Čínské devizové rezervy v srpnu klesly

Čínské devizové rezervy klesly v srpnu o rekordních 93,9 miliardy dolarů na 3,557 bilionu USD. Oznámila to dnes čínská centrální banka. Pokles byl důsledkem snahy Pekingu o stabilizaci kurzu domácí měny po její nečekané dvouprocentní devalvaci z 11. srpna.

Centrální banka vyšla srpnovou devalvací vstříc sílícímu tlaku trhu na pokles jüanu, jehož kurz srážela série slabých údajů z druhé největší ekonomiky světa. Nepříznivá reakce světových finančních trhů, které se začaly obávat vyvolání "měnové války", ale Peking přiměla obnovit intervence na podporu měny, což si vyžádalo část devizových rezerv.

Dnešní statistické údaje ukázaly, že čínský zahraniční obchod v srpnu pokračoval v poklesu a snížil se vývoz i dovoz. Srpnová devalvace byla ale podle analytiků příliš nepatrná na to, aby měla na obchodní bilanci nějaký vliv, uvedla agentura AP.

Čínské devizové rezervy i po poklesu o necelá tři procenta zůstávají zdaleka největší na světě. Čína nahromadila své obří rezervy během minulých dvou desetiletí, kdy její ekonomika díky investicím a vývozu prudce rostla. Peking tehdy sledoval politiku podpory exportu a centrální banka nakupovala cizí měny, aby zabránila kurzu jüanu ve zhodnocování, který by poškodil vývozce.

