EK: Hospodářství všech zemí EU poroste

Poprvé od roku 2007 letos ekonomiky všech členských zemí Evropské unie porostou, uvádí ve své zimní makroekonomické předpovědi Evropská komise (EK). Unie jako celek má letos zaznamenat růst 1,7 procenta, země eurozóny 1,3 procenta. V roce 2016 předpokládá komise zrychlení na 2,1 procenta v celé osmadvacítce a 1,9 procenta v zemích platících společnou měnou. Pro letošek komise očekává jen velmi nízkou inflaci.

Možnosti růstu ovšem stále omezuje slabé investiční prostředí a vysoká míra nezaměstnanosti, uvádí pravidelný materiál komise. Ve srovnání s poslední prognózou z loňského podzimu je komise nyní poněkud optimističtější.

Evropský komisař pro finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici na tiskové konferenci hovořil o "mírném oživení" evropského hospodářství. Výkon ekonomiky má postupně nabírat na rychlosti při slábnoucím vlivu negativních faktorů. Růst podle něj potáhne především domácí poptávka.

"Jsou to vítané zprávy. Ale je potřeba udržet si smysl pro perspektivu. Výzvy, před kterými evropská ekonomika stojí, nezmizely a obnova je stále nízká a pomalá," upozornil Moscovici.

Liší se ovšem míra růstu jednotlivých zemí. Nejoptimističtější údaj má v tabulce Irsko s předpokládanými 3,5 procenty, nejslabší růst čeká komise u Chorvatska, jen na úrovni 0,2 procenta. U Česka materiál uvádí posílení ekonomiky o 2,5 procenta. Moscovici novináře upozornil na letošní očekávaný "dynamický růst" Polska o 3,2 procenta, ale i Španělska o 2,3 procenta. Německo by letos, stejně jako loni, mělo růst o 1,5 procenta.

Předpověď řeckého růstu o 2,5 procenta je založena na předpokladu pokračujících reforem a rozumné fiskální politiky, zdůraznil Moscovici.

Někdejší francouzský ministr financí upozornil, že v příštích letech se postupně zvedne také francouzská ekonomika z letos očekávaného procenta na 1,8 procenta růstu v roce 2016. Itálii letos čeká podle komise růst o 0,6 procenta především v důsledku vnější poptávky.

Moscovici připomněl, že dnešní prognóza bude základem hodnocení komise, zda především Francie, ale také Itálie a Belgie plní pravidla Paktu stability a růstu. "Hodnocení ale samozřejmě vezme v potaz všechny významné faktory," podotkl s tím, že názor komise zveřejní 27. února společně s podrobnou analýzou ekonomických a rozpočtových politik všech zemí unie.

V listopadu Evropská komise čekala letos pro celou unii růst o 1,5 procenta a pro země eurozóny 1,1 procenta. Odhadovaná situace v roce 2014 nyní ukazuje růst 1,3 procenta pro celou EU a 0,8 procenta pro země s eurem, proti podzimním číslům tedy beze změny.

Krátkodobý výhled od podzimu vylepšilo několik klíčových faktorů, uvádí materiály komise. Zmiňují zrychlení poklesu cen ropy, snížení hodnoty eura, rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít letos s tzv. kvantitativním uvolňováním i oznámení Evropské komise odstartovat letos rozsáhlý investiční plán.

Komise ovšem upozornila také na vyšší míru nejistoty, která výhled provází. Rizika, která mohou výkon hospodářství zpomalit, se zvýšila, přibyly ale také pozitivní faktory. Zmiňuje se geopolitické napětí, obnovená nejistota na finančních trzích v kontextu lišících se měnových politik významných ekonomik i nedokončené strukturální reformy.

Růst zpomaluje také dlouhodobě nízká inflace či přímo pokles cen. Komise připomíná, že trend velmi nízké míry inflace pokračuje. Pro celou unii je pro rok 2015 očekáván růst spotřebitelských cen o 0,2 procenta a pro rok 2016 na úrovni 1,4 procenta. Pro eurozónu, která je nyní v deflaci, letošní předpověď uvádí stále pokles cen o 0,1 procenta. V roce 2016 už začnou ceny stoupat a inflace v zemích platících eurem má být na úrovni 1,3 procenta.

Posilování ekonomiky se má podle komise na celoevropské úrovni začít projevovat na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v EU by letos měla klesnout na 9,8 procenta a v eurozóně na 11,2 procenta.

Prognóza ukazuje snižující se míru deficitů veřejných financí. V osmadvacítce by poměr zadlužení k HDP měl klesnout z loňských tří procent na letošních 2,6 procenta a snížit se dál na 2,2 procenta v příštím roce. Eurozóna má vykázat pokles na letošních 2,2 procenta a 1,9 procenta v roce 2016.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Související články

Deflace – brzda nebo impuls pro měnu?
Většina vyspělých zemí se aktuálně nachází v situaci slabého ekonomického růstu kombinovaném se stagnací mezd, což je obecně prostředí bránící růstu cen. Když k tomu přidáme klesající ceny komodit, číhá u mnoha z nich již deflace (všeobecný pokles cen v ekonomice) za rohem. Centrální banky o tom dobře vědí, a pokud chtějí plnit svůj střednědobý inflační cíl, který má většina nastaven na dvou procentech, musejí inflaci podpořit. Všechny kroky centrálních bank však mají silný dopad na měnové kurzy a obchodníci na forexu by o nich měli vědět.

