unijní ministři financí a příští týden prezidenti a premiéři na summitu, jsou ale výrazně skromnější. Představy ze společné zprávy unijních špiček se tak nyní nenaplní stejně, jako podobně zásadní nápady, se kterými následně přišel francouzský prezident Emmanuel Macron.

Jak dnes ale připomněl na tiskové konferenci po jednání komise její místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, čekají evropské hospodářství "náročnější časy". A to podle něj vyžaduje, aby státy s plány na hlubší integraci v hospodářské a finanční oblasti pokročily.

Dohoda o velikosti nástroje, který je někdy označován jako "rozpočet eurozóny", by pak měla vzniknout v rámci debat o budoucím víceletém unijním rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Jeho pravidla by ale měli lídři podle komise odsouhlasit už nyní tak, aby bylo možné je následně rychle schválit v Radě EU a v europarlamentu.

Právě jeho součástí by měl nový nástroj být. Podle diplomatů například Paříž stále neopustila představu, že země eurozóny na základě své vzájemné mezivládní dohody dobrovolně přispějí do rozpočtového mechanismu, který by stál mimo víceletý finanční rámec pro dobu po roce 2020. Dombrovskis dnes ostatně takovou možnost také zmínil.

Dnešní obsáhlé sdělení komise je jejím vstupním materiálem pro nabitý červnový summit unie příští čtvrtek a pátek. Premiéry a prezidenty na něm čeká nejen debata o prohlubování eurozóny, ale také klíčové otázky kolem nového personálního obsazení vrcholných unijních postů. Členské země ohledně změn v EMU připraví vlastní podklady ve čtvrtek odpoledne a večer. Na jednání ministrů financí eurozóny jsou v Lucembursku pozváni i jejich kolegové ze všech ostatních zemí evropského bloku.