Nyní se Čína snaží nasměrovat ekonomiku k pomalejšímu růstu, založenému více na domácí spotřebě, což ale přispívá ke zpomalení hospodářského růstu. Čínská ekonomika loni stoupla o 7,3 procenta, tedy nejpomalejším růstovým tempem za 24 let, a letos se vesměs čeká pokles růstu pod oficiální cíl sedm procent.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Čínské akcie zaznamenaly nejvýraznější pokles za téměř měsíc
  Čínské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější pokles za téměř měsíc. Vedle protipandemických omezení k tomu přispěly mimo jiné tovární a spotřebitelská inflace.
• Čínské akcie zaznamenaly v lednu nejvyšší ztrátu od počátku krize
  Čínské akcie navzdory dnešnímu oživení zaznamenaly v lednu nejhlubší měsíční propad od začátku globální...
• Čínské akcie zažily nejlepší den od loňského srpna
  Čínské akcie dnes výrazně posílily, a to navzdory středečnímu zhoršení ratingu Číny. Index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,8 procenta a uzavřel na 3485,66 bodu. Zažil tak nejlepší den od loňského srpna. K růstu přispěly naděje, že společnost MSCI zařadí akcie čínských podniků do svého indexu pro rozvíjející se trhy. Dobře si dnes vedl rovněž čínský jüan, který se vůči americkému dolaru vyšplhal na nejvyšší úroveň za téměř dva měsíce, napsala agentura Reuters.
• Čínské akcie zpevnily nejvíce za poslední rok
  Čínské akcie zahájily týden silným růstem, jejich hlavní index zpevnil nejvíce za poslední rok. Trh těží hlavně z nadějí na rychlejší hospodářské oživení, z pokračujících vládních reforem a z dostatku likvidity na trhu. Zisky mají také akcie v Hongkongu a v Tokiu.
• Čínské banky dostaly finanční injekci
  Čínská centrální banka dnes na mezibankovní trh napumpovala zhruba 140 miliard jüanů (21,8 miliardy...
• Čínské banky možná budou potřebovat až 1,7 bilionu USD
  Rostoucí míra zadlužení zhorší v letošním roce úvěrové profily 200 největších čínských společností. Výsledkem toho bude, že banky v zemi budou potřebovat navýšit kapitál možná až o 1,7 bilionu dolarů (41,3 bilionu Kč), aby pokryly pravděpodobný nárůst objemu špatných úvěrů. Vyplývá to ze studie společnost S&P Global.
• Čínské banky poskytly rekordní objem úvěrů
  Čínské banky loni poskytly úvěry v celkovém objemu 13,53 bilionu jüanů (44,1 bilionu Kč). Celkový objem nově poskytnutých bankovních úvěrů tak překonal rekord z předchozího roku, který činil 12,65 bilionu jüanů. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila čínská centrální banka.
• Čínské devizové rezervy dále rostou
  Čínské devizové rezervy v květnu rostly již čtvrtý měsíc v řadě a překonaly odhady analytiků. Stouply o 24 miliard dolarů (563 miliard Kč) na 3,05 bilionu dolarů (72 bilionů Kč). Jsou nejvýše za sedm měsíců a jsou největší na světě. Příčinou je oslabování dolaru a snížení odlivu kapitálu ze země díky loni zavedeným přísnějším kontrolám. Čínská centrální banka tak již nemusí vydávat tolik dolarů na podporu čínského jüanu, který odlivem peněz do zahraničí trpěl.
• Čínské devizové rezervy klesly
  Čínské devizové rezervy v lednu klesly o 99,5 miliardy dolarů na 3,23 bilionu dolarů, tedy na nejnižší úroveň...
• Čínské devizové rezervy v březnu rostly
  Čínská centrální banka (PBoC - People?s Bank of China) dnes uvedla, že devizové rezervy v březnu vzrostly...
• Čínské firmy investují sedm miliard dolarů do těžební infrastrukty v Kongu
  Demokratická republika Kongo a čínští investoři založí společný podnik na těžbu mědi a kobaltu Sicomines. S odvoláním na včerejší společné prohlášení o tom informovala agentura Reuters. Čínské firmy do těžební infrastruktury investují až sedm miliard dolarů (bezmála 160 miliard Kč).
• Čínské firmy loni utratily ve světě více než svět v Číně
  Čínské společnosti zřejmě loni poprvé investovaly více peněz v zahraničí, než kolik investovaly zahraniční...
• Čínské firmy ruší zahraniční akvizice
  Čínské podniky loni musely zrušit dohody o akvizicích v zahraničí za téměř 75 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Hlavním důvodem byly zásahy regulátorů a také devizové restrikce v Číně. Celkem tak bylo zrušeno 30 akvizic evropských a amerických firem. S odvoláním na analýzu právní společnosti Baker McKenzie a výzkumné firmy Rhodium to uvedl ekonomický list Financial Times. O rok dříve byly zrušeny dohody jen za deset miliard USD.
• Čínské firmy s akciemi v USA budou muset o sobě sdělovat více informací
  Čínské firmy, které mají akcie na burzách ve Spojených státech, budou muset zveřejňovat více informací než dosud, zejména o svém auditu. Uvedla to americká Komise pro cenné papíry (SEC), která k tomu ve čtvrtek vydala souhrn pokynů. Nutné bude také sdělovat, jaké má daná firma vazby na čínskou vládu. Pokud se čínské firmy odmítnou přísnějším pravidlům podrobit, budou muset z amerických akciových trhů odejít.
• Čínské firmy spoléhají na Švýcarsko, aby si tam zajistily peníze na rozvoj
  Čínské firmy začínají spoléhat na Švýcarsko, aby si tam zajistily peníze na další rozvoj. Regulační orgány v Číně jim přitom žádosti schvalují velmi rychle. Minulý týden se rozhodly takto si peníze ve Švýcarsku zajistit první čtyři firmy, uvedla společnost Baker McKenzie, která jim k tomu poskytla poradenství. Čínské podniky si tak zajistily celkem zhruba 1,5 miliardy dolarů (přes 36 miliard Kč).
• Čínské firmy trápí nedostatek peněz na mzdy a platby faktur
  Čínské firmy se kvůli epidemii nového typu koronaviru potýkají s nedostatkem peněz na mzdy a na platby faktur od dodavatelů. Peking sice vyzval banky, aby poskytovaly více půjček, miliony malých a středních podniků v Číně ale podle průzkumu stojí na pokraji kolapsu. Píše o tom dnes server BBC.
• Čínské HDP v prvním čtvrtletí stouplo více a předčilo očekávání
  Čínský hrubý domácí produkt (HDP) v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 5,3 procenta a předčil tak očekávání. S odvoláním na čínské statistiky to dnes uvedla agentura AFP. Analytici agentury Reuters očekávali růst 4,6 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím HDP vzrostl o 1,6 procenta.
• Čínské hospodářské oživení překvapivě zpomaluje
  Čínské hospodářské oživení překvapivě zpomaluje. Druhý měsíc po sobě se snížil index nákupních manažerů a slábne i index výrobců ve službách. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil čínský statistický úřad. Po USA druhá největší světová ekonomika se tak z pandemie covidu-19 vzpamatovává pomaleji, než mnozí čekali.
• Čínské investice do německých firem klesly
  Čínské investice do německých firem se v letošním druhém pololetí prudce snížily a dosáhly pouhých 311 milionů dolarů (7,1 miliardy Kč) proti téměř deseti miliardám dolarů v prvních šesti měsících. Vyplývá to z údajů společnosti Ernst & Young (EY). Propad souvisí s novými pravidly, která zavedla vláda kancléřky Angely Merkelové a jejichž cílem je chránit firmy před akvizicemi ze strany zahraničních podniků mimo Evropskou unii.
• Čínské investice do Severní Ameriky a Evropy loni prudce klesly
  Příliv čínských přímých zahraničních investic do Severní Americky a Evropy se v loňském roce propadl o 73 procent na šestileté minimum 30 miliard dolarů (668 miliard Kč). Za poklesem stojí hlavně přísnější posuzování investičních dohod ve Spojených státech a čínské restrikce na investice do zahraničí. Vyplývá to z údajů právnické společnosti Baker McKenzie.