Čtěte více

• EK: EU letos poroste pátým rokem, přetrvá stabilní tempo 1,9 %
  Ekonomika Evropské unie letos poroste pátý rok za sebou, tempo růstu zůstane stabilní těsně pod dvěma procenty a růst zaznamenají všechny členské země. Nezaměstnanost bude dál postupně klesat a stav veřejných financí se bude zlepšovat. Uvedla to Evropská komise (EK) v dnešní jarní makroekonomické předpovědi.
• EK: Euro bude dál zpevňovat
  Hodnota jednotné evropské měny letos poroste rekordním tempem a euro se bude zhodnocovat i příští rok...
• EK: EU v případě potřeby přikročí k dalším podpůrným opatřením
  Evropská unie je připravena přikročit k novým opatřením na podporu svých členských států, pokud si to vyžádají dopady nové vlny koronaviru na jejich ekonomiky. Uvedl to podle agentury Reuters místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v rozhovoru s italským deníkem La Stampa.
• EK: Evropská unie příští rok poroste o 1,6 %
  Hospodářství celé Evropské unie posílí v příštím roce o 1,6 procenta, uvedla dnes Evropská komise (EK) ve...
• EK: Evropské podniky by neměly přistoupit na placení ruského plynu v rublech
  Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to v pátek Evropská komise (EK). "Sjednané kontrakty musí být respektovány," citovala agentura Reuters mluvčího komise.
• EK: HDP eurozóny se letos sníží o 0,4 %
  Ekonomika eurozóny letos klesne o 0,4 procenta a hrubý domácí produkt celé Evropské unie se sníží...
• EK hodlá blokovat veškerých 22 miliard eur z kohezních fondů pro Maďarsko
  Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (833 miliard Kč) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Oznámila to podle agentury Reuters komise.
• EK hodlá vyšetřovat Německo kvůli exportu
  Evropská komise hodlá začít vyšetřovat Německo kvůli jeho vysokému exportu. Uvedla to dnes agentura DPA na základě informací od zdrojů z Evropské unie. Komise prý plánuje hloubkovou kontrolu přebytků běžného účtu německé platební bilance. Pokud dospěje k závěru, že jsou tyto přebytky nadměrné, může zahájit s Německem řízení, které by mohlo vyústit ve vysokou pokutu.
• EK: Hospodářství EU čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta
  Hospodářství Evropské unie, ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížila původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější.
• EK: Hospodářství EU letos poroste méně
  Evropské hospodářství letos poroste už sedmý rok v řadě, avšak kvůli nejistotě ve světovém obchodu a domácí situace ve velkých zemích EU pomalejším tempem, než Evropská komise (EK) předpokládala loni na podzim. Ve své dnes zveřejněné zimní makroekonomické prognóze EK pro celou EU v letošním roce očekává růst 1,5 procenta HDP, na podzim uváděla 1,9 procenta. Eurozóna také poroste mírněji, než komise čekala na podzim - o 1,3 místo o 1,9 procenta.
• EK chce, aby fond pro oživení ekonomik fungoval od ledna
  Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom dnes Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.
• EK chce, aby Portugalsko dodrželo rozpočtové cíle
  Evropská komise vyzvala v noci na dnešek Portugalsko, aby dodrželo rozpočtové cíle dohodnuté v rámci...
• EK chce dát třem zemím více času na snížení deficitu
  Evropská komise chce dát Francii, Španělsku a Portugalsku více času na snížení rozpočtového deficitu...
• EK chce do obnovy evropských ekonomik vložit rekordní částku
  Evropská komise chce v rámci pokrizové hospodářské obnovy poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). Část zemí sice včerejší návrh komise ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání. Český premiér Andrej Babiš považuje návrh komise za příliš velké zadlužení a chce usilovat o dosavadní tok financí do slabších ekonomik mladších členských zemí.
• EK chce do obnovy evropských ekonomik vložit 750 miliard eur
  Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem, který předsedkyně EK Ursula von der Leyenová odpoledne oficiálně představí Evropskému parlamentu. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
• EK chce financovat obnovu ekonomik novými příjmy rozpočtu
  Evropská komise chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy ekonomik také s pomocí nových ekologických daní a poplatků. Podle unijních činitelů bude návrh chystaný na středu počítat s tím, že do společné unijní kasy budou mířit například příjmy z nové daně z nerecyklovaných plastů či z prodeje emisních povolenek.
• EK chce investovat 300 miliard eur
  Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připravuje investiční záměr v objemu 300 miliard...
• EK chce podpořit firmy v cestě k zelené a digitální ekonomice
  Evropská komise chystá sérii opatření, která mají pomoci evropským firmám uspět v globální konkurenci v době přechodu na ekologicky šetrné a digitální hospodářství. Nová průmyslová strategie, kterou dnes Brusel představil, počítá mimo jiné s úpravou pravidel o státní pomoci či podporou produkce vodíku jako paliva budoucnosti.
• EK chce pokračovat v klimatickém plánu přes tlak na zpomalení
  Evropská komise hodlá nadále prosazovat rychlý přechod k ekologicky odpovědnému hospodářství navzdory tlaku části států či průmyslových lobby, které volají po odkladu plnění klimatických cílů kvůli koronavirové krizi. Priority plánu známého jako Zelená dohoda pro Evropu chce předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zohlednit v chystaném návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU a Brusel plánuje do podzimu představit analýzu dopadů dalšího zpřísnění emisních limitů. Někteří experti tvrdí, že současný útlum ekonomiky spojený s šetrnějším provozem může být pro zelený plán dobrým stimulem.
• EK chce poskytnout Portugalsku rok navíc
  Evropská komise navrhne, aby krizí sužované Portugalsko dostalo rok navíc na snížení nadměrného...