Podle komise by měl summit také rozhodnout o dokončení změn ve fungování Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), včetně funkční společné pojistky a nových preventivních nástrojů. Prezidenti a premiéři by také podle názoru končící EK měli vybídnout k novému kolu politických jednání o evropském systému společného pojištění vkladů a zrychlit práci na unii kapitálových trhů s cílem posílit mezinárodní roli eura vůči měnám jako je třeba dolar.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• EK ukončí rozpočtové řízení s Itálií
  Evropská komise (EK) ve středu ukončí disciplinární řízení s Itálií, které zahájila v roce 2009 kvůli nadměrným...
• EK umožní státům podpořit firmy až půl milionem eur
  Státy Evropské unie budou moci poskytovat firmám zasaženým koronavirem pomoc až do půl milionu eur (13,5 milionu Kč). Vyplývá to z návrhu dočasného uvolnění pravidel o státní pomoci, který dnes představila Evropská komise (EK). Unijní exekutiva také vyčlenila 164 milionů eur na podporu malých a začínajících firem, které přijdou s projekty v rámci boje proti viru.
• EK: USA zřejmě zavedou cla na zboží z EU kvůli sporu kolem letadel
  Spojené státy pravděpodobně v brzké době uvalí nová cla na zboží z Evropské unie kvůli vleklému sporu ohledně subvencování výroby letadel. Uvedla to dnes evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. EU podle ní v takovém případě odpoví novými cly na americké zboží, napsala agentura DPA.
• Ekvádor plánuje vlastní digitální měnu
  Ekvádor plánuje vytvořit vlastní digitální měnu, která by měla být první digitální měnou na světě vydávanou centrální bankou. Podle některých analytiků oslovených agenturou AP je to první krok k opuštění současné oficiální měny v zemi, kterou je americký dolar. Vláda to však popírá.
• EK varovala Francii a Belgii kvůli stavu veřejných financí
  Evropská komise dnes varovala Francii a Belgii kvůli neuspokojivému stavu veřejných financí. Avšak na rozdíl od Itálie, jejíž situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení, tyto dva státy této hrozbě čelit nemusí, napsala agentura Reuters.
• EK varovala několik zemí před nerovnováhou
  Evropská komise (EK) včera upozornila Itálii, Francii a tři další státy osmadvacítky na nadměrnou...
• EK varovala osm zemí před porušením rozpočtových pravidel
  Evropská komise dnes varovala osm států eurozóny včetně Slovenska, že jim příští rok hrozí porušení rozpočtových pravidel Evropské unie. Zásadnější námitky má komise k návrhům rozpočtů Itálie, Francie, Španělska a Belgie, z nichž je podle komisařů patrná nedostatečná snaha omezit vysoký veřejný dluh.
• EK varuje Itálii, Kypr a Řecko
  Evropská komise dnes varovala Itálii, Řecko a Kypr, že se jejich ekonomika nachází v nadměrné nerovnováze. Dalších deset zemí, včetně Německa nebo Francie, upozornila, že také jejich hospodářství se s nerovnováhou potýká, byť v různé míře a s určitými zlepšeními. Komise to dnes uvedla v každoročním hodnocení ekonomické situace členských zemí EU, které je součástí pravidelného cyklu koordinace unijní hospodářské a fiskální politiky.
• EK věří, že USA dají EU výjimku z cel
  Evropská unie by mohla získat výjimku z cel USA na ocel a hliník, věří podle diplomatických zdrojů Evropská komise (EK). Její přesná podoba by mohla být oznámena už dnes večer. O otázkách mezinárodního obchodu přitom mají na schůzce v Bruselu šéfové států a vlád zemí osmadvacítky diskutovat dnes odpoledne.
• EK vyzvala členské země eurozóny k podpoře ekonomiky
  Evropská komise dnes vyzvala vlády členských zemí eurozóny, aby prostřednictvím rozpočtové politiky a strukturálních reforem pomohly Evropské centrální bance (ECB) ve snaze o podporu inflace, hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Informuje o tom agentura Reuters.
• EK vyzvala eurozónu k dalším reformám
  Snaha o konsolidaci veřejných financí v eurozóně podle Evropské komise přináší výsledky. K zajištění...
• EK vyzvala Itálii k vysvětlení rozpočtu
  Evropská komise (EK) vyzvala Itálii, aby vysvětlila, proč návrh jejího rozpočtu na příští rok nesplňuje...
• EK vyzvala Řecko k urychlení reforem
  Silně zadlužené Řecko učinilo pokroky při řešení svých rozpočtových problémů, mělo by však zrychlit...
• EK vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
  Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
• EK vyzvala státy, aby se při podpoře oživení soustředily na klima a investice
  Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to včera doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.
• EK vyzvala státy k další podpoře ekonomik, návrat k pravidům chce v roce 2023
  Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
• EK vyzvala státy k podpoře konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity
  Evropská komise dnes vyzvala státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Komise to uvedla ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie. Podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise se EU poslední dobou zotavuje z různých šoků, jako jsou ruská agrese vůči Ukrajině a s tím související rostoucí ceny energií. Současná sedmadvacítka nicméně prokázala obrovskou míru sociální a ekonomické odolnosti, dodal Dombrovskis s tím, že například pracovní trhy jsou silné a v zemích EU se daří snižovat inflaci i nezaměstnanost.
• EK zablokovala fúzi Deutsche Börse a LSE
  Evropská komise dnes zablokovala plánované spojení německé burzovní společnosti Deutsche Börse s Londýnskou akciovou burzou London Stock Exchange (LSE). Své rozhodnutí zdůvodnila obavami z negativních dopadů na hospodářskou soutěž. Firmy LSE a Deutsche Börse se na fúzi v hodnotě kolem 29 miliard eur (784 miliard Kč) dohodly zhruba před rokem.
• EK zahájila debatu o změnách v eurozóně
  Evropská komise (EK) dnes vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Diskusní dokument s konkrétními představami změn do roku 2025 novinářům představili místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Jedním z cílů navrhovaných změn je přitom podle nich snaha zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí.
• EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli právnímu státu, může mu odebrat dotace
  Evropská komise dnes formